Potopení lodi Bismarck
Sink the Bismarck!
Potopenie lode Bismarck
Sink the Bismarck!
Režie:
Lewis GilbertScénář:
Edmund H. NorthKamera:
Christopher ChallisHudba:
Clifton ParkerHrají:
Kenneth More, Dana Wynter, Carl Möhner, Laurence Naismith, Geoffrey Keen, Karel Štěpánek, Maurice Denham, Esmond Knight, John Stuart, Walter Gotell (více)Obsahy(1)
Nejmocnější loď nacistické válečné flotily musí jít za každou cenu ke dnu... Bitevní loď Bismarck představuje chloubu nacistického válečného námořnictva. Jeho slavnostního spuštění na vodu se 14. února 1939 v Hamburku zúčastnil samotný Adolf Hitler. Ocelový kolos o výtlaku na svou dobu nevídaných padesáti tisíc tun, s trupem obepnutým půlmetrovým pancířem a s osmi hlavními děly ráže 381 milimetrů znamená vážnou hrozbu pro jakékoliv plavidlo, které by se mu chtělo postavit. Jeho sílu si samozřejmě dobře uvědomují i Britové, kteří pečlivě sledují každý jeho pohyb. V květnu 1941 vše nasvědčuje tomu, že se Bismarck připravuje k vyplutí. Rozehrává se smrtící šachová partie. Němci se pod velením admirála Lütjense a kapitána Bismarcku Lindemanna pokusí nepozorovaně proklouznout do Atlantiku, kde chtějí napadat spojenecké konvoje, na nichž je Británie životně závislá. Britové jim v tom naopak hodlají za každou cenu zabránit. Koordinace složité operace spočívá na bedrech nově jmenovaného velitele operačního oddělení britského námořnictva, kapitána Sheparda... Britský válečný film natočil v roce 1960 na motivy knihy C. S. Forestera anglický režisér Lewis Gilbert. Hlavní roli kapitána Sheparda ztvárnil tehdy populární Kenneth More. Nacistického admirála Lütjense si s gustem zahrál brněnský rodák Karel Štěpánek. (Česká televize)
(více)Recenze (45)
Hodinu a půl vám osoby v jedné podzemní kanceláři líčí jak sledují loď, kterou jak už název napovídá na konci filmu potopí. Jedná se tedy spíše o drama s válečnou tématikou, kde z němců udělili naprosto neschopné hlupáky a kde se celou dobu téměř nic neděje. Hlavní zápletka kolem štábního velitele je plytká, navíc herci jsou extrémně odtažití a nepřesvědčiví. ()
Je to starý film, takže niektoré veci asi netreba vytýkať (jak poznamenal flanker27:V hlavní roli Bismarcku britská bitevní loď Vanguard.) Každopádne aspoň tá bitka Hood a Prince of Wales vs Bismarck a Prinz Eugen nemusela byť naopak, britské lode strieľali s delami otočenými na pravobok a nemecké na ľavobok, tu je to opačne. :D ()
Zub času se hodně podepsal na tomto válečném snímku, který musel být ve své době mistrovským kouskem. Jenže dneska, když máme možnost vidět filmy jako PEARL HARBOR či Bismarcku velice podobný film YAMATO - LOĎ SMRTI, tak tento vypadá jako chudý ateliérový bratříček. Právě ty ateliéry, makety lodí a nereálné vlny mi vadí nejvíce. Do toho všeho se ve filmu strašně moc kecá, čímž působí hodně nudně. Přičemž to hlavní, útok na Bismarck a jeho následné potopení je až moc rychlé. Obzvláště když to porovnám s potopením japonské Yamato. Vadí mi anglicky namluvení němečtí námořníci, což nepůsobí vůbec reálně. Naopak mě potěšila spousta archivních záběrů, především hned v úvodu samotné spuštění Bismarcka na moře za asistence Adolfa Hitlera. [414. hodnocení, 35. komentář, 75%] ()
