A Quiet Place Part II
Tiché miesto: Časť II
A Quiet Place Part II
A Quiet Place Part II
A Quiet Place Part II
A Quiet Place Part II
Režie:
John KrasinskiScénář:
John KrasinskiKamera:
Polly MorganHudba:
Marco BeltramiHrají:
Emily Blunt, Cillian Murphy, Noah Jupe, Millicent Simmonds, Djimon Hounsou, Wayne Duvall, Okieriete Onaodowan, Blake DeLong, John Krasinski (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Neví se, odkud přišli, ale okamžitě po invazi na naši planetu se postavili na vrchol potravního řetězce. Reagovali na jakýkoliv zvuk a jeho původce bleskově zlikvidovali. Abbottovi přežili i díky tomu, že se kvůli nejstarší dceři naučili všichni komunikovat posunkovou řečí. Jenže ani to jim nakonec nepomohlo, otevřený střet s vetřelci nepřežil otec Lee (John Krasinski) a matka Evelyn (Emily Blunt) zůstala se třemi dětmi (z nichž jedno je novorozeně) úplně sama. Pragmatické ženě je jasné, že přežít dokážou jen s pomocí dalších přeživších. Právě tak začíná příběh druhé části Tichého místa. Abbottovi opouštějí svou farmu, díky systému přísných pravidel relativně bezpečné útočiště. Vydávají se na extrémně nebezpečnou pouť, na jejímž konci snad čeká někdo, kdo jim pomůže. Během svého putování si však uvědomí, že stejně velké nebezpečí jako od nezvaných hostů z jiné planety, jim může hrozit od jejich vlastních lidí, k nimž se upínali jako k poslední naději na záchranu. Jak říká cynický drsňák (Cillian Murphy), ke kterému se přidají: „Lidi, co zůstali, si zachránit rozhodně nezaslouží.“ (CinemArt)
(více)Recenze (596)
Režie neskutečně tlačí na pilu v napínavosti scén, jakoby servírovala průlomové žánrové události. Přitom ale neservíruje nic objevné (kromě původního nápadu se ztlumováním zvuku u hluchoněmé holčičky) a spíše se inspiruje jinde (kameramanská exhibice ve skvělém úvodu a lá Spielbergova Válka světů). Hlavním problémem filmu je ovšem ještě větší kontrast mezi skvělým vizuálním provedením a pitomostí scénáře, než v jedničce. Filmu chybí základní chytrost a selská logika zkušených, komplexně přemýšlejících scénáristů. A režijním boostování napětí zajímavým vizuálem v obklopení toliké hlouposti se jeho tvůrci (nevědomky) přiznávají k vlastní krátkozraké tvůrčí rádoby sofistikovanosti, která je místy takřka k smíchu. ()
I druhý gestapo výlet do světa, ve kterém má jeden strach si i nahlas usrat, se vcelku vydařil. Katolická rodinka nadále roztomile platí za to, že si máma s tátou nemohli pomoct ani po dvou dřívějších docela nepodařených až iritujících potratech, i v dobách nutného ticha to prostě nedokázali vycákat na kozy a velmi chytře si do té šeptavé apokalypsy nasmrkali další nahlas řvoucí zdroj problémů a logistických lapsů při sveřepé ochraně rodinných hovnot. Ale i tak. Pepek od posledně dost potrénoval režii a ze svého velmi slušného primárního nápadu i opakovaně vygestikuloval poměrně atmosférickou křesťanskou jednomrdku, silnou zejména v detailech typu bachakamšlapeš, bachadočehodrcneš a držhubuvole, u které by simultánnímu překladateli do znakové řeči dozajista ochrnuly ruce. Jediné, co se mu ve zjevných záměrech ani trochu nepovedlo, bylo přinutit diváka celou hrací dobu zarytě nefandit těm šmelcujícím bystrosluchům, aby ty slizké, přitroublé a evidentně špatně vychované fakany co nejdříve nafiletovali do ufoburgrů. ()
