Vlak dětství a naděje

"Že se nestydíte, přijít si sem v týhle době ověšená šmukama, jako nějakej Zulukafr!" a "Tejko mi dělej přednášku o historickým stolařství!" a dotřetice "To je štráchů, pro trochu vody..." Sepp byl démon zla. Ale zároveň byl sexy přitažlivý chlap. A ona se koukla. Podívala se, jestli je mrtvý. Lepší náhrobek mít nebude. Skončili většinou jako materiál pro mediky, naložení ve formaldehidu. Ještě x let po válce. Sepp ale bude navvždy ležet v tom dívčím pohledu. "Pippi." Srabe! (24.11.2009)

Pekných pár epizód vo vkusnej réžii Karla Kachyňu. K povahe našinca zmierlivé, ale bez ústupkov. Krutosť a absurdnosť doby vykreslená síce bez príkras, ale rovnako tak bez zbytočných explicít či citových vydieračiek. Tak nejako to bolo vtedy aj u nás, pamätám z rozprávania starej mamy a preto na mňa Vlak detstva a nádeje o to príjemnejšie dýchal. Univerzálne vo zvolenom jazyku, pravdivé v spomienkach. Intenzívny zážitok, v rámci rodinného (pretože takým tento seriál v prvom rade je) filmu unikát! (06.12.2010)

Rozhodně jeden z našich nejpodařenějších seriálů. Dokonalý mix dramatu, smutného humoru, lidskosti, lidské hlouposti, politiky a češství. Kachyňa dokázal, že ani formát televizního seriálu není překážkou k velkému filmovému dílu. Stačí mýt jen silný příběh, dobrý scénář a vhodně zvolené herecké obsazení a pevnou ruku režiséra s vizí. Zindulka s Růžičkovou předvádějí opravdový herecký koncer. Zvláště Helena Růžičková, která do té doby byla obsazována jen do komickým postav. Vlak dětství a naděje ani za čtvrt století nezestárl a lidé se na něj budou dívat i po další generace. Což už bohužel u drtivé většiny dnešní tv produkce už nelze říci. (10.05.2007)

O kvalitách tohoto seriálu zde již bylo napsáno mnoho. Nechci se opakovat a snad jen také připomenu, že za zmínku stojí kvalitní herecký výkon Vladimíra Javorského. Celý seriál je naplněn hořkým i situačním humorem u kterého se člověk zasměje, aby mu vzápětí mrzl úsměv na rtech při smutných okolnostech našich pohnutých dějin. Některé negativní komentáře nechápu- kdo nemá rád české seriály tak ať se na to nedívá, komu vadí smutný příběh tak ať sleduje grotesky, komu vadí málo dílů ať sleduje Tak jde čas a kdo nedokáže vstřebat reflexi naší (bohužel nepříliš šťastné) minulosti.......těžko mu radit. (24.07.2012)

Když Věra Sládková napsala tyto příběhy v Brně jako rozhlasové hry, rozdrtil je svým kritickým pohledem na padrť Jan Lopatka, který v samizdatové knize "Radiojournal v ko(s)mickém věku" hodnotil např. seriál Jak se máte, Vondrovi?. - Jak vidno, televizní zpracování se povedlo více, byť by zcela jistě Pumplmě jako bývalý legionář těžko vyhlížel s radostí v srdci sovětská vojska... Román Malý muž a velká žena vznikl až po TV adaptaci... Odkazy na rozhlasové zpracování: http://mluveny.panacek.com/rozhlasove-hry/8436-posledni-vlak-z-fryvaldova-1978.html a http://mluveny.panacek.com/rozhlasove-hry/8437-bile-puncochy-1979.html . (12.07.2007)