Ragtime

Film o reálnom rasizme z doby, kedy to malo ešte zmysel. Ale aj tak mi nedá, toľko veľa nominácií na oscara, to je jasnou ukážkou toho, aké témy treba dávať do filmu, aby ste mohli získať cenu. Rasizmus, antisemitizmus, nacizmus a lgbt. Nič iné sa už dlho nenosí. Pritom tento snímok podľa mňa na top filmy nemá. A ani nesúhlasím, aby sa rasové otázky riešili takto násilne, ako nám to bolo podsunuté v tomto prípade. Ale inak to asi ani nevedia, stačí sa pozrieť, čo sa deje v Juhoafrickej republike. Inak chválim výkon Elizabeth McGovern, to bola vždy mimoriadna herečka. (13.05.2021)

Úprimne, začiatok filmu ma bohvieako neoslovil, úvod je z môjho videnia kostrbatý, chaotický. Pozerám sa na viacero postáv, ktoré prakticky nemajú nič spoločné, ale onedlho sa ich cesty pretnú, a budú mať toho spoločného veľa. Do súvislosti by som spojil tieto veci. Ani tak akosi nezmieňujem úkladnú vraždu hneď v jadre, keď žena vraha si začne krátky románik s postavou, ktorá zamieša neskôr karty. Skôr by som to nasmeroval smerom k černošskému pianistovi Coalhouseovi Walkerovi Juniorovi, okolo ktorého sa to celé točí. Tento pianista, je vlastne mierumilovný človek, až dovtedy, kým sa mu nestane jedna príhoda s dobrovoľnými hasičmi, keď mu zasvinia výkalmi auto, čo ho vytočí do nepríčetnosti, že sa snaží najskôr riešiť situáciu pomocou inštitúcii, ktoré pred ním len zatvárajú dvere, a tak vezme spravodlivosť do vlastných rúk po následných udalostiach, kedy zistí, že už nemá čo stratiť... Ešte tesne predtým - Walker Jr. spoznáva ľudí, kde sa práve nachádza jeho žena s malým dieťaťom - ( De - facto, oni jej poskytli nocľah a ubytovanie... ), preto stretáva aj - mladšieho brata - ženy, ktorá s ním žije v spoločnej domácnosti s mužom, čiže jeho švagrom. Walker sa s ním dá do reči, ale až po vyhrotenej situácii, keď pochopia, že je expertom na výbušniny, ale nikto o ňom nevie, že bol v nebezpečnej partii, ktorá vyhadzovala nežiadúcich do povetria. Dobový film Miloša Formana s bezchybným obsadením, kde určite najlepší herecký výkon podáva černošský pianista Coalhouse Walker Jr. , čiže Howard E. Rollins Jr. Taktiež vynikajúce bolo vidieť i Brada Dourifa, ktorý s Formanom spolupracoval na One Flew Over the Cuckoo's Nest, a tak mu dal ešte jednu šancu, a opäť nesklamal. Alebo veterán Jim Cagney, ako policajný komisár Rhinelander Waldo, nie je na škodu veci. Povedal by som, že menej docenený film vynikajúceho režiséra, s ktorým som ja problém nemal. Keď má ešte rejža k dispozícii svojho dvorného spolupracovníka za kamerou, tak o zážitok je postarané ! A nielen jeho... Extrémne zaujímavý film ! (14.07.2016)

Formanovo podání za Doctorowovým způsobem vypravování nezaostává, takže jsem byl s adaptací spokojený. Nejsilnější epizoda je pro mě ta černošská balada v podání Coalhouse a Sarah. Coalhouse Walkera považuju za hrdinu, to lejno beru spíš jako symbol. (09.02.2009)

Zase se ukazuje,že Forman je mistrem silných konců. Ačkoliv film nenudí, je scénáristicky trošku zmatený a celá hlavní zápletka stojí - doslava - za hovno. (10.03.2009)

Skvěle podaný žánr. Forman dobrou hodinu vykresluje hlavní postavy a divák neví, kam se bude děj dál odvíjet a už vůbec nemá ponětí, co a kdo je ve filmu podstatné. Svádí to k psychologickému dramatu, jenže po památné scéně před hasičárnou film nabere úplně jiný směr. Nejdříve tu je rasový legální boj, pak ilegální a ke konci se z původního dramatu stává akční film téměř ve stylu Vyjednavače. Nám vykreslené postavy se dostávají do situací, ve kterých člověk nikdy neví, jak se rozhodne, dokud nenastanou. Naši hrdinové (někteří legitimně zásadoví, jiní méně a jiní absolutně bezzásadoví) se možná rozhodují překvapivě, ale o to více jim přejeme, aby vyhráli. (11.02.2009)