Obrovsky Bismarck vyzeral zo zaciatku nepotopitelny, ale neskor sa do neho pustili Briti a ako tak sa im ho aj podarilo potopit. Film je dost ukecany a ked uz doslo na nejaku namornu bitku, tak uz aj bolo co pozerat. Priblizujuce torpeda ku Bismarcku vyzerali dobre a aj samotne vybuchy neboli k zahodeniu. ()
Snímek začíná dokumentárním úvodem slavnostního spuštění německé válečné lodě Bismarck na vodu, a to za použití skutečných záběrů z dané doby. A následuje dějová rekonstrukce z operačního střediska divize, kde vznikaly plány na potopení lodě a odkud se to všechno řídilo. Patriotismus jako obvykle nechybí a to na obou stranách barikády. Německá nacistická hrdost se neustále projevuje slovy, ta americká hlavně činy. Převážná část příběhu se tedy odehrává v operačním středisku divize, kde je hned zpočátku připomenuta veškerá vojenská disciplína a řád. A neustále se jedná, čtou se depeše a vymýšlí strategie. Snímek tedy převážně konverzační, ale ani tak není snímek nezajímavý. Spíše naopak. Příběh je založen na skutečných lidech, jen postava Sheparda je postavou fiktivní. Proto se do příběhu přidala emoční stránka ohledně jeho syna, která se zdá být nadbytečná, ale dejme tomu.Vlivem této postavy není koncept snímku věrným vyprávěním historické události tak, jak se to skutečně odehrálo. Motiv pomsty právě Sheparda za to, že velitel Bismarcku potopil jeho loď, je jen vypravěčskou vizí za použití skutečné válečné události. Avšak i tak na snímku zůstává silná stránka charakteru dálkového boje mezi bitevním loďstvem. Válečné scény bojů jsou i na dnešní dobu až mrazivé. Krveprolití po zásahu torpéd každé zasažené lodě se dá z každičkého honosných výbuchů a ohně plně představit. Snímek však celkově není ani tak válečný, jako spíše strategický a i v tom má své kouzlo. Po technické stránce se na svou dobu natočil poměrně dobře. A to se obzvlášť týká námořních válečných scén, u kterých byly opět použity přímé dobové záběry. Ani ne tak lodí, jako letadel. Mohlo to být o něco lepší, ale jen tak pro představu, co se děje a jak to probíhá ve velíně, takový koncept postačí. ()
Báječná kombinace dobových záběru a hraného filmu. Na mě to působilo velice věryhodně tento příběh o Bismarckovi. ()
"Chci tu mít muže bez srdce, bez duše, jen s velikým mozkem!" ()
Škoda, že se válečné snímky v poslední době omezují téměř výhradně na přestřelky pěchoty či stíhačů. Přitom druhá světová válka byla válkou totální a všechny složky ozbrojených sil si sáhly až na dno svých sil. Jednou z nejzásadnějších akcí (přinejmenším na atlantském válčišti) byl hon, jež uspořádala Royal Navy na německou superloď Bismarck. Režisérovi se skvěle daří udržet film na hraně dokumentu a klasického hraného filmu, k čemuž přispívají i autentické záběry Bismarcku pořízené britských leteckým průzkumem. ()
Poté co Bismarck potopil nejsilnější anglickou válečnou loď Hood i sám Churchill požadoval po admiralitě, aby jej za každou cenu potopila bez ohledu na ztráty. Snímek přibližuje, jak se s tím na vedení vyrovnali, ovšem jednoduché to rozhodně nebylo. Výborný válečný film. Na svoji dobu neuvěřitelné efekty, rozumný, nepřehánějící scénář, dobré herecké výkony i režie a hlavně se režie vyhnula vkládání patetických nebo romantických prvků, které jsou potom jako pěst na oko. A záběry ( i když černobílé) jak se nabíjí jednotunové dělo, jinde hned tak neuvidíte. ()
Poměrně realisticky provedený historický snímek. Na to jak je starý si udržuje poměrně dobré tempo, dokonce má i pár dobrých vtipů. Němci jsou hrdí až do posledního dechu, Briti jsou zase smolaři, ale stejně se nevzdávají. Výtečný film. ()
