Legenda 17

Pro nás je to úsměvný, ale věřím, že v Rusku kdekomu ukápne slza při nostalgický vzpomínce na to, jak za časů huňáče Brežněva Sborná šlapala. A že šlapala, o tom neni pochyb. Jen to nebyla taková idylka a toho patosu tehdá taky nebylo tolik. Kluci byli většinou rádi, když přežili trénink a Tarasov s Bobrovem byli spíš tyrani, než hodní taťkové. Charlamov sám je popsán jako geniální hokejista se sobeckými sklony, kterej nejdřív musí dozrát pro to, aby pochopil, jak moc je důležitej team work. A všechno to končí prvním zápasem Série století, což je kapitola sama o sobě. Jasně, Kanaďani tehdy byli nafrnění a nedávali Ivanům žádnou šanci, ale to, co filmaři udělali z Bobbyho Clarka, to mě naprosto vyřídilo. :D Jinak zápasy, kterejch jsem se trochu bál, mě docela bavily, byť působily poněkud zmatečně. Hokejovejch filmů je málo, tak trošku nadhodnotim a dam 70% a položim tradiční otázku našim rejžům a produkčním: fakt by jsme něco podobnýho nedokázali natočit a zaplatit? Hokejovejch příběhů máme docela dost. (07.12.2013)

Když se Valerij Charlamov proháněl po ledě a sklízel v Sovětském svazu všechny ty ovace, já se takříkajíc ještě „houpal otcovi v pytlíku“. Nicméně jsem viděl docela dost materiálu a dokumentů z jeho doby i dob největší slávy Sovětské sborné a musím uznat, že to byli machři. Tento film je potřeba brát s velkou nadsázkou a ruským patriotstvím, ale jsem rád, že Kanadě dali pořádně na prdel jako správní „sovětští“ hokejoví hrdinové. Jasně, je tu spousta věcí, ve kterých se dost přehánělo (ale v kterém americkém filmu ne), zahrané to bylo slušně, Světlana Ivanova je pěkná baba a já se u toho prostě nenudil. Takže dávám nadprůměrné hodnocení. (10.11.2018)

I když led považuji za věc, která je vhodná pouze do nápojů, koukat se z dálky na hokej mě hodně baví. Ruský patos mi byl vždy mnohem bližší než ten americký. Čímž byly splněny dva základní předpoklady, aby se mi film mohl líbit. A když spolu hoši přelézali z jedné věže na druhou, ani jsem nedutala a nalhávala si, že tato scéna byla vrcholem filmu. Inu, nebyla, přišel závěrečný zápas a já na něj s napětím koukala. Musím konstatovat, že jsem neviděla lépe natočený filmový hokej. (18.12.2016)

O legendární sedmnáctce, jak by se zdálo v úvodu? O jednom z nejrozporuplnějších a nejsvébytnějších trenérů/diktátorů hokejové historie ve vynikajícím Menšikovově podání? Pohádka o sborné a jejím "sovětském Naganu"; tedy té legendární sérii "studená válka na ledě", která ve spojení s následným evropským turné jednou provždy srazila gloriolu kanadského týmu? Je to mišmaš výše uvedených, ale ani jedno z témat není dotaženo. Charlamovovi nejzajímavější osudy to překvapivě ignoruje a pohádka tu končí prvním zápasem. Působí to spíše jako nažhavování domácího obecenstva na Soči. Celkově je to totiž ruskému divákovi šité na míru a tak to jen bují naivní ruskou "v prsa se bíjící" nabubřelostí dobře známou ze sovětských válečných snímků. Pokud to neskousnete, tak se to lehce změní v nechtěně sebeparodickou záležitost, pokud to však ustojíte čeká vás solidní žánrový snímek, kde je vše vypulírovaně bílé či černé (a pokud náhodou ne, tak se to raději neukáže) a kterému nestačí vzdát poctu a tak raději rovnou vystavuje zbošťující piedestal. PS: Až budeme točit film o Jágrovi, tak doufám, že si odtud vypůjčíme tu scénu s chladícími věžemi; úplně to vidím. Jágr v životní a kariérní krizi leze jednoruč mezi dvěma komíny Poldovky, přemýšlí o hlubokomyslných problémech a sleze jako o několik tříd lepší i cílevědomější hráč. (01.12.2013)

"No što zasranci...Nikdy ste nepochopili, že ste celý môj život..." Je pravda, že sme tých ruských "zasrancov" nenávideli, ale keď sa na to pozriem bližšie, nenávideli sme skôr politický systém, ktorý reprezentovali a nie ľudí ako takých. Meno Charlamov mi nehovorilo nič, ja pamätám až legendárnu päťku - Fetisov, Larionov, Kasatonov, Makarov, Krutov. Milujem hokej a filmov na túto tému mnoho niet. Za najkvalitnejší zatiaľ považujem The Rocket , ktorému je tento ruský film v mnohom podobný. Tiež sa venuje jeho dospievaniu, rodine, prvej láske a hlavne hokeju. Najlepšie na filme sú však slovné hádky a počiatočné nezhody s trénerom TARASOVOM, ktorého výborne zahral Oleg Menšikov. Práve jeho tvrdé tréningové metódy, kde nikomu nič nedaruje len tak, patrí k tomu najlepšiemu. Najviac mi sadla scéna, kde reprezentanti CCCP poskladaný s troch moskovských klubov - CSKA, Dynamo a Spartak akosi nemohli nájsť spoločnú reč...Trenérova lekcia "zjednotenia" je u mňa vrcholom filmu. Takmer celý film som si hovoril super, až prišiel záver, ktorý to mal všetko vygradovať, ale nevyšlo to úplne. Kanaďanov nepochopiteľne vykreslili ako nájomných vrahov s odpornými ksichtami, až som si vravel, kde tie masky hľadali. Celkovo však ide o veľmi kvalitný film, ktorý vám meno Charlamov a jeho číslo 17 zaručene vtlačí do hlavy na dlhú dobu. Mne osobne navždy...80%. (13.01.2014)