Válečníci

Perfektně zvládnutý film po filmové a z toho plynoucí pocitové stránce. Také dokáže slušně přenastavit žebříček hodnot. Na druhou stranu byl postaven hodně jednostranně. Muslimové jsou ti hodní, Srbové a Chorvati ( sprosté slovo ). Mám několik kamarádů, kteří tam za války byli. Mluvili o tom trochu jinak. Tím nechci zpochybňovat masakry ve Srebrenici a podobně. Prostě kde bylo víc Srbů, tak masakrovali Chorvaty a Muslimy. Muslimové zase Srby a Chorvaty. Chorvati Srby a muslimy. Muslimy tam nemá nikdo rád, protože několik století, tam dělali ,,pořádek,, s pomocí Turecké nadvlády. Film vznikl těsně po té, co NATO napadlo Srbsko, takže politicky byl velmi prospěšný. Řešila se otázka muslimů v Kosovu...Za ty se postavilo Turecko a muslimský ropný svět. Přitom se jedná o stejný zásah, jako v našich Sudetech. A vojska OSN? To je zoufalá kapitola sama o sobě. To se potvrdilo ve Rwandě a dalších zemích. Strach převzít jakoukoli odpovědnost, vede k tomu, že vojáci prostě nemají šanci tam udělat pořádek a jsou tam jen zoufalými pozorovateli. Navíc jim nedají ani pořádné zbraně a techniku, takže místní chudé, třeba africké země nad nimi mají vždy převahu. Trapné pro ,,světovou armádu,,.Ještě slovo na závěr: lidé se běžně takhle nehroutí, jak předvedli Britové ve filmu. Co by potom měli říct Němci co přežili Stalingrad, nebo lidé co si prožili koncentrák. (06.12.2011)

Tři hodiny času mě sice strašily, ale jakmile film začal, byl jsem si jistý, že to bude dobře investovaný čas. A z Válečníků se stal jeden z nejdrsnějších filmových zážitků (spolu s Nankingem, Wolyní a Harrisonovými květy), které jsem kdy viděl. Šílenost války a na férovku ukázaný fyzický a psychický teror, jakého jsou lidé schopni. Brutalita, které je máloco rovno. 100% (07.08.2017)

K tomuhle snímku jsem se dostala v rámci psaní seminární práce. Musím se přiznat, že se až trochu stydím, že to bylo takhle pozdě. Nechci tady moc zabředávat do historie a do historických faktů, jen snad to, že alespoň částečně se prostřednictvím tohoto snímku můžete dozvěděť co se vážně dělo. Co se dělo v rámci konfliktu před kterým zavírají vyspělé země oči. Spíš než o klasický film se jedná o dokument, ale vše je natočené formou příběhu z pohledu britských vojáků United Nations. Atmosféra je děsivá, vše je doplněné hudbou, která vám doslova drnká na nervy a herci jsou skvělí. To bych chtěla především vyzdvihnout- protože natáčení tohoto snímku muselo být velmi náročené - nejen finančně ale i po stránce restaurátorské......A konec filmu je vážně síla- takové přenesení do našeho světa plného jídla, beze zbraní a mrvol na ulicích. Přenesení, které může být pro kde koho více říkající, než samotný průběh konfliktu. (30.03.2013)

Pomalé a devastujúce. Niečo na štýl Shake Hands with the Devil. Žiadne napínavé spielbergovské šok terapie so satisfakciou na záver - len brodenie sa mŕtvolami, všadeprítomná bezmocnosť a postupný psychický rozklad, sprvu tvrdých mladých chlapov. Po troch hodinách tejto depresie sa cítite, jak keby vám niekto dal facku cez celú hlavu. No a nakoľko máme dobu revizionizmu, keby toho masochizmu bolo málo, skočte po filme ešte na internet a prečítajte si, že to bolo vlastne celé správne. Alebo že sa to nestalo. Vy slniečkarskí vlastizradcovia! (19.09.2016)

Televízne dielo, ktoré napriek svojej natiahnutosti, je kruto silné. Síce v niektorých momentoch pôsobí nepresvedčivo, najmä kvôli malému počtu zvráteností a vojnových zločinov, no tí ktorí pôsobia niekde pridlho sa stávajú až veľmi cynickí a chladní. Taktiež mi nešlo do hlavy, prečo niektorí zostávali doma, keď všade naokolo sa bojovalo, do práce, či do škôl sa nechodilo, zásobovanie viazlo a časom nemali ani čo jesť, no nepoznám vtedajšie reálie až tak dopodrobna, či boli až tak veľmi pripútaní k majetku, k pôde alebo v niečo verili, celkovo však film bol nestranný a napriek tomu, že sa snaží pôsobiť univerzálne, je príznačný vtedajším vojnám, napríklad tej v Juhoslávii, kde sa spočiatku jednotky OSN tomu museli prizerať, či Rwande. Ono, na hrdinov sa hrať aj mohli, no ohrozili by celú misiu OSN a aj svojich spolubojovníkov. Možno teda radšej mohli vyzliecť uniformy a začať pomáhať, no dlho by asi neprežili a ktovie, či by tým tiež neohrozili misiu. Jasné, že to bola chyba vedenia, no chyby sa urobili najmä na začiatku, lebo vraždiace monštrá od seba asi ťažko odtrhnete. Dnes by sa to vyriešilo zbombardovaním vojenských pozícií všetkých strán, no vtedy boli obyčajní vojaci v humánnej dileme, ktorá nedopadla pre mnohých tak v úvodzovkách šťastne, ako tu na konci, ale omnoho horšie. Dôvod prečo som tomu dal plný počet, no nejasám nad tým je, že si viem predstaviť podľa súčasnosti horší film a silnejší, ktorý realitu oholí dohola a bude skôr o nezmyselnom zasahovaní, ktoré funguje, čiže opak tohto a navyše, čo vyrába podobné hrôzy, no aktívne. Predstavím ho v mojom denníku tu na stránke, je to moje pokračovanie k tomuto komentáru, hľadajte ho tam pod nadpisom Bojovníci. (06.08.2013)