Trošku mi vadí, že vlastně veškerej děj druhého Tichého místa vyplývá z toho, že jedna z postav vymyslí docela smysluplnej plán, ale místo toho, aby ho v klidu promyslela a probrala s ostatními, vydá se ho okamžitě realizovat samotná. Čímž samozřejmě dá do pohybu řadu problémů a nebezpečných situací pro sebe i ostatní. Dál to trochu trpí syndromem druhého dílu trilogií (počítám, že pokračování se dočkáme), kterej de facto nijak nezačíná a nijak nekončí. A v konečné řadě bych se obešel bez těch několika laciných jump scares. I přes tyhle výtky se ale jedná o velmi funkčně natočený monster horor, a už jen proto, že je to po deseti měsících covidové bídy a utrpení první zážitek v kině, jít s hodnocením pod čtyřku nemůžu. ()
Jediný, co mě trošku mrzí, že byl prolog, pak střih a hlavní děj, ale mě by docela zajímalo, jak se přišlo na to, co těm hnusům vadí, jaký byl boj lidstva proti nim, jestli napadli jen USA nebo celou planetu, prostě hodně otázek bez odpovědi. Ovšem tihle extremní vyznavači ticha maj něco do sebe. Naučí se řídt pářátama dlouhejma jak tejden loď, kolektiv jim zjevně taky nic neříká, na druhou stranu stačí si prdnout a tutově jeden z nich odněkud vyleze, kam se serou pejsci. Jo dobrý, mělo to tempo, napětí, ačkový hlavní představitele. Možná po tý óóbr kino abscenci jsem změknul ve svých nárocích, ale jsem spokojen. ()
První díl mě překvapil nápadem a druhý pro změnu nápadem už zdaleka tak neoslnil. Druhý díl totiž opravdu nemá nic, co by jedničku pozvedlo, až vlastně na nejzajímavější postavu filmu, kterou zde ztvárňuje Cillian Murphy. Jinak tu ale po vzoru Hollywoodu není ničeho víc, žádná honosnější akce a ani tráva tu není zelenější. Prostě jak kdyby první díl byl poločas příběhu. ()
Už někdy před koncem prvního dílu jsem měl pocit, že tenhle svět je trošku vyčerpaný a nemám úplně potřebu se do něj vracet. Dvojka to bohužel potvrzuje. Krasinski vlastně opakuje to, co fungovalo minule. Budu věřit, že ne kvůli tomu, že by nic jiného neuměl, ale spíš proto, že jeho svět nestojí na dostatečně silných základech, na nichž by šlo postavit plnohodnotnou dvojku. Pokud se vám to však posledně okoukalo ještě před závěrečnými titulky a jste na tom stejně jako já, trošku ten sequel odzíváte. V akčních scénách si je Krasinski velmi jistý, atmosféru taky umí šponovat a jeho lekačky jsou na správných místech, celé to ovšem působí jaksi zbytečně. Snaha rozšířit svět nevede k ničemu zajímavému, postava Cilliana Murphyho příliš nefunguje a snaha rozdělit hrdiny a rozmístit je na několik lokací a postavit před každého jeho vlastní výzvu nebo problém se taky míjí účinkem. Vypadá to spíš, jakoby Krasinski naháněl minuty a snažil se co nejdřív dostat k závěrečným titulkům, aby si diváci nevšimli, že tahle dvojka nedává moc smysl a jen variuje to, čím zaujal první díl. Nových nápadů tu ale fakt moc není. Bez trojky se bez problémů obejdu. ()
║Rozpočet $61miliónov║ Tržby USA $160,072,261║ Tržby Celosvetovo $297,372,261▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $7,360,634║ Tržby za predaj DVD v USA $5,631,769║ Na pokračovanie to dosť obstálo a trocha to príbehovo rozširuje a obohacuje túto rozbehnutú tému o invázii podivných príšer. Technicky za ten rozpočet výborná práca, dej stále pútavý, dusná atmosféra delikátna, jediná škoda je že tam je miestami príliš tých naivných scén tam sú tie nešťastné rezervy filmu. Ináč spokojnosť a kľudne môže séria pokračovať ďalej, túto tvorbu Krasinskému kvitujem. /80%/ ()
Není to špatné, jen tak trochu zbytečné. Návrat do světa Tichého místa nebyl nijak nutný, což je vidět na jeho pokračování, které bohužel nemá mnoho es v rukávu. S emzáky se bojuje stejně jako v jedničce, propracovaný sound design stojí na přechodech mezi riskantními ruchy a tichým světem hluché dívky Regan stejně jako v jedničce a takhle bychom mohli ještě chvíli pokračovat. Dokonce ani rozšíření světa mimo ústřední rodinu nepřináší mnoho objevného, naopak se vtírá pocit, že scenáristi jeli na volnoběh – v akčních a hororových scénách proto film docela sviští, ale když se zastaví, tak vlastně nemá co vysvětlovat. Zvukové hrátky a sympatické obsazení z jedničky už nikoho nepřekvapí, a tak potěší hlavně umírněná stopáž, jež podtrhuje hlavní dojem: druhé Tiché místo je neurážející, ale nic nového nepřinášející epizodkou ze světa, který se už vyčerpal. Více zde. ()
