Milada

Na české filmy posledních let se nedá dívat. Perličkou je zajisté ještě před nedávnem mohutně v TV a všude jinde možně propagovaný doják o Miladě Horákové. Ted jsem ten brak konečně "zčásti" viděl (do konce jsem to bohužel nevydržel) a skoro jsem se pozvracel. Prý hluboce věřící zásadová žena, no tak všechno možné, ale toto fakt ne. Člověk, který vyzývá vědomě jinou zem, aby na jeho vlast shodila jaderné bomby, je v mých očích odporná stvůra a to jsem ještě dost slušný. Soud a rozsudek považuji za spravedlnost či snad karmu – chtěla smrt pro ostatní, dostala ji sama. Amen. Ps; Do hlavní role taky zřejmě jinou než izraelskou herečku neměli, chápu. :) (05.11.2018)

Ten film nemá žádný náboj, plyne si a snad je i natočen "jen tak," důležité události ze života Horákové jsou zobrazeny hodně rychle, skrz zbytečně dramatickou hudbu a popsány dvěma, třemi slovy. Po únoru 1948 atmosféra trochu zhoustne (vynikající Jitka Smutná v roli Hodinové-Spurné!), ale jen na chvíli, spolu se soudem vidíme všichni to, co už známe a nic nás nepřekvapí. A takovým okamžikem nemůže být co, když dcera mučednice přijíždí po čtyřiceti letech do Prahy. Pokud chtěl Mrnka natočit tuhle mdlost a navíc na vývoz, měl v zahraničí doporučit dokument Proces H a raději se na to vykašlat. 30%. (06.08.2018)

Prvně musím předznamenat, že Miladu Horákovou považuji za jednu z největších hrdinek této země a její životní osud je sám o sobě tak dramatický a nosný, že jeho zfilmováním se nelze dobrat k výsledku, v němž by takový snímek byl nudný a nezajímavý...a ejhle, k mému velkému překvapení to jde! Milada je prostě, a trhá mi to srdce, průměrný až špatný film. První chybou určitě bylo, že projekt je pojat coby autorský - a při vší úctě k panu Mrnkovi, sám na všechno prostě nemá a nestačí. Jako debutant si v roli režiséra, scenáristy a producenta ukousl tedy obrovské sousto. Scenáristicky pojal drama o Miladě Horákové coby drama sentimentální, postavené na rodinných vztazích, ovšem ve výsledku to připomínalo selanku seriálu První republika. Místy plkání o ničem a vycpávky prázdného sentimentu. S emocemi jsem se potkal až v samém závěru a přitom tenhle film mě měl sevřít hned od začátku a úplně vyždímat. Už jen fakt, že v kině na konci skoro nikdo nebrečel... Proč nepostavit do centra příběhu zmanipulovaný komunistický monstrproces, když se to přímo nabízelo? Zobrazit jeho pozadí, celou tu Potěmkinovu vesnici, ten zrůdný mustr, nitky, které vedly do Moskvy k obdobným monstrprocesům a čistkám v SSSR 30. let? Stejně tak nechápu, proč tvůrci záměrně vynechávají veškeré explicitní násilí? To bylo jejich záměrem natočit rovnou soft verzi příběhu coby výukové video pro školní potřeby? StBáci pak vypadají jako celkem neškodné figurky, dokonce ani z nacistů nejde strach, Milada se po několikaměsíčních výsleších na Gestapu a pobytu v Terezíně vrací domu jako by nic. Nepoučený divák může lehko získat dojem, že v Terezíně byli na vězně vcelku milí a komunističtí vyšetřovatelé nenechali Horákovou akorát vyspat... A třeba scéna úmrtí Jana Masaryka? Nudněji to snad už ani natočit nešlo! Další velkou bolestí filmu je formální stránka - tak příšerné postsynchrony aby divák pohledal! To byl dabing někde na úrovni televize Nova. Ani herecké výkony nejsou přesvědčivé, možná ale nebylo co hrát. Ayelet Zurerová absolutně bez výrazu a bez života, v podstatě pořád jen chodí a prázdně deklamuje, Robert Gant v roli jejího manžela naprosto bezvýrazný, taková Vica Kerekes se tam zatoulala asi jen omylem...stejně jako Hrubešová, Chýlková, Přeučil...a třeba Aňa Geislerová v roli prokurátorky Polednové-Brožové? Tohle měl být ,,fanatický" projev?! To spíš jakoby vypadla z TV Barrandov... Navíc zcela nevhodně zvolená hudba, která podporuje sentimentální vyznění. Zmatená kompozice - leitmotiv jízdy autem a záběr na dceru paní Horákové už se mi pak vysloveně protivil. Abych alespoň něco pochválil, kamera pana Štrby je velmi povedená, i mizanscéna celkem věrohodná, výprava pěkná... Suma sumárum opravdu obrovsky promarněná příležitost - a v podstatě stačilo překopat koncept a jít po rozměru (antické) tragédie. Myslím, že Miladu by líp natočil třeba Robert Sedláček jako jeden z dílů Českého století...jelikož už tématicky hodně podobný díl Zabíjení soudruha bylo tak stokrát působivější. Takhle nudný a rozvláčný životopisný film si paní doktorka Horáková opravdu nezasloužila! (06.11.2017)

Na Mrnkově Miladě nejvíc oceňuju, že vznikla mimo ty tradiční české struktury. Zdánlivě je to český film jako každý jiný, v menší roli je tu Geislerka, ve větší Chýlková, nechybí Medvecká, Kerekes, Javorský, Mihulová, Dobrý... ale Horákovými jsou Ayelet Zurer a Robert Gant, což je vysloveně dobrý tah. Téma je zpracováno bez dohledu těch našich klasických zpátečnických institucí, hlavním investorem byl Netflix, EFB a DFG. Tady není o čem pochybovat. (25.07.2020)

Pro mě rozhodně ne takový průser, jak čtu v některých recenzích. Jen mi Milada přišla taková útržkovitá, skákala z jednoho období do druhého a vlastně mi chybělo něco, co by to všechno pospojovalo. Konec byl sice smutný, ale u takovéhoto filmu bych očekával mnohem více emocí. Moc se mi líbila Taťjana Medvecká na začátku, Ayelet svou roli taky zvládla dobře. Průměr a menší zklamání. (31.01.2018)