Zlatý podraz

plochý scénář, slušné kostýmy, pěkná kamera, možná jsem opravdu něco čekal, takže více méně zklamání. Nic nečekaného včetně závěru. (26.03.2019)

Režiséra Špačka si vážím a jeho film Pouta považuji za jeden z našich nejlepších. Proto jsem se na Zlatý podraz těšil. Po jeho shlédnutí jsem byl ale trochu zklamaný. Děj byl nezáživný, herci nevýrazní a emoce, které od takovéhoto filmu očekáváte se také nedostavily. Hodnotím třemi hvězdičkami, přičemž jednu navíc dávám za perfektní masky a dobové kulisy. (26.03.2019)

Jedna z těch dvou hvězd je za závěrečné titulky, resp. soundtrack k nim. To jediné je totiž originální. (28.03.2019)

Zaujímavo spracovaný film a keby tak chcel byť o niečom... rada by som dala 5. Bohužiaľ... (23.06.2019)

Tento film je přesnou ukázkou toho, jak co nejlépe NEvyužít potenciál příběhu. (27.10.2019)

Škoda, škoda. Docela zajímavý příběh. Já pořád čekal co jako má být ten podraz a on najednou film skončil. Skoro bych řekl, že to byl spíš podraz na diváka. Tak takhle soudruzi ne, takhle by to vážně nešlo. Příště lépe a svědomitěji... (28.10.2019)

Velké zklamání. Jako fanoušek basketu pocházející z basketbalové rodiny jsem se na tenhle film celkem těšila, nečekala jsem sice, že by to bylo kdoví co, ale že by to byla takové trága, to mě nenapadlo. Naprosto toporní neživotní hlavní hrdinové, totálně odfláknutý děj - pár minut za války, náhle je po válce a nebo šílený střih po posledním fatálním zápasu kdy se hlavní hrdina ocitá v pankrácké věznici a my nevíme proč. Velká snaha pokrýt celé časové období 1945-1951 ale není na to čas, tak vždycky ke každému roku něco řekneme a honem dál. A to vše lemované naprosto nezajímavou a hlavně neuvěřitelnou milostnou romancí, díky které ale můžeme sledovat roztomilé absurditky typu, že matka hlavního hrdiny a zároveň manželka ministra se omlouvá slečně, která přišla kdoví odkud, že má služku (jako proč, vždyť to bylo normální v té době po celé Evropě a nikdo se nad tím nepozastavoval) a nebo že tato vážená rodina nechá dívku svého syna bydlet s nimi v jednom době a dokonce nechat se synem sdílet lože (a že zrovna postava ministra Jana Hartla nevypadala zrovna jako volnomyšlenkář). Korunu tomu všemu nasadí pak závěrečný zápas našich dorostenců proti s veterány BK Verkhnyaya derevnya s pikantní účasti zakladatele basketbalu snad ještě v carském Rusku s pořádným pivasem. Nemyslím si, že takový film si naši košíkáři zasloužili. (28.10.2019)

Zajímavé propojení sportu a politiky, ale konec je takový nijaký. (31.10.2019)

Dávám tři hvězdy jen kvůli kostýmům a dobové atmosféře, jinak bych nechala jen dvě. Na ten film jsem se dost těšila, ale vlastně ho vůbec nechápu - to téma je super, o basketbalu v té době nevím nic, ale to zpracování je pekelné. Tolik vaty, špatný scénář, napěti skoro žádné. Třeba ty patetické promluvy, ty okamžiky o ničem (jak matka vždycky vítá syna) jsou dle mého úplně zbytečné. A místo silného příběhu takový plochý film, který jsem dokoukala jen silou vůle. (09.11.2019)

Z pohledu posledního desetiletí určitě nadprůměrný český film, ale musím souhlasit s tím, že potenciál měl ten námět větší.Škoda, mohla to být pecka. I tak se mi to docela líbilo. (09.11.2019)