Byl jsem v kině na dvouprogramu první a druhé části Tichého místa. Pokud někdo za ten tři a čtvrt rok zapomněl, tak kino - míní-li se tím multiplex - je to místo, kde si lidi povídají a jedí popcorn při filmu, který staví svou emocionální působivost na tichu, a sundávají si boty a dávají si nohy na sedačky těsně vedle vás. Co se týče děl samotných, premiérová dvojka se má k jedničce stejně, jako se má druhý Jurský park s podtitulem Ztracený svět k prvnímu Jurskému parku. To znamená, že pokračování je filmařsky mnohem důmyslnější, přičemž tuto svou promyšlenost na úrovni postupů dává více najevo, ale ve srovnání s předchozím dílem právě kvůli soustřední se na izolované bloky/způsoby návazností mezi nimi jednak nefunguje moc jako celek, jednak ani téma film nijak náležitě nezastřešuje._____ Druhá část má výborné celé pasáže: zejména prolog, v rámci kterého se proměňuje zvuková perspektiva odvisle od přepínání mezi hledisky postav, či všechny montáže spojující prostřednictvím tu křížového, tam paralelního střihu několik postupně gradovaných dění. Má skvostné nápady: zejména několik vyhrocených scén inscenovaných konvencím navzdory jako tiché, bez doprovodné hudby a zvukových efektů prostředí, či způsob propojování jednotlivých linií pomocí zvuku a vizuálně podobných prvků mezi záběry. Nemá ale oproti první části sjednocující téma rodinného traumatu, vyrovnávání se s ním a otázku rodičovství. Svým prologem ustanoví téma spojení rozdělené rodiny, ale vzhledem k plánovaným dalším dílům a různým rozšířením toto není nikterak uspokojivě rozřešeno, spojení oddělených postav a linií spočívá pouze v provázání pomocí zvuku._____ Na to, abych Tiché místo vnímal jako sebeuvědomělou hru s konvencemi, vyprávěním, žánrem i různými tradicemi (a tudíž mi nevadila nekoherentnost, tematická rozplizlost a fakt tupá žánrová klišé a brakování visících příčin), tomu chybí závěrečná čtvrthodina druhého Jurského parku, ve které se Tyranosaurus a s ním i tvůrci definitivně utrhnou ze řetězu. Krasinski může sebevíc odkazovat ke Spielbergovi (především Čelistem, Jurskému parku a Válce světů), ale cinefilové by říkali, že Spielberg, jó Spielberg je někde jinde. ()
,,NENÍ TO PÍSNIČKA… JE TO SIGNÁL! ŘÍKAJÍ NÁM, KDE MÁME HLEDAT...“ Začínáme krásným prequelem… ale nejhorší na tom je, že na konci je člověk zklamanej, protože je konec a vlastně není… Prostě chybí pokračování! Jinak je to fajn, často se něco děje na víc místech najednou. Napětí je taky solidní. Sice to není taková mrda jako jednička, ale třeba to „trojka“ vynahradí! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) (ne)Vadí mi, když se ve filmu mlčí. 2.) Nevím, jak miminku zavřít hubu. /// Thx za titule „Petr Zenkl“ a „wasabi“. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** ()
Párkrát jsem se nudil, takže slabší než jednička - tedy 50%. Stará je bez manžela a tak se do hlavní role dostala ta hluchoněmá blbka, co mi lezla krkem už v jedničce. Škoda, že jsme se nedozvěděli více o těch mimozemských tvorech. Každopádně opět jsme se ségrou řešili, to co v jedničce - vidí co se děje, svět je napaden příšerami a stará se nechá naprcat!!!! Ještě říkám: "Ty podívej, ona je zase naprcaná, koukej na to břicho!" A ségra:" Bože, však nedávno rodila, to má břicho po porodu!" Tak hned reaguji:" Jak nedávno, kurva před 2 roky!" (Jednička je z roku 2018) :-) ()
