Království

Ne, nevzalo mě to, navzdory všem zdejším chvalozpěvům Seriál, který se snaží být trochu Městečko Twin Peaks a tak trochu i Bergman podle mne zůstává hlavně "tak trochu". Příliš mnoho motivů, příliš mnoho dějových linek, režiséři jako by se snažili pochytat všechno, a tím se nesoustředí na nic, čímž vzniká chaos. (21.01.2011)

Lars se v posledním díle Exodu hodně snažil, ale bohužel je po sezóně. Nepřirovnával bych ho k Lynchovi, kdyby celé Riget kdysi nevzniklo kvůli Twin Peaks, a kdyby z něj v tomhle novém tak hloupě nekradl replikanty z Twin Peaks – The Return. Jestli se ale Lynch zmohl na nová patra i novou paletu smutku i vykoupení/zatracení, Lars spíš opakuje stejná schémata, vizuál i devadesátky. Jestli se v původním Riget dlouho dalo věřit, že se všechny ty věci opravdu dějí v nemocnici, zde to už je vymknuté příliš a zbývá z toho často jen kauzálně nedotažená fraška. Finální režisérský vzkaz je přiznání toho všeho kradení – od Tarkovského přes Bergmana, Godarda, Dreyera a bůhví koho ještě, v hudbě od Händelova Lasciar až po Wagnerovu předehru k Tristanovi – dohledávat v tom všechny citace cenu nemá. Nejsmutnější je totiž to, že Lars vykrádá i sám sebe – princip monologů Emily Watson z Prolomit vlny napříč Exodem lze uvést jako nejokatější příklad, jsou tam toho ale doslova desítky (i zmíněnou hudbu použil už jinde a lépe). Nový celek, výpověď anebo aspoň patro spirály mi ale Exodus nehází – syntéza to není; je to bohužel spíš znak toho, že Lars ...je po sezóně. Je to rozloučení. Dlouhé: to, že nám všem i sobě už od Melancholie opakovaně přeje horoucí pekla, je možná kvůli nemoci a každopádně kvůli nevíře – těžko říct, k čemu kdo z nás dojde v jeho věku. A možná se i zaprodal – o satanovi hovoří s důvěrností už přes 20 let; těžko říct... Ale vždycky si při těch úvahách vzpomenu na kamošovo "Lars ho má nejmenšíííhóó" - v tom to totiž celé možná vězí. (02.12.2022)

9/10 Nevědět o tomto seriálu nic, stejně by si postupem času s ním určitě spojil jméno Larse von Tiera. Riget je údajně snímán přes sépiově zabarvené filtry ruční kamerou, což navozuje zvláštní hypnotickou atmosféru. Ve snové hladině spatřuji "inspiraci" Městečkem Twin Peaks. Tak samozřejmě srovnávat paní Drusse s agentem Cooperem se nedá, ale obě postaviy jsem si zamiloval stejně. Kdo je režisérovým fanouškem, tak určitě by tento seriál neměl opomenout. (30.11.2006)

Namíchat takovej guláš filmových stylů zvládnou jen největší machři. Spojit horor s komedií, aby to fungovalo, to jsem snad ještě neviděl. Nejvíc mě dostal švéd Stig. Už kvůli jeho hláškám se na to stojí dívat. A to ani nemluvím o druhé řadě, kde sleduje v míse svoje hovna. Napnutej jsem byl od začátku do konce a je pro mě naprosto nepochopitelné, proč Trier nenatočil finální třetí řadu. (01.05.2012)

Mé pocity těsně po zhlédnutí byly trochu zmatené a nevěděla jsem, co si o celém počinu myslet, avšak za chvíli už jsem měla jasno. Je to vlastně geniální dílo. Nemocnice, stojící na místě, kde běliči bělili prádlo, se spoustou nekonečných chodeb a v nich lidé s nejrůznějšími, leč zajímavými charaktery. V průběhu každého dne prožívají spoustu neobvyklých událostí. Skýtá v sobě prvky hororu, které způsobují hrůzostrašné mrazení v zádech, ale také humorné prvky, jež rozesmějí. Je znát, že celý seriál je natočen s nadhledem a tropí si žerty nejen z jiných filmů. Vyskytuje se zde spousta tajemství, která zůstanou neodhalena, možná o nich bude zmínka v pokračování. (11.08.2009)