Brazil
Brazil
Režie:
Terry GilliamKamera:
Roger PrattHudba:
Michael KamenHrají:
Jonathan Pryce, Robert De Niro, Katherine Helmond, Ian Holm, Bob Hoskins, Michael Palin, Ian Richardson, Peter Vaughan, Kim Greist, Jim Broadbent (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Jak snadné je stát se nepřítelem státu! Blízká budoucnost blíže neurčené země. Už třináct let pokračují teroristické pumové útoky. Lidé si už na ně zvykli, stejně tak jako na život v paranoiou prolezlém světě, vyznačujícím se depresivní architekturou, zdevastovanou krajinou a všudypřítomnými vykonavateli státní moci. Možná že si každý člověk našel nějaký svůj osobní únik. Tak jako nesmělý úředník Sam Lowry, který se ve svých snech pohybuje v idylické zemi, létá oblohou v andělském brnění a líbá nádhernou vílu. Probuzení je ovšem vždycky víc než tvrdé, návrat do reality přetěžký. Ale i v ní, byť je to neuvěřitelné, může člověka potkat kousíček naděje. Pro Sama je jí zjištění, že jeho vysněná víla skutečně existuje. Teď už jde jen o to ji znovu najít. Jenže to v hyperbyrokratizované společnosti nebude tak snadné... Černá komedie Brazil je po Žvahlavovi (1977) a Lupičích času (1981) třetím samostatným celovečerním filmem osobitého amerického výtvarníka a režiséra Terryho Gilliama. Deprimující a rafinovaně krutá podívaná se kvůli producentské opatrnosti společnosti Universal Pictures dočkala veřejné premiéry až téměř rok po svém dokončení. Snímek, inspirovaný Orwellovým románem "1984" (pracovní titul byl „1984 a 1/2"), v sobě kloubí satiru, parodii, fantaskní motivy i dadaisticky roztodivné citace, to vše dohromady je ovšem nesmírně působivým a bohužel až děsivě aktuálním zobrazením světa, kontrolovaného monolitickou organizací, a odlidštěné společnosti, žijící v permanentním strachu na pokraji apokalypsy. Film získal řadu mezinárodních cen, nominován byl i na dva Oscary (za nejlepší původní scénář, a nejlepší výpravu a dekorace). (Česká televize)
(více)Recenze (558)
Orwellovská dystopie v režii vizuálního mága Terryho Gilliama, která na první shlédnutí vypadá jako výpověď člověka na LSD závislého, minimálně tedy poslední čtvrthodina, která jako by z jedné takovéto mysli vypadla. Zajímavé prostředí alternativní minulosti / současnosti / budoucnosti, skvělé herecké výkony, ať už Jonathana Pryce, Michaela Palina či už tehdy dvojnásobného držitele Oscara, Roberta De Nira, který se ale bohužel ve filmu prakticky jen mihl. Ovšem nejsilnější stránkou není ani vizuálno, herectví nebo časové situování, tím největším esem v rukávu, kterým Brazil disponuje, je nekompromisní kritika společnosti přes absurdity jako Ministerstvo informací, programování života, nesamostatné myšlení a kontrola úplně všeho, která by nás teoreticky jednou taky mohly čekat. ()
Jméno tohohle filmu mě dlouho odpuzovalo. Říkal jsem si: "To bude nějaká hudební blbost, kdesi z Jižní Ameriky." A ona to nebyla blbost, ale film, který překvapuje množstvím nápadů, výborných vtipů a silným koncem. Knížku 1984 jsem četl a popravdě mě sedí spíše tahle verze, kde si to režisér udělal po svém, než film 1984, která je knížce hodně věrná. Sedí mě temná a šedivá atmosféra propojená s výborným humorem. A musím zmínit hudbu, ta je nezapomenutelná a v hlavě mi hrála dlouho po tom, co jsem to zhlédl. ()
Nesmyslné zpracování příběhu, který obsahuje trapné pokusy o humor s ujetými hereckými výkony. Dost velká kravina, která se nedá dokoukat ani pochopit. Prostě ztráta času. ()
První shlédnutí mi vneslo značný zmatek do mého chápání.12 Monkeys jsem viděl dříve než Brazil,proto jsem si snažil vytvořit určitou rezervu v momentu překvapení.Chce to holt větší porci času a značný odstup zajistí,že Terry Gilliam předkládá jeden z nejoriginálnějších snímků jak ve fantasy,tak i ve sci-fi žánru se všemi dalšími přívlastky.Dále jednoznačně Gilliamův nejlepší film. ()
Orwelliáda, kafkárna, bondovka a matrixovina súčasne. Zasadiť antiutopickú budúcnosť do technologickej minulosti (potrubná pošta, písacie stroje...) je pôsobivý nápad. ()
Žehrání na Gilliamův styl moc nechápu. On je opravdu mistr imaginace. Pro jeho pochopení je třeba se soustředit, jako když se čte kniha. Hlavním motivem je společenská eliminace lidství. Všechno, co je lidské, bylo předáno strojům, včetně rozhodování. S výjimkou descision makewru, kde vlastně rozhoduje náhoda. Gilliam si prakticky celou dobu dělá z byrokracie legraci, až ve finále dojde na lámání chleba a byrokracie... Režim možná není tak důsledný jako v Orwellovi, ale rozhodně je efektivní. ()
