Zrození Planety opic

Film má objektivně dost vad (logické přešlapy, občas podivný střih, pár zbytečně kýčovitých scén). Ale za dětinské nadšení a zcela anachronické užití triků si velký respekt zaslouží. Už dlouho jsem si tak neužíval živost a duši trikových sekvencí... jakoby se Zrození Planety opic skutečně vracelo někam do 60. let, kdy byl každý podařený trik malý radostný zázrak. Osobně mi tenhle film připomněl, proč mám tak rád sci-fi (ten povznášející pocit magického úniku před všedností) a velmi příjemně mě překvapil rezignací na motiv přímého civilizačního střetu. Ve zkratce sledujeme samovolný zánik komunity staré a z něj plynoucí zrod komunity nové, který má mnohem spíše než rysy klasického apokalyptického sci-fi prvky romantického příběhu o osamoceném monstru a jeho bláhovém stvořiteli. Zároveň film zakládá možnost vyprávět celou sérii znovu (včetně odkazu na nešťastný let Ikara), z čehož má po téhle komorní, emotivní a venkoncem nesmírně příjemné podívané radost. (29.07.2011)

Velmi výmluvná story o tom, kam až může vést hrubá nezodpovědnost při chovu domácích mazlíčků. - No, tak jsem to trochu odlehčil, nicméně kdo ví, jestli tahle "sci-fi" už někde reálně nestojí na pevných podkladech, při všech těch dnešních vědeckých experimentech (třeba s potravinovými éčky, že?). Andy Serkis byl opět brilantní a jeho Caesar (jak příhodné jméno) dominuje filmu s nadhledem diktátora, jenž stejně jako starořímský vůdce jedním gestem uděluje milosti či podepisuje rozsudek smrti (pravda, tenhle Caesar k tomu nepoužívá palec). Od okamžiku "prozření" dalších primátů nabírá film velmi sympatické grády, které přerostou do velkého mostního finále. No, ještě že tenhle film neviděl starej King Kong, dovtípil by se, že šplhat na Empire State Building nebyl ten nejlepší nápad a celá lidoopí revoluce by tak začala třeba o X desítek let dříve. (25.12.2013)

Když nepočítám zimního Green Horneta, tak je tohle první letošní blockbuster, kterému se povedlo moje očekávní nejen naplnit, ale dokonce překonat. Kdyby se v tom člověk chtěl rejpat, tak asi najde kupu logickejch nesrovnalostí, ale ten film je prostě tak zábavnej, upřímnej a emotivní, že nic takovýho dělat nebudu. Stará klasika může být ráda, že dostala takhle kvalitního mladšího brášku, stydět se za něj rozhodně nemusí. Odkazy potěšily a malýho Caesárka chci domů :) (15.08.2011)

Začátek novodobé klasiky v rámci trilogií a třídílného návratu ikonické značky, minimálně v rámci minulé dekády. Zrození Planety opic zde má sice nejsilnější hodnocení z těchto prequelů, ale paradoxně je pro mě nejslabším dílem. Ikdyž režie a scénář jsou na solidní úrovni, zvláště proti zbytku současné konkurence v rámci blockbusterů, tak oba dva navazující díly jsou silnější. Celý příběh a vývoj Cézara je vynikajícím stylem vystavěný a jedná se o nejlepší aspekt filmu. Ovšem druhá polovina se svou vědeckou vedlejší linkou a Jamesem Francem už tolik nefunguje. Většina lidí je navíc karikaturně zlá a snímek tak postrádá větší nuance, které nabídla dvojka a trojka. Přesto jde o velmi skvělý, srdceryvný zážitek a památné "NE!" se zapíše do filmové historie. (30.01.2024)

Taková opice dokáže pořádně znepřijemnit den. Nejhorší je, když takhle člověk sedí někde v baru do zavíračky a ráno pak vstává do práce. Opice v tomhle filmu jsou proti tomu jenom slabej čajíček. Upřímně řečeno, že film bude blbej, to jsem tak nějak čekal. Ale podle ukázek to vypadalo na docela slušnou akční jízdu s parádníma trikama, takže jsem si myslel, že se u toho aspoň odreaguju. Jenže k tý opičí vzpouře a tim pádem i k samotný akci dojde až zhruba v posledních 20 minutách. Před tim se člověk musí prokousat neskutečně otravnym "úvodem" o tom, jak chudák šipmanz trpí někde v zajetí. Pak teda přijde zmiňovaná akce, která celkem pobavila (nebudu teď řešit různý logický nesmysly), ale na celej film to je dost málo. Jinak co se týče těch digitálních efektů, tak občas to bylo téměř k nerozeznání od skutečnosti, ale chvílema to ve mně vyvolávalo vzpomínky na digitální dinosaury ve 20 let starym Jurskym parku. 40% (09.02.2013)