Jediný způsob, jak dvojka mohla obhájit svou existenci, bylo dát nám Emily Blunt jako drsnou matriarchu s bouchačkou. Místo toho jsem ji musela opět protrpět jako hodňoučkou tradwife, navíc v konzervativním příběhu o rekonstrukci nukleární jednotky, protože bůhví, že jediná věc, která při obehraném mccarthyovském rozpadu komunitních vazeb může myslitelně obstát, jsou pevně definované genderové role. Pokud by vás při sledování náhodou napadlo, že na Cilliana Murphyho se ve stejné roli kouká o mnohem líp než minule na Krasinskiho, film na vás několikrát úplně bezkontextově vyštěkne, že Murphy nikdy nebude lepší herec, ehm, tedy otec a ať si jako dáte zpátečku. Pokud trojka nebude o Iokastině komplexu, který si postava Emily Bluntové zcela zjevně osvojila při pohledu na to, jak její syn za zvuků triumfální hudby předčasně přichází o dětství a ujímá se tradičně maskulinní úlohy hlavy rodiny, budu opravdu hodně zklamaná. ()
Don't try to Breathe. Po roce v kině na rok odkládaný film a užil jsem si to maximálně.Quiet Place 2 je důstojný sequel- Je větší, akčnější, intenzivnější a nařachanější.Od úvodních minut jsem se Krasinskimu naprosto odevzdal a užíval jsem si 90 minutovou jízdu, která v závěrečné půl hodině mi rvala koule tak moc, že jsem přemýšlel i nad tím, že je v tom kině nechám!! Ženy tam nejspíš zapomenou kalhotky.Úvodní zrod apokalypsy je hodně intenzivní, nepříjemný a správně chaotický- přesně takhle to mám rád. Poté druhý díl okamžitě navazuje na jedničku a pokračuje s příběhem dále. Střed filmu je trochu klidnější, ale díky skvělým hercům ( Emily Blunt je mé zlato a Cillian Murphy je parádní) se na to kouká skvěle. Technicky dokonalé, ozvučení masakr- ten přechod z naprostého ticha do extrémní hlasitosti se zde povedl a minimálně 5x jsem se nefalšovaně lekl, poskočil a sprostě přes celé kino zařval!Monstra řádí na scéně častěji a jde z nich pořád respekt ( pro mne nejlépe filmově zpracované monstrum od Aliena), napětí zde prakticky nepolevuje, místy jsem zapomněl i dýchat, soundtrack je skvělý a bál jsem se, že zde bude chybět scéna alá Porod z jedničky, tak přišla medvědí past!Finále je docela podobné jedničce a tudiž třetí díl je naprosto nevyhnutelný a už teď mám pocit, že se zde klube jedna z nejlepších hororových trilogii za poslední roky.Lehkým mínusem je absence gore scén, občas to drsnější je, ale šťavnaté Rko bych zde rozhodně uvítal a někomu může vadit, že oproti jedničce tu moc inovativních prvků není, ale Monster hororů je málo, užil jsem si to a jakožto první letošní kino návštěva rád přilepším.Kdo byl nadšený z Jedničky, bude nadšený i nyní, koho Quiet Place nestrhnul už tenkrát, nestrhne ani teď.Příběh- ***, Vizuál- *****, Akce-****. Napětí- *****, Gore-**, Humor- ne, Herci- ****, Atmosféra- *****. 8.5/10. ()
Zaskočilo ma, aké je to jednoduché. Na jednej strane je fajn, že sa pokračuje v podstate „hneď“ po konci jednotky a že do toho nikto otravne nepchá rozširovanie univerza o armádu a vesmírne lode. Páčilo sa mi, že stále zostávame v rámci možností v komornej a realistickej (ehm ehm) záležitosti. Ale ak sa raz dozviem, že tento „zázrak“ niekto písal dlhšie, ako dva týždne, tak padnem z gauča. U jednotky mi jednoduchosť nevadila, ale tu už predsa len viac udierala do očí. Miestami som bol z toho až v rozpakoch. Divný koniec to nevylepšil. Cillian Murphy dokáže byť báječný a ako fanúšika ma za to, čo predviedol v Sunshine a Batman začína, bude mať asi navždy. Ale so štandardnými rolami sa nekamaráti a podľa mňa je ho na ne škoda; na jeho mieste by som radšej hranie obmedzil na minimum a počkal