A Clockwork Orange
A Clockwork Orange
Mechanický pomaranč
A Clockwork Orange
Režie:
Stanley KubrickScénář:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHrají:
Malcolm McDowell, Patrick Magee, Warren Clarke, Adrienne Corri, Anthony Sharp, Philip Stone, Margaret Tyzack, Steven Berkoff, David Prowse, Gillian Hills (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Miloval násilí, sex a Beethovena. Malcolm McDowell v britském kultovním filmu. Žije jen pro tři věci: násilí, sex a Beethovena. Alex deLarge, vůdce čtyřčlenné party výtržníků, před níž si není nikdo jistý. Chodí v buřinkách a bílých kostýmech s velkými suspenzory, navštěvují mléčný bar „Korova" a pijí tamní specialitu – drogami obohacené „moloko", které je pokaždé vybudí k pořádné dávce ultranásilí. Tu brutálně zmlátí opilého tuláka kdesi v podchodu, tu se servou s konkurenčním gangem, tu přepadnou poklidný dům spořádaných občanů... Pak se však jednoho dne ono pověstné ucho utrhne a Alex skončí ve vězení. Ve vězení, z něhož je jediná cesta: stát se pokusným králíkem, nechat si v nejnovějším experimentu „vymýt mozek" tak, aby vše, pro co dosud žil, začal nejen nenávidět, ale přímo fyzicky nesnášet...
Kriminální satira s prvky sci-fi je jedním z nejprovokativnějších filmů režiséra Kubricka. V příběhu, natočeném podle románu Anthonyho Burgesse a odehrávajícím se „v Londýně nedaleké budoucnosti", se – zejména v poruštěné angličtině – projevují vlivy dnes již odeznělé studené války a překračují mnohá tabu, která do té doby v kinematografii byla. Film vzbudil samozřejmě rozporuplné ohlasy, bylo mu dokonce vytýkáno, že díky němu vzrostla kriminalita městské mládeže. O dva roky později, kdy již Kubrick pracoval na Barrym Lyndonovi, bylo násilím vyhrožováno jemu i jeho rodině. Ze všech těchto důvodů byl film – na režisérovu vlastní žádost – v tichosti stažen z kin a až do Kubrickovy smrti nebylo ve Velké Británii povoleno jeho promítání.
Rozporuplný postoj k filmu se projevil i při mezinárodních hodnoceních. Kromě Ceny Kruhu newyorských kritiků za nejlepší film a režii nezískal totiž Mechanický pomeranč nic z řady cen, na něž byl nominován. (Konkrétně na 4 Oscary, 7 cen BAFTA, 3 Zlaté glóby...). Při udílení Oscarů v r. 1972 Kubricka „porazil" William Friedkin se svou Francouzskou spojkou, nicméně při slavnostním ceremoniálu on sám vyslovil to, co si zřejmě myslelo i mnoho dalších: že nejlepším filmovým tvůrcem roku je právě Stanley Kubrick...
Film stojí a padá s výkonem Malcolma McDowella, bez něhož – jak se režisér vyjádřil – by nemohl vzniknout. V hercově filmografii je to nepochybně nejvýraznější a nejlepší role, jakou kdy odvedl, nicméně ani on se žádného oficiálního ohodnocení nedočkal.
