X-Men: Budoucí minulost

Wolverinův Life on Mars. V kontextu série obdivuhodný vypravěčský počin, kterému se částečným přepsáním historie několika fikčních světů daří sesíťovat předchozí Singerovy filmy s První třídou i s Wolverinovými spin-offy (tvůrci dokázali vytvořit film, který paralelně otevírá i zavírá původní trilogii). Jako samostatný film pro nově přistoupivší hodně problematický počin, který se nezdržuje uváděním postav, natož vysvětlováním jejich vztahů a motivací. Přesnější časové lokalizování příběhu a z toho plynoucí intelektuální slast umožňují nápovědy ve formě narážek, které jsou stejně jako ve Star Treku: Do temnoty určeny předně zasvěceným. Ani vyprávění není dynamizováno předně akčními scénami, nýbrž vztahy mezi postavami a jejich (ne)ochotou připojit se k určité skupině (z outsiderů se stávají týmoví hráči a opačně). Vztahy přitom neexistují pouze na horizontální rovině, ale ve dvou různých časových rovinách. V každé z nich přitom platí jiná spojenectví, což nás nutí neustále vyhodnocovat, k čemu všemu mezi minulostí a budoucností došlo a co by se mohlo změnit na základě právě probíhajícího dění. Přehlednosti komunikace mezi minulostí a budoucností napomáhá distribuce informací omezeným počtem významnějších postav, z nichž každá na sebe váže mírně odlišný styl a tón vyprávění (zatímco vedlejší postavy jako Kitty slouží pouze coby jednorozměrné narativní nástroje). Nejvýraznější je tohle mutování u kapitoly patřící Quicksilverovy, ale dobře zřetelná je také různá míra tragičnosti, s jakou situaci nahlíží na jedné straně Wolverine a Beast, na druhé Magneto a Xavier. Sázka na postavy při obdobném množství charakterů vyjevuje svá úskalí, když má dojít na lámání chleba. Neboť na psychologizování nezbývá čas, rozhodující okamžiky jsou zhuštěny do emocionálně vyhrocených proslovů, které bych čekal spíše od Kapitána Ameriky (s kterým Budoucí minulost spojuje sedmdesátkové podezření, že svět ve skutečnosti neřídí ti správní lidé). Akční scény, které ne vždy přispívají k rozvíjení zápletky, pak zase působí nuceně, jako obrazový balast a snaha splnit kvótu spektakulárních scén nezbytných pro to, aby mohl být film označen za blockbuster. K Budoucí minulosti se nebudu vracet se stejnou chutí jako k První třídě, která mne baví bondovskou stylizací a promyšleným představováním nových postav, ale minimálně kvůli pochopení a docenění jejího významu pro ostatní X-Men filmy považuji další zhlédnutí za nezbytné, což je vlastně to nejlepší, co si nějaký komerční film může přát. 80% (22.05.2014)

Mám rád Bryana Singera. Mám dokonce rád jeho jinými odmítané fetišistické vyznání lásky Supermanovi. Ale tohle prostě ne! Přední problém tohohle filmu je neexistující interakce postav. Veškerá komunikace mezi hrdiny probíhá na úrovni generických trailerových prohlášení, tomu filmu zcela chybí něco jako "lidskost" nebo "osobní rovina", což považuju za tím horší, že Singera jsem měl vždycky za toho, kdo má tyhle prvky v malíku. Příběh pak stojí na rozhodování Mystique, se kterou prakticky nikdo nepromluví slovo a která se nikam odnikud neposune, takže její dilema prostě tak nějak leží stranou a všichni máme asi předstírat, že nevíme, jak to dopadne. Protagonistou je Wolverine, ten zase nemá jinou úlohu než stát vedle Profesora X a říkat mu, ať něco dělá. Konflikt mezi X a Magnetem je tak mrtvý a neživotný, že tu vlastně ani není - nepamatuju si den po zhlédnutí, jestli mají ve filmu tihle dva vůbec nějaký dialog. Propojení dvou časových rovin je absolutně nefunkční - nic z něj neplyne, než rádobynapínavé situace, u nichž jen stěží vznikne napětí, když při našich zkušenostech s tímto typem filmů víme, kam směřují. Vše vede k jedinému - necítil jsem emocionální účast na ničem zobrazovaném a nenašel jsem žádnou nit, žádný náznak toho, o co bych se měl v tomhle líném filmu zajímat. Tak jsem se nezajímal. Bolí mě to jako kůl do srdce, ale nemůžu dát ani průměrné hodnocení. Já jsem v jádru hodný člověk a tohle si prostě nezasloužím! (16.05.2014)

Stále zábava, i když přiznávám, že jsem se v tom chvílemi ztrácel. Po skončení jsme o tom s kámošema živě diskutovali a ani jeden z nás nepochopil, jaktože žije Profesor X, když ve trojce umřel. Jinak ale dobrý. Stará garda je kromě Hugh Jackmana velmi upozaděná, ale nový ksichty z First Class hrajou spolehlivě, takže jsem spokojenej. Už bych se v tom ale asi dál nevrtal. Tenhle díl hrátky s realitama a časem ustál, ale nerad bych aby se z toho stala sračka. A nejlepší scény byly s tim superrychlym týpkem. (25.05.2014)

Megalomanská comicsová atrakce, která paradoxně naštve spoustu fanoušků splachovacími hrátkami s již zfilmovanými x-meními universy, na druhou stranu má ale tahle mutantí jízda téměř vše, o čem jste kdy v měřítku rozpohybovaných okének od MARVELu snili. V Singer Industries spíchnuli dohromady fungující návykovou všehochuť napětí, akce a dramatu, jíž se půjdu do sálu přejíst ještě minimálně dvakrát, nervydrásající drajv totiž z plátna nesleze od první nabušené scény. Často se dokonce i pozdává, že Bryan nejen díky ukázkově vygradované stavbě příběhu pokukuje po Oscarech - jakkoliv bezmyšlenkovitě to může znít - načež po emocionální stránce to diváka spolehlivě nahlodá jakbysmet, nebrání-li se. (16.05.2014)

Nejlepší komiksový film? Ne, myslím to vážně. Charakterově hnaný trikový snímek, který odráží strach z budoucnosti, pohrává si s historickými reáliemi na neuvěřitelné úrovni a přitom neztrácí na zábavnosti, osudovosti a především napětí. Tohle se nevidí jen tak. Dlouho jsem se o postavy takhle nebál a každé vychýlení od původní časové linie zvedalo obočí. Cestování časem je vysvětlené přímo ukázkově, mutace nabízí krásný způsob jak na to. Herecké obsazení táhnou Fassbender s McAvoyem (jejich scény nemají chybu), Jackman taky, i když je jeho Wolverine trošku v pozadí. Perfektní scénář, jistá režie a hlavně ryzí, inteligentní blockbuster. Nejlepší scéna: Pietro vs. ochranka. (25.05.2014)