Režie:
Sam PeckinpahKamera:
Lucien BallardHudba:
Jerry FieldingHrají:
William Holden, Ernest Borgnine, Robert Ryan, Edmond O'Brien, Warren Oates, Ben Johnson, Alfonso Arau, Strother Martin, L.Q. Jones, Albert Dekker, Bo Hopkins (více)Obsahy(1)
Jak se pohnou, zabte je! Peckinpahův legendární western Divoká banda patří i po téměř čtyřiceti letech, jež uplynuly od jeho vzniku, k nejlepším dílům žánru, který je stejně starý jako film sám a prošel za dobu svého vývoje mnohými proměnami. Konec šedesátých let byl jednak obdobím bouřlivých společenských změn a také obdobím deziluzí (nejen v americké společnosti, poznamenané vietnamskou válkou), které se promítaly i do zdánlivě odtažitých filmových děl. Příběh bandy zabijáků, které drží pohromadě silný pocit vzájemnosti a vlastní stupnice morálních hodnot, byl v době své premiéry často kritizován kvůli brutálním zpomaleným záběrům zuřivého násilí, vrcholícím ve slavné závěrečné scéně „baletu smrti“, mistrovské sekvenci, v níž Peckinpah nutí diváka téměř fyzicky prožít krvavý masakr, v němž nejsou vítězové, ale jenom poražení a mrtví. Scény násilí jsou důležitou, ale nikoli dominantní složkou filmu, jehož hlavním tématem je zánik jedné epochy (píše se rok 1913) a marný zápas několika mužů přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám. Ve filmu nenajdeme kladné postavy. Jeho hrdiny jsou lotři a zabijáci, jejichž dny jsou sečteny. Násilí se pro ně stalo denním chlebem, stejně jako pro děti, jež v úvodu snímku vidíme skloněné nad mraveništěm, v němž škorpioni bojují o holý život. Časté záběry dětí, které dostávají dávky násilí z první ruky už od útlého věku, tvoří varovné memento Peckinpahova westernu. Mnohdy nevědomé předávání „kodexu násilí“ další generaci ústí v jeho mechanické, bezcitné používání, ať už se jedná o házení škorpionů do mraveniště či o zabití člověka (šéf bandy Pike paradoxně zahyne rukou malého chlapce, který se zmocnil revolveru)... Divoká banda se při světové premiéře hrála v Peckinpahově sestřihu, ale těsně před uvedením do amerických kin byla distributorem zkrácena zhruba o deset minut, neboť původní metráž by omezila denní počet představení z obvyklých čtyř na tři, což by vedlo k menším tržbám. V roce 1995 se Divoká banda do amerických kin dostala znovu ve své původní verzi a v této podobě je uváděna i dnes. (Česká televize)
(více)Zajímavosti (57)
Martin McDonagh
- V roce 2022 se zúčastnil slavné ankety, kterou každých deset let připravuje britský časopis Sight and Sound. Přední světoví odborníci v ní sestavují žebříček stovky nejlepších filmů všech dob. Martin McDonagh dal své hlasy těmto deseti snímkům: Nebeské dny (1978), Otázka života a smrti (1946), Zapadákov (1973), Taxikář (1976), Kmotr (1972), Sedm samurajů (1954), Hodný, zlý a ošklivý (1966), Lovcova noc (1955), Občan Kane (1941), Divoká banda (1969). (NIRO)
Karel Och
- V roce 2022 se zúčastnil slavné ankety, kterou každých deset let připravuje britský časopis Sight and Sound. Přední světoví odborníci v ní sestavují žebříček stovky nejlepších filmů všech dob. Karel Och dal své hlasy těmto deseti snímkům: Premiéra (1977), Podivné vyšetřování (1970), Marketa Lazarová (1967), Správce Sanšo (1954), Nadmuté město (1972), Divoká banda (1969), Večer kejklířů (1953), Východ slunce (1927), Holy Motors (2012), Obrazy starého sveta (1972). (NIRO)
Walter Hill
- V roce 2022 se zúčastnil slavné ankety, kterou každých deset let připravuje britský časopis Sight and Sound. Přední světoví odborníci v ní sestavují žebříček stovky nejlepších filmů všech dob. Walter Hill dal své hlasy těmto deseti snímkům: Sedm samurajů (1954), Občan Kane (1941), Divoká banda (1969), Osm a půl (1963), Kráska dne (1967), Paraplíčka ze Cherbourgu (1964), Sullivanovy cesty (1941), Jeho dívka Pátek (1940), Lesní jahody (1957), Krvavý trůn (1957). (NIRO)
Neil Marshall
- V roce 2022 se zúčastnil slavné ankety, kterou každých deset let připravuje britský časopis Sight and Sound. Přední světoví odborníci v ní sestavují žebříček stovky nejlepších filmů všech dob. Neil Marshall dal své hlasy těmto deseti snímkům: Dobyvatelé ztracené archy (1981), Lawrence z Arábie (1962), Vetřelec (1979), Divoká banda (1969), Americký vlkodlak v Londýně (1981), Místní hrdina (1983), Věc (1982), Smrtonosná past (1988), Pán prstenů: Společenstvo Prstenu (2001), Vykoupení z věznice Shawshank (1994). (NIRO)
Neil Jordan
