Cobra Kai

Co je pro mě nejvíce s podivem je fakt, že si původního Karate Kida vlastně ani nepamatuji, natož abych byl fanouškem. Tento sequel mě však přesto naprosto dostal a považuji ho za jeden z nejlepších seriálů poslední doby, kde i neznalost původního díla vůbec nevadí. Málokterému dílu se podaří perfektně vybalancovat a vytěžit jak sentiment osmdesátek, tak moderní prvky současných seriálů. Snažil jsem se přijít na to, proč se mi seriál tak líbí, potažmo proč je tak dobrý: nostalgie samotná již dnes nestačí. Tvůrci však prozíravě, ba moudře začlenili několik stěžejních prvků. Zaprvé, zaměřili se rovnoměrně jak na starou generaci tak na nově příchozí, čímž efektivně přilákali v podstatě všechny majoritní divácké skupiny. Dále tu zafungoval humor, který se nebojí si dělat srandu z originálu i z dnešní, někdy dusivé, politické korektnosti (zvlášť z pohledu postav starší generace). Karate jako takové doznalo zlepšení, i když bitky ála Daredevil nečekejte. Mistrovský tah však byl zaměřit se tentokrát na Johnnyho (William Zabku) jako nového protagonistu. Má jednoznačně největší charisma i herecké vlohy (zvlášť očima hraje výborně) a svoji roli ztrápeného senseie zvládá s bravurou. Vlastně celý cast je na jedničku, navrátivší se oduševnělý Macchio má také své kouzlo a mladá garda má talent. Když si Johnny v prvním díle poprvé nandal černou čelenku a zaujmul bojovou pozici, načež se objevilo stylové logo Cobra Kai, zažil jsem cosi podobného nirváně. (29.09.2020)

„Dospělí chlapi se budou házet do bazénu!“ Nostalgie, 80. léta, limonádové trable, lehce umělé konflikty a rivalita. A staré dobré karate. První chlastá, čumí na staré fláky, žije sám a čistí septiky, druhému se daří v podnikání, má milující rodinu, je samý úsměv, vzor poctivosti. Johnny Lawrence a Daniel LaRusso. Když prvnímu jmenovanému nabourají milovaného Pontiaca, odchází z opravny s bonsají. Od kohopak ji asi dostal? Je úžasné vidět, jak tvůrci vzali z úvodní trilogie jen to smysluplné (staré dobré karate, slušně uchopené postavy) a obalili to dalšími nosnými prvky (včetně humoru) pro svoje mnohem bohatší vyprávění. Tohle dvacetiletí diváci nemůžou absolutně pobírat. Zázraky se dějí. Úsměvných až zoufalých snah o oživení dávno mrtvých kultů už tady nemálo bylo, tentokrát to vyšlo. Zaslouženě. Laťka zůstává vysoko, potěší i jedince, kteří nemají až tak vřelý vztah k původní filmové trilogii (ale samozřejmě je éra 80. let neminula). Já třeba ulítával spíš na prvním Karate tiger, kdy jsem si finální souboj s Kurtem McKinneym a šklebícím se belgickým Rusem Jean-Claudem přehrával několikrát za sebou. Jednotlivé série si drží kvalitu, ač samozřejmě rivalita mezi Johnnym a Dannym místy mírně nabírá na umělosti. Scénáristé holt hodně chtějí, aby se přiostřilo. Rovněž místy mnohé natahují a ve výsledku se toho v daný díl až tolik nestane. Občas se to zbytečně zavrtává do rodinného melodramatu. I vztahové peripetie jsou poměrně mdlé. Každopádně když to dějově vázne, každá epizoda nabídne pár vtipů, kdy mnohé z nich opravdu fungují. Prostě se sešel tým lidí, kteří nad výsledkem přemýšlejí a rozumějí oběma dobám. A hlavně nás vracejí do té, kterou jsme měli tak rádi. Je rovněž s podivem, že ústřední dvojka (Ralph Macchio a William Zabka) roky sbírala jen filmové drobky a pak přikluše s něčím, v čem funguje naprosto přirozeně. Paráda. „Nevymřelo karate v osmdesátkách?“ LEDEN 2022: Čtvrtá řada měla přijít s něčím novým, ale to se úplně nepovedlo. Sice hlásíme další velký návrat, Terry Silver, padouch z Karate Kid 3, ale najednou jsme v půlce série a uvědomíme si, že sledujeme prakticky to samé, občas přijde mrak, pak zase vysvitne slunce, vývoj postav i děje je víceméně nijaký. Scenáristické protahování rivality mezi ústřední dvojkou bylo až úsměvné. (22.09.2021)

