Šílený Max: Bojovník silnic

"Nevím, jakými zbraněmi se bude bojovat ve třetí světové válce, ale v té čtvrté to budou auta, samostříly a řemdihy. Taky uniformy asi budou legrační." Docela pěkné, do hloubky komponované záběry (let s Maxovou hlavou nad táborem, sledování tábora dalekohledy s gyrocaptainem) voní benzínem, písek vám z nich skřípe v zubech. Millerovi se podařilo vykouzlit několik opravdu dobrých momentů, zdejší automobilová honička patří k těm nejmonstróznějším z historie kinematografie - těžko zapomenout na bugatku vláčenou na řetěze tahačem. I první nájezd záporáků, jejž Max sleduje zdáli, nájezd bez zvuků, učí filmovosti. Detaily světa, různé drobnosti mají v sobě sympatické nápady, kupříkladu se tu bombarduje hady. +++++ Jakoby vlastně o nic jiného než kouzlo pouště, krve a ropy nešlo - jakoby mnoho nešlo o lidi. Jedni mají svůj sen o ráji, druzí tvoří peklo a Max mezi nimi postrádá motivaci jakoukoliv (možná navenek, možná doopravdy), což film dokonce reflektuje. Logika jednání postav není tak důležitá. +++++ Max druhý ovšem nerozumí svému světu. Nechápe, že ropa má smysl jen tam, kde je kam jet, s čím obchodovat. Nevnímá, že nájedznictví vzniká z nedostatku, z omezení zdrojů a nevidí, že ti, co pracují na ropném poli si ho přisvojili a nyní brání ostatním užít darů přírody. Pro liberály je to v pořádku - oni objevili a využili zdroje, tudíž jim patří. Ale to je jedno - Max pohádkaří o ochránci slabých, tvoří mýtus o hrdinovi, jenž zachránil kmen, mýtus o původu, smyslu i odkazu. Je vyprávěním malého pamětníka deformované jeho náhledem na svět. Dá se tím omluvit, že si film bere možnou hloubku a nahrazuje ji, domnívám se, spíše cítěnou a náhodnou reflexí divošství, než jeho obrazem promyšleným. Slabé ***. (21.10.2014)

Post-apokaliptický akčák ako sa patrí! O podstatnú hviezdu lepšie než Carpenterov Útek z New Yorku. No musím sa vám priznať, že vôbec nechápem, prečo dali Šílenemu Maxovi (Mad Max) meno Šílený Max (Mad Max). Je tvrdý, nekompromisný, osudom ne-zlomený a samotársky. Viac by mu (dle mého) sedelo Iron Max alebo Bad Max - žiadnu "šialenosť" som pri ňom jednoducho nepostrehol. No nič. Aspoň už konečne viem, od koho čerpali tvorcovia Doomsday (2008). (10.04.2011)

Po prvním dílu jsem se hned vrhnul na druhý film Mad Max. Tentokrát už je Max opravdu drsný, má špinavé oblečení, zarostlou tvář, rozcuchané vlasy a jeho chování je opravdu barbarské. Jaká změna proti původnímu filmu, kde tento mladý Australan vypadá, jako nevinný kluk v čisté uniformě a ctí jakési zákony. Dvojka se už odehrává jenom v poušti, kde Max a jeho squadra bojují proti nebezpečnému gangu. Spousta akce, stejně jako v prvním snímku, opět skvělá hudba a herecké výkony, ale kouzlo už jaksi vyprchalo. I přesto jde o zajímavou podívanou. Lepší tři hvězdy. (05.05.2010)

Poušť, auta, kamiony, benzín, drsně oblečení maníci ... všechno, co nemám rád. Přesto jsem od kultovního Mad Maxe, který se jako vzor mírně klišovitě klade snad všem postapokalyptickým filmům, čekal slušnou zábavu. No nedorazila, bohužel. Uznávám ten film jako silnej inspirační zdroj, ale jinak ... slabé, velmi slabé. (18.07.2011)

O dva roky po úspěchu svého průlomového debutu se režisér George Miller vrátil k postavě Šíleného Maxe s pokračováním, které zcela redefinovalo pojetí postapokalypsy v populární kultuře a navíc hodně vysoko posunulo laťku pro akční podívanou. Snímek s přízviskem Bojovník silnic se stal fenoménem, jehož styl a úspěch se následně pokoušely napodobit desítky jiných produkcí z celého světa. Jenže nikdo nedokázal na plátno dostat takové množství dravé energie, ani se nikomu nepodařilo vymyslet tak fascinující mikrokosmos vztahů. Post-nukleární budoucnost se potkává s mýty minulosti, když Miller oživuje prvky westernu za pomoci řvoucích motorů a do kůže a cárů oděných běsnících divochů ve světě, kde kapka benzínu má větší cenu než lidský život. (anotace pro maraton série v kině Aero, 2019) (14.03.2021)