Veľmi rád pozerám filmové adaptácie bezprostredne po dočítaní pôvodnej knižnej podoby. Väčšinou je z toho ale nemilé prekvapenie. Nevravím, že je ľahké obsiahle literárne dielo vtesnať do neporovnateľne menšieho priestoru, ktorý má film. Ťažko ale znášam, keď je niečo podstatné z knihy vynechané úplne, alebo zmenené (pravdepodobne) z komerčných dôvodov. Ragtime sa mi spočiatku zdal dokonalý, atmosféra bola zhruba rovnaká ako tá Doctorowova plus obohatená Formanovým famóznym rukopisom. Na filmových spracovaniach prečítaných románov je tiež zaujímavé po prvýkrát vidieť konkrétnu podobu všetkých hrdinov, ktorých sme si dovtedy iba predstavovali. V tomto prípade som bol s castingom celkom spokojný. Hlavne s obsadením Elizabeth McGovern, ktorá po Once Upon a Time in America vo mne už automaticky evokuje éterickú bytosť z drsného prostredia starej Ameriky. Po tomto zážitku som sa do nej ale "zamiloval". Bola neskutočne rozkošná a ja som z nej nemohol spustiť oči (a nie len v scéne, kde bola nahá). Späť ale k filmu. Ako dej začal gradovať, všetko sa dialo príliš rýchlo, aby to zanechalo očakávaný dojem. Udalosti boli opomenuté alebo zmenené. Ako výnimku však spomeniem rozhovor Booker T. Washingtona a Coalhousa Walkera Jr., ktorý bol ešte o niečo pôsobivejší ako v knihe. Záver to ale pokazil svojou skratkovitosťou a slabým dôrazom na jednotlivých hrdinov. (02.09.2012)

Ona je to především taková spatlanina, co americký dům dal. Výprava dostala hromadu peněz a je vidět, že se na filmu vyřádila, o to nic, tehdejší doba jako by znovu ožila. Ale pak zjistíte, že koukáte 2,5 hodiny na naprosto prostoduché sdělení, které asi nejlíp shrnul ve svém <a href=https://www.csfd.cz/film/2984-ragtime/recenze/?comment=464427&page=8>komentáři Jack.Pott</a> a jež je vlastně naprosto nezajímavé... I když možná v dnešní době poklekání a BLT, kdo ví? (18.07.2021)

Je zvláštní jak některé filmové verze literárních bichlí očešou příběh o co můžou a stovky stránek odvypráví za pár minut a naopak některé filmy dlouho vyprávějí útlý román o několika desítkách stran. Té stopáže jsem se hodně obával, nakonec to nebylo tak hrozné, i když ta neskutečná délka šla trošku cítit a místy to bylo trochu rozvleklé. Pár minut méně by bylo příjemnější. Trochu mne také mrzelo, že se z celého románu filmová verze nakonec scvrkla jen na kritiku rasismu. Což je sice prospěšné, ale kniha je přece jen o něčem více, není kritikou jen rasismu, ale celé té doby se vší svou pompézností, přehnanou ctí a pokryteckou morálkou, což film vystihuje jen ve svém začátku (a během těch úvodních několika desítek minut jsem si jej zařadil k filmům, z nichž se mi dělá psychicky nevolno). Také mne mrzelo, že filmová verze zcela vypustila postavu Emmy Goldman, přesně té postavy, která do historie zasáhla hned několikrát, ale mainstreamové a obecné dějiny ji zcela opomíjí. Jak jsem byl rád, když jsem na ni v románu narazil, jak jsem byl nasraný, když jsem zjistil, že ve filmu není. Potěšující je obrovská záplava mladých herců, které známě spíše z jejich pozdější tvorby. Velmi potěšil Samuel L. Jackson nebo Mary Steenburgen (která věkem strašně krásní). Krásné na tom všem je, že tohle není příběh o příběhu, o událostech, je to příběh o lidech, krásný příběh o lidech i se vším tím špatným, co lidský život přináší. (10.07.2011)

Oproti knize je film místy hodně osekaný a zjednodušený (ale aby neměl 300min.stopáž, tak to ani jinak nešlo), a je možné, že kdo knihu nečetl, bude se trochu ztrácet a k postavám si nevytvoří vztah. Jinak výborná výprava, pro milovníky počátku 20.stol. přesně to pravé. Další skvělý kometář - kromě toho mého: Hellboy :P (23.02.2009)

Silná a pevnou Formanovou rukou vedená historická freska, perfektně zobrazující společenské klima konce 19. století. (18.01.2012)

