Zkouška

dobre vymyslený scenár, dobre osadený priestor s modernými prvkami , dalo sa celkom vzrušujúco sledovať myšlienkove pochody a dedukcie protagonistov, čakal som, keď vytiahli strážnikovi zapaľovač, kedy siahnu po zbrani, finta s detectorom dotyku bol super nápad ... pohodový oddychový thriller s nápaditými prvkami šachovej partie. dávam 4 b. (05.05.2013)

Tento subžánr mám rád, dokonce i britské přízvuky jsou pochopitelně kvalitní na poslech. Bohužel ale pro mě Hazeldinův režijní debut selhává hlavně co se týče délky. Přílišná délka pro mě dala příliš prostoru pro teorie, takže výsledné rozuzlení (které jsem do jisté míry očekával, že to skončí nějakým typickým slovíčkařením toho, co řekl zkoušející, který tam byl jen chvilku), ale přistoupil jsem na hru, ovšem posledních několik minut mi přišlo jako podobný syndrom co měla hra Fahrenheit - fajn psychologicko-inteligentní podívanou přerušily nadpřirozené žvásty a výmysly typu "léčících kulek" pana CEO. Takže při velké fantazii se člověk začne nudit, přeci jen osm lidí je velký počet a ke konci už jakékoliv rozuzlení člověka zklame, protože to nebylo "to jeho". Rozhodně bych to ale nenazval thrillerem, nebál jsem se dostatečně. Ono je otázka udržet napětí jinak než postupnou eliminací postav. Možná to chtělo postavám dodat určitý (byť malinký nebo dokonce úplně falešný) pocit postupu směrem k výsledku. Takhle se lidé plácají na mělčině a většinu času se řeší věc v jednom rozměru. Nepomohlo tomu ani to, že nakonec uspěla osoba, které jsem fandil nejméně, úmyslně nebudu psát která. Vidím také vesele ironický podraz v tom, že po podvodu od samotného CEO, který víceméně v off-screenu posunul hodiny, se nemocný White chtěl zastřelit tou jejich zázračnou kulkou, leč nedostalo se mu té radosti. (20.06.2013)

Vcelku zajímavý námět, který se ovšem dal zpracovat daleko lépe a zajímavěji. Zpočátku je vše v pořádku příběh nabírá na obrátka, ale zhruba v půlce si začnete říkat: "Panebože ono je to furt stejné". Žádné výrazné zvraty. Soutěžící sice odpadávají, ale nějaký hlubší dopad jsem v tom hledal marně. Čekal jsem na spasení ve formě šokujícího závěru, ale ten taky nepřišel. Můj komentář zní velmi negativně, ale i přes mé výtky je film vcelku slušný dramatický průměr, který ani nijak nepobouří, ale do stropu z něho taky skákat nebudu. (23.09.2010)

Díky díky, ale nahlédnutí do psychologie postav si představuji trochu jinak, možná trochu více neotřepeně. Tady se to ovšem nezadařilo. Klasická skupinka, jejíž výběr byl předem promyšlen, vykazuje klasické rysy, od drsňáka, přes intelektuálku, po neohroženého, taky tu máme vojáka, slečnu, co moc spěchá, a můžeme pokračovat až k solidární blondýně. Vše v hezkém multikulti vydání. Tahle parta hic vykazovala, spolu s námětem, ty nejlepší aspiraci na to uspět. Ovšem, pak se tady někde v té honbě za vysněným místem stala trochu chyba ve scénáři a vítej na světě thrillere, na který všichni brzo zapomeneme. Škoda. A to podotýkám, že já čekala teda úplně jiné maso. (03.08.2011)

SAW zřejmě odstartoval novou éru frustrujících filmů s psychologickým tlakem na diváka a Exam se této předlohy drží zuby nehty. Nezajímavá kombinace nátlaku, stísněnosti a filozofických žvástů. Nejsem ten typ, který se hrne za filmy bez myšlenky, bez dialogů, bez pointy, ale stavět film pouze na těchto aspektech je v tomhle případě jedna velká nuda. Tak záhadné rozluštění filmu jsem měl za sebou už po nějakých 40 minutách, stejně jako u prvního dílu SAW. Pro mě tedy nic, na co bych se musel nebo mohl podívat znovu, jednou bohatě stačí. Jde o ten typ filmu, který vám nic nedá, ničím neosloví a po pár hodinách si na něj ani nevzpomenete. Možná jen budete litovat té hodinky a půl, kterou jste mohli věnovat něčemu užitečnějšímu. Pokud tedy nejste depresemi postižený jedinec, libující si v psychologickém rozebírání jednotlivců, labužník deprimujících myšlenek, pak bych ani o zhlédnutí filmu neuvažoval. V obsahu mi navíc chybí dodatek, že celý test je pojat jako nábor na volné místo ve zvláštní firmě. (19.08.2011)