Filmové spracovanie bolo dobré, na to, že film vznikol v r. 1970. Je tu ale závažná chyba, ktorú je možné ospravedlniť neznalosťou skutočnosti v tom roku. Znalci iste vedia o čom hovorím. Len škoda, že záberov Bismarcku nebolo viac. ()
Taká malá Das Boot Wolfganga Petersena. Vojnový film, ktorý spočiatku nudí a nenadchýňa, no postupom času získava na sile a nakoniec sa z neho stála nenápadný epos o skaze jednotlivca, kolektívu, akési svojské podobenstvo o Babylonskej veži. Mať to lepšie efekty, prepracovanejší scenár a ešte monumentálnejší rozmer tragédie, ktorá sa vlastne odohrala, budem hodnotiť oveľa vyššie. Bezpečné vody 4*. ()
Zase jsem se o 2. světové válce dozvěděl něco víc. Námořní bitvy navíc docela baví a když se k tomu přidají autentické záběry, pak film dostává grády. Škoda jen, že Němci mluvili anglicky a jejich řeč nebyla rozlišena buď dabingově s přízvukem nebo titulky. Podobně jsem se ztrácel i při bitvě na moři, která se ohákla do černobílé a chvílemi nebylo jasné kdo je vlastně kdo. Jinak se většina filmu odehrávala v kabinách a v konverzační jistotě. Z válečných snímků, které jsem z té doby už měl možnost shlédnout byly i lepší. ()
Kvalitní historická filmová práce, která vlastně vznikla jen njakých 20 let po daných událostech. Pěkné. 80%. ()
Sice jsem neviděl prvních asi 20 minut, ale jinak je to na dobu vzniku filmu (1960) celkem dobře natočené : 4,5 * a 70 % . Na ČT 2 vysíláno pod názvem Potopení lodi Bismarck . ()
Troufl bych si říct, že je to spíš kvalitně udělaná televizní inscenace s perfektně využitými dokumentárními záběry a minimalizovaným prostorem pro hrané scény. Historická fakta jsou zde v maximální míře respektovaná, snad jenom hlavní hrdina je poněkud „přefabulovaný“. Pokud si vybavuji, v přímém střetnutí na hladině ztratili Britové pouze jednu jedinou loď (vše ostatní měla na kontě letadla Luftwaffe a ponorky Kriegsmarine) a tou byl onen nešťastný Hood. Těžko by kapitána z torpédoborce nebo třeba minolovky nechali velet na štábu v admiralitě. Za ztrátou Hooda stálo jako již mnohokrát předtím a během druhé války obzvlášť zkostnatělé a povýšenecké chování Britů, kteří sami sebe pokládali za „krále“ moří, a přitom vývojově už námořní části 2. světové války na rozdíl od Japonců a zejména Američanů nepřinesli vůbec nic. Hood měl slabě pancéřovanou palubu, Bismark vydržel mnohem větší „rány“, než se poroučel pod hladinu. A onen Prince of Wales potopili celkem snadno japonští letci u Singapuru. Tato akce je pokládána za ukázku britské houževnatosti a vytrvalosti, ale reálně vzato – byl skutečně tak ohromující výkon, když celé britské metropolitní loďstvo se zdrcující převahou děl dostihlo Bismark jenom díky náhodnému zásahu torpédem z jednoho z nejzastaralejších bojových letadel, které se za druhé světové války objevili na nebi? Když si porovnáme tuto přeceňovanou akci, zpracovanou všemi možnými způsoby (film hraný i dokumentární, spousta knih) třeba s bitvou u Midway, tak můžeme být dodnes rádi, že se američtí admirálové i ostatní velící důstojníci chovali „poněkud“ jinak a byli i „trochu“ kompetentnější než jejich britští kolegové. Slovutí britští admirálové i jejich nejsilnější loďstvo totiž dostali napráskáno od Japonců všude, kde se