The Woman in Black 2: Angel of Death
Žena v čiernom 2: Anjel smrti
Režie:
Tom HarperKamera:
George SteelHrají:
Phoebe Fox, Jeremy Irvine, Helen McCrory, Oaklee Pendergast, Adrian Rawlins, Ned Dennehy, Jude Wright, Amelia Pidgeon, Chris Cowlin, Richard Banks (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Skupina osmi školáků, evakuovaných za druhé světové války z Londýna, přijíždí v doprovodu ředitelky skoly Jean Hoggové a mladé učitelky Eve Parkinsové do téměř opuštěné odlehlé vísky Crythin Gifford. Jejich cílem je zchátralá rezidence Eel Marsh, která se nachází na ostrově, spojeném s pevninou pouze úzkým náspem zvaným Nine Lives Causeway a schůdným pouze za odlivu. Ve snaze ukrýt se tu před hrůzami války svou přítomností brzy znovu probudí k životu zlé síly, které tuto působivou osamělou budovu pronásledují po celá desetiletí. S tím, jak se po pozemcích na Eel Marsh znovu rozléhají dětské hlasy, se z temnoty vrací také pomstychtivý přízrak ženy v černém. (Falcon)
(více)Videa (16)
Recenze (239)
Tak jsme se po dvou letech dočkali pokračování Ženy v černém a s novým režisérem přišel ještě větší úpadek kvality příběhu, nežli tomu bylo u nedávného remaku. Ten mě rovněž nějak závratně neokouzlil (na rozdíl od původního filmu, který byl solidní), ale přesto jsem jej dokázal ocenit alespoň lepším průměrem. Bohužel zde mi k tomu tvůrci nedali ani příležitost. Atmosféra totiž po většinu času dost stagnovala a až na několik slibných momentů a pokusů o lekací scény, jsem se spíš u sledování filmu nudil. Tom Harper je hlavně seriálovým režisérem a popravdě moc nechápu, proč volba padla zrovna na něj. Přišlo mi, jakoby ani pořádně nevěděl, jak má vytvořit potřebnou atmosféru, nebo lépe řečeno udržet míru napětí na delší dobu nežli (deseti vteřin). Dá se tu totiž narazit na několik rádoby lekacích scén, ale většina z nich je strašně předvídatelných a když už se i zdálo, že by mohla atmosféra nabrat příjemnější směr, vše utnul střih a přišla další nudná scéna. Postava mladého letce mi tu navíc přišla naprosto zbytečná a klidně bych se bez ní obešel. Spíše se tu měli zaměřit na vyobrazení starého sídla (které Radcliffa přivádělo k šílenství), nebo více zapojit Ženu v černém. Jenže to by na to musel mít někdo pořádné koule. Takhle z toho vznikl jen hodně nedochucený patos, který vlastně ani nemusíte vidět, protože o nic důležitého nepřijdete. 40% ()
Žena v černém zůstává na místě činu stahujíc dětičky do temnoty. Tentokrát stojí v popředí mladá a sympatická učitelka Eve, která dostává na starost skupinku osiřelých dětí z válkou zmítaného Londýna, se kterými v doprovodu své starší nadřízené, odjíždí na odlehlý venkov. Ano, hádáte správně. Jejich konečnou destinací je prokletý dům, ve kterém se před časem Daniel Radcliffe všemi možnými způsoby snažil zbavit svého "herypoterovského" syndromu. Dům je nyní zpustlý a zchátralý, je nasáklý zlověstnou atmosférou a brzy se zaměří na chlapečka, který po rodinné tragédii ztratil řeč. Postupně Žena v černém nějaké to dítko odrovná, až vše dospěje do celkem napínavého zúčtování s monstrem. Na volném pokračování, které má se svým předchůdcem jen několik málo styčných bodů, mně skoro nic nevadilo, jen bylo zarážející, že si monstra divák moc neužil. Uzřít Ženu v černém byl vzácný jev, prohlédnout si ji v celé její kráse, bylo zhola nemožné. Přitom zrůdička to byla solidně děsivá, ale většinou snímaná z dálky nebo kvapným kamerovým nájezdem. Takže ve výsledku hovno z toho. Nicméně, absence monstra na scéně nutně neznamenala zánik hororové atmosféry. Ta byla velice hutná a schopná držet si poctivý horůrkový nadstandard. Interiér domu byl pořádně nepříjemný, poprvé se mně stalo, že jsem si dokázal představit, jaký hnilobný zápach se držel v jeho plísní nasáklých stěnách. Prostě fialový hnus si tam lehnout do peřin. Scéna barabizny parádně nasvícená, z každého tmavého koutu bylo cítit připraveného bubáčka, který jen vyskočit na vystresovaného diváka (z Babišovy důchodové reformy). Ve výsledku těch lekaček bylo méně, než se dalo čekat. I tak převážně seriálový a uznávaný režisér Tom Harper, i přes nulové zkušenosti s