by som si na nejakú fakt výnimočnú. Ale možno mu to takto vyhovuje, zrejme mu to takto stačí. Škoda. Mimoriadne bizarný dojem som mal z Djimona Hounsoua, ktorý zrejme veľa natáčacích dní nemal. Film sa mi celkom páčil, ale faktom je, že univerzu stále chýba základná logika. Takže akčné a trikové scény nie sú žiadny zázrak, lebo v nich stále rušivo premýšľate a beztak na nič neprídete. Postavy sú neveľmi zaujímavé, takže film v dialógových a vzťahových scénach nudí a nezachráni to ani fest sa snažiaca Emily Blunt. Kladne hodnotím úvodnú prequel scénu a rozšírenie výpravy o vodný element. Situácia v meste by ma príliš nezaujímala. Zručný scenárista by sa v nej síce vedel patrične vyšantiť, ale tejto sérii pristane ladenie do jedného poľnohospodárskeho vidieckeho údolia. ()
Dvojka "Tichého místa" už nevyhnutelně nemůže znovu vstoupit do stejné řeky jako fenomenální jednička. Tvůrci to moc dobře vědí a ani se o to nepokouší. Sequel dějově vychází z toho, co ustanovil první díl, a dále na tom staví. Jednička bravurně pracovala s omezeným prostorem, důmyslně představovala svět a jeho zákonitosti a hlavně pracovala se zvukem jako prostředkem expresivním, dramatickým, vyprávěcím i dramaturgickým. Dvojka sice stále v souladu se základním konceptem série využívá zvuk k budování napětí v rámci jednotlivých scén, ale roli ústředního formálního prostředku, od nějž se odvíjí dramaturgie a vyprávění filmu, přebírá střih. Krasinski v celé druhé půlce filmu udržuje napětí vlastně výhradně prostřednictvím paralelních montáží, ale také střih využívá k postupnému otevírání postapokalyptického světa. Střih, potažmo v širším významu skladba filmu a toho, co divákům ukazuje, co vynechává i ponechává k domyšlení, ukazuje Krasinského nejen jako filmaře perfektně ovládajícího řemeslo, ale také autora schopného uvažovat filmovou formou. Právě tyto schopnosti povyšují jeho filmy nad klasický žánrový standard a situují je po bok nejlepších hororů nového tisíciletí. Většina ostatních výrazných žánrových tvůrců jako Ari Aster, Robert Eggers či Jordan Peele staví svou osobitost na vizuální stylizaci či síle scénáře. U Krasinského vidíme unikátní symbiózu originálního high conceptu a užití esenciálních filmových postupů k jeho vytěžení a maximálnímu efektu. Krasinského metoda řemeslně šponovaného napětí naplno vyzní pouze v kině - s prostorovým zvukem, velkým plátnem a okolní temnotou, ve které 130 lidí ani nedutá se i sequel ukazuje jako výjimečně efektní stroj na fyzicky intenzivní pocity (byť už postrádající wow efekt a prostorovou i koncepční kondenzovanost jedničky). O to více si člověk uvědomí, jak skromně vlastně tvůrci pracují s lekačkami a naopak spoléhají především na pečlivě připravované a gradující situace vycházející z hitchcockovsky promyšlené výstavby vyprávění a scénografie. Ačkoli sequelům obecně nefandím, protože pouze výjimečně nabízejí něco originálního, v případě série "Tiché místo" vlastně doufám, že trojka vznikne. Chci vidět, jak Krasinski vlastní hozenou rukavici zvedne tentokrát a jaký filmový výrazový prostředek si zvolí jako svou weapon-of-choice. ()
Solidní pokračování, které jde bez větších výkyvů přímočaře k cíli. Hodnocení může být lepší či horší v závislosti na tom, jak Vám (ne)budou vadit logické lapsy např. v chování postav. ()
Držp*ču survival před mimozemskou sviní zhruba na úrovni jedničky. Netřeba zaujímat něčím novým, kvalitu si drží a má to svá místa napětí, Murphy dodá potřebný charisma, leč pořád mi vadí tuctový provedení digi-příšer, otravný druhý děcko a až příliš melancholický nádech s odstíny nudy šedi. Příště třeba přijde rozmáchlejší post-apo... ♪♫ ()
