The Day of the Locust
Deň kobyliek
Režie:
John SchlesingerScénář:
Waldo SaltKamera:
Conrad L. HallHudba:
John BarryHrají:
Donald Sutherland, Karen Black, Burgess Meredith, William Atherton, Geraldine Page, Richard Dysart, Bo Hopkins, Pepe Serna, Lelia Goldoni, Billy Barty (více)Obsahy(1)
Román Nathanaela Westa o hollywoodské dekadenci na konci 30. let je brilantním filmovým dílem. Film je hluboce pronikavým a silným vizuálním dílem s téměř nadčasovou vizí. Režisér John Schlesinger (Půlnoční kovboj, Maratónec) bravurně vytvořil sondu do světa platinových blondýnek, kohoutích zápasů, opojení, a ve finále i zničených snů. Po celou dobu film s divákem lavíruje na hranici sexuálního a fyzického nebezpečí, které nakonec propuká v šokujícím vyvrcholení. Film byl nominován na dva Oscary - Burgess Meredith jako Nejlepší herec ve vedlejší roli a Conrad Hall za Nejlepší kameru (1975). (Magic Box)
(více)Recenze (113)
Conrad L. Hall nedostal oscara za kameru len tak náhodou a to isté platí aj o výraznej vedlajšej postave Burgessa Mereditha. Až by sa zdalo, že herci a a kamera prebíja režijný Schlesingerov vklad a možno tomu tak aj je. Film je totiž dosť rozvláčny a cíttť, že predlohou mu je knižná....predloha. Ale nie je možné, aby film s postavou menom Homer Simpson bol obyčajný. Je zrejmé, že aj ked kritizujeme Hollywood, tak kritika je v širšom pláne všeobecnejšia a podobne sa proste chová smotánka všeobecne hocikde a v každom čase. Tak ale Hollywood má kritizovať najmä Hollywood samotný. Výslednému pozitívnemu dojmu z Kobyliek dosť napomáha záverečná nečakaná sekvencia, na tom sa zhodnú asi všetci. ()
Před několika lety jsem četl předlohu a na konec jsem se opravdu těšil... to bylo taky to jediné, co nezklamalo. ()
Zbytečně obsáhlá adaptace s atmosférou, která je velmi věrná knize. Zajímavě a po svém si režisér poradil s apokalyptickou scénou. Výhradu bych ale měla k obsazení, které se mi k postavám vůbec nehodilo. I přesto, že hráli skvěle. Lehký nadprůměr 3,5* A pokud možno, vyhněte se českému dabingu. ()
Pri sledovaní toho množstva figúrok z panoptika a ich minipríbehov som sa mnohokrát neubránil nude. Aj ten legendárny román Nathaniela Westa ušiel mojej pozornosti. Takže pozitívom filmu je podľa mňa iba postava stvárnená Donaldom Sutherlandom. Záverečná scéna davovej psychózy je sama o sebe výborná, ale neladí s predchádzajúcim dejom a vyznieva, ako keby autori nevedeli dospieť k záverečným titulkom iným spôsobom. ()
Další nelítostné nakouknutí pod falešné pozlátko Hollywoodu. Z herců mě nejvíce zaujal Donald Sutherland v roli Homera Simpsona (je-li populární animovaný seriál nějakým sofistikovaným odkazem ke Dni kobylek, tak jsem ho nepochopil). Ale jestli něco vytáhlo tohle drama do vyšších pater kinematografie, jsou to režie, kamera, střih a hudba. ()
Nadarmo som si myslel,že sa budem v tomto odvetví cítiť ako kapor vo vode,ale bol som ten KAPOR,ktorého idú pripravovať na vianočný stôl. Sunset BLVD. 2 ako pokračovanie sa tentokrát nekoná,téma Paramountu je ale rovnaká,len postavy sú rôzne. Zaujal ma výkon Burgessa Mereditha,ktorý je z celého hereckého ansámblu totálne COOL. Ostatní herci maximálne otravní a bezvýznamní... Čakal som v podstate viac,keď som si uvedomil,kto je podpísaný pod kolónkou:réžia,scenár,kamera,hudba. Čo už,a to nehovorím o finále,posledných zhruba 20 min. je riadne SÚSTO! ()
John Schlesinger zaměřující se na drsné příběhy (Maratónec, Půlnoční kovboj) natočil drama, kde hraje hlavní roli Hollywood v těch nejhorších barvách. Film je plný hodně podivných a většinou i vyloženě zlých a ošklivých postav, oplývá hutnou atmosférou a bohužel hodně vlažným tempem vyprávění. Závěr je však neuvěřitelný a zaručí, že divák na to co viděl hned tak nezapomene. ()
A cenu Miss sympatie určitě nezískává... Karen Black. Proč tuhle kyklopku angažovali do role femme fatale, na jejíž postavě nejen v Hollywoodu všechno stojí a padá, to nepochopím. Nesympatický zjev umocňuje ošklivá role, a taky hodně šílenství, jemuž některé postavy propadají. Začátek a konec jsou dva zcela odlišné filmy, zatímco konec má až katastrofický přesah, začátek je klasickým vypravěčským opusem o budování amerického snu. Prostředek filmu, v němž se perou kohouti, a vříská Faye, stojí za starou belu. Dobrý dabing ČST Praha. Bill Atherton sympaťák redfordovského střihu. A jestli jsem dobře viděl, v jednom záběru hoří plakát k filmu Ziegfeld Follies. ()