Nerad dávám filmům "odpad". A vlastně ani nevím, na kolik se zdejší tvůrci snažili a na kolik je překonala jejich zvrácenost. Film není nechutný na pohled. Je zkažený uvnitř. Na podobné věci jsem stavěný, protože můj život nebyl nijak nudný, ale když se mi z toho, co vidím a vnímám ve filmu, dělá z devadesáti procent filmu špatně, asi to nebude ve mně. milí tvůrci se můžou vzít s Tomem Sixem po Lidské stonožce II za ruce a udělat něco ještě horšího. Jen doufám, že se mi to nedostane žádným způsobem na oči. 1* za slušných deset minut, protože půl-hvězdy udělovat nejdou. ()
Podivný film na téma systém, vzdor. Dlouhé, otravné. ()
Táto temná karikatúra budúcnosti je síce už sama trochu v niektorých ohľadoch zastaralá, ale stále má svoje tragikomické čaro. Svoje dodala aj vydarená zostava hercov a nápaditá kinematografia, film sršal zaujímavými nápadmi nielen v snových sekvenciách a pravidelne zabavil napriek tomu, že sa postupne zvrhne na dosť depresívne dielo. ()
Brazil je snímek univerzálně překračující hranice času. Mnohé linie jsou přirovnatelné k naší epoše socialismu. Mnohé i k nacistické okupaci. V současnosti se můžeme jen domnívat, že jisté motivy mohou ladit se situací v Severní Koreji. A samotný byrokratismus funguje praktické v celém světě a zvláště pak v EU. Je pak na každém co si z filmu vybere. Navíc je také možné, že podobná budoucnost nás ještě čeká. Vždyť z historie lidstva je známé, že jisté epochy se opakují a vracejí. Film je mixem mnoha žánrů. Od toho nejjasnějšího (sci-fi) přes lehounký dotek fantasy až po místy neuvěřitelně bizarní a černou komedii. Není to nejjednodušší film. I díky své stopáži totiž nabízí hrozně moc. Terry Gilliam si vybral celou řadu věcí, které paroduje, zesměšňuje nebo na ně poukazuje. Pro mě je film ve své vyumělkovanosti už trochu překombinovaný, byť celou řadu věcí i dnes aktuálních lze jen ocenit. ()
Totalni film. Visualne lahudkove kulisy, fantasticky depresivni konec, pritom vsak zjemnely faktem, ze hlavni hrdina se lapit nenechal, take velmi zabavne a ke konci vystupnovane do strhujiciho tempa. jedinym nedostatkem je nulova originalita filmu, ale vzhledem k uzasnemu zazitku na to clovek ani nepomysli. A navic mozna vubec nejvetsim kladem filmu je jeho vizionarstvi, vzdyt vezmete si terorismus dnes a v Brazilu a take ubijejici byrokracii ( viz EU ). ()
Ouha ouha, tak teď mám opravdu o čem přemýšlet... Asi nejlepší film tohoto úzkého žánru, co jsem viděl...Dr.Strangelove, 1984, všem něco do dokonalosti Brazil chybí. Tuším že časem se budu muset podívat ještě jednou, abych vychutnal to co mi uniklo... ()
Při prvním vzhlédnutí vzniká zmatek, obzvlášť pro člověka netknutého Gilliamem a jeho výtvory. Druhé vzhlédnutí už věci utřídí a při třetím jsem měl i já jasno. Parodizující antiutopie je jedna ze zkrácených charakteristik tohoto filmu. Fiktivní svět Brazilu v sobě nese děsivou budoucnost přecpaného města, policejního státu plného birokracie, stresu a téměř žádné svobody, ale také nepříjemný střípek dnešní uspěchané doby, který pěkně píchá každého, kdo si to uvědomuje. Gilliam zde skloubil jeho vizuálně potrhlý styl s šedivostí Orwelova 1984, ze kterého několikrát téměř do obrazně cituje slova cituje a ve výsledku vlastně vychází se stejnou vizí, protknutou onou myšlenkou svobody vlastních myšlenek hlavního hrdiny. Ovšem problém tohoto filmu je jeho dlouhá doba stravitelnosti a po onom strávení ostrý střípek spodobňující do extrému vyhnanou naši každodenní realitu, který bodá do zad každého svobodomyslného diváka ... ()
Tak co je vlastně lepší? Brazil nebo Devatenáct set osmdesát čtyři? ()
Skvělej Orwellovskej příběh s neuvěřitelně šokujícím závěrem. ()
dodnes nechápu jak se jim do toho podařilo obsadit De Nira ()
Film, který by snad člověk neměl ani chtít pochopit, ale forma podání a nprosto neotřelé nápady dávají tomuto filmu jednoznačně punc originality a musím říct, že jsem si v letním kině na "střeláku" ani nešel pro pivo takže fakt dobrý. ()
Neco mezi 1984 a Vesmírnou odyseou. Dávám 3. Nějak mi to nechytlo...ale trocha umění se tam dá najít...Robert de Niro jako by tam pro mne vůbec nebyl. Nejlepší je ovšem houf úředníků řešící problémy na ministerstvu...to je panečku produktivita práce... ()
1984 v komediálnom scifi kabáte v štýle Monthy Pythonov a pod taktovkou vizuálneho mága Terryho Gilliama. ()
Související novinky
Ridley Scott se vrací ke kořenům
Tedy ke sci-fi. Vetřelec a Blade Runner Ridleyho proslavili. A teď by se k rodnému žánru rád vrátil. Prý to plánoval už dobrých 20 let, ale nedařilo se mu získat práva na předlohu, kterou už dlouho… (více)