Vím, že to s filmem nemá nic společnýho ALE taky Vám přijde, novej look stránek CSFD, totálně vymrdanej? Měsíc sem tu nebyla a když se, po všech strastech mého žlutého života, vrátím na "důvěrně známou půdu" zjistím, že musím pár hodin studovat, co a jak. Konečně sem, snad, příšla na to, jak napsat recenzi (pokud se teda zobrazí). Možná sem to neměla zkoumat pod vlivem a zhulená, ale na mou obhajobu - Já sem pod vlivem a zhulená furt. Tak a teď k filmu. Kdo mě trochu zná ten ví, jak hrozně miluju Tiché místo a tak je až s podivem, že sem se na dvojku podívala dobrovolně, bez pistole u hlavy. Důvod je jednoduchý - Nevěřila sem, že by to mohlo dopadnout hůř než absolutně vymrdaná jednička a cokoli nad odpad sem tak brala jako krok dopředu. Nechápu jak je to možný, ale film musel asi být šťastnej, že mu dám šanci a tak se mi odvděčil čistokrevným průjmem, co neurazí, nenadchne, ale rozhodně nenasere a tak, i když je to pořád totálně nelogická píčovina, tak je to, oproti jedničce, koukatelná nelogická píčovina. Pošahaná rodinka je stále pošahaná, hluchá holka snad ještě šerednější, její brácha ještě víc na přes držku, ale Cilian Murphy zachraňuje, co může a jelikož se děj odehrává na více místech, než jedna chajda a pole, tak se to dokáže tvářit i jako celkem normální postapo. Teda normální....Hluchá je ještě větší génius než byla (a ještě větší píča, než byla), emzáci jsou ještě tragičtější - Ty hovada neumí plavat, neumí lítat, neumí nic a stejně nám vyhladili armády celýho světa. Jako sorry, ale jak mohli zlikvidovat námořnictvo a letectvo? Vždyť se topěj tam, kde je mi voda po kolena a to mám metr padesát...No nevadí. Většina přeživších je stále po mozkové obrně, ale oproti jedničce je to stejně kolosAnální krok kupředu a tak je dost možný, že trojka bude koukatelnej film. Což je něco, čemu bych donedávna nevěřila. PS: Ten buzíček, jak se chytil do té pasti a řval, jak když ho klátěj na sucho do prdele, aby se o chvíli později zjistilo, že to zranění je jen povrchový...Já bych ho tomu emzákovi předhodila. Není pro matku nic horšího než porodit takovýho retarda. Ale tak víme, že celá rodinka byla "povedená"... ()
Filmová pokračování to mají vždy těžké - přijít s tím samým znova znamená podobný neúspěch jako přepálit původní koncept do absurdna. Pokračování Tichého místa mimo vzrušující flashback předkládá divákovi snad ještě triviálnější příběh než díl první. Okolnosti invaze nejsou nijak vysvětleny, rozpracovanost postapokalyptické společnosti nedosahuje ani hloubky průměrného dílu seriálu The Walking Dead. Film je příběhově prázdný, scénář prakticky neexistuje. Hrstka hutných scén a stopáž, která je krátká ne kvůli údernosti, ale jednoduše kvůli absenci obsahu značí, že Tiché místo II je jen tahákem peněz... (ale na mě si nepřijdou, já to stáhl z uloz.to! :)) 6/10 ()
Související novinky
Třetí Tiché místo mění režiséra
Po komerčním úspěchu hororu Tiché místo z roku 2018, který s rozpočtem 17 milionů dolarů vydělal celosvětově 350 milionů, i jeho loňského pokračování, které stálo 60 milionů a utržilo i navzdory… (více)
Z Black Widow je megahit
Navzdory přetrvávajícím dopadům pandemie Covidu začínají kina pomalu ale jistě ožívat. Důkazů byste jen za poslední dva měsíce našli hned několik, ať už souboj legendárních monster Godzilla vs. Kong,… (více)
Deváté Rychle a zběsile trhá rekordy
Vin Diesel a jeho gang dorazili do amerických kin zhruba měsíc po čínské premiéře, a nutno říct, že tak učinili s velkou parádou. Okamžitě totiž stanovili nový pandemický rekord, kdy za první víkend… (více)
Reynolds a spol. diváky do kin nepřitáhli
