Režie:
Wolfgang PetersenScénář:
Wolfgang PetersenKamera:
Jost VacanoHudba:
Klaus DoldingerHrají:
Jürgen Prochnow, Herbert Grönemeyer, Klaus Wennemann, Hubertus Bengsch, Martin Semmelrogge, Bernd Tauber, Erwin Leder, Martin May, Heinz Hoenig (více)Obsahy(1)
Slavný válečný film Wolfganga Petersena z roku 1981 vypráví o mladých mužích, často ještě chlapcích, kteří byli svedeni nacistickou propagandou a zlákáni zázrakem techniky. Do boje je často vedla chlapecká touha po dobrodružství. Skutečná realita je ale zaskočila. Na moři musí čelit krutým silám přírody a bojovat s neviditelným nepřítelem. Řada z nich je bez zkušeností. Zažívají hrůzy války, samotu a zoufalství. Jejich možnosti jsou děsivé: buď se vynoří bez škrábnutí, nebo zemřou. Pod hladinou moře nemají zranění šanci. Za II. světové války se ze 40 000 mužů bojujících na palubách německých ponorek vrátilo zpět pouhých 10 000. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (609)
(1001) Sakra, emoce jako na horské dráze, i když to ve skutečnosti byla spíš spirála spějící k jedinému možnému konci. Pěkná ukázka filmu, kde jeho (extrémní) délka je nejen ospravedlnitelná, ale je dokonce nutná, aby se všechny ty zvraty v pocitech dokázaly v divákovi smysluplně usadit a nebyl to jenom nesmyslný shluk/sled věcí. (Ehm, dívám se vyčítavě na vás, současné blockbustery.) P.S.: Že má Erwin Leder úplně neuvěřitelný obličej jsem věděla i předtím, ale panečku...! ()
Jeden z nejlepších válečných filmů všech dob a dozajista nejlepší ponorkářská věc, kterou kdy nosilo stříbrné plátno. Petersen mistrovsky přenáší emoce na diváka – stísněnost, strach, paniku. Nejedná se o žádnou glorifikaci nacistického ponorkového loďstva, nýbrž o deziluzivní pohled pod hladinu války. K sugestivitě přispívají jak herecké výkony, tak závěr filmu, který se na míle vzdaluje patetickým finále spousty válečných snímků... Jak jsem už psal: takto pojatý film vypoví o hrůze války mnohem více, než celý Ryan i se svými mrtvými bratry. ()
Mohl bych začít komentář slovy, že sledování Ponorky pro mě byla čirá radost, protože v těchto letních měsících se prostě šikne, když je ve filmech téma voda. Jenže to by u toho neměli křičet chlápci hrůzou a nesmělo by se vše okolo odehrávat na ploše metr x metr + vydýchaná atmosféra taky zrovna dvakrát nepřispívá na auře "hoďme si nohy na stůl a vypněme mozek". Wolfgang Petersen poprvé ukázal (a naposledy), že za něco stojí, bohužel po tomto neskutečně realistickém filmu už natočil jenom bláboly, které stojí za vytahanou fusekli. Dokonce mám takový podezření, že když běhal za kameramanem, tak se omylem prásknul hlavou o kulatý otvor, kterým námořníci prolejzali a asi ho osvítil duch svatý, který mu vzkázal, že natáčení dobrých filmů stejně nemá cenu a že přijde Tykwer a tak..... To nic ale nemění na faktu, že Ponorka je geniální. Příběh hrdinů (které mi ale jaksi nepochpíme, protože jsou pro nás hrdinové jiného kalibru) a jejich strastí napříc širým mořem a hlavně jejich útrapy s tímto živlem, jsou opravdu ukázkou mistrně zvládnutého...všeho, od scénáře po hrecké výkony. Jeden z mála filmů na který můžou být naši němečtí sousedé pyšní. Auf Wiedersehen! ()
Skvělý a naprosto nádherný film. Film jsem viděl dříve, než jsem si přečetl stejnojmennou knihu od Lothara-Gunthera Bockheima. A právem je řazen mezi absolutní špičku všech válečných filmů a mám ho na svém vnitřním žebříčku filmů o ponorkách právem na prvním místě. Je to film o lidech (vojácích), kteří se stali (ať již chtěně či nechtěně) součástí válečné mašinerie a odváděli svou práci a chtěli přežít. Minimální patos, minimální ideologie.... Jurgen Prochnow ve své životní roli. ()
Skutečně jeden z nejlepších ponorkových filmů, které jsem viděl. Děj je místy vyprávěn příliš rozvláčně, ovšem v případě tohoto snímku mi to nijak zvlášť nevadilo. Hrdinové-Němci mi během filmu přirostli k "diváckému srdci" a snad je odpustitelné, když se přiznám, že jsem jim fandil. Ne, že bych jim přál, aby úspěšně potápěli spojenecké lodě, ale získali si mé sympatie natolik, že jsem chtěl, aby veškeré útrapy přežili. Osobně bych se rád podíval do ponorky, "prolezl" si ji a snad i vyzkoušel plavbu na moři, ovšem za podmínky, že není válka a tudíž je malé riziko k nějakému potopení "potopeného" plavidla. Tento snímek na diváka musí dýchnout a přenést tíživou atmosféru, zápach oleje, červené světlo a veškeré praskání. Pokud sledujete Ponorku pozorně, tak je zcela správně, cítíte-li se doma v obýváku tak, jako byste byli v plechové rakvi. Závěrečná půlhodinka je opravdový boj o přežití, který patří mezi to nejpůsobivější během celého průběhu filmu. Zaujalo mě, že celý tento počin je točen pouze z perspektivy posádky, takže se nedočkáme žádného jiného úhlu pohledu na situace, které se odehrávají pod hladinou. Následující část komentáře může být brána jako SPOILER: Závěrečná paralela potápějící se ponorky a umírajícího hrdiny (záměrně neprozrazuji, o koho jde), je neskutečně působivá, v očích umírajícího vojáka sledujícího svůj "druhý domov", lze vyčíst vše...To celé nakonec podpoří geniální hudba....konec SPOILERu. Opravdu povedený film se sympatickým hlavním hrdinem (pro mě byl hlavní hrdina kapitán)... ()
Galerie (103)
Photo © Bavaria Film International
Zajímavosti (50)
- Herec Otto Sander (hraje Thomsena) bol pri natáčaní svojho opileckého výstupu v bare naozaj opitý. (pravo)
- Děj filmu se odehrává na palubě ponorky typu VIIC. (krubi)
- Herbert Grönemeyer, ktorý hral vojenského spravodajcu Wernera (v reále Lothar G. Buchheim, autor knižnej predlohy), sa neskôr stal v Nemecku slávnym rockerom. (pravo)
Reklama