- V roce 2022 se zúčastnil slavné ankety, kterou každých deset let připravuje britský časopis Sight and Sound. Přední světoví odborníci v ní sestavují žebříček stovky nejlepších filmů všech dob. Neil Jordan dal své hlasy těmto deseti snímkům: Intolerance (1916), Frigo na mašině (1926), Rašómon (1950), Divoká banda (1969), Madame de... (1953), Pohrdání (1963), Osm a půl (1963), Občan Kane (1941), Bitva o Alžír (1966), Šepoty a výkřiky (1972). (NIRO)
Pět smrtících karet (1968)
- Robert Mitchum (Rudd) kvůli natáčení tohoto filmu odmítl roli Pike Bishopa v Divoké bandě (1969), kterou nakonec získal William Holden. (Marek06)
Vítr a lev (1975)
- John Milius se při natáčení inspiroval i novějšími filmy. Při natáčení filmu, využití pouštní krajiny a natáčení bitevních scén vycházel z filmu Lawrence z Arábie z roku 1962 a použil také mnoho stejných kulis, včetně kulis „Akaby“, které byly postaveny pro Leanův film a sloužily zde jako dějiště závěrečné trojité bitvy mezi Berbery, Evropany a jejich marockými spojenci a Američany. Bašavův (Vladek Sheybal) palác byl palác Ameriky v Seville, který se objevil jak ve filmu Lawrence z Arábie, tak ve filmu El Cid z roku 1961. Dalším významným vlivem je film Divoká banda z roku 1969, který inspiroval závěrečnou konfrontaci mezi americkými a německými jednotkami a předchozí scénu, kdy sultán zkušebně střílí z pistole Maxim. (classic)
Čelisti (1975)
- Quentin Tarantino, který zhlédl za svůj život tisíce snímků, v Jimmy Kimmel Live! (od r. 2003) vyjmenoval pouze sedm filmů, které považuje po filmařské stránce za naprosto perfektní. Na prvním místě vyzdvihl právě Čelisti. Další v pořadí jsou pak snímky Divoká banda (1969), Vymítač ďábla (1973), Mladý Frankenstein (1974), Texaský masakr motorovou pilou (1974), Annie Hall (1977) a Návrat do budoucnosti (1985). (ClintEastwood)
Dům voskových figurín (2005)
- Vonku pri kine sme si mohli všimnúť plagáty k filmom Divoká banda (1969), Vyslobodenie (1972) a Dotyk zla (1981). (Pat.Ko)
Podfu(c)k (2000)
- Guy Ritchie se při tvorbě úvodních titulků inspiroval závěrečnými titulky z Divoké bandy (1969). (Elvisjagger)
Edgar Wright
- Mezi jeho 10 nejoblíbenějších filmů patří 2001: Vesmírná odysea (1968), Americký vlkodlak v Londýně (1981), Carrie (1976), Dames (1934), Teď se nedívej (1973), Kachní polévka (1933), Psycho (1960), Potíže s Arizonou (1987), Taxikář (1976) a Divoká banda (1969). (orkadimenza)
Takoví normální zabijáci (1994)
- Keď Mickey (Woody Harrelson) prepína televízne kanály v moteli, môžeme v nej na chvíľu vidieť časť scény z westernu Divoká banda (1969) a taktiež sa v nej mihne scéna s motorovou pílou z filmu Zjazvená tvár (1983). (Madsbender)
Balada o Cable Hogueovi (1970)
- Z jednej časti bol film považovaný za komickú narážku na film Divoká banda (1969). (vander19)
Major Dundee (1965)
- Po úspěchu Divoké bandy (1969) dostal Peckinpah od studia nabídku, že mu umožní přetočit některé sekvence Majora Dundeeho, které byly z původní verze vystřihnuty. To režisér odmítl. (MrCreosote)
Od soumraku do úsvitu (1996)
- Když se Kate (Juliette Lewis) zeptá Richieho (Quentin Tarantino), co je v Mexiku, tak odpoví: "Mexičané." Jde o odkaz na western Divoká banda (1969). (Clockwooork)
Konvoj (1978)
- Všichni čtyři hlavní aktéři se objevili v předchozích filmech Sama Peckinpaha. Kris Kristofferson se objevil ve filmech Pat Garrett a Billy Kidd (1973) a Přineste mi hlavu Alfreda Garcii (1974), Ali McGraw ve filmu Útěk (1972), Ernest Borgine ve filmu Divoká banda (1969) a Burt Young hrál ve filmu Zabijácká elita (1975). (Stiggie)
Balada o Cable Hogueovi (1970)
- Sam Peckinpah začal na filmu pracovat téměř ihned po natočení Divoké bandy, což je důvodem, proč L.Q. Jones a Strother Martin hrají v obou filmech velice podobné role. (MrCreosote)
Pátek třináctého 3 (1982)
- Chris (Dana Kimmell) Rickovi (Paul Kratka) říká: "It's hard to believe The Wild Bunch is already in bed“ (Těžko uvěřit, že divoká banda je již v posteli). Jde odkaz na western Divoká banda (1969). (Stocki)
Butch Cassidy a Sundance Kid (1969)
- Skutečný název gangu Butche a Sundance byl „The Wild Bunch.“ Když však několik měsíců před natáčením snímku Butch Cassidy a Sundance Kid použil Sam Peckinpah tento název pro svůj nový film Divoká banda (1969), tvůrci gang přejmenovali na „Hole in the Wall.“ (HellFire)
Mé jméno je Nikdo (1973)
- Na hřbitově je náhrobek se jménem Sama Peckinpaha, režiséra filmu Divoká banda. Ten samý rok se v USA hrál film Clinta Eastwooda Tulák z širých plání, kde se objevil náhrobek se jménem Sergio Leone. (špaček421)