(Česká televize)
Recenze (1 269)
Dokonalé dílko z prostředí zkriminalizovaného adolescentního doupěte, o partě kluků, kterou vede vychytralý Alex, jenž miluje krom génia Beethovena také násilí a krev..... ()
Tohle není jen nějaká jednodušše a klasicky připravená flákota zalitá tuctovou omáčkou, které máme všichni po krk, neboť nám ji v jídelnách servírují každý týden! Tohle je lahůdka, jejíž příchuť a ocas budete cítit ještě několik dní po zhlédnutí. Aranžmá scén je naprosto obdivuhodné a kochal jsem se tím po celou dobu 137 minut! Do toho mým uším lahodil skvěle zvolený a jedinečně zpracovaný soundtrack, který učinil mnohé scény nezapomenutelnými..jen pro příklad - scéna při Singing in the Rain, v pokojíku u Alexe při Vilému Tellovi nebo hned úvodní záběr v mléčném baru, který je provázen fantastickou hudbou, v níž nalezneme i krátký hudební motiv Berliozovy Fantastické symfonie (již měl Kubrick evidentně v olibě). Jak už tu někdo napsal, tento snímek nutí diváka přemýšlet a rozhodně to není konzumní a massová záležitost ze závodních jídelen. ()
V roce 1971 to bylo určitě šokující, ale mě to v současné době nijak zvlášť nezaujalo. První polovina je šílená a nelíbila se mi, druhá polovina už je lepší a film dostává alespoň nějaký smysl. Kubrickova režie mi nesvědčí a celkově se mně styl, jakým je film natočen, nelíbí. Myšlenka filmu je na druhou stranu poměrně zajímavá. Zvláštní je také vývoj hlavní postavy. Na začátku jsem ho nesnášel a to vězení mu přál, ale na konci jsem mu fandil, divný... Celkově v tom ale žádnou genialitu nevidím a moc nechápu to všeobecné nadšení. 50% ()
Geniálne zrežírované dielo s moralistickým odkazom...S nánosom filozofie, násilia a brutalizmu. Kubrick viacerými snímkami doslova provokoval či už tým, ako vykreslil ťažkostráviteľnú rebéliu, následne prešiel do extrémneho prerodu osobnosti plnej bôľu, ľútosti a súcitu... Film vo mne vyvolal plejádu rôznych pocitov a emócií a skutočný umelecký dojem!!! ()
Podobný film se nevidí každý den. Je tu několik kultovních scén, které si budu pamatovat snad navždycky. Nějakým způsobem to na mě zapůsobilo. Jsou tu drsné scény, některé trochu divné. Od té doby, co se dostane do vězení je to haluž. Použitá hudba je parádní. Podobné filmy jsou pro mě komplikované, protože u nich musím přemýšlet, abych ho úplně pochopil a to se mi často nechce :D Vadila mi divná mluva některých aktérů, která mnohdy nebyla přirozená. Stejně tak používali různá slova, kterým jsem nerozumněl, a které byly přepisovány i do titulků, takže někdy jsem měl problém pochopit co dotyčný vlastně říká. Kubrick není normální člověk, když udělal něco takového. :D ()
Je to zvláštny film. U mňa sa to viac ako na priemer 50tich percent nevyšplhalo. Síce to príjemne smrdí Kubrickom, ale zase je tam podľa mňa plno dlhých a zbytočných scén ako v množstve jeho filmov. Nápad je ale veľmi dobrý, herec v hlavnej úlohe tiež. Malcom McDowell hrá naozaj presvedčivo. Originálne znenie bolo ozaj nezabudnuteľné, tie slangy boli skutočne podarené. Nie je to ale najlepší film Stanleyho Kubricka. Popravde sa mi zatiaľ zo všetkých jeho filmov páčil (asi) najmenej. Začiatok veľmi diváka nepritiahne a neočarí. Film má ale aj tak dramatický a napínavý dej a v polovici filmu už diváka skutočne zaujíma, ako to všetko celé dopadne. ()
"Welly, welly, welly, welly, welly, welly, well. To what do I owe the extreme pleasure of this surprising visit?" ()
Ultra-násilí, sex a klasická hudba ještě nikdy nebyly tak zábavné.... Omluvte mne, nyní jdu se soudruhy zpívat v dešti, tolčokovat děvočky, poslouchat Beethovena, mlátit důchodce a pít moloko. Maucta! ()