Klasické nastavování zrcadla a strhávání pozlátka, ač děj zprvu připomínal spíše Nerudovy Malostranské povídky po "hollywoodsku".Ovšem jak se film překulil přes svou polovinu, sled nepochopitelných událostí nabíral na intenzitě natolik, že konečná gradace násilí a davového šílenství by neměla překvapit, ale mě naprosto šokovala - nečekané, znepokojivé a smutné. ()
Príbeh oportunistickej blondíny v Hollywoode a submisívnych mužov v jej okolí, ktorými máva ako gýčovým vejárom vo svojej mramorovej paži (ten jej popri tých okázalých outfitoch mimochodom celkom chýbal). Kvalitatívne nemám moc čo vytknúť, jedine ak zdĺhavosť či pomalý rozbeh, ktorý však vykompenzoval sugestívny a nápaditý záver. Skôr by som sa chcel vyjadriť k tomu, že to nepokladám za neo-noir, ako sa vyjadril istý užívateľ, ktorý ma primäl k tomu, aby som si film konečne pozrel. Ak tento žáner chápem správne, musel by tu byť zločin zahalený istým rúškom tajomstva a potom postupne odkrývaný. No nie vykonaný takto jednoznačne, impulzívne a kumulovaný davovým šialenstvom. Ale to už oscilujem medzi vecným opisom a spoilerom. Tak v kocke, niežeby vyvrcholenie deja nebolo dostatočne veľavravné, len nie je úplne noirové. Obzvlášť keď sa tam vlastne iný, podobne temný moment vôbec nenachádzal. Dobová atmosféra a fatálna žena v popredí tento žáner síce evokujú. Ale tým to asi aj končí. ()
R: ČST 1 = 9.12.1988, réžia českého znenia (ČST Praha 1987) = ZDENĚK COUFAL (24.2.2011) ()
Nejsem si úplně jistej, co se nám tvůrci tímhle filmem snažili říct. Dělo se v něm tolik věcí… To si jako můžu vybrat? V ději jsem se poněkud neorientoval. ()
Kam se poděl smysl tvůrců pro dramatickou výstavbu filmového příběhu?? Tento snímek měl buď mít 4 hodiny, nebo (a to spíš) se měl snažit omezit počet v něm se vyskytujících postav a epizod, z nichž některé jsou opravdu naprosto zbytečné a rytmus vyprávění narušující. (Například nepropadejte mylné domněnce, že Donalda Sutherlanda uvidíte na plátně/obrazovce déle jak pět minut.) Schlesinger jinde dokázal, že má na víc. Dějová linka tohoto filmu se zřejmě nedokázala odpoutat od komplikované románové předlohy (aspoň tak dedukuji - Westův román jsem nečetl). ()
Moc nechápu, jak může někdo hodnotit ***. Tento kousek je cokoli, jen ne průměrný... ()
"Kdo je Homer Simpson ??" ()
Velice zajímavý film, ze kterého úplně čpí ta povrchnost a falešnost Hollywoodu 50. let. Skvělý výkon předvádí zejména William Atherton, herec známý spíše z vedlejších rolí si zde střihnul hlavní a zhostil se toho jedna báseň. Spíš než o nějaký souvislý příběh je to opět taková exkurze do té konkrétní doby a místa, jako znám třeba ze Sladkého Života. Závěr je exkluzivní, to se tu dočtete ve všech komentářích. Nezbývá než potvrdit ! ()
Donald Sutherland - především kvůli němu jsem si tento film naplno vychutnal. ()
Úžasné filmové dílo, pro mne nejlepší film od Johna Schlesingera, lepší než Maratonec a Půlnoční kovboj. A nejde jen o ten závěr - film je sbírkou drobných ostrých střepů, odrážejících nejen famózně hrající ústřední trojku, ale celou řadu brilantně dotažených dalších postaviček s velmi silnými osudy. A závěr je famózní... a nejde ani tak o velkolepě pojaté kataklyzma přecházející do surrealistického poselství, ale o přímočaré poznání toho, že žádný z nás asi nezná meze svého já... A pro ty, kdo váhají nad tím, zda dát o jednu hvězdu víc nebo méně... doporučuji podívat se na galerii obrázků z filmu... ()
Docela se divím, že tu Faye někdo neoddělal hned na začátku. ___ Jinak ale ultimátní L.A. drama s dusnou letní atmosférou a perfektně apokalyptickým koncem. Příjemné překvapení. ()
,,VZRUŠUJE MA KEĎ HĽADÍM NA PRÁZDNY INVALIDNÝ VOZÍK, ALE JA SOM LEN ČERPACIA STANICA, JEŽIŠ JE MAJITEĽOM NAFTOVÝCH POLÍ A MODLITBA JE BENZÍN." __ Vrcholom vydareného českého znenia by už bolo, ak by Sutherlandