Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Psychor
    odpad!

    Česká kinematografie se nachází ve stádiu rozkladu a Milada přináší nezvratný důkaz o jeho pokročilém stupni. David Mrnka natočil dlouhometrážní volební klip v duchu sloganu "ANO, bude líp", který jako film pro kinoprojekci jednoduše neobstojí. I obyčejná televizní inscenace z programu TV Barrandov bezpochyby nabízí větší porci emočních stimulů. Režisérovi se vůbec nepodařilo zachytit atmosféru doby, k čemuž přispěly i strojené herecké výkony nomenklaturních kádrů a spíše povznášející hudební doprovod. A proč se nepoučil z Ellisova nepovedeného Anthropoidu a pokračuje v trendu jazykových blamáží? Jakožto znamenitý lingvista jsem byl doslova znechucen krkolomným českým přízvukem, který mi drásal zvukovody a vyváděl z koncentrace. Scénář uráží divákovu inteligenci a polopaticky vysvětluje zřejmé historické souvislosti. Příběh se zcela nesmyslně odvíjí ve chronologických skocích, které vyplní značnou část stopáže, takže samotný monstrproces je publiku představen ve značně osekané podobě. Kdyby nebyly ostatky doktorky Horákové zpopelněny, nepochybně by po zhlédnutí této zbabrané rekonstrukce svého života zarotovala v hrobě. Odpad(19.10.2017)

  • johnn333
    **

    Au. Zase se toho chopili tvůrci, kteří z toho neumí "dobře" udělat ani jednoduchý, didaktický, doslovný, lineární snímek pro školy, tedy natočit to přesně tím způsobem bez autorského vkladu, který už ve světě léta nefrčí a nikoho nezajímá, ale tady by mohl mít úspěch. Není to sice takový bizár jako Lída Baarová, opět to ale dojíždí na neexistující dramaturgii, kdy na sebe nic nenavazuje, nic se nebuduje a ve výsledku tak kromě znudění není vůbec nic cítit. Zakončovat fádní scény zatmívačkama? Proč? Dlouhé minuty to vyplňuje vyloženě zbytným děním, aby to pak důležité milníky nestoudně zabilo, a třeba totálně nevyužilo celý monstrproces, v němž se Aňa Geislerová předvede asi na tři minuty. Co vůbec mají znamenat ty štěky snad dvaceti českých herců, kteří mluví špatně anglicky s příšerným přízvukem? Každý se zaplatil na den a čau? Nestrhne ale ani ústřední výkon Ayelet Zurer, zvlášť proto, že její Horáková prostě není plastická postava, ostatně jako všechni, včetně komunistických bídáků. Přísáhám ale, že Jitka Smutná a Alena Mihulová jsou po tomhle (a Anthropoidu a Úkrytu v ZOO) už jen film od toho, aby vypoulily oči tak moc dopředu, že už to nepůjde dát nazpátek. 30%(17.10.2017)

  • WolfR
    **

    Jsem rád, že takové filmy jako Milada či Masaryk vznikají. Bohužel, ale tady to není případ dobrého filmu. Kdybych historii Milady Horákové neznal, skoro vůbec bych nechápal o co se tam jedná a taky angličtina českým hercům s českým přízvukem taky zrovna nepřidala. Na druhou stranu jsem se nenudil a technicky to bylo úchvatné! 2 hvězdy.(18.10.2017)

  • xxmartinxx
    **

    Ten film má hodně problémů. Přízvuky prostě nefungují, i kdyby to byl vážně jen problém výhradně českého publika. A předně neexistuje gradace, struktura, a vše jen monotónně jede kupředu. Ayelet Zurerová se podle všeho roli hodně věnovala - hodně se snažila pochopit, co se děje uvnitř Milady, a vžít se do jejích konfliktů. Bohužel se to nedaří promítnout na plátno a její Milada je jen tichý monolit. Na druhou stranu v některých momentech ona katatonicky neměnná apatie filmu vyvolávala přesně ten stísněný pocit bezvýchodnosti, jaký se k námětu hodí - i když si nejsem jistý, nakolik jde o záměr a nakolik o náhodu. Nechytám se za hlavu nad příšerností filmu - podle mě by nějaké zásahy (střih? první verze filmu měla přes tři hodiny) ledasco zmohly. PS: Měl jsem tam hrát novináře v davu, ale nakonec mi roli sebrala Drtinová. Takže zaokrouhluju hodnocení dolů a můžou si za to sami. :-( 2 a 1/2(18.10.2017)

  • Tsunami_X
    odpad!