Představme si, že libovolný režisér dostane do rukou námět na Mechanický pomeranč. Jedná se o revoluční, psychologicky vytříbený antiutopický příběh plný nových kontroverzních motivů a neotřelé jazykové formy, do jehož každičkého řádku je vsáknuto ohromné množství autorovy osobnosti a vize. Spousta takových režisérů by se zalekla prestižního společenského statutu knihy a papouškovala by mistra Burgesse s vidinou komerční jistoty, přičemž by byl výsledný film obrazově strohý a společensky všestranně přístupný. Stanley Kubrick ale nebyl ten, kdo papouškuje a už vůbec ne někdo, kdo přetváří jakoukoli látku konvenčně a stroze. Jeho Mechanický pomeranč je film s velkým F, osobité umělecké dílo, kde každičký aspekt, každý kamerový nájezd i každý hudební tón představují nejen netušené vypravěčské a formální možnosti, ale také přímo zhmotněnou etapu filmových dějin, které do té doby nikdy nebyly tak agresivní, vizionářské a kontroverzní. Geniální nadsmyslový zážitek, který bude amatérským filmařům navždy ukazovat, jak lze co nejefektivněji využít pohybu kamery, střihu, hereckých talentů i emocionálního zakomponování klasické hudby, a všem slavným režisérům by zase mělo opakovaně připomínat, kdo je tím tvůrcem, k němuž mají s pokorou vzhlížet a učit se od něj... Stejně jako Vesmírná odysea ne pro každého, ale to už je úděl tvůrčí osobitosti a geniality... 100% ()
Zpočátku jsem byl zhnusen a nechápal jsem, co na tomhle filmu všichni vidí. Postupem času se mi však film začal čím dál tím víc líbit a odcházel jsem úplně nadšený. Určitě to je jeden z nejpůsobivějších filmů všech dob. ()
S kultovními filmy je to těžké. Víte, že jsou kultovní protože to o nich řekli jiní a těšíte se podle toho na zážitek. Já jich mám pěknou hromádku na DVD nebo v digitální podobě a vyčkávám až na ně dostanu chuť nebo bude třeba je vidět třeba kvůli nějaké zajímavé diskusi nebo komentáři abych byl v obraze. A zrovna nedávno jakýsi novinář přirovnával dnešní dobu k tomuto filmu, resp. k Alexovi. Tím Alexem myslel běžné lidi. Někteří z nás totiž také zlobí. Nelíbí se nám islám bující ve městech, nesouhlasí s migrací, zelenými ekoteroristy, šílenostmi jako jsou LGBT komunity se svými 53 pohlavími, BLM, Meee Too atd... Bohužel v čele vlád zemí zejména těch západních dnes sedí většinou neomarxisté a sociální inženýři. A ti stejně jako policie ve filmu určují lidu co je teď správné říkat, co si myslet a co už je za hranou. Kdo nehýká nadšením se soudobými trendy, ba naopak kritizuje a poukazuje na nesmyslnost toho všeho tvrdíc, že je to slepá ulička vývoje, je odsouzen k převýchově. Je mu smazán profil na sociální síti, je vyhozen z práce, nebaví se s ním známí, v lepším případě se na něj kouká skrze prsty jako na toho divného z minulé doby. Slavnějším je pak odpíráno publikovat, mluvit v rádiích a v televizi... Samozřejmě, že taková terapie na většinu lidí zabírá. Po léčbě je pak každému převychovanému jen při náznaku diskuse o současném dění blbě od žaludku jako Alexovi. A tak aby nedávil, mlčí a jde s hýkajícím davem oslavit další šílenost typu nebudeme jezdit auty. Jenže tím se z nás stává nemocná společnost. Nejen, že nemáme názor (možnost volby jak upozorňoval vězeňský pastor), ale jako vedlejší produkt je to, že se nám dělá blbě i z velikého Beethovena ač s naším proviněním nijak nesouvisel. Zkrátka už jsme terapií poškození. Docela zajímavé srovnání nemyslíte? Mně tam nesedí jen jediné srovnání. Dnešní lidé co si ještě uchovali zdravý rozum nejsou vrazi a notoričtí násilníci jako Alex. Tudíž by neměli být předem souzeni a převychováváni (byť si to ve filmu Alex přál). A nebo už na ně vládnoucí vrstva jako na potenciálně nebezpečné nahlíží? Těžko říci zda Kubrick resp. Burgess jehož knihu jsem nečetl neměli na mysli v sedmdesátkách v hlavě podobný příměr. Nemocná společnost, zločin, trest a náprava je ve filmu jasně zdůrazňována jako hlavní nit toho celého. Třeba chtěl Kubrick jen pořádně zašokovat podobně jako to bylo později s Caligulou. Kolem násilí a nahoty protáhli otázku zločinu a trestu, trochu to okořenil politikou a bylo. Protože to šokující kontroverzní prodá nejvíce lístků do kin a tehdy to platilo dvojnásob. Co já vím byly sedmdesátky doba značně ujetá, drogy na západě frčely ve všech formách, sexuální revoluce, stávky, politické šarvátky a do toho kocovina zvaná Vietnam. Podle mne je problém některých kultovních filmů v tom, že časem vyčpí. Neznalec té doby pak možná mylně hodnotí cosi co autor vlastně ani takto neprezentoval, případně zbývá jen filmařská dřeň jako třeba kamera, hudba, herecké výkony atd... Já mám tedy takový pocit toho určitého vyčpění. Filmu kraluje McDowell a když jsem viděl Caligulu, chápal jsem proč si jej vybrali do role Evilenka. Když jsem viděl toto, chápal jsem proč si jej vybral Tinto Brass do Caliguly. On je zvláštní, ty jeho oči a úsměv... Něco jako úsměv Christophera Walkena. Kouká na vás, zubí se, ale vy máte strach... :-). Dnes si tedy odškrtávám jeden kulťák. Filmy hodnotím podle toho jak se mi líbily a ne jak jsou opředeny slávou. Já si nemohu pomoci, ale nazývat to top ten 10 sci-fi nebo to velebit do nebes jako mnozí zde nemohu. Bylo to zajímavé, určitě nadčasové, přesto ryze sedmdesátkové (mimochodem v tomto ohledu doporučuji se zaměřit na všechny ty detaily v podobě židlí, obrazů i tapet.v jednotlivých sídlech).. Dávám za 3 kapky do očí. * * * () (méně) (více)
Aj keď síce preferujem pôvodný koniec z knihy (ktorý knihu rámcuje ako satirický coming-of-age) a väčšina zmien bola k horšiemu, pravdou je, že ide o veľmi verné prevedenie, ktoré dýcha atmosférou surovej dystopickej predlohy a bravúrne ju dopĺňa o podmanivý vizuál: tie kulisy, masky, kamera, jedna radosť sa na to pozerať! ()
Na svoju dobu veľmi odvážny film, ktorý má zvláštnu atmosféru, podivné kostýmy, dobrú hudbu, veľa brutálnych a miestami až absurdných scén. K tomu ešte nezvyčajný jazyk vo filme, ktorý je kombináciou angličtiny a ruštiny. Všetko vo výsledku pôsobí skutočne veľmi zvláštnym a kontroverzným dojmom. Kubrickova vízia budúcnosti plnej násilia a manipulovania s ľuďmi. Životná úloha pre Malcolma McDowella, ktorý sa na hlavnú postavu postavu perfekte hodil a svoj prerod z násilného výtržníka na nevinného a slušného občana zahral geniálne. Silný film s hlbokou myšlienkou. ()
Jeden z mých největších filmových restů konečně pokořen. A i přes megaočekávání nejsem zklamán, to něco znamená. ()
Absolútny kult. Esenciálny Kubrick. Fenomenálny McDowell. NEZABUDNUTEĽNÁ výprava do sveta násilia a zvrhlosti, ktorou nás sprevádza psychomaniakálny, násilnícky, poetickou, takmer shakespearovskou angličtinou miešanou so slangom, vulgarizmami a ruskými výrazmi hovoriaci mladý anarchista a kriminálnik - rozprávač. Satyra spoločnosti a politického režimu zneužívajúceho systém a ľudí k vlastným účelom. Vulgárnosť a brutalita na každom kroku. Vymývanie mozgov ako "liečba" a prostriedok prevýchovy. Okrem toho je tak neuveriteľne čisto a prirodzene natočený, že pôsobí o to nepríjemnejšie, reálnejšie a hrôzostrašnejšie. Jeden z najlepších sci-fi filmov, ale aj filmov vôbec. ()
Dost možná nejperverznější film co jsem v životě viděl. Tohle neni můj šálek čaje. ()
