Dívka, která kopla do vosího hnízda

Milénium 3: Spiknutí starců. Pokud bývá první díl přirovnáván k lahvi vychlazené severské vodky, je trojka zteplalým pivem ze zapadlé knajpy, z kterého dávno vyprchaly poslední zbytky pěny a u kterého mám neodbytný pocit, že ho už někdo jednou pil... Schématická černobílost, patrná už dříve, tady dostoupila k vrcholu nechtěné směšnosti, dialogy se vesměs nedají poslouchat a atmosféra se definitivně odebrala na odpočinek, takže jsem poprvé neměla šanci se o hrdiny vůbec bát, ačkoli si svou pitomostí skoro všichni koledovali o Darwinovu cenu. Když Michael pověřil obhajobou všemi pronásledované Lisbeth vlastní těhotnou sestru, chytala jsem se za hlavu. Když otřískaní investigativní novináři, zvyklí působit pád celých obchodních impérií, omdlévali hrůzou ve chvíli, kdy v mailu objevili první výhrůžku, tloukla jsem hlavou do zdi. Když titíž žasli, že existuje odnož tajné služby, odebrala jsem se se zařváním "hej, mám pro vás další šoky - Ježíšek neexistuje a vaši rodiče spolu spěj" do bezvědomí, ale probrala jsem se ve chvíli, kdy se zmiňovaná těhotná advokátka nalévala vínem. Měla jsem totiž neodbytnou chuť udělat ihned totéž, ačkoli jsme ve stejném stavu, tedy jiném. Ale co jsem mohla čekat, když jsem očividně jediný člověk na světě, kterého Larssonovy knihy neuvedly do extáze a vidí v nich pouze schématické konspirativní spisky o novináři, kterému se ženy všeho věku cpou do postele, sepsané novinářem, kterému se jich asi do postele moc necpalo, a dávající ženám všeho věku jasný pokyn, aby Švédsko raději ani nehledaly na mapě. Už takhle tam těhotné asi ze vší té hrůzy nejmíň rok přenášejí - vzhledem k tomu, že potřetí zmiňovaná právnička je na rozsypání po celou dobu Lisbethina zotavování i soudního procesu. (05.10.2011)

Tri s odretymi usami. Nejak mi to po vybornej jednotke proste prislo vsetko strasne prvoplanove, nedostatocne vykreslene, prehnane a hlavne, herci hrali oproti jednotke uplne, uplne zle, strnulo a toporne. Skoro som sa unudila k smrti, a to ma pritom tato seria taky potencial, ze dovidenia. Nevadi, jednotka aspon stala za to :) Tesim sa na hollywoodske spracovanie a na kniznu predlohu. (24.07.2010)

Mírný kvalitativní posun vzhledem k slaboučkému druhému dílu je dán zejména filmařsky vděčnější předlouhou (více akce, více konfrontace). Alfredsonova režie zůstává stejně rutinní. Závěrečný díl navazuje přesně tam, kde prostřední část trilogie skončila a jak neokázale (vzhledem k Lisbethině povaze se nabízí „autisticky“) začíná, tak i končí. Žádné grandiózní finále s vybuchujícími domy a záchranou v posledním okamžiku. Hezky nehollywoodsky. S prostředím je finále bohužel tím jediným, čím se Dívka, která kopla do vosího hnízda liší od kteréhokoli tuctového krimithrilleru. Zoufale jí chybí atmosféra knih, resp. prvního filmu. Vedlejších postav ubylo, jako ta hlavní se profiluje Lisbeth, což odpovídá knize i hereckým možnostem výborné Noomi Rapace. Z odstraněných linií nejvíc zamrzelo zredukování těch milostných na jednu jedinou, mezi Mikaelem a Erikou, která navíc neodchází z Milénia, čím je příběh zbaven další zajímavé – novinářské roviny. Film je to ukoukatelný, ale viditelně natočený narychlo a předhozený publiku ještě za horka, dokud se o Miléniu hodně mluví a píše. Nečíst tři nadprůměrně knihy, dvě průměrné filmové adaptace mne k jejich přečtení rozhodně nepřivábí. 70% (09.12.2010)

Vyvrcholení celé téhle látky sice je tu a tam šité (stejně jako druhý díl) horkou jehlou, pořád je to však nadmíru kvalitní filmařina. Trojka na dvojku bezprostředně navazuje. Lisbeth Salander je v nemocnici, pobitá a čekajíc, že bude muset před soud. Vrací se i postava novináře Blomkvista, který usiluje o Lisbethinu nevinu, takže po většinu děje pro houževnatou hlavní hrdinku hlavně sbírá fakta a důkazy. Čelí výhružkám, rozpadá se mu novinářský tým. Trojku ocení hlavně ti, kterým se líbil mnohými kritizovaný prostřední díl. Nabídne komplexnější závěr a ostatně i víc akce a konfrontačních scén. Scénář je výborný, ale nového toho do příběhu moc nevnese. A teď pozor na spoilery!! Nervy drásajícím vyvrcholením trilogie má pak být soudní přelíčení, a díky bohu jím docela je (rozsáhlý komplot nicméně nenabídne nic moc zásadního navíc – a těžký punkový outfit Lisbeth u soudu je sice stylový, ale k chytrosti má daleko. A naši mlčící hackerku spíš degraduje). Samozřejmě nás také zajímá, s čím a kdy přijde na scénu blonďatý ďábel Ronald – přijde, ale jeho konání a skonání je vykonstruované, bez napětí a lehce úsměvné. Rovněž je diskutabilní i samotné spiknutí členů tajných služeb, kteří jsou dnes belhajícími důchodci, takže i podle toho jejich konání vypadá. Vlastně těch výhrad (i když čtyři hvězdy bezpečně dám) je docela dost, protože lehčí problém jsem měl i se samotnou šťavnatou Lisbeth. Její chování je kapku spratkovité, nebýt Blomkvista a jeho týmu, ty stařečci by jí hravě dostali na lopatky. Příliš nepomáhá ani režisér, který moc přidané hodnoty nepředkládá, dlouho čekáme na scénu, která by nás dostala do kolen (snad jen srbští gangsteři to v kavárně slušně rozjeli). Přesto mi v téhle společnosti bylo hodně dobře!! Takže 75% (16.11.2013)

Karl Stig-Erland Larsson zemřel v pouhých 50 letech, zanechal za sebou uzavřenou trilogii, která knižně vyšla až po jeho smrti. Své partnerce odkázal notebook, kde měl další tři rozpracované díly plánované dekalogie. Filmové zpracování celkem věrně kopíruje knižní předlohu, zachycují to podstatné z románu, příběh se odehrává ve svižném tempu. Autor předlohy vychází ze svých dlouholetých zkušeností investigativního novináře, řada zápletek včetně výhružek a ohrožení na životě je patrně z jeho vlastních zkušeností. Oproti prvnímu dílu, který je dějově posazený na ostrov a není tak prošpikovaný mrtvolami, jsou další dva díly víc ponuré, akční, násilí je neodehrává ve skrytu, je otevřené a brutální. Atmosféra filmu i její postavy korespondují s knihou. (02.07.2014)