Snaha a dobrá vůle tvůrců (včetně herců) z filmu přímo čiší, ale dohromady to nějak nefunguje. Nabízí se srovnání s americkými filmy ze sportovního prostředí, které obvykle mají silné emoce a gradaci, i když jinak nejsou skvělé. Tady se, jak je vidět i na hodnocení, tvůrcům nepodařilo diváka "chytit". Nakonec pro mne byla nejpůsobivější scéna, kdy tým projíždí vlakem rozbombardovaným Německý městem. (10.11.2019)

Ne vždycky k dobrému výsledku stačí dát do toho srdíčko. Platí to ve sportu i ve filmu. A u Zlatého podrazu to platí především o scénáři, nad kterým seděli tři lidé zřejmě s velkým nadšením, ale rozhodně bez větších zkušeností. Film má od začátku spadlý řetěz a šlape na prázdno. Nahodí ho až v úplně závěrečné scéně, ale tím už dojem nenapraví. Zlatý podraz zachycuje velmi dlouhé období a tím se veškeré emoce a zápletky rozmělňují. I ten podraz ve výsledku hrozně vyšumí. Ano, je to křivda obrovská, ale v kontextu celého filmu to tak vůbec nevyzní. Emočně se v ten inkriminovaný moment, který dal celému filmu název, pohybujeme někde na úrovní okresního přeboru a ne evropského šampionátu. Jediné, co tu vyčnívá nad průměr, je kamera, a to je (S)smutný. (11.11.2019)

Dobrý námět, zpracování ale hodně zaostává. (12.11.2019)

Zklamání. Spoustu prostřihů, které nechápu či mi nedávaly smysl viz. míč jede jedním směrem, ostrý střih a jede úplně jinam. Herecké výkony špatně uvěřitelné, především kapitán týmu. Dialogy těžkopádné a nehodící se k době. Koncovky stylu "dobrej" mě v určitých situacích táhly za uši. Přitom příběh o basketbalistech by mohl být skvělý, ale zpracování selhalo. Film postrádá jakékoli emoce, je šíleně herecky umělý a plochý. Výhra na mistrovství Evropy? Pár příher, pár košů, pohár, aha no, zpět v Československu... Samotný basketbal také nepůsobil věrohodně. Chápu, že dříve to možná až zas tak rychlý sport nebyl, ale na mě jako bývalou hráčku prostě působí až moc pomale a klidně. Jediné, co mě ve filmu potěšilo, je naše boleslavská sokolovna, kde jsem strávila tělocviky během 8 let na gymplu. MB soud se také mihl. Ale tím bohužel pozitiva končí. Tento film je ukázkou, že pouze hezké světelné atmosféry film bez pečlivého režijního vedení nezachrání. (25.11.2019)

Takový potenciál a tak to zpackat. To by mohl být tak dobrý film, ale tam nebylo dobře snad nic kromě námětu. (22.01.2021)

Sportovní filmy jsou většinou (pro mne) o ničem. Tenhle nebyl výjimkou. (03.09.2022)

Příběh mladých sportovců do jejichž životů a upřímné snahy hrát a soutěžit dle zásad fair play zasáhne komunistická diktatura. Absurdní krutovláda omezených nedouků trestá a ničí každého, kdo je jiný, kdo umí a ví...Dojde i na sport. Poklonkování straně a SSSR semele nejeden talent/život, poškodí férovou soutěž a cestu k úspěchu. Natočeno podle skutečných událostí raných 50.let. Herecké obsazení sází na kombinaci neokoukaných mladých tváří a spolehlivých klasiků řemesla (Hartl, Mihulová, Malý). Dojemné a napínavé zároveň! (01.11.2018)