Můj druhý Kubrick, který sice vynikajícnosti a na dlouhou dobu silně rezonujícího zážitku z Vesmírné odysey nedosáhnul, přesto však rozhodně nemůžu říct, že by se mi Mechanický pomeranč nelíbil. Líbil se mi, vlastně se mi líbil hodně, ale celou dobu jsem v naději očekával nějakou opravdu silnou, nezapomenutelnou scénu, případně výrazný závěr, ovšem ani jednoho se mi nakonec nedostalo. Jinak ale v podstatě nemám žádné vážnější výhrady. Dalo by se říct, že provokativní filmy svým způsobem vyhledávám, proto mě množství násilí ve filmu moc nezaskočilo, ovšem opět musím s potěšením kvitovat použití klasické hudby do Kubrickových filmů. Ne, opravdu bych nečekal, že se při poslechu deváté symfonie od Beethovena tak dobře kouká na tak hnusné věci. Mé pocity při sledování Pomeranče byly vůbec takové ambivalentní, neboť jsem se nejednou přistihl, že mám ve stejnou chvíli chuť se smát a být zděšen, k čemuž přispívá i fakt, že herecké výkony a výprava byly opravdu prvotřídní. Možná kdybych si tento film pustil ještě jednou, tak bych ten plný počet dal, ovšem zatím… nu, malčik Hromino dává četyry hvězdy i imjeť chuť na moloko. –– Edit: Film mi zůstává v hlavě natolik dlouho, že musím ten plný počet prostě dát. ()
Dokonalosť sama, vrchol pyramídy. ### Movie connection: “A Clockwork Orgy“ :-D ()
Na tenhle film mi přijdou hvězdičky úplně zbytečné. Já se bez nucení přiznám, že tenhle film jsem nepobral... uznám, že jde o osobitý počin, ale pro mě zcela zcela nekoukatelný, odporný (násilí) a ta groteskní šílenost je zdrcující...film jsem viděl jednou a nechci nikdy víc...nelíbil se mi a hnusí se mi - takže Kubrickův záměr evidentně vyšel (jakej jinej záměr mohl mít). Ano, pro mnohé je to kult, pro mě nesledovatelný pokus o "legalizaci/ilegalizaci" násilí ve filmu tím, že mu dáme nálepku "uměleckého" cechu. Ale proti gustu kein dišputát. ()
Související novinky
Zemřel představitel Darth Vadera David Prowse
Ve věku 85 let zemřel po krátké nemoci britský herec a bývalý bodybuilder David Prowse. Prowse budou fanoušci nejlépe znát jako muže, který na sobě v původních Star Wars nosil ikonický kostým Darth… (více)
Projekt 100 / 2007
Již 13. rokem se můžeme těšit laskavé péči organizátorů putovní filmové přehlídky Projektu 100, AČFK. Ti kažodorčně dbají o pravidelný přísun deseti mimořádně kvalitních filmů na stříbrná plátna po… (více)
Stanley Kubrick jednou řekl, že postavy zločinců jsou vždy přitažlivější a zábavnější a je zajímavější pracovat s motivy hlouposti a zkaženosti, než pracovat s postavami čistých hrdinů a poukazovat na to, jak jsou šlechetní a lidé by si z nich měli brát příklad. Dá se to zpozorovat i na faktu, že Kubrick se většinou chopil děl, kde hlavní postavy byli když už ne záporáci, tak komplikovaní antihrdinové. Barry Lyndon ve stejnojmenném filmu, Jack Torrance z Osvícení, Joker z Olověné vesty či právě Alex, protagonista románu Anthonyho Burgesse, jehož adaptace se Kubrick chopil. A vznikl bezpochyby jeden z jeho nejzásadnějších filmů. Kubrick se většinou ujímal adaptací románů, které ho svou výjimečnosti zasáhli a on jim díky tomu zcela propadl. Mechanický pomeranč je z dnešního pohledu vnímán jako stěžejní literární záležitost, časopis Time jí mimo jiné zařadil mezi 100 nejlepších anglických psaných románů vydaných v roce 1923-2005. I filmový Mechanický pomeranč je ovšem naprostým právem brán jako zásadní film. A především snímek, který předběhl svou dobu. Vnímat Kubrickův Mechanický pomeranč jako dílo, které podňecuje násilí je zbytečné. Můžeme to mimo jiné srovnat s o 28-let mladším Klubem rváčů Davida Finchera. Též adaptace populárního románu, která byla též obviněna z podpory násilí, přičemž pravý úmysl tkví v tom na něco upozornit a potencionálně předejít většímu rozsahu. Konkrétně Mechanický pomeranč předává poselství o zamyšlení se nad morálními limity, potencionálním nebezpečím svobodné volby a zacházení s vlastním osudem. I další Kubrickův film pohlížel na společnost a zase tak trochu jinak. Ať už změnou žánru či lehce přístupu, Kubrickovy filmy přeci jen spojovalo i něco