Smrtonosná past 4.0

Neustálá akce, solidní scénář, kupa hlášek, překvapivě dobré obsazení vedlejších rolí, výborná práce kamery, dechberoucí pasáže a naprosto dokonalý Willis, kterému to pořád zatraceně střílí (ať už mluvíme o nábojích a nebo o slovech). Na čtyřce je znát, že tvůrci viděli předchozí filmy a že je dokonale znají, neboť se nejen drží v jejich duchu, ale zároveň na ně i trefně odkazují - kdo nepochopil odkaz, ve kterém se McClane podivně podívá na agenta FBI, který se mu představí coby Johnson, ten se dle mého vůbec nemůže označit za znalce série;) 90% (28.06.2007)

Len Wiseman, ten eklektický a bezduchý upíří synek a John McClane? Děláte si legraci? To ne! Leda že by... Bruce Willis měl životní formu a Len si udělal legraci z toho, co svými dvěma dosavadními filmy ztělesňoval – z hypermoderní akčňárny. Nuže, zázraky se dějí. Die Hard 4.0 je přesně takový akční koktejlek, jaký ho staromilci rádi popíjejí. Explozivní, ironický, duchaplný... okouzlující a strhující. Čím to? Popořadě: Willis má životní fazónu a jeho John by film utáhl, i kdyby byl scénář o třídu slabší. Scénář není o třídu slabší, je přesně tak řídký, jak je potřeba. Wiseman si na nic nehrál a natočil film bez zbytečných moderních obezliček, se zaujetím a jasnou vizí. Postaru, ale strašně strašně svižně. Timothy Olyphant je záporák k pohledání. Dokonalá kontradikce oplešatělého detektiva, chlapík, který si krví ruce nešpiní, ale používá vymoženosti moderního světa. Toho světa, který se stane smrtící arénou, v níž se stárnoucí detektiv, poslední mohykán svého druhu, utká s modernitou. Neobejde jí, neprotančí kolem ní s elegancí mistra kung-fu, nepodvede jí hackingem či nadpřirozenými schopnostmi, on jí rozčísne pěstí, kulkou, prostě chlapskou silou, na kterou jsme od Johna zvyklí. Detektiv NYPD se s moderním světem nechce kamarádit, on si proklestí cestu z bodu A do bodu B, hláškuje jako za mlada (a více), bruslí skrz nabušené a dechberoucí akční sekvence, obrňuje se klišé a patosem "dobrých poldů", který k 80. letům neodmyslitelně patří. Die Hard 4.0 je závan starých časů, poctivá filmařina s hrdinou, který je loser (a proto cool), s hrdinou, který je se vší hi-tech kulturou tak dokonale nekompatibilní, že připomíná vzteklého Dona Quijota. Narozdíl od toho Cervantesova ale větrné mlýny srovná se zemí, zkrvavený nasedne do ambulance a odjíždí kamsi do hollywoodského zlatého fondu. Dokonale osedlaný žánr, který jsem osobně považoval za krávu hnanou na porážku.Yippee-ki-yay, bastard! (30.06.2007)

U příležitosti 4. dílu smrtonosné pasti by stála za zmínku drobná rekapitulace. V prvním díle John McClane zachraňuje skupinu lidí ve výškovém domě, v druhém díle několik tisíc osob na letišti, ve třetím obyvatele velkoměsta a ve čtvrtém celé Spojené státy. Pokud by se hypoteticky natočil pátý díl, pak bude chrabrý policista nepochybně zachraňovat celý svět. Už z toho výčtu je vidět, že tato série splňuje veškerá pravidla pro pokračování, tedy větší rozpočet, bombastičnost a více akce. Čtyřka určitě není špatný film, nicméně si dovolím tvrdit, že ze všech čtyř dílů je z filmařského hlediska nejslabší a je tady vidět zřetelný kalkul producentů. Schází ona syrovost prvního dílu, určitý nadhled a sebeironie, kterou nahrazuje práce trikařů a pyrotechniků. Nadsázka, která byla sérii vždycky vlastní, tady předchází do kontraproduktivní absurdity, viz McClanův vítězný souboj se stíhačkou. Taky je vidět nedbalejší práce scénáristy, z některých soubojů čiší určitá béčkovitost, viz střetnutí McClanea s Maggie Q v elektrárenském velíně, kde oba soupeři jeden druhého vyřídí a dál si ho nevšímají, aby vzápětí došlo k zázračnému oživení, přesně ve stylu tisíckrát obehraných klišé špatných filmů. Taky hlavní padouch je přece jen méně charismatický než jeho předchůdci, zejména nepřekonatelný Alan Rickman. Kladem filmu je výborný výkon Bruce Willise, na kterém léta nejsou téměř znát. Příznivce alternativní scény potěší drobná role Kevina Smithe, který by dle mého názoru měl začít vážně uvažovat o dietě... Celkový dojem: 70 %. (01.09.2007)

Mám obrovskou radost, že návrat starých dobrých akčních hrdinů se zatím daří vysoko nad očekávání dobře. Sylvester Stallone jako Rocky Balboa všem ukázal, že když se chce, tak to může i vyjít, Bruce Willis vše jen úspěšně dotáhnul do konce. John McClane je drsnější, více hláškující a více akční než jsme byli doposud zvyklí. Na nový McClaneův look však nenuceně přistoupíte a začnete se kochat neuvěřitelným sledem akčních scén, které nejen že vypadají draze, ony vypadají dokonce i stylově. Do krve se divákovi dostane více adrenalinu, než u všech předchozích Willisáren dohromady. Helikoptéra vs. policejní auto, náklaďák vs. stíhačka, automobil jako výtah, zdroj PC jako C-4. Neuvěřitelné střídá ještě neuvěřitelnější a překvapivě se mi to všechno líbilo. Užil jsem si každičkou scénu, každé Johnovo uculení a každou scénu, která patřila Maggie Q. Mé první setkání s filmovým rokem 2007 začalo lépe než skvěle. (22.08.2007)

S teroristy se nevyjednává, posílá se na ně John McClane! Willis s více životy než kočka a krvavými šrámy putujícími po hlavě pendluje mezi Washingtonem, Virginií a Baltimorem za účelem zatnutí tipce teroristům používajících Rumburakovy metody a je při tom tak zaneprázdněný, že si ani nemá čas zapálit.. Nezlobte se na mě, ale poslední kapička v podobě souboje s F-35, patřící spíše do Bayových megafilmů o robotcích, mě donutila popřemýšlet o sjednání penzijního připojištění, protože ta věc, kterou jsem tam celou dobu tak nějak postrádal, byl starý dobrý pokojný duch vánoc.. V žánru ryzí průměr, mínus jedna hvězda za laciný "Výprodej" značky Die Hard. (02.07.2009)