    Musím se z toho vypsat. Sorry. Milada Horáková chodí a mluví. Lehce asynchronně. Aby tvůrci podtrhli, že to byla svatá žena, nechávají jí deklamovat stejně robotické promluvy v libovolné zasedačce plné chlapů, v její vlastní kanceláři i doma s manželem v posteli. Těžko pak téhle ženě bez špetky života uvěříte, že šlo pravděpodobně o největší Češku dvacátého století. To je asi ten hlavní problém. No a pak tam jsou další věci. Jízdu podzimní krajinou zakončenou zatmívačkou střídá let dronem podzimní krajinou zakončený zatmívačkou a tklivý příběh Miladiny dcery, která přijde do školy, posadí se, rozhlédne a končíme zatmívačkou. To vše se hodně opakuje. Hodně. Většinou je to podbarvené klavírem. Ze zoufalosti jsme se v kině smáli tomu, že tyhle záběry snad nekoupili v nějakém balíčku a pak už jim v budgetu zůstaly prachy jen na milovanou zatmívačku. Když se v závěru na scéně objeví Geislerová, měl jsem z jejího přednesu a pohybu pocit, že se přesouváme do nějaké retro komedie typu Občanský průkaz, v čemž mě navíc utvrdil nejhorší product placement posledních let. Gratuluji Karlovarským minerálním vodám ke spojení s jedněmi z největších zrůd padesátých let. U soudu s vlastizrádci to totiž žije a pije se výhradně Mattoni. Kromě toho jsem ocenil také extrémně soft výslechy komunistické bezpečnosti, herce zasazené přesně podle svých škatulek, Jiřího Vyorálka jako Klementa Gottwalda, který se podle mě natáčení vůbec nezúčastnil (jen koupili scény z Českého století a domluvili se s UPP, aby sem tam něco změnila), kolorované dobové záběry s doplněnou Miladou, super dabing, Danielu Drtinovou na tiskovce (chápu, že to byl asi nějaký barter deal, stará známost nebo nevím, ale vždyť to nemůže dávat smysl ani jí) a Ivanu Chýlkovou jako přítelkyni z domu smutku. Trpěl jsem. Kdo mě zná, tak ví, že nemám potřebu se po filmech vozit, reflexi nacistických a komunistických zločinů jedu dlouhodobě a československou historii jakbymset. Ale tohle, tohle se prostě nedá.(18.10.2017)

  • - Pro výslechovou kancelář si filmaři vybrali opuštěný a vybydlený dům ve Washingtonově ulici v Praze. (Amneris)

  • - Režisér a spoluscenárista snímku David Mrnka sa nechal počuť, že scenár čerpá zo skutočných udalostí a nie je založený na popise vtedajšej politickej situácie v Československu. Nenájdeme v ňom pátos, iba osobný príbeh hlavnej protagonistky Milady Horákovej (Ayelet Zurer). (classic)

  • - Spoiler: Štáb tesne pred koncom nakrúcania zamieril na Šumavu, kde sa 2. a 3. mája nakrúcal scény s rodinou Horákových z rokov 1940 a 1949. Ďalšie šesťdenné dotáčky pokračovali na Sázave a posledné tri dni v Prahe, kde vznikali chýbajúce zábery z rôznych období. Napríklad 6. mája sa pred hlavným vchodom do budovy Českého rozhlasu na Vinohradskej triede pred kamerami odohrala jedna z úvodných scén filmu, situovaná do roku 1935, kedy Bohuslav Horák (Robert Gant) pracoval pre Rádiožurnál a Milada (Ayelet Zurer) bola právničkou na Úrade sociálnych vecí na pražskom magistráte. (classic)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace