Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Milada je inspirován osudem a životem JUDr. Milady Horákové, který se dotkl mnoha lidí. Odehrává se v letech 1937 – 1950 a vypráví příběh ženy, v jejíž osobnost a životě byly morální principy zakořeněny tak silně, že se často ve svých rozhodnutích řídila více svým svědomím než srdcem, a to i za cenu ohrožení vlastní rodiny a sebe sama. Milada Horáková byla popravena 27. června 1950 i přesto, že tehdejší prezident Československé republiky dostal mnoho žádostí o udělení milosti. O její milost žádali např. Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. Ústředními tématy filmu jsou svoboda, boj za demokracii, pravda, láska, naděje, moc a oběť, které jsou velmi aktuální i dnes. Cílem filmu je přiblížit osobnost Milady Horákové, její život a osud, nejširšímu publiku v České republice a v zahraničí. (Bohemia MP)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (363)

Tsunami_X odpad!

všechny recenze uživatele

Musím se z toho vypsat. Sorry. Milada Horáková chodí a mluví. Lehce asynchronně. Aby tvůrci podtrhli, že to byla svatá žena, nechávají jí deklamovat stejně robotické promluvy v libovolné zasedačce plné chlapů, v její vlastní kanceláři i doma s manželem v posteli. Těžko pak téhle ženě bez špetky života uvěříte, že šlo pravděpodobně o největší Češku dvacátého století. To je asi ten hlavní problém. No a pak tam jsou další věci. Jízdu podzimní krajinou zakončenou zatmívačkou střídá let dronem podzimní krajinou zakončený zatmívačkou a tklivý příběh Miladiny dcery, která přijde do školy, posadí se, rozhlédne a končíme zatmívačkou. To vše se hodně opakuje. Hodně. Většinou je to podbarvené klavírem. Ze zoufalosti jsme se v kině smáli tomu, že tyhle záběry snad nakoupili v nějakém balíčku a pak už jim v budgetu zůstaly prachy jen na milovanou zatmívačku. Když se v závěru na scéně objeví Geislerová, měl jsem z jejího přednesu a pohybu pocit, že se přesouváme do nějaké retro komedie typu Občanský průkaz, v čemž mě navíc utvrdil nejhorší product placement posledních let. Gratuluji Karlovarským minerálním vodám ke spojení s jedněmi z největších zrůd padesátých let. U soudu s vlastizrádci to totiž žije a pije se výhradně Mattoni. Kromě toho jsem ocenil také extrémně soft výslechy komunistické bezpečnosti, herce zasazené přesně podle svých škatulek, Jiřího Vyorálka jako Klementa Gottwalda, který se podle mě natáčení vůbec nezúčastnil (jen koupili scény z Českého století a domluvili se s UPP, aby sem tam něco změnila), super dabing, Danielu Drtinovou na tiskovce (chápu, že to byl asi nějaký barter deal, stará známost nebo nevím, ale vždyť to nemůže dávat smysl ani jí) a Ivanu Chýlkovou jako přítelkyni z domu smutku. Trpěl jsem. Kdo mě zná, tak ví, že nemám potřebu se po filmech vozit, reflexi nacistických a komunistických zločinů jedu dlouhodobě a československou historii jakbymset. Ale tohle, tohle se prostě nedá. ()

Karlos80 odpad!

všechny recenze uživatele

Na české filmy posledních let se nedá dívat. Perličkou je zajisté ještě před nedávnem mohutně v TV a všude jinde možně propagovaný doják o Miladě Horákové. Ted jsem ten brak konečně "zčásti" viděl (do konce jsem to bohužel nevydržel) a skoro jsem se pozvracel. Prý hluboce věřící zásadová žena, no tak všechno možné, ale toto fakt ne. Člověk, který vyzývá vědomě jinou zem, aby na jeho vlast shodila jaderné bomby, je v mých očích odporná stvůra a to jsem ještě dost slušný. Soud a rozsudek považuji za spravedlnost či snad karmu – chtěla smrt pro ostatní, dostala ji sama. Amen. Ps; Do hlavní role taky zřejmě jinou než izraelskou herečku neměli, chápu. :) ()