jiného než stejný tvůrce. Proslulý perfekcionista Kubrick, který vždy bral důraz na vizuální stránku. První Kubrickova spolupráce s kameramanem Johnem Alcottem (který později naprosto zaslouženě získal Oscara za kameru k Barry Lyndonovi i díky speciální práci s osvětlením pomocí svíček a kameru obstaral i u Osvícení, kde byl poprvé výrazně použit steadicam) měla za následek dílo plné opojných obrazů, které naprosto dokázali prodat atmosféru především stísněných prostor. A opomenout se pochopitelně nemůže ani speciální tvůrčí přístup, kdy byli například brutální výjevy záměrně zpracované do groteskové podoby. Kubrick neupřednostňoval žádný politický režim, protože měl dle něj každý své slabiny. Nestavil se tak blíž ani k totalitě ani k demokracii, poukazuje tak na to, že i v demokratické zemi může dojít k porušení lidskosti a není zlo v zájmu vyššího dobra jako zlo v zájmu vyššího dobra. Přitom všem ovšem film ani neobhajuje samotného Alexe a přesto konfrontace zlého člověka s vyšší moci není černobílá. A na celý příběh jde díky tomu nahlížet dvěma rozdílnými pohledy, kdy v jednom z nich je páchání teroru na Alexovi oprávněné a v tom druhém je ve finále Alex jen obětí zcela jiného zla. Mechanický pomeranč se tak stává filmem, kde se pocity mohou střídat jak na horské dráze a ukazují vnitřní sílu Kubrickova mistrovského díla. I naprosto perfektním obsazením Malcolma McDowella do titulní role či působivým zpracováním dystopické budoucnosti dokáže Mechanický pomeranč utkvět v hlavě. McDowell se do role naprosto ponořil a jeho démonický výkon plný geniálních improvizací (především jeho podání Singing in The Rain) se snadno vepsal do kategorie těch nejvýraznějších zpracování psychopatů v historii kinematografie. Mechanický pomeranč sice nakonec získal 4 neproměněné nominace na Oscara (za film, režii, adaptovaný scénář a střih), minimálně nominace pro McDowella ovšem filmu rozhodně neprávem unikla. Stejně tak se ovšem dá upozornit i na nezasloužené opomenutí Alcotta za kamerou a nutno dodat, že alespoň nějaké formy uznání se Mechanický pomeranč na nejprestižnějších filmových ocenění dočkal. I 4 nominace na Oscara jsou totiž pro tak osobitou záležitost velkým vítězstvím. Mechanický pomeranč měl tak ve finále smůlu především v tom, že vyšel v době, kdy se veřejnost široce obávala delikvence mladistvých. O té pojednává i právě Mechanický pomeranč, přesto hlasitá skupina novinářů či politiků požadovala zákaz promítání filmu, především i proto, že poselství filmu víceméně nepochopili a vyčítali filmu i realistickou krutost. Pár měsíců po premiéře došlo k několika útokům a vraždám spáchaných mladistvými, přičemž je měl ovlivnit právě Kubrickův Mechanický pomeranč. Kubrick byl tak označován za zploditele nové vlny zla, přičemž Mechanický pomeranč jde vnímat jako jeden z prvních filmů, který způsobil, že byli filmy jako takové obviněni z podpory násilí. Sám Kubrick tak nakonec i kvůli strachu o vlastní rodinu požádal studio Warner Bros. o stažení filmu z distribuce a do jeho smrti se film nesměl ve Velké Británii promítat. Čas dal ovšem Kubrickovu mistrovskému dílu za pravdu a svou kultovní pozici v historii kinematografie a především nesmrtelné poselství má dodnes. Důvodů, proč se stal Mechanický pomeranč Stanleyho Kubricka kultovní záležitostí je mnoho. Mechanický pomeranč nejen zrcadlil svou dobu, ale skutečně jí dokázal přeskočit. A možná naznačil, že je něco shnilého v každé duši lidské a že se dost možná skutečně máme s hlavním hrdinou částečně identifikovat. I proto každým zhlédnutím a braním důrazu na všechno to skryté poselství Mechanický pomeranč nádherně zraje. A se dost možná skutečně jedním z nejzásadnějších filmů všech dob...... () (méně) (více)