filmem, ukázal, že s plátnem umí být kamarád. Oproti svému režijnímu předchůdci se tolik nemazlil a pár hardcore scén je k vidění. V jedničce jenom pičus neurčitého věku chodil po baráku a to bylo maximum, co film z hororového hlediska nabídl. Blamáž po jedničce se však stoprocentně nepodařilo odčinit. Přidal bych více vražd, na závěr se nedočkáme žádné zajímavé pointy, do pořádného hororu to má pořád daleko, ale oproti dětsky trapné jedničce hotový zázrak. Vyměnil se celý realizační tým. Mužský hrdina byl vyměněn za odvážnou mladou ženu. Phoebe Fox je prakticky neznámá herečka, ale postupem času se ukázalo, že nebyla špatnou volbou do hlavní role. Celkem dobře byli vybráni i účastníci dětských rolí, kteří měli tendenci dospěláky přehrávat. Temná, obskurní atmosféra mě na filmu hodně bavila, tempo neselhávající a prostě ve všem lepší než unylá jednička. Film se probojoval i do našich kin. V nich působil nenápadným dojmem. Na dvd jistota kvalitního mrazivého večera. 70% ()
Eve je mladá učiteľka, ktorá v spoločnosti riaditeľky školy a pár žiakmi, opúšťa bombardovaný Londýn, aby sa skryli pred násilím hroziaceho z príchodu 2 svetovej vojny. Útočiskom sa tak pre skupinku študentov stáva Eel Marsch, prílivom odrezaná vila na opustenom ostrove, kde ich však nečaká toľko vytúžený pokoj, no práve naopak, "temnota" v podobe Ženy v Čiernom! Myslím, že fanúšik hororu, očakávajúci klasické prvky tohto žánru, bude napriek celkom "živému" záveru v poslednej 20 minútovke - sklamaný. "Tomino" sa omnoho viac sústredí na postavy a príbeh, až sa mi zdá, že úplne pozabudol, čo divák od tohto filmu vlastne očakáva. Podľa mňa to nie je zle natočené. Pár pasáži ma celkom zaujalo, akurát že ten minimum z lakačiek, ktoré zožali "úspech" mi príde veľmi málo. Oproti jednotke som mal pocit, že boli lepšie využité priestory baráku, no bohužiaľ, potenciál bol úspešne zavraždený. Chvála bohu, že som od "Woman in Black 2" nič neočakával. A tak som teda ani nič mimoriadne nedostal - 45%. (Mimochodom, keď náhodou, nedajbože, budete svedkom nejakého výbuchu, pričom spozorujete ako niekto stratil pri tomto nešťastí život, zoberte si ako "suvenír" aspoň jeho topánku, nech Vám potom veria - TO BOLO TAK TRÁPNE!). ()
Ukážkový príklad toho, ako prejsť od nadšenia k znechuteniu. Jednotka patrí medzi moje top duchariny, dvojka, hm, no... nebudem radšej komentovať, skrátka riadny prúser. Dej skoro žiaden, prípadne kopíruje jednotku, atmosféra podpriemerná, kamera a strih na mizernej úrovni. Najlepší bol ten malý chalan, ale aj to asi len preto, že vo filme povedal dohromady len cca tri slová. Pár predvídateľných ľakačiek z biedy nevytrhne. Protekčne, a so spomienkou na jednotku, dávam pomerne vysoké hodnotenie. 40/100 ()
Webstrův slovník definuje horor jako něco, co způsobuje pocit strachu, děsu a šoku. Po zhlédnutí Žumpy v černém 2: Anděl smrdí musím tvůrcům upřímně pogratulovat, neboť tuto charakteristiku bezvýhradně naplnili. Celou dobu jsem se strašně bál, abych neusnul, děsil se, že to nikdy neskončí a po závěrečných titulcích jsem byl naprosto šokován, že si někdo vůbec dal práci natáčet takovou anemickou uspávačku, sterilní jako pochva Džejn Óstenové, unylou jako konverzace o počasí při odpoledním čaji a fádně olezlou jako týden starý ledvinkový puding. Zdařilý první díl, v němž strašil Hery Potrat, měl i vcelku slušnou literární předlohu, ale předloha k dílu druhému patrně byla nalezena jen jako fragmenty při vykopávkách na latríně sester Bronteových. Pro komplexní představu uvádím krátkou ukázku, sesbíranou z hustě popsaných menstruačních deček a lopuchových listů po archeologickém odstranění té hromady voskových pilin: Nad Fuckmoorským panstvím zuřila toho večera vskutku strašlivá bouře. V celém hrabství snad neexistovala jediná živá duše, která by pamatovala tolik intenzivní, až zlé boží dopuštění. Jakoby se Pán rozhodl ztrestat tuto noc všechny hříšné duše v kraji. Nemilosrdný vichr se strašlivým „fůůůů“ na izobarických rtech krutě čechral krvavá okvětí fuchsií a brutální krápání s nebývalou intenzitou až deseti kapek v hodině nekompromisně bitchovalo kriketový trávník. Někde nad