Doktorowův román měl podle všeho řadu ucelených a propracovaných dějových linií. Nevím, zda zařazení většího počtu linií do filmového zpracování neubírá filmu na hloubce (resp. ubírá vždy, ale snad ne přespříliš; Doktorowa jsem nečetla mohu tedy odhadovat pouze z filmu). Také nevím, zda fragmentárnost začátků a roztřepenost konce byla skutečně zamýšlena v rozsahu, v jakém působí na diváka, který je do děje "vpuštěn" jen skrze film a nemá jinou návaznost na svět románu. Přesto film považuj za poměrně zdařilou, i když asi svých vlastních ambic nedosahující, filmovou adaptaci. Je jen velmi málo filmů, které dokáží zdařile kompenzovat převod kvalitního textu na filmové plátno. (31.07.2010)

Trochu som sklamaný. Ale to ústi hlavne z neznalosti filmu, ktorý som sa rozhodol sledovať. Tak nejako som dúfal, že sa to bude viac venovať hudbe toho obdobia a nie jej krikľúňstvám, ktoré mohli byť len ako doplnok. Každopádne Forman vo vrcholne sile, pripomínajúci svojím štýlom Coppolu. (05.07.2019)

Je škoda, že Forman věnoval tak zbytečně dlouhou dobu přepadení Morganovy knihovny (snad podlehl hollywoodskému hladu po akčních scénách), jenž je v Doctorowově knize jen krátkým závěrem příběhu Coalhouse Wolkera, a nenašel tak čas na další minimálně stejně zajímavé příběhy knihy popisující spolčensko – politický přerod americké společnosti začátku století. Objevný pro mne byl například popis amerického dělnického hnutí, osobnosti anarchistky Emmy Goldmannové, usilování o osvobození se z pout mateřských a společensko-politických eskapologa Harryho Hudiniho jako symbolu doby, přerodu židovského siluetisty a socialistického revolucionáře Tatka v podnikatele ve filmové branži (ano to je ten režisér na konci, který si začal říkat baron Askenazi). Pro popis té doby přelomu jsou tyto další příběhy knihy velmi důležité a rozhodně mnohem zajímavější než policejní manévry před knihovnou. Ač si Formana za několik jeho filmů vážím, nezbývá mi než litovat, že se tohoto námětu neujal jiný režisér. Forman si objektivní popis širšího politického kontextu té doby zřejmě bohužel, jako čerstvý emigrant ze socialistického bloku, nemohl dovolit a tak jej raději zcela (až na příběh osvobozování se z pout rasových předsudků) vynechal a komplexní, i když ragtimově rychlý, popis Doctorowovy knihy tak nemravně ochudil. (15.09.2009)

Jeden z posledních Formanovo filmů, co mi chybělo shlédnout. A opět je to řemeslně neskutečně kvalitní. Ragtime opět zpracovává Formanů oblíbený motiv z jeho zahraničních filmů a to boj z právo na svobodu a na svobodu prjevu. Tentokráte si zde vzal na paškál americké afroameričany. Ragtime je spíše takovou freskou o životě na přelomu 19. a 20. století v USA. Film sleduje několikero postav, které si žijí svůj život. Jeden je boháč, který se rozhodne někoho zabít. Další je jeho žena, která ho pomůže za pomocí intrik jejího okolí prohlásit za blázna. A poslední je právě černošský pianista, jemuž se narodilo dítě. Ale po konfliktu s jedním bělochem se domáhá svého prává, ale marně. Je zatčen. Poté se tedy rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou. Musím říct, že ačkoliv mne film moc nelákal, tak jsem se do přiběhu dostal brzy. Film je opravdu precizně natočen. Herecké obsazenstvo mi nebylo tak známé (vlastně jsem všehovšudy znal asi 3 herce), přesto to zahráli skvěle. Ale příběhově to už tak slavné nebylo. Některé linie mi přišli pouze nakousnuté a nedokončené a některé byly zase někdy zbytečně zdlouhavé. Chyběl tomu taky nějaký výraznější moment. První polovina a úplný závěr měli slušné tempo. Ale obsazení knihovny a následné vyjednávání bylo dlouhé a natahované až běda. I tak bude motiv filmu aktuální nejspíš vždycky. Má to své mouchy, ale to nic nemění na tom, že Miloš Forman byl borec, který nám (čechům) mohl svět závidět. Jen škoda, že to moc zatím nevypadá, že by mohl mít nějakého dalšího následovníka. 6/10. (19.02.2021)

