Město 44

Byl by to býval velkovýpravný, fantastický natočený a zábavný válečný film s brutálními bojovými scénami zralý na pětihvězdu, kdyby … Kdyby režisér neukájel své umělecké ambice a uprostřed bojové vřavy se to nezastavovalo a nevypukávaly zpomalené matrixovské pičičandy, v jejichž pozadí duněly cajdáky nějakého Lejdypanku. Jen jsem čekal, kdy se přiřítí banda Indů a střihnou si do toho to své obvyklé hárekrišna pogo. Kdyby scénarista neukájel své plagiátorské ambice a místy to nevypadalo, jako by toho xichta z Jdi a dívej se opíchala Tisícročná včela. Jen jsem čekal, kdy se vynoří starý Kroner a začne múráriť. Kdyby střihač neukájel své krejčovské ambice a vykuchal těch čtyřicet minut patetických a kýčovitých zvratků alá Tvajlajt. Jen jsem čekal, kdy se přiřítí Patyzón a všechny ty hrdinné mládežníky zejména mužského pohlaví dosucha vysaje. Kdyby kásting neukájel své hororové ambice a do hlavní role neprocpal snad tu nejodpornější a nejnesympatičtější tlamu současné polské kinematografie. Jen jsem odvracel zrak a přál mu celou dobu bolestivou smrt nebo alespoň pořádné zmrzačení. No, a to je příliš mnoho kdyby. Takže odřené tři s následující erudovanou charakteristikou pro polské fanoušky: Zajebiście nakręcony, no artystycznie spierdolony kawał kinematografii polskiej s wyjątkowo obrzykurwadliwym gośćiem v roli głównej. (24.03.2015)

Víte jak se dá z celkem vychytané válečné podívané zralé na poctivé čtyři hvězdy udělat podivné whatafak za bídné tři? Zeptejte se pana režiséra Komasa. Místo střelby do masa nasadí matrixovské zpomalováky, které se do rozjebané, obležené Varšavy roku 44 hodí asi jako Miloš na Hrad. Tyhle kraviny si příště strčte třeba do...klipu tej Farnej Ewy. (31.03.2015)

|90%| Tak tu máme další válečný film, tentokrát od Poláků. Byl jsem na to celkem zvědavý, ikdyž mě až tak moc nelákalo. No, po shlédnutí jsem byl teda překvapen a samozřejmě maximálně spokojen. Nějaké ty bych našel, ale nakonec jsem uvažování mezi 4 a 5 hvězdou hravě překonal. Poláci si tuto událost ve Varšavě pojali po svém. Takže byla radost pozorovat i dialogy a chování postav. Cítít atmosféru, jejich strach, beznaděj, odhodlání, hrůzu a místy i suveréní chování či už nějaký ten humor. Takže s herci nemám žádný problém. Prostředí, zničené město, sutě, mrtvoly – to vše bylo strašně moc věrohodné a uvěřitelné, takže další důvod k jásání. Dále, tenhle válečný snímek byl oproti jiným americkým pojat dost surově. Takže se zde krví a brutalitou moc nešetřilo. Po celý čas snímku jsem byl v pozoru, tak mě to chytlo, že jsem se divil, když film potom skončil. Klidně bych ještě přidal na stopáži, která mi moc dlouhá nepřišla, rychle to uteklo. Scéna, kdy po výbuchu (pravděpodobně po tlakové vlně) padaly z nebe roztrhané kusy lidského masa – to jsem zůstal koukat. Akce je tu dost. Obyčejné střílení nebo střelba z těžších zbraní, výbuchy po granátech. Toho zde máme plno. I nějaké ty menší emoce zde jsou. Hlavní hrdina mi paradoxně až tak moc neseděl, ale zahrál to v rámci možností obstojně. Hudba byla celkem dobrá. Ještě tak bych vytknul pár zbytečných a celkem ujetých scén, kdy měl hlavní herec ve filmu podivné představy či bludy. No, takže asi tak. Pro mě nečekaně skvělý a hlavně po delší době zatraceně reálný, drsný a krvavý snímek z 2.světové války. Kéž by Poláci aspon ještě jeden podobný natočili. (07.05.2015)

Film plný kontrastů. V jedné chvíli strašně silné scény, výborná válečná atmosféra, skvělá hudba a v druhé nesmyslné zpomalené záběry s mimózním hudebním doprovodem, u kterých jsem si vzpomněl na indické akčňárny, ve kterých náhle začnou hlavní hrdinové zpívat a tančit. U těch jsem nechápavě valil oči úplně stejně, jako tady. Nepotěší ani příběh a už vůbec ne výběr herců do rolí hlavních hrdinů. Ti, když zrovna nestřílejí, otravují vzduch psychotickými pohledy na hraně hysterie. Hodně jsem se těšil, takže na konci převládalo zklamání, ale za jedno podívání to stojí. 50% (29.01.2015)

Brutálny film dejom, čo je dobré, lebo to približuje skutočné hrôzy vojny, cynickosť, snahu zachrániť sa, ale pritom nezmyselné akcie a dezorientovanosť postáv. Film ozaj pokazili tie akési akoby matrixové scénky a možno tam chcelo viac rozviť psychické pochody postáv, aby sa s nimi vedeli ľudia zžiť, prípadne rozobrať absurdity tohto sveta do ešte väčších extrémov, no dalo sa aj tak. Bojové scénky sú podľa mňa rovnako ako práca kamerou, či efekty na vysokej úrovni a to všetko režíroval v podstate len 33 ročný režisér, ktorý za sebou nemal až toľko veľkých diel a hneď režíroval jednu z najväčších poľských udalostí histórie. Dej má svoje kúzlo, film svoju atmosféru, Poliaci sa v ňom nemusia za nič hanbiť, len najvyšší schod to nedosiahlo. (18.04.2015)