Šílený Max

Vyprahlá pustina, kde je nouze o vodu a potraviny, navíc musíte bojovat s Nočními vlky budoucnosti ... z toho jsem už asi vyrostla. Často ale mívám sentimentální náladu a staré filmy, které jsem dřív žrala, hodnotím vysoce, takže nechápu, proč to u Maxe z roku raz dva po Kristu nejde. Kdysi jsem u těchhle filmů proseděla s nadšením hodiny. Nevím jestli je to únavou, že se nedokážu vrátit v čase a dát tomu plný počet. Zatím dám tři hvězdy a uvidím, jestli se po nějaké době k filmu vrátím a změním názor. (Challenge tour 2015) (28.04.2015)

Když jsem Maxe viděl poprvé, ještě jsem nebyl úplně připraven. Líbil se mi což o to, ale stejně jsem nedokázal docenit tu sedmdesátkovou syrovost (dělalo se mi z toho tak nějak blbě). Ty stylové honičky a nemalou dávku drsného násilí. Prstořez a jeho gang jsou strašlivě znepokojující, člověka z nich opravdu mrazí. To vše zabalené v "blízké budoucnosti" která působí spíše westernovým dojmem, ale s nabouchanejma autama. Že to občas ztrácí spád, a k dokonalosti je dotažená až dvojka tvrdím stále. Jenže teď dokážu ocenit i tu upřímnou neučesanost jedničky. (28.10.2005)

Bizarní - laciné - béčkové - leč stylové a efektně neefektní... :-) ... Na svou dobu pak i svým způsobem osvěžující a ryzí - dnes by se řeklo nezávislá - filmařina a proto s odstupem času právem >kultovní< postapokalyptická movie z okraje popkultury... Netřeba tedy vždy a ve všem hledat hloubku.. Navíc je to dle mého soudu celé takové sympaticky >neamerické< . . . ;-) (14.03.2007)

Šílený Max připomíná Lego různých sad v rukou nepříliš nadaného dítětě, kostičky jsou mnohdy prvotřídním výrobkem, ale celek z nich složený zví kočkopsa. Tvrdé bouračky jsou výborné. Vstup Maxe na scénu pojal George Miller nádherně machisticky bezcitně - stříhá mezi slunečními brýlemi, řvoucím motorem, exhalujícím výfukem, ječícími pneumatikami, černými rukavicemi a periodou majáku. Tůrovaný motor střídaný rozpálenými asfaltkami, ubíhající pruhy na silnici přeskakující na zpocenou, dílem unavenou i bezvýraznou Maxovu tvář - to vše sálá žízní, která šahá po divákově hrdle. Prstořez si půjčuje alespoň kousíček kouzla Alexa DeLarge. Technika, silnice, klima (ne tak zcela prostředí) a bezcitnost či bezcitovost - v nich vidím silné stránky Millerova rukopisu. +++++ Když však dojde na obsah hlav a srdcí postav, objeví se tuctovými důvody motivované násilí, nelogické jednání, tuctová idylická láska, tuctové extatické šílenství - tuctovostí se to ve filmu hemží víc než v mém komentáři. Film sice umí předvést řemeslně ucházející hororovou scénu v lese, ale ta působí nejlépe jako slušná kopie, podobně je se mstitelským koncem, u romantické části už ani nelze mluvit o slušnosti a vysloveně nedůvěryhodně působí napětí mezi motivy policejního státu, od občanských institucí odtrženého gangu a "právníkokracie". Neprůměrný průměr. Slabé ***. (20.10.2014)

Ok, chápu, australská kaskadérská škola se vyblbla do sytosti a Miller ji celkem slušně nasnímal. Ale možná by nebylo na škodu přibalit i něco jako příběh, protože sledovat hodinu "ničeho", která se těsně před koncem prostřednictvím velestupidní naháněčky v lese přepne do revenge thrilleru, je asi stejně zábavný jako nechat si trhat nehty bez anestetika. Echt, když fikčnímu světu tu blízkou budoucnost nežerete ani omylem, protože jde vlastně o americkej jih (se 70's hadrama!) s nabušenějšíma fízl kárama. (03.10.2013)