Proč mi nikdo neřekl, že Ragtime je tak dobrý film? Jasně, Forman přepálil stopáž minimálně o půl hodiny, ale jinak je to naprosto nadčasový film, kterému je dneska už víc jak pětatřicet let. A na svůj věk rozhodně nevypadá. Měla jsem pocit, že se ve filmu pořád něco děje a zpětně nejsem schopná říct, která dějová linka se mi líbila nejvíc. Asi ten černý pianista a jeho nablýskané fáro byli nejlepší. Jenže pak i dějová linka ženy-manželky se mi moc líbila. I jejího bratra, který zezačátku vypadá trochu jako úchyl. A vlastně i ta tanečnice, která nemá ve vztazích úplně jasno, mě oslovila. Nebýt té délky filmu, zkoukla bych to hnedka znovu. A vidět Ragtime v kině Ponrepo v rámci přehlídky Formanových narozenin pro mě byl skvělý zážitek. Všechno nejlepší, pane Formane, do dalších let. (16.02.2017)

Film, který se vylučuje z Formanovy tvorby podobně jako Goyovy přízraky, chybí zde jeho příslovečný nadhled a hlubší i chápavější zaměření na jednotlivé postavy, ty jsou trochu chladné a to hlavně kvůli epizodickému ději, který rovněž nemá v jeho ilmografii tradici. Nkěteré linie by si zasloužily více místa možná i na úkor té hlavní, jelikož sáhodlouhá scéna z Morganovy knihovny se jevila v rytmu zbytku filmu trochu těžkopádně. Avšak devizou snímku je na "přistěhovalce" až neuvěřitelně podchycená atmosféra USA přelomu staletí, jíž hodně napomáhá i Ondříček, který je však zde trochu rezervovaný. Herci jsou opět pečlivě vybraní a výborně zapadají do pietně vykresleného světa. Kdoví, nebýt zásahů studia by výsledek mohl být silnější a snad i "formanovštější" (viz chybějící linie světaznalé feministky). (10.02.2009)

Nevím, no. Nevím co si o tom mám vlastně myslet. První polovina filmu byla skvělá ve všech ohledech, ale jakmile se nám uražený černoch rozhodne vzít do ruky zbraň a film se zaměří jen a jen na jeho na palici postavený boj za vyčištění posranýho Forda, celý to jde pěkně do háje. Konec je ale opět povedený, takže nakonec to vychází na horší čtyři hvězdy (i když možná filmu nadržuju kvůli režisérovi). Nejdokonalejší byla jasně Elizabeth McGovern v roli ex baletky, která celým tím příběhem obrazně řečeno protančí. Její postavu jsem hned popsal jako rozkošně nedospělou. Toho Oscara by si určitě zasloužila. (19.02.2012)

Dalsi z rady US retro snimku o rasismu, ktery se bohuzel musi asi hodinu nezazivne rozjizdet, nez se dostavi ta prava party. Je to skoda, protoze druha pulka je vyborna, ale v tehle roztahane forme to neberu. 5/10 (19.02.2012)

Silné téma, které si vybral Miloš FORMAN. Velmi jej obdivuji, přestože emigroval po r.1968 do Ameriky, nemusel se pouštět na tak "tenký led" jakým je rasismus. Ale chci tím říci, že to zvládl podle románu Doctorowa na jedničku. Strašně mi jako osoba lezla na nervy ve filmu Elizabeth McGovern, ale uznávám, že roli pitomé naivky zahrála tak výborně, že jsem chvílemi zapoměla, že je to film. Trochu mě zklamal ten fakt, že tam bylo málo hudby. Podle názvu jsem si to představovala něco jako polohudební film, muziku, kterou předvedou geniálně černoši. Závěr filmu mi opět napověděl, že ten, kdo nedodržel dané slovo - byl, bohužel, běloch (policejní prezident). (14.02.2009)

Filmové řemeslo na vysoké úrovni. Od Formana bych ani nic jiného neočekával. 1) Nákladnému výpravnému snímku mohu vytknout vlastně jen jediné: nudu. Tak asi půlku filmu jsem se více či méně nudil navzdory zajímavé podívané._____ 2) Doctorowovu knihu jsem nečetl a asi ani číst nebudu._____ 3) Připadá mi, jako by si Forman vyřizoval účty se svým schizofrenickým vnímáním Spojených států, které se odráží ve většině jeho amerických filmů. Ovšem to není "jeho" vnímání, ona Amerika skutečně taková je. Ke zbláznění pomilováníhodná a současně zoufale krutá a odporná, že by člověk vraždil. A film to docela výstižně zachycuje._____ 4) Zaujali mě 81letý James Cagney (policejní komisař Waldo), 19letá Elisabeth McGovernová (žena žárlivce a posléze jedna z hlavních postav Evelyn Nesbitová) a samozřejmě 29letý přitažlivý Kanaďan Robert Joy (atentátník Henry Thaw). Věk protagonistů se vztahuje k roku natáčení - 1980._____ 5) Výstižný koment: sportovec*****, Amonasr****. (09.05.2021)