Reklama

Reklama

Ohněm a mečem

  • Polsko Ogniem i mieczem (více)
Polsko, 1999, 175 min

Režie:

Jerzy Hoffman

Předloha:

Henryk Sienkiewicz (kniha)

Hrají:

Izabella Scorupco, Michał Żebrowski, Alexandr Domogarov, Krzysztof Kowalewski, Bogdan Stupka, Andrzej Seweryn, Zbigniew Zamachowski, Daniel Olbrychski (více)
(další profese)

VOD (1)

Obsahy(1)

Monumentální filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze "Ohněm a mečem" je nejdražším a nejvýpravnějším polským velkofilmem všech dob. V dobách bitev proti Ukrajincům a krutým Tatarům, jejich spojencům, vedených Tuhaj-Bejem (Daniel Olbrychski), se odvíjí milostný příběh rytíře Skrzetuského (Michał Žebrowski) a jeho milované Heleny (Izabella Scorupco), jejichž lásce klade nástrahy kozák Bohun. Věrnými a statečnými druhy Skrzetuského jsou rozšafní mluvkové Zagłoba, Podbipieta a rytíř Wołodyjowski. Začíná bitva o vlast a srdce krásné ženy...

První část:
Píše se rok 1647. Z Krymu se vrací posel knížete Jeremiáše Wiśniowieckého, Jan Skrzetuski, který na cestě domů náhodou zachrání život nepřátelskému kozáckému vůdci, Bohdanovi Chmelnickému. Než dojede na panství do Luben, poznává Skrzetuski půvabnou mladou šlechtičnu Helenu, do níž se okamžitě zamiluje. Získává od ní příslib opětování stejného citu, přestože Helena byla již dříve proti své vůli přislíbena kozáckému důstojníkovi Bohunovi. Zamilovaný Skrzetuski odjíždí ke knížeti Jeremiášovi Wiśniowieckému, aby si vyžádal jeho svolení k svatbě. Je ale okamžitě vyslán na záporožskou Síč, kde má jako jeho vyslanec zjistit záměry bouřících se kozáků. Předtím posílá Skrzetuski svého sluhu Rzędziana, s dopisem za kněžnou Kurcewiczovou na statek do Rozlog, a žádá, aby se vydala s Helenou a celou rodinou do Luben, protože všem hrozí smrtelné nebezpečí.

Druhá část:
Oddíl rytíře Skrzetuského byl rozprášen obrovskou kozáckou přesilou a on sám se dostal do zajetí. Z rukou Tuhaj-Beje, vůdce Tatarů, kteří přišli na pomoc kozákům - ho vykoupí za čtyři tisíce tolarů sám vůdce povstání, Bohdan Chmelnický. Na smrt nemocný Skrzetuski sleduje s nechutí bitvu pod Žlutými vodami u Čertomelyku, kde v přesile záporožských kozáků vedených Chmelnickým bojují i Tataři proti malému vojsku Poláků, bránících v nerovném boji zájmy Rzeczypospolité. Později Skrzetuski získává od Chmielnického zpět svoji pečeť vyslance a odjíždí na statek do Rozlog. V jeho nepřítomosti se sluha Rzędzian dostal do rukou rozzuřeného Bohuna, který přitom zjistil, že nejspíše ztratí přislíbenou Helenu. Svůj vztek namíří proti kněžně Kurcewiczové a její rodině. Zatím se Heleně podaří uniknout ze zajetí Bohunova vojenského oddílu s pomocí mluvky Zagloby. Společně tajně směřují do mohutného hradu Bar, v němž hledají bezpečný úkryt.

Třetí část:
Rytíř Jan Skrzetuski je vyslán knížetem Jeremiášem Wiśniowieckým do války proti vzbouřeným záporožským kozákům. Na cestě se dovídá o osudech milované Heleny, která se společně se Zaglobou pokusila najít ochranu za zdmi mohutného hradu Bar. Brzy se ukáže, že její očekávání nebylo naplněno. Skrzetuski se chce vydat za Helenou, ale zjistí, že hrad Bar byl dobyt Bohunem. Zatímco se Zaglobovi podaří před kozáckými hordami uprchnout, Helena se pokusí před dalším zajetím zachránit sebevraždou. Leží v bezvědomí, téměř na pokraji smrti, když je únosci převezena na utajené místo, kde se o ni má starat Bohunova obdivovatelka, čarodějka a vědma Horpyna. Skrzetuski pátrá po Heleně a rozdělí svůj vojenský oddíl na několik částí. Každý se vydává na jiné místo v kraji. V čele jednoho oddílu stojí Zagloba, jenž se náhodně účastní venkovské svatby a znamenitě se baví. Vypráví své historky, pije a pije. Konec této zábavy již není tak veselý - Zagloba se probouzí svázaný do kozelce a do očí mu hledí Bohun...

Čtvrtá část:
Zatímco Jan Skrzetuski odjel do Kyjeva, pan Wolodyjowski, sluha Rzędzian a Zagloba se vydávají do Čertovy rokle, aby osvobodili Helenu z rukou čarodějnice Horpyny. Na zpáteční cestě jsou ale napadeni oddílem Tatarů. Rzędzian utíká společně s nalezenou Helenou a Zagłoba s panem Wolodyjowskim se pokoušejí odrazit útočníky. Na pomoc jim přicházejí oddíly polských vojáků, s nimiž se rytíři a Skrzetuski vracejí do Zbaraže. V době, kdy kozáci a Tataři se svými vojsky v obrovské přesile obléhají hrad Zbaraž, vykonají polští rytíři řadu hrdinských činů. Podbipiętovi se konečně podaří naplnit dávný slib, totiž setnout mečem na jedno rozpřáhnutí hlavy tří pohanů. Všichni však myslí jen na jediné: jak se tajně dostat z obležené Zbaraže přes válečné ležení nepřítele ke králi Janu II. Kazimírovi, aby jej mohli požádat o vojenskou pomoc... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (187)