s nimi na moři během války potkali. A porovnáme-li poměr amerických a japonských sil v bitvě u Midway, převaha Japonců byla stejně drtivá (v prvním roce války) jako převaha Britů nad Němci v Evropě. Jinak Kenneth More stejně jako v několika bondovkách působí poněkud jako lev salonů, jeho „tvrďáctví“ je skutečně jenom špatně podaná póza, naproti tomu ostatní herci jsou vesměs uvěřitelní a snad největší perličkou je, že onu pomocnou důstojnici hraje Němka a admirála Luetjense český herec Karel Štěpánek, který do Velké Británie emigroval v roce 1940 a rolí „zlých“ Němců měl v britských i amerických filmech několik. ()
Komorne ladená nudná dráma bez patričného napätie a atmosféry. Príliš jednoduchý príbeh, veľa rečí a porád medzi množstvom postáv. Akcia miestami náhradná archívnymi zábermi z námorných bitiek, smiešne hračkárske lietadielka nad modelom lode a preto tento film rozhodne nemôžeme radiť medzi najlepšie vojnové filmy. ()
Nepotopitelná a nejobávanější německá bitevní loď, která byla nacistickou superzbraní. Tato loď mohla vypálit jednotunové střely na vzdálenost přes 38 kilometrů. A britské křižníky se jí bály a oprávněně. Zvláště když Bismarck potopil nejlepší britskou loď Hood a připravil o život celou její posádku, kromě tří. "Potopte Bismarck !" se tak stalo bojovým rozkazem. V roce 1941 měli Britové štěstí, když letoun z letadlové lodi Ark Royal vypálil torpédo, které ochromilo kormidlo Bismarcku. Britské lodě se přiblížily a neúprosně pálily střelami a torpédy. Bismarck klesl 27. května 1941 ke dnu do hloubky asi pěti kilometrů ve vzdálenosti přes 1550 kilometrů od francouzského pobřeží. Z asi 2200 mužů na palubě Bismarcku jich přežilo pouhých 115. Velmi dobře natočený film podle skutečné události. ()
Filmů zabývajících se námořními bitvami je poskrovnu a těch dobrých tím spíše, "Potopte Bismarck!" se ale navzdory svému stáří řadí mezi naprostou špičku tohoto podžánru historických válečných filmů. Jistě, má své nedostatky, především co se přesnosti zpodobnění historických faktů týče. Kupříkladu všechny lodě ve filmu jsou vůči sobě natočené špatnou stranou. Mnohem horší křivdy se ale ve filmu dostalo admirálu Lutjensovi, který je zde zpodobněn jako jakási karikatura fanatického nacisty, ačkoli byl jedním z nejvýše postavených důstojníků Kriegsmarine, kteří se opovažovali vyjádřit svou nelibost vůči vládnoucí straně. Je to sice naprostá malichernost, ale jako milovníka námořní historie mě také mrzí, že film nezachycuje historicky přesně moment, kdy se Lutjens kvůli rozkazům zdráhal vydat rozkaz k zahájení palby na HMS Hood a musí tak tedy učinit kapitán Lindemann řka: "přece si nenechám vystřelit svou loď zpod zadku." To je ale něco co bych mohl spíše zazlívat dokumentu, nikoli akčnímu filmu. Navzdory všem svým nedostatkům se ale jedná o velice dobré zfilmování jedné z nejikoničtějších námořních bitev druhé světové války. Ony nedostatky ale mají za důsledek, že nemohu filmu s čistým svědomím udělit všech pět hvězdiček, na čtyři to ale stačí bohatě. ()
