Broderskab
Režie:
Nicolo DonatoKamera:
Laust Trier MørkHudba:
Jesper MechlenburgHrají:
Thure Lindhardt, David Dencik, Nicolas Bro, Morten Holst, Hanne Hedelund, Lars Simonsen, Anders Heinrichsen, Jon Lange, Lena Bjørn, Claus Flygare (více)Obsahy(1)
Zakázaná láska uvnitř spolku neonacistů. Když Lars odejde z armády, protože je mu kvůli nařčení z obtěžování znemožněn kariérní postup, dostane se přes starého známého náhodou na sraz dánských neonacistů. Jejich předseda v inteligentním Larsovi vidí velký potenciál a snaží se ho získat pro svou věc. Lars se postupně skamarádí s Jimmym, jedním z nejaktivnějších členů skupiny, který ho má připravit na plnohodnotné přijetí do organizace. Zatímco společně opravují přímořskou chatu, kterou organizace využívá pro ubytování zahraničních hostů a oslavy, postupně jejich vzájemné pošťuchování a špičkování přeroste ve vášeň. Jenže být gay, je v očích pravicových extremistů ještě horší než být imigrant. Dramaticky napjatý film se díky mixu queer a proti-extremistických témat stal žádaným artiklem na festivalovém trhu a obrazil několik desítek mezinárodních přehlídek i bez GLBT zaměření. (Česká televize)
(více)Recenze (56)
Film dobře vystihuje podstatu neonacistických skupin a soustředí se na vykreslení paradoxní situace, kdy mezi dvěma neonacisty vzplane homosexuální láska, tedy něco z hlediska jimi vyznávané ideologie naprosto nepřípustného. Vyprávění pečlivě buduje situaci před klíčovým zvratem i po něm a rozehrává atmosféru napětí vycházejícího z hrozby protivení se vůči striktním pravidlům. ()
Film, ktorý sa mi vryl hlboko do duše a srdca. Uvedomujem si, že nie je zďaleka dokonalý a (asi) som schopná pochopiť všetky výhrady voči nemu, ktoré tu čítam v komentároch. Priznám sa, že po prvom pozretí som ho videla následne minimálne 10 x za sebou. Fascinoval ma. Neviem presne čím, možno tým, že to bol asi prvý z tých tzv. pocitových filmov, na ktorého vlnovú dĺžku som sa okamžite naladila a jednoducho som ten film prežila. Okrem Larsa som sa v priebehu pozerania zamilovala aj ja. Ja tu jednoducho nepotrebujem nič vysvetľovať, ja som to s nimi prežila. Viem presne prečo, viem presne načo, viem presne ako...no a kto nemá rád ten pocit, keď je jednoducho zamilovaný? Dnes už tento film, až za taký zázrak síce nepovažujem, ale to nič nemení na mojom postoji k nemu. Jednoznačne moja ♥ topka. ()
Konec mozna zbytecne prekombinovany a hrajici na city, me ale nezlomili:-). Herecke vykony tradicne (jako snad v kazdem danskem filmu) vyborne, snad ony jsou hlavnim duvodem, proc film videt. Pokud tedy nejsi gay ci neonacista (ti jsou ovsem dost zdiskreditovani). Jinak uz me ty filmy o homosexualech zacinaji trochu nudit, ...sama laska mezi kovboji, neonacisty, Zidy, Zida s Palestincem, policajty, vojaky, neonacisty, DeDeRony... ()
Film jsem po několika letech viděla podruhé a děj jsem si pamatovala jen matně. Byla jsem zvědavá, zda na mě zapůsobí jako kdysi. Ze začátku jsem tomu moc nevěřila, ale když došlo k prvnímu náznaku citového vzplanutí mezi Larsem a Jimmym, tak už jsem v tom zase lítala. Každému je asi jasné, že prožívat homosexuální vztah a zároveň být členem spolku neonacistů je zaručená cesta do pekel. Jak já těm dvěma fandila a taky se o ně bála. Navíc Thure Lindhardt a David Dencik zahráli milence tak věrohodně, že to mezi nimi až neskutečně jiskřilo. V hloubi duše jsem si přála, aby jim to vyšlo. Přesto musím ocenit ten víceméně očekávaný destruktivní konec, bez nějž by příběh byl jen těžko uvěřitelný. ()
“Skrotená hora” po nacisticko fašisticky ma nijak mimoriadne nezasiahla, nakoľko pre danú tému ani z ďaleka nenachádzam pochopenie, pričom keby som aj našiel, len zriedka kedy, respektíve takmer “nikdy” sa dokážem vcítiť do pocitov hlavných postáv. Nie, nevedia mi “4%-tní”, no tak isto nemám dojem, že by to bolo “normálne”, ba dokonca prirodzené. Rodina je: muž, žena, dieťa. Určite nie: žena, žena, dieťa, respektíve úplne cez “čiaru” a moje chápanie: chlap, chlap, dieťa. Mňa by zaujímalo, kam toto ľudstvo s týmto zmýšľaním speje .. ()
Reklama