Watchmen

Seriáloví vačmeni se stejně jako ti celovečerní povedli. Líbí se mi, že to navazuje na filmové události a celé to vlastní univerzum má prostě atmosféru, že by omámila i otrlého podpažního čichače z oddělení ležáků. I když se v tom zpočátku moc neorientujete, přibývají další a další informace a stává se to dost obsáhlým, nakonec se v tom vyznat dá a postupně se nám to vše krásně propojí, jak v pěkně vyváženém gastronomickém menu. I když je pravda, že se nebráním tomu, že se na to podívám někdy znovu, abych pochytil i ty různé detaily. Seriál se vůbec nemá za co stydět, ba naopak - nejen že úspěšně pokračuje v tom, co započal film, ale navíc si to drží i stejnou kvalitu. Za zmínku stojí i obstojný soundtrack Trenta Reznora a Atticuse Rosse a navíc jsou velmi vhodně zvolené i jednotlivé písně u různých scén (a závěrečných titulků, které jsem jen kvůli tomu vždy nechal dojet až do konce). Vůbec jsem nečekal, jak se bude děj odvíjet - že se dostaneme od rasových nepokojů až ke zničení Dr. Manhattana, to by mě nenapadlo ani ve snu. Jedinou připomínku mám právě k Dr. Manhattanovi, u kterého mi vadilo, že mu byly vidět oči a nebyly to jen bílé škvírky - to mi k němu moc nesedělo a vypadal zbytečně moc lidsky. (21.09.2022)

Damon Lindelof tady spojil svou schopnost psát příběhy, ve kterých do sebe jednotlivé motivy (téměř vždycky) zapadnou s jedním z nejzajímavějších komiksů a docela se to povedlo. I když jsem předlohu nečetl a stjnojmenný snímek viděl před dvanácti lety, bavil jsem se dostatečně. Zvláštností některých postav, alternativní historií i narážkami na naši současnost. Seriál Ztraceni jste, pane Lindelofe, zkazil, ale zde větších výhrad nemám, i když bych možná věděl, jak na určité názory diváků nahlížíte. „If you don't like my story, write your own.“ (22.04.2021)

Obrovské překvapení, obzvlášť po prvním dílu, který mně moc nepřesvědčil a spíš mně po něm zajímalo, co to vlastně je. Předloha Alana Moora je to nejgeniálnější mistrovské dílo, filmová adaptace je jen geniální, a tohle... tohle bude nejspíš geniální do třetice. Ale definitvní soud vynesu... až někdy jindy. Tenhle seriál je něco, co se opravdu jenom tak nevidí. Má geniálního podivně se chovajícího Jeremyho Ironse a v podstatě šestidílný úvod a třídilné finále. Nové postavy jsou dostatečně zajímavé, stejně jako řešená témata a pokládané otázky, kterých je opravdu, opravdu mnoho. Epizody zaměřené na jednotlivé postavy jsou přímo mistrovská díla, stejně jako černobílá epizoda a zejména, zejména osmá epizoda s navrátivším se Dr. Manhattanem, Bohem, který vešel do baru a odvyprávěl svůj příběh, patří definitivně k úplně nejlepší seriálové epizodě, kterou jsem letos viděl. Tenhle seriál je skvost. Ovšem není to malý skvost, je to obrovský skvost a poslední tři díly to jasně dokazují. Chápu, proč se to Moorovi nelíbí, ale chápu taky, proč všem ostatním ano (protože to jsou vlastně v obou případech stejné důvody). Já obrovsky doporučuji jak znalcům předlohy (těm zejména), tak i těm neznalým (ale radši až poté, co si přečrou předlohu). Za druhou sérii bych se ani trošku nezlobil. Těsně pod hranicí pěti hvězd. (26.12.2019)

Nothing Ever Ends. Začne to jako The Leftovers: Almost Watchmen Like Edition a pozvolna krůček po krůčku se to překlápí do ryzího sequelu původních Moorových Watchmenů. Každopádně nejprve se Lindelofovi daří pilotem odradit diváky, kteří do toho jdou jakožto do Watchmenů. Vrší se jedna podivnost za druhou, je to rozdrobené, nepodává se vstřícná rukaa a nenabízí se byť jediný aspekt, který by divák od Watchmenů oprávněně očekával. Následně se pokusí třetí epizodou zapudit i ty zbylé, jelikož v ní nabízí přesně (ale jakože PŘESNĚ) to, co by se čekalo v té úvodní. A navíc vyžaduje velmi dobrou znalost Moorova díla. Čímž zase naštve ty, které jeho do té doby rozvíjená svébytná "pozůstalostní" vize oproštěná od komiksu zaujala. Jakmile se mu však přeci jen podaří najít společnou cestu pro oba přístupy, tak promile diváků co vydrží, nabídne "dvojku" Watchmenů, která si s Moorovou předlohou v ničem nezadá; od ambivalentní morálky přes angažovanost, Sofiiny volby a sofistikovanost až po komplexnost. Zvládá originál obohacovat (nejen) o nové významy, ale i podvratně měnit od základu jeho vyznění (speciálně "myslánková" a osmá epizoda), aniž by však šel duchem proti materiálu. A přitom je to nadevší pochybnost svojské a nesnažící se emulovat a opakovat originál. Což není jen tak samo sebou. Jakkoli jsem si od Watchmenů, potom co Lindelof převedl v Pozůstalích, sliboval mnohé, tak jsem nebyl připraven na to, že pojede tak moc na vlně právě Pozůstalích. Když má důvěru stanice/producentů, tak se to vyplácí. A to především té hrstce diváků, která s pochopením odhlédne od úvodních pokusů nesportovně faulovat sebe sama. Watchmeni mají zaděláno na kultovní status, protože kdo je dokouká, bude mít tendenci je pro sto a jeden důvod doporučovat horem spodem. Akorát vždy s důraznou poznámkou "vyděržaj pianěr, zbav se veškerých očekávání před/během/po pilotu, zatni zuby v rozháraných na just proti divákům jdoucích prvních epizodách, znovu si přečti komiks (Snyderův film vám v tomto nepomůže) a věnuj pozornost sebemenšímu detailu a za svou trpělivost a přípravu budeš mrtě odměněn". Protože ano, lze to za úvod zatratit, ale zároveň je těžké si to postupem času nepustit k tělu; a vlastně i srdci. (26.09.2020)