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Podobná štylizácia, ako v Potope, avšak úmorne megalomanské a uponáhľané. Oceňujem formálny prístup a výpravný štáb na hrane televízneho seriálu a širokouhlej kino-produkcie, ktorý už Hoffman viackrát v minulosti zvolil a 17. storočie poľských dejín je nezmazateľne v jeho područí. Ale nevedel som sa dostať do srdca filmu. Ohňom a mečom je dosť krvavý, ale prekvapivo, akčné scény sú strihovo rozhárané a komorná línia nefunguje ani zďaleka ako v Potope (1974). ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Pokud si někdo chce zopakovat definici romantismu z období školní docházky, doporučuju zvolit právě tento snímek, který v sobě dokonale soustředí všechny znaky příslušného stylu. Velké city, gesta, láska, vášně, válečná střetnutí a souboje, troška mystiky, v takových 15-16 letech bych byl z výše uvedeného nadšený, v té době jsem hltal Waltera Scotta nebo polské klasiky. Dnes už mi to přijde trošku přehnané, nicméně uznávám, že na to, s jakým rozpočtem Poláci pracovali, vznikl slušný historický velkofilm pro nejširší diváckou obec. Navíc dobře obsazený. Celkový dojem: 55 %. ()

Reklama

Slartibarkfast 

všechny recenze uživatele

Mám rád historická válečná dramata a Poláci je dokáží vždy procítěně natočit. Po zhlédnutí Starých bájí Vikingů, které má na svědomí také Jerzy Hoffman, se mi pod ruku dostal i tenhle snímek a opět je v hlavní roli Michal Zebrowski. Skutečný velkofilm a slušné drama a ač trval dohromady tři hodiny, nenudil jsem se. Souboje se tu snoubí s romantickými a komickými scénami. Je to zkrátka kompletní dílo a jako takové je velmi nadprůměrné. 85% ()

CSSML 

všechny recenze uživatele

Hodně povedený film, píšu film, ale je to spíš seriál – v Česku byl rozdělen na čtyři díly a sám jsem jej shlédl na třikrát. Film je sice z roku 1999, ale přišlo mi, jako by byl z doby původních dvou velkofilmů, se vším dobrým i špatným, co k tomu patří. Je natočen velmi taktně a bez významnějších nemravností. Katolické prvky jsou jasně patrné. Je zde dost násilí, a přece film není sadistický. Postavy jsou vyobrazeny jako velmi charakterní, a to i některé záporné, např. Bohdan Chmelnický. Na druhou stranu digitální triky jsou dost bídné, např. svítící oči čarodějnice nebo létající kameny. Při vzpomíncena krásnou hudbu a na dobrodružství, která spolu přátelé zažili, dávám plný počet. ()

WinnJets 

všechny recenze uživatele

Kampak se hrabou Hollywoodské historické velkofilmy na tenhle román Henrika Sinkiewicze, jehož převod na plátno se Jerzymu Hoffmanovi opravdu povedl. Rozpočtově se sice poláci rovnat nemohou, ovšem kostýmy, výprava, komparz, bitvy, vesnice, hradiště i hrady to vše je i přes onen fin. hadicap naprosto vynikající a navíc ta touha ukázat světu kdo, že to byli naši předci, jejihž krev koluje i v současných generacích poláků, dostává tenhle film na samotnou špičku. Pokud něco múžu polákům závidět, tak je to především jejich samozřejmá hrdost na svůj národ a také to jak si váží pojmů jako jsou čest, hrdinství či vlastenectví. Čeká vás parádní tříhodinová podívaná u které se rozhodně nebudete nudit a pokud jste četli předlohu, tak jistě ocenítě i vynikající obsazení postav. Kozáci jsou zde naprosto bezchybní a hlavní hrdinové pan Skrzetuski, Wolodyjovski, Podbipienta či Zagloba (jeho hlášky mě rozesmály více než leckterá komedide) jak by smet, snad jen Helena (jek trefně poznamenal ve svém komentáři uživatel Canakja) působí spíš než mladičký kvítek jako zralá zkušená mamá, což ovšem na kvalitě filmu nikterak neubírá. ()

Galerie (79)

Zajímavosti (14)

  • Ukrajinskí intelektuáli zhodnotili film tak, že sa mu nepodarilo odstrániť Sienkiewiczovu protiukrajinskú rétoriku, ale zároveň dodali, že vzhľadom na povahu diela to ani nebolo možné. (Arsenal83)
  • Natáčalo sa v Lubline (kaplnka Najsvätejšej Trojice), Varšave (Pevnosť légií varšavskej citadely, Wilanów, Młociny), Krakowe (lom Skałka Twardowskiego), Sierpci (Múzeum mazovských dedín), Zielonke a v obciach Klimkówka, Zubczyca Górna (Oravský etnografický park), Ojców (Krakowská brána), Sułoszowa (hrad Pieskowa Skała), Biedrusko, ako aj v pevnosti Biskupin. Natáčacie obdobie trvalo od 6. októbra 1997 do 28. júna 1998. (Arsenal83)

Související novinky

Megahity z Moskvy

Megahity z Moskvy

19.04.2009

Co takhle na chvilku odvrátit zrak od Hollywoodu? A když už, proč se nemrknout rovnou pod Ural. Rusové zase jednou stojí v dlouhých frontách před pokladnami kin. Důvod? Historický velkofilm Taras… (více)

Reklama

Reklama