Do amerických kin tento víkend vtrhlo pokračování Zabijáka & bodyguarda s názvem Zabijákova žena & bodyguard v hlavních rolích s Ryanem Reynoldsem, Samuelem L. Jacksonem a Salmou Hayek – na… (více)
První Tiché místo bylo v roce 2018 skutečně velkým překvapením. A to nejen kvůli tomu, že šlo o masivní hit, který při rozpočtu 20 milionů dolarů vydělal dohromady 341 milionů dolarů. Šlo totiž opravdu o skvělou podívanou, kdy John Krasinski nejen výtečně uměl pracovat s atmosférou, ale zároveň ve světě plném nebezpečných vetřelců, kteří jsou citliví na zvuk dokázal vytvořit silný emocionální příběh, který se točí kolem jedné rodiny. Už kvůli vysokým tržbám a lehce otevřenému konci se pokračování tak trochu nabízelo. A ve finále na něj skutečně došlo. Otázka je ovšem pochopitelně důležitá: Stojí návrat do světa Tichého místa za to? John Krasinski si opět jako scenárista a režisér uvědomil, co přesně dělá film dobrým pokračováním. Nejen, že je Tiché místo: Část II dle očekávání mnohem větší (akčnější, výpravnější, emocionálnější), ale skutečně se daří přijít s něčím novým. Dostaneme nový pohled na svět Tichého místa, pracuje se s jistými tématy, které použilo již první Tiché místo a skutečně se přitom daří i něco více než vaření z vody prvního filmu. Tiché místo: Část II je skutečně větší. Více akce, více nebezpečných vetřelců, více obětí a větší rozšiřování mytologie. Jenomže Tiché místo: Část II to vše používá způsobem, kterým to skvěle funguje. Díky Krasinskiho scénáři a režii přitom opět fungují emoce, daří se opět nahnat tu správnou atmosféru, je to celé neskutečně intenzivní a především se opět mistrovky pracuje se zvukem. Což je u filmu, který se jmenuje Tiché místo a jeho zápletka se točí kolem co nejmenší přítomnosti zvuků tak trochu důležité. Hlavní děj Tichého místa: Část II začíná přesně v momentě, kde skončili události předchozího dílu. Ještě předtím ovšem následuje prolog, který se odehrává ještě před událostmi prvního filmu a funguje skvěle nejen díky představení nové postavy Emmetta v podání Cilliana Murphyho, ale především i skvěle prezentuje, jak nenadálá invaze vetřelců zničila veselí rodiny Abbottů. Jenže Tiché místo: Část II nadále dokazuje, že tahle rodina prostě drží při sobě a díky své vzájemné lásce a s ní spojenou silnou vůli jsou společně schopni velkých věcí. Abbottovi zůstávají očividně milující rodinou. Emily Blunt je nadále naprosto skvělá, stejně tak mladá (skutečně hluchá) Millicent Simmonds, která v Tichém místu: Část II dostává ještě zásadnější úlohu. I Noah Jupe je ve své roli nadále skvělý a i on dostává v Tichém místu: Část II výraznější úlohu. V Tichém místu: Část II je ovšem především skvěle zapojena postava Emmetta v podání Cilliana Murphyho. Murphy nezklamal a daří se mu prodat silný herecký výkon, kdy je motivace jeho postavy skvěle vykreslena, Murphy do své role skutečně dává vše a je k rodince Abbottů připojen výtečným způsobem. Obsazení Tichého místa: Část II je jednoduše skvěle a to i díky ověřené sázce na jistotu z předchozího filmu, tak i v sázce na nové postavy. I takový Djimon Hounsou ve své menší roli je opravdu výtečný. Tiché místo: Část II je brilantně napsaným filmem. Dá se to velmi snadno potvrdit i tím, že snad neexistuje pomyšlení na to, že by z toho Krasinski mohl vymlátit ještě o poznání víc. Tiché místo: Část II má daleko od toho, aby působilo jako na rychle slepené pokračování. Jde o skvěle napsaný hororový thriller. Díky délce, která nepřesáhne 100 minut se především v Tichém místu: Část II pořád něco děje a přesto Krasinski dokáže vše schopně vyprávět za pochodu. I té akce ve finále ovšem není tolik a dojde na spoustu momentů, kdy si postavy navzájem povídají a funguje přitom