Režie:
Sidney LumetScénář:
Paul DehnKamera:
Geoffrey UnsworthHudba:
Richard Rodney BennettHrají:
Albert Finney, Lauren Bacall, Martin Balsam, Ingrid Bergman, Jacqueline Bisset, Jean-Pierre Cassel, Sean Connery, John Gielgud, Wendy Hiller (více)Obsahy(2)
Albert Finney jako Hercule Poirot v nejslavnějším detektivním případu Agathy Christie. Britský film, oceněný Oscarem. Orient expres, luxusní vlak, projíždějící celou Evropou - od Istanbulu až po Calais - se jedné prosincové noci roku 1930 stává dějištěm případu, k jehož vyřešení musí Hercule Poirot, který se čirou náhodou ocitl mezi jeho cestujícími, zapojit veškerý svůj důvtip a genialitu. Má k tomu dostatek času, protože vlaku, uvězněnému sněhovou kalamitou kdesi v jugoslávském vnitrozemí, nezbývá než trpělivě čekat na vysvobození ze závějí. A zatím se tedy slavný belgický detektiv pokouší vypátrat, kdo je pachatelem neobvyklé vraždy amerického milionáře - a jaký byl její motiv...
Námět tohoto románu poskytl A. Christie skutečný případ - únos v rodině světoznámého letce a amerického národního hrdiny Charlese Lindbergha. Oscara získala Ingrid Bergmanová jako nejlepší herečka ve vedlejší roli, snímek byl nominován v dalších pěti kategoriích (A. Finney jako nejlepší herec, scénář, kamera, kostýmy, hudba). Získal také řadu cen Britské filmové akademie. Za zmínku stojí jeho hvězdné obsazení - kromě jmen, uvedených v noticce, např. ještě: Jean-Pierre Cassel, Wendy Hillerová, Sean Connery, Martin Balsam, Vanessa Redgraveová nebo Anthony Perkins.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (353)
V mladosti som veľmi rád čítal detektívky Agathy Christie, doteraz obdivujem filmy Sidney Lumeta a nepoznám veľa ďalších filmov, v ktorých sa podarilo sústrediť takú skvelú hereckú partiu. Formálne sú teda splnené všetky podmienky na mimoriadne hodnotenie tohto filmu. Lenže je to rovnaké, ako očakávať, že športové zápolenie skončí podľa papierových predpokladov jeho aktérov. Aj na tejto takmer štyridsať rokov starej vlakovej vražde sa dá dodnes všeličo obdivovať. Len ten celok už pôsobí naftalínovo a nepríťažlivo, ako koláč po povyberaní hrozienok. Silné tri hviezdičky z úcty. ()
Příjemná vzpomínka na knížky Agathy Christie, které jsem v dětství náruživě hltal. A pomalým tempem brilantně natočená. Film z doby, ve které se ještě nešetřilo na bohaté výpravě, pečlivé kameře, ani na délce stopáže. Příběh je také pozoruhodný a rozuzlení originální, protože vrahem je tentokrát... ale nechte se překvapit. A znalci knižní předlohy si jistě aspoň vychutnají rozkošný retro vizuál. Z hvězdného hereckého ansámblu se mi svým výkonem nejvíc líbili Perkins, Bacall, Connery a Redgrave. Jedinou vážnější výtku mám ke ztvárnění postavy Hercula Poirota. Jednak jsem si ho takhle nikdy nepředstavoval (výtka subjektivní), druhak ho Finney příliš přehrává, zbytečně moc šaškuje a fyzicky se pitvoří a netvoří, jako kdyby chvílemi hrál spíš nějakou Poirotovu retardovanou karikaturu (výtka myslím objektivní). Ale v momentech, kdy zvyšuje hlas, zpřísňuje výraz a pohled jeho modrých očí nabývá na síle, bleskla mi pro něj hlavou role přímo na tělo: Ano, tenhle herec by býval svého času mohl být naprosto dokonalý a přesvědčivý Adolf Hitler! ()
Ač na mne budou mnozí koukat jako na vyvrhela, nejsem velkým příznivcem Agathy Christie. Nic proti její osobě, ani jejím románům nemám, ale neoblíbil jsem si je, jako třeba Holmesovky, nebo hard school. Zfilmování jejích detektivek mě také povětšinou nechalo chladným, až na čestné výjimky - a jednou z nich je Vražda v Orient expresu. Po celou dobu jsem nenašel jediné hluché místo a jedinou nudnou chvilku. Režie se zhostil Sidney Lumet, člověk, který prostě nedokáže natočit film podle zajetých linií a postupů. Pokaždé musí alespoň v něčem malém jít vlastní cestou. V tomto případě obsadil do role Hercula Poirota Alberta Finneyho. Oproti Davidu Suchetovi, který je literárnímu Poirotovi asi nejvíce podobný a Peteru Ustinovovi, coby usedlému korpulentnímu pánovi je Albert Finney absolutně jiný. Jeho Poirot je esencí přívětivosti, záludnosti a buldočí tvrdošíjnosti (připoměl mi dost radu Vacátka), skrývající pod usedlou slupkou temperament. Jeho závěrečné výstupy jsou neuvěřitelně strhující a na flashback rekonstrukce vraždy nikdy nezapomenu. Herecké obsazení je do poslední roličky hvězdné a skvostné (za zmínku nejvíce stojí Ingrid Bergman, Jean - Pierre Cassel a Sean Connery). Zkrátka netradiční a velmi příjemné překvapení. 100%. ()
Bezchybné herecké obsazení,bezchybná atmosféra,bezchybné rozuzlení,Bezchybná detektivka, podle bezchybné knihy bezchybné autorky...Pamutuji se jak to dávaly opůlnoci ČT a já jako sedmiletý jsem podezříval toho bledého pána(Perkins) přepnu a na satelitu dávají nějaký černobílý film (že je to Psycho, jsem zjistil až později) a zase ten pán :). ()
Detektivky od Agathy Christie zbožňuji a ne neprávem je Agatha nazývána Královnou detektivek. A k tomuto musím hned také dodat, že Hercula Poirot [:Erkyl Poaró:] snad nedokázal nikdy nikdo ztvárnit lépe, než David Suchet. A proto ke každému filmu podle Christiiny předlohy, kde nehraje Suchet přistupuji velmi opatrně. Ale zde to nebylo vůbec třeba. Až na pomalejší rozjezd byla detektivka naprosto super. Mrazivá atmosféra, podezřívání, lži a naprosto překvapivý konec, který mě prostě dostal. A to jak v knize, tak ve filmovém přepisu. ()
Galerie (126)
Zajímavosti (28)
- Ve filmu je zmíněno, že bodnutí bylo dvanáct, stejně jako je dvanáct i pasažérů (bez Poirota a oběti). Jenže když pak vidíme flashback samotné vraždy, bodnutí bylo jen jedenáct, jelikož hrabě (Michael York) a hraběnka (Jacqueline Bisset) Andrényi bodli společně. (jlumos)
- Hudebník v restauraci v Istanbulu má na hlavě fez, který byl však v té době za vládce Kemala Ataturka zakázán. (Hopkins)
- Ve scéně, kdy stojí vlak na nádraží můžeme vidět plakáty, na kterých je vyobrazen Mustafa Kemal Ataturk. Plakáty se však začaly vylepovat až po jeho smrti, která následovala přibližně až o 3 roky později, než snímek vyobrazuje. (Hopkins)
Reklama