O příběhu jsem předtím neměl páru, ovšem po přečtení komiksu jsem si dal závazek jít na český film do kina. Povinnost splněna. Chudák trenér. Tým přebralo dravé mládí, které muselo s týmem ukázat dvěma totalitám, že se umí bít na palubovce i mimo ni a neskloní se před Nacisty ani Bolševikem. Líbila se mi přísaha na krabičku s věcmi a trenérovou píšťalkou i fakt, že se před zápasy nezapomínalo 1) na trenéra Valentu 2) na „kluky židovský“, který patřili k týmu. Výhru ČSSR v Ženevě by Strana u nás neunesla a dávali to dost najevo. Romantická linka se nepovedla. Já teda za ústřední postavy měl Prokeše, Sedláka a Hrabala. Mihulová s Hartlem excelentní. Ocenil jsem titulky u dost toporně hrající Volny. Pobavila Chantal Poullain a vůbec celý bordel. Že by další sportovní film do mé videotéky? Tento film si plátno fakt zasloužil. Ze sportovního hlediska národní hrdost na maximum. Romantika? Na to nejsem. Nicméně ‚Holario!‘ [6/11 Cinema City Zličín]. (07.11.2018)

Vizuálně krásné retro. Podmanivá hudba (až na zprzněnou hymnu v titulkách!!). Sympatičtí herci. Ale... scénáristicky mělké. Zajímavé téma, se kterým se dalo pracovat lépe. Herci střídají silné pasáže s těmi nudnými. Film končí divně otevřeně. Nedovíte se, co se dělo dál. Postavy jsou bezejmené. Sakra, je to film o lidských osudech. Proč jsou členové zlatého týmu anonymní? Zklamání. Bažant je podprůměrný komentátor a ještě horší scénárista. Špaček film nezvládl pozvednout. (25.11.2018)

60% / Po delší době (7 let) jsem se konečně dostal do kina k nějakému tomu českému filmu, sice jsem si říkal, že asi bude stát za hovno ale před a i na začátku filmu jsem měl pocit, že by to mohlo být naprosto skvělé, ovšem ani jedno z toho se nepotvrdilo. Tento film je něco mírně nad průměrem, poměrně dobrá je hudba v pozadí (nemluvím ale o tom co tzv. vytvářela živá kapela přímo ve filmu), která díky poměrně dobrým basům v kině doslova zahlcovala (sice jen krátce) doslova dokonalým zvukem jenž nejspíš sám vznikl za použitím počítače a tudíž v době kdy se film odehrával ani nemohl existovat, ovšem právě to mě jako fanouška elektrické hudby opravdu nadchlo, mimo to většinou pokud se zrovna nehrálo a nikdo nemluvil tak film měl opravdu neskutečnou temnou atmosféru typickou hlavně pro žánry thriller a horror a celkem se to k tématu jménem komunismus hodilo, jenom jsem pak nabyl dojmu, že by se film mohl v některých úsecích klidně nazvat experimentálním. Co mě celkem ale mrzelo tak byl nepříliš rozvinutý a celkem dost usekaný děj, čímž myslím hlavně fakt, že během filmu se některé důležité věci nedozvíme a ani je neuvidíme i přes to, že by tam měli být, tím bylo na konci např. (SPOILER!!!!) to, že ke konci přijde za hlavním hrdinou policie, jenž je očividně někam odveden, následuje střih a hra týmu bez trenéra, když toto přejde tak vidíme, že skončil ve vězení a titulky, ovšem přesné důvody, výslech, co se dělo dále atd,.... zde prostě chybí, tudíž kdyby nebyl tento film o tyto důležité momenty a informace chudší tak si troufnu odhadnout, že by jeho délka byla nejspíše skoro dvojnásobná a mohl bych jej prakticky skoro jen chválit, osobně mám tudíž pocit jako by šlo o snímek, jenž nedostal mnoho času na natáčení a ještě se musel vejít do nějakého délkového nebo finančního limitu a věřte mi, že to tak opravdu vypadá, sice nejde o až tak velký problém jako u jiných mnou již zhlédnutých filmů ale i tak mi to zážitek celkem zkazilo a myslím, že k něčemu co vzniklo v česku se jen tak opět nedostanu. (19.12.2018)