Bismarck bola nemecká bojová loď pomenovaná bola podľa nemeckého kancelára Otta von Bismarck. Bola sesterskou loďou Tirpitzu o výtlaku 50 000 ton.Bola najkrajšou ,najvačšou a najsilnejšou bojovou loďou sveta.Kýl lode bol postavený v známej lodenici Blohm&Voss v Hamburgu a spustený na vodu 1 júla 1936 za účasti Hitlera , a loď pokrstila vnučka Bismarcka Dorothea von Löwenfeld.Kapitánom lode sa stal Ernst Lindemann pod velením admirála Günthera Lütjensa.Loď mala kvôli Washingtonskej dohody ( nemecko – britská dohoda z 28 júla 1935 ) oficiálny výtlak iba 35 000 ton, ale v skutočnosti 41 700 ton a s plnou výbavou 50 900 ton.Pancierovanie malo hrúbku iba 320 – 355 mm , ale bolo robené zo špeciálnej chrómniklovej ocele Wotan ( starogermánsky boh vojny) vyrobenej vo firme Krupp.Jej 60 mm zodpovedalo 100 mm najkvalitnejšej ocele spojeneckých lodí.Pancierovanie britských lodí malo na trupe 355 mm, na ných menej dôležitých miestach 100 – 144 – 200 až 355 mm.Výzbroj – 4 dvojhlavňové delové veže ráže 380 mm / 52 cal dĺžky 19,76 m , 6 dvojhlavňové veže ráže 150 mm , 16 protilietadlových kanónov ráže 105 mm a 16 kanónov ráže 37 mm , 2 štvorhlavňové torpédomety ráže 640 mm , 6 katapultovateľných hydroplánov Arado Ar 196. Dokončili a zaradili ju oficiálne do Kriegsmarine ( voj.námorníctva ) 28 apríľa 1940.Posádku tvorilo 2 000 námorníkov.Loď opustila prístav v Gdyni s ťažkým krížnikom Prinz Eugen 18 mája 1941 a zamierila okolo nórskych brehov do Atlantiku.Ich úlohou malo byť potápanie zásobovacích lodí a spojeneckých konvojov.Na ich smolu boli zahliadnutý prieskumným lietadlom RAF pri tankovaní v Bergenskom fjorde.Britské velenie zahájilo veľkú pátraciu akciu.Ťažké krížniky HMS Norfolk a HMS Suffolk ktoré patrolovali na východ od Britských ostrovov. 23 mája našli obe nemecké lode.Proti nim vyplávala až do postavenia Bismarcka pýcha loďstva Spojeného kráľovstva , najvačšia loď sveta - bojový krížnik Hood s najnovšou bojovou loďou Prince of Wales.K stretu a boju došlo 24 mája 1941 o 18,40.Nemci strieľali z vačšej vzdialenosti pod lepším uhlom a Bismarck zasiahol Hooda jednou plnou bočnou salvou na palubu cez ktorú došlo k explózii muničného skladu v útrobách lode.Loď sa potopila a prežili iba traja z posádky.Bismarck bol tiež poškodený a uniklo z neho 1000 ton paliva.Rýchlosť sa znížila z 29 na 25 uzlov a preto sa pod dymovou clonou oddelilo od Princa Eugena a zamierilo do francúzskeho prístavu St.Nazaire.Loď sa Britom stratila na 31 hodín, no kontakt obnovilo prieskumné lietadlo Catalina 26 mája o 10,30 asi 700 míľ od francúzskych brehov , kde ešte nemali dolet lietadla Luftwaffe.Z letadlovej lode HMS Ark Royal vyslali torpédové lietadlá Swordfish , z ktorých jedno zasiahlo kormidlo ktoré sa následne zaklinilo.Rýchlosť sa tým znížila na 6-8 uzlov a loď stratila možnosť manévrovania a dostať sa na úroveň doletu Luftwaffe a stala sa v podstate statickým cieľom.27 mája zaujali bojové lode HMS King George V. , HMS Rodney, krížniky HMS Norfolk a HMS Dorsetshire a niekoľko torpédoborcov výhodné postavenia a ako na cvičení potopili loď torpédami.Názory kto potopil Bismarcka sú rôzne.Niektoré zdroje tvrdia že ju potopili torpéda z lodí Norfolk a Dorsetshire , posledné výskumy vraku pripúšťajú aj potopenie lode posádkou otvorením dnových ventylov a odpálením náloží vo vnútri lode aby nedošlo k jej zajatiu. HMS Dorsetshire a torpédoborec HMS Maori zachránili 110 námorníkov , ale z obáv útoku nemeckývh ponoriek sa stiahli.Vo vode vtedy ešte zostalo asi 500 námorníkov , z ktorých ponorka U-74 zachránila 3 námorníkov z plte a loď Sachsenwald dvoch.Z celkovej posádky 2 092 mužov prežilo len 115 a lodný kocúr. () (méně) (více)