Skvělá odpověď na Karate Kid, kterým jsem jako dítě žil. O třicet let nostalgičtější, ale se všemi postavami, které si z původního filmu vybavíte. Navíc William Zabka a Ralph Macchio prokazují, že umí hrát a naprosto s přehledem tento seriál utáhnou. Plus se mi líbí i to, že William má české předky a tak mám pocit, že ho musím podpořit, jak jen to půjde. Už jenom jeho láska k pivu je maximálně sympatická. Cobra Kai je v celkovém kontextu nápadu totální nostalgie. Má pár naprosto geniálních scén, především odehrávajících se vždy na začátku dílu, ale dokáže zabavit i scénářem, který se námětem dobře kroutí a zajímavě tak vytváří problémy mezi dvěmi dojo tak, aby to bavilo a zároveň, aby mě nutilo na další díly koukat dál až do zemdlení. Navíc je u autorů vidět, že moc dobře ví, co točí, protože jediná rozumná postava tu je manželka Daniela, která jediná chápe, co chci. Škoda, že Johnny a Daniel se ale musí chovat vždy úplně jinak a jednat spíš pocity, než rozumem. Jejich sensei by jim to určitě vysvětlit, ale to bychom pak zase nejspíš neměli na co koukat. Za mě tedy super. Zábavný, nápaditý, nostalgický, vztahově přesně takový, abyste měli chuť koukat dál a dál, prostě obecně povedený seriál, který stojí za to nepřehlédnout. A je jen otázkou času, než se z něj stane legenda. (07.09.2020)

Jednoduché, krátke a efektne spracovanie jednotlivých epizód. Páčila sa mi ľahkosť s akou bola podaná vážna téma sveta karate (ale aj iných bojových disciplín). Seriál bol plný retrospektívnych spomienok no zároveň s humorom reflektoval problémy súčasnej dospievajúcej mĺádeže. Cez spomienoky pôvodných hviezd starého Karate Kid: trénera doja Cobra Kai, senseia Johnnyho Lawrence a úspešného podnikateľa, predajcu automobilov Daniela La Russa ich aj porovnával s časom s pred 30-tich rokoch. Mladí herci sršia energiu čo každej scéne pridáva neskutočnú iskru. (19.08.2018)

Ani by mě nenapadlo, že se zrovna k tomuhle dostanu. Předlohu vůbec neznám, a tak jsem moc nevěděl, do čeho jdu. Je hezké vidět, že se dá nějaká legenda z 80. let po takové době oprášit a pozvednout na vyšší úroveň. Dost to klade důraz na nostalgii, ale díky flashbackům se v tom dá orientovat i bez znalosti předlohy. Hlavním hrdinou je Johhny, který je bývalý karate šampion v životě se mu moc nedaří. Rozhodne se s tím něco udělat a otevře si dódžó pro začínající zápasníky. To naštve jeho celoživotního rivala Daniela a věci se začnou komplikovat. Časem se to dost rozjede. S dalšími sériemi to získává grády a bitky jsou čím dál lepší. Postavy mění strany a dojde k hodně zvratům. Jedním z nich je bývalý Johnnyho sensei Kreese, který v tom dost zamíchá. Rozhodně se mi to líbí a budu se těšit na další sérii. "Vy jste ten chlap z reklamy na bonsaje." :D (03.12.2021)