Německem zahřmělo, avšak to zde naprosto nemohlo být slyšet. Lord Dickhead zůstával k té nelidské slotě zcela netečný a s ledovým klidem nefalšovaného anglického gentlemana si v mohutném koženém křesle u krbu labužnicky vychutnával z křišťálové sklenice v levé ruce snad tu nejlahodnější whisku v Anglii, jednosladový osmnáctiletý Horseurin. Jeho pravá ruka něžně vískala hlavu obřího Shithounda, jenž se rozkošnicky vyhříval na křepelčí kožešině před krbem. Lord Dickhead však zdaleka nebyl až tak klidný, jak by jeho kamenná tvář mohla lehce zmást každého nezkušeného pozorovatele. Naopak. Pod touto zdánlivě vyrovnanou maskou byl upřímně zděšen. Byla totiž třetí středa v dubnu, den, jež strašil každého anglického manžela, den, kdy neústupný diktát etikety kromě hřebelcování koní předepisoval… no, raději ani nedomýšlet! Jen nepatrný tik pod okem prozradil jeho duševní dysbalanci, když neochotně zvedal zrak k lady Dickheadové, která jako každý večer ukrutně přetěžovala nedaleké viktoriánské sofa. Lady Dickheadová na rozdíl od svého manžela dávala svým emocím volný průchod a třicáté druhé čtení Jany Ayrové očividně jen předstírala. Prozrazovala ji brunátnost v obličeji, enormní pocení a zrychlený dech, jenž zvukem připomínajícím smrtelný chropot umírajícího slona téměř strhával mahagonové obložení jindy tichého přijímacího pokoje. Náhle ji však na rameno padl stín, snad temnější než nejzazší kout jejich rodinné hrobky. V domě se citelně ochladilo a za zády Lady Dickhedové hrozivě zaskřípaly stoleté parkety. „Obávám se, drahá Lady“, přerušil náhle mrazivou atmosféru onoho děsivého okamžiku lord Dickhead, „že jsme v ánu. Prokletí mého nešťastného rodu se po tolika letech relativního klidu znovu připomnělo. Snažně Vás prosím, zachovejte v této hrůzyplné chvíli rozvahu! Za vámi totiž stojí jen v černých podvazcích samotné Baskervilské Buznidlo, ten nejobávanější a nejodpornější přízrak na sever od Temže, jenž již po generace bez milosti terorizuje členy naší rodiny, a kdykoliv se zjeví, přináší pouze utrpení a smrt. Ba co víc, mám neochvějný dojem, že se na vás dokonce chystá přeukrutně bafnout!!!“ Lady Dickheadová odhodlaně odložila onu bibli všech anglosaských panen, poklidně složila ruce do klína a s dalším vydechnutím ucpaného kovářského měchu chladně pronesla: „Inu, nejdražší choti, myslím, že z této hrůzné situace není východiska. Podvolím se mrzké nepřízni osudu a ať tedy bafne. A slibuji, že následující, ať sebehororovější chvíle hrdě překonám s důstojností emancipované britské šlechtičny.“ „BAF!!!“ Shithound jen tiše zakňučel a v místnosti plné stínů, vyvolaných jakoby ze záhrobí skomírajícími plameny v krbu, se rozhostilo tísnivě mrtvolné ticho, které až po několika nekonečných sekundách přerušil baryton lorda Dickheada: „Jste až příliš statečná, má drahá, avšak nemyslíte, že by si takto mistrovské bafnutí zasloužilo, řekněme, poněkud adekvátnější reakci, která by plně docenila výkon našeho strašlivého přízraku?“ Lady Dickheadová jen nepatrně přikývla, pravou rukou nahmatala nejbližší tukový záhyb pod levým prsem tak účinně chránící srdce i před ranou z kulovnice, mohutně si odchrchlala, teatrálně nadskočila a afektovanou fistulí hystericky zaječela do ztichlého pokoje: „Ježišimarjá, kurvadopiče, to jsem se ale fuckt lekla!!!“. Načež se otočila k nešťastnému přízraku, prohlédla si jej v celé jeho zrůdnosti, žádostivě na něj mrkla otylým víčkem a netrpělivě dodala: „Tak, a teď se mazej převléct za slečnu Márplovou a jdeme na tu trojku….“ () (méně) (více)
Galerie (44)
Zajímavosti (4)
- Režisér Tom Harper měl požadavek, aby byla vesnice Crythin Gifford, která leží v Dorsetu, zcela opuštěná. Natáčelo set také v londýnské čtvrti King's Cross, na nádraží, v Old Royal Naval College, v Greenwichi a na dalších místech v Londýně a v Anglii. (ČSFD)
- Adrian Rawlins, který hraje Dr. Rhodese, ztvárnil Arthura Kidda v původní verzi The Woman in Black (1989). (Spidey3)
- Filmaři se u druhého filmu rozhodli použít stejné kulisy vnitřních částí domu Eel Marsh House, ve kterých v roce 2011 natáčel režisér James Watkins a jednotlivé místnosti rozšířili. (ČSFD)
Reklama