Na jezeře

Některé z možných důvodů, proč režisérka dala přednost šestihodinovému televiznímu seriálu před dvouhodinovým filmem, si dovedu představit a pochopit, ale čeho je moc, toho je příliš : ve směsce detektivního vzrušounu, jižanského psychodramatu, antropologické črty, feministických špiček, skandinávsky chmurných záběrů divočiny a romantické spleti osudů a vztahů na úrovni Sueových "Tajností pařížských" se po většinu času navenek nic neděje, ale když na to dojde, všechno je, jak se onde říká, "over the top". Nadprostřednost až senzačnost řady motivů mi vadila víc než pomalý tok vyprávění a klišé prosvítající zpod osobitého nátěru. Možná ale tvůrcům (zhruba polovinu nerežírovala Jane Campion, ale jakýsi Garth Davis) křivdím - i u jiných, lepších filmů se našinec nestačí divit, co to ti protinožci vyvádějí. (13.09.2016)

Oproti severským kriminálkám je to poměrně krotké, takřka žádné mrvtoly jen neustálé vytahování strašáků z minulosti. V závěru už rochu dochází scénářům dech. Tui si chodí po lesích, jakoby se nechumelilo, přesto ji nemůže nikdo najít. Kdyby se to zkrátilo o tři díly, vůbec nic by se nestalo. Linka kolem divoženek v Ráji trochu zbytná. Bod navíc za Elisabeth Moss a krásnou novozélandskou přírodu. (01.12.2016)

Plusy: Netuctový příběh s kriminální linií která nehraje prim, ale v závěrečných epizodách slušně vyvrcholí, beautiful nature a Elisabeth Moss, která to pro změnu nádherně dává. Mínusem snad jen ta partička vyšinutých děvčat v ráji, která pro mne byla spíše rušivým elementem. (12.11.2021)