emocionální náboj. Přitom všem se skutečně daří vybudovat atmosféra apokalypsy, Krasinski ve scénáři několikrát přijde se správně mrazivými momenty a pak dojde na finále, kde velmi snadno dojde k husině a vyloženému nepříjemnému napětí. Je to ukázka naprosté intenzivní podívané, kde se dá intenzita krájet. Scénář Tichého místa: Části II neodpoví na všechny otázky, které divákovi naskočí. Divák je v podstatě ohledně invaze nebezpečných vetřelců ve stejném obraze jako hlavní hrdina. A díky tomu to tak moc dobře funguje. Když tak dojde na nějaké to odhalení o nepřátelích z vesmírů, divák je stejně tak překvapen jako hlavní hrdinové. Když dojde na lámání chleba a hlavním hrdinům jde o krk, divákovi velmi pravděpodobně bude bít srdce. Krasinski s atmosférou dokáže pracovat stejně jako v prvním díle, tentokrát dost možná i o ždibec silněji. A i kvůli tomu musí divák Krasinskimu složit pomyslný klobouček. Kameramanku prvního filmu Charlotte Bruus Christensen nahradila kameramanka Polly Morgan. Stejně jako v případě prvního filmu se ovšem film točil na 35mm film. A je to prostě neskutečně krásný. Divák dost možná při sledování těžko rozezná rozdíl mezi klasickou filmovou surovinou a digitálem, přesto ovšem ty rozdíly existují. A Tiché místo: Část II ukazuje, že hororová podívaná může vypadat jednoduše skvěle. Morgan si hraje s dlouhými záběry, skvěle pracuje s osvícením i použitím jeřábů a na Tiché místo: Část II a jeho vizuál se prostě nedá vynadívat. Kamera hodně pomáhá onu budování té nepříjemné atmosféry a v případě téhle výměny kameramanek nemohl Krasinski jednoduše šáhnout po lepší náhradě. Díkybohu se opět skvěle pracuje se zvukem. Vrátili se stejní mistři zvuku Erik Aaadahl Ethan Van der Ryn a naštěstí se drží nastavené úrovně předchozího dílu. Ten zvuk je očividně neskutečně vypiplaný, při děsivých scénách správně nepříjemný a husí kůže tak moc funguje i díky němu samotnému. Především momenty, kdy dojde na lekačky fungují opravdu skvělým způsobem. Zvuk je u Tichého místa důležitý a tvůrci si to naštěstí uvědomili i druhého dílu. Vrátil se i skladatel Marco Beltrami a opět jeho hudba stojí za to. Dochází na ní sice opatrně a to právě kvůli oné práci se zvukem, jakmile na ní ovšem dojde, ta hudba je tak správným způsobem mrazivá v momentech, kdy tomu má být, dojemná v momentech, kdy tomu má být a a napínavá v momentech, kdy tomu má být. Krasinski si naštěstí udržel většinu svých spolupracovníků a i díky tomu Tiché místo: Část II nejspíš tolik funguje. Tiché místo: Část II je jednoduše příkladem skvělého pokračování. Emocionální, děsivý a napínavý zážitek, který těží ze svého výtečného castingu, brilantního scénáře, skvělé režie a celkově výtečného zpracování. Tiché místo: Část II dost možná patří mezi nejlepší hororová pokračování všech dob, kdy se skutečně skvělým způsobem rozvíjí motivy staré a zároveň přichází i něco nové. Tak trochu se mění způsob vyprávění, smysluplně se rozšiřuje mytologie a ukazuje se, že tohle pokračování rozhodně není zbytečné. Těžko říct, zda i další film ze světa Tiché místo ukáže, že se potenciál nadále nevyčerpal, minimálně po Tichém místu: Části II tomu ovšem nic nenapovídá. Snad tedy kromě plánovaného spin-offu bude i potencionální třetí díl stát za to. Tiché místo: Část II zatím ovšem nezávazně na svém potencionálním nástupci funguje jako ideální prostřední díl trilogie. A Krasinski jednoduše odvedl opět výtečnou práci a o poznání větší ukousnuté sousto zkousl s plnou parádou. Při detailnějším rýpání by se možná lehké vady na kráse našli, přesto je Tiché místo: Část II nejen skvělým pokračováním, ale především skvělým filmem...... () (méně) (více)