Podfukáři

No, no, no... Tak vám teda opravdu nevím. Kouzelnická kravovinka, která se tváří neskutečně chytře. Doslova mě iritovaly nástupy Four Horseman na scénu. Naproti tomu mě kouzlení bavilo a vždycky jsem čekal jak daleko svůj trik nechají dojít. Vrchol filmu přichází v polovině, kdy se koná veřejné ožebračení Michaela Cainea. Závěr je docela mimo mísu. Jelikož na tohle lidi chodili, tak druhý díl této variace na Dannyho parťáky se samozřejmě točit bude. Morgan Freeman hraje už po osmdesáté Morgana Freemana a hraje ho opět bezchybně. PS: Na začátku jsem si opravdu vybral károvou sedmičku....60% (25.09.2013)

Hele, mně nevadí debilní filmy. Vlastně je mam docela rád. Mam rád všechny ty nabubřelý blockbustery, velkofilmy s nadsázkou a vlastním šíleným vesmírem. Takový filmy uráží předevšim ty, kteří na danou hru nepřistoupí. Nemam ale rád, když někomu uteče soudnost a schopnost naznačit, do jaký míry to hra je, poněvadž v takovým případě tvůrce dělá debila předevšim z diváka. A přestože je všechno zmíněný možná subjektivní a diskutabilní, tohle... tohle je prostě strašlivá hovadina, která všem iluzionistům prokazuje medvědí službu. Ono totiž ani tak nevadí, že předváděný "triky" často popírají logiku a fyzikální zákony (iluzionista klame diváka, nikoliv fyziku, víme?), mnohem trapnější je ovšem fakt, že spousta předvedených věcí (z nichž některý jsou smrtelně důležitý) vysoce závisí na faktoru náhody a skutečnosti, že někdo bude idiot a nevšimne si podstatných věcí. Závěrečná pointa je pak v kontextu zdejšího univerza vyloženě retardovaná a zbaštitelná snad jen proto, že s dotyčným jakž takž soucítíte. Naznačovaná (a připouštěná) možnost existence skutečný magie je tu značně dvousečná - nestává se totiž ani ospravedlněním (Čtyři jezdci nemají nadpřirozený schopnosti), ani klíčovým odhalením (ve filmu je dávno všechno natolik absurdní, že je to úplně jedno). Dvě hvězdy obhajitelný na základě zábavy, jelikož při vší tý pompéznosti, barevnosti a pátrání všeho po všem děj spolehlivě dokluše do cíle, přestože je vám dávno všechno ukradený. Už po dvaceti minutách totiž pochopíte, že v tomhle filmu je možný naprosto cokoliv a tím pádem nemá smysl cokoliv dedukovat či se o někoho bát. (23.01.2018)

U mě se země neotřásala v základech, hvězdy nepadaly na zem a už vůbec ne prašule, ale já se při téhle show nestihla nějak výrazně nudit. Byla to opravdu rychlá jízda čtyř jezdců, kde moje mysl sice nestíhala všechno pobrat, co se logiky týká, ale v tomhle případě to asi nebylo úplně to nejdůležitější, jinak (mimo jiné) za ten konec bych chtěla nazpátek vstupný. Tu kouzelnickou atmosféru se jim podařilo po vizuální stránce ukočírovat bezvadně, takže když nebudu přemýšlet moc nad smysluplností viděného, slabší čtyřku si za ten fajn relax Podfukáři určitě zaslouží. A s tou károvou sedmičkou na začátku to bylo fakt perfektní. (07.09.2013)

To se nám zase jednou sešla v kině sestavička... Já s oblibou sedávám kolem třetí řady, protože mám rád, když plátno je to jediný, co v sále vidím, no a pak je to taky jediná možnost, jak se vyhnout křupanům, kteří si kino pletou s bufetem nebo se slučákem. Jenže tentokrát byl asi mezinárodní den hňupů, takže za levým uchem mi seděl roztomilej páreček, kterej si snad připlatil za sedačku s popcornovačem, za pravým ouškem se patrně souložilo, přímo za mnou pak seděl vážně nadějnej fotbalista, kterej celý dvě hodiny neúnavně trénoval kop bodlem, no a přede mě se rozvalil druhej nejroztomilejší pár toho odpoledne; převoněnej metrouš, co pod mým pravým okem každejch pět minut čuměl do fakt fakt fakt zářícího telefonu a smradlavá pipina, která se mně pod levým okem už od polovičky bijáku oblíkala, aby pak byla jako první na záchodě. Tím nejsilnějším argumentem, odůvodňujícím moje čtyři fáborky je, že všechna tahle bizarní snůška lidský nevychovanosti a debility mě od Podfukářů rozptýlila jen jednou! Takovej spád a náboj to mělo. Jen tomu štramákovi Morganovi mohli ubrat na věšteckejch schopnostech, no a pátej Jezdec? Ale prosím vás... (06.07.2013)

Bezbolestné, jednoduché a příjemně svižné, asi jako vyslovení mystického Abrakadabra. Škoda, že se Louis Leterrier sklonil před honičkami a rádoby efektními CGI kouzly a neukázal trochu víc z loupežnické kuchyně. Těch několik maket a flashbacků moje zmlsané oči úplně neuspokojily. Takhle z toho hlavní čtveřice vychází jen coby prchavý stín, na který se hezky kouká, ale člověk se mu nedostane pořádně pod kůži. Nad čím ale kroutím hlavou ještě teď, je fakt, že zrovna Louis Leterrier natočil jeden z nejzábavnějších filmů letošního roku! A v tom tkví to největší a nejlepší kouzlo Now You See Me. (25.08.2013)