Reklama

Fr 

všechny recenze uživatele

„KDYBY VŠICHNI PŘIHLÍŽELI, TAK JEŠTĚ ŽIJEME VE III. ŘÍŠI…“ /// Politický, lidský drama o ženě, která nevěděla, kdy to vzdát. „JÁ MOHU A BUDU MLUVIT!“ (povídali, že mu hráli Milado…). Projdeme si (životopisně) realitu Československa od roku 1933 do roku 1950, kdy zvěrstva fašismu trumfujou komunisti. Přesvědčivá (autentická?) Ayelet Zurer… a vůbec ten casting je překvapivej a na ksichty politicky „přesnej“. Film ve mně vzbudil nenávist k zrůdám v lidský kůži – (a to se tady vyhejbaj nějakejm krvavejm drsňárnám). Takže víc než to, jestli tvůrci Miladu zbytečně neheroizovali, jestli tlačili málo na pilu nebo že byl „její“ život nuda (a tak to taky místy ve filmu vypadá) bych řešil, proč po revoluci nebyla KSČ zakázaná… (Vlastně – aby bylo jasno, to chápu celkem dobře, že Havlíčku Havle!). Ten závěr je ale fakt dlouhej. Emoce se vytrácej, přibejvaj ideje… takže ano, je to i nuda. Ale jinak jde o film do dějáku jak vyšitej! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Miluji tuto zemi, miluji tento lid… 3.) Doufám, že se tady bude věšet. 4.) Říkaj mi Anežka Spurná. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

somnar 

všechny recenze uživatele

Au. Zase se toho chopili tvůrci, kteří z toho neumí "dobře" udělat ani jednoduchý, didaktický, doslovný, lineární snímek pro školy, tedy natočit to přesně tím způsobem bez autorského vkladu, který už ve světě léta nefrčí a nikoho nezajímá, ale tady by mohl mít úspěch. Není to sice takový bizár jako Lída Baarová, opět to ale dojíždí na neexistující dramaturgii, kdy na sebe nic nenavazuje, nic se nebuduje a ve výsledku tak kromě znudění není vůbec nic cítit. Zakončovat fádní scény zatmívačkama? Proč? Dlouhé minuty to vyplňuje vyloženě zbytným děním, aby to pak důležité milníky nestoudně zabilo, a třeba totálně nevyužilo celý monstrproces, v němž se Aňa Geislerová předvede asi na tři minuty. Co vůbec mají znamenat ty štěky snad dvaceti českých herců, kteří mluví špatně anglicky s příšerným přízvukem? Každý se zaplatil na den a čau? Nestrhne ale ani ústřední výkon Ayelet Zurer, zvlášť proto, že její Horáková prostě není plastická postava, ostatně jako všechni, včetně komunistických bídáků. Přísáhám ale, že Jitka Smutná a Alena Mihulová jsou po tomhle (a Anthropoidu a Úkrytu v ZOO) už jen film od toho, aby vypoulily oči tak moc dopředu, že už to nepůjde dát nazpátek. 30% ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Nechtěl jsem být tak kritický, ale nemohu jinak. V dnešní době je totiž poměrně populární otevírat politická témata a životopisně vyprávět příběhy důležitých politických postav naší republiky, potažmo Československa. No a Milada Horáková je opravdové téma. Téma, které si zaslouží respekt, pokoru a příběh, který se za sebe nemusí stydět. Tady sice v popisku přeháním. Film by se za sebe opravdu nemusel stydět. Jenže kromě adekvátního technického zpracování a více než solidní herečce z Izraele, mu chybí scénář, který by alespoň trošku dává smysl. Osobně, když nad tím přemýšlím, mám problém s tím, že podobné, poměrně vážné téma, dostane do ruky debutant. Je česká kinematografie natolik v hajzlu, aby podobná témata dostával na starost debutant? Nebo kde svaz bere ty koule na to, aby peníze pro tvůrce českých filmů přerozdělil zrovna debutantům? Osobně si nemyslím, že by David Mrnka byl natolik špatný, ale podle mě si vzal opravdu velké sousto. Dobré momenty střídaly vysloveně špatné a v rámci celého příběhu jsem měl co dělat, abych se o Miladě něco dozvěděl. Nakonec jsem se ale stejně nedozvěděl nic nového a ještě k tomu jsem měl co dělat, abych film dokoukal. Jediné svinstvo, na kterém se shodneme, je vzorovej českej komunista, kterej je pro mě asi nejodpornějším člověkem na světě. A je úplně jedno, jestli mluvíme o tom z minulosti nebo o tom ze současnosti. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (17)

  • Počas nakrúcania snímku bola prítomná na pľaci taktiež i dcéra Milady Horákovej, ktorá sa naň prišla pozrieť z Washingtonu, kde žije. (classic)
  • Film se natáčel kompletně v angličtině, kterou mluvili i čeští herci. Česká verze vznikla až v post-synchronu. (hansel97)

Související novinky

25. Český lev - výsledky

25. Český lev - výsledky

10.03.2018

Předáváním výročních 25. Českých lvů provázela slovenská moderátorka Adéla Vinczeová. O hudební složku večera se postarala nominovaná muzikantka Vladivojna La Chia. Večer také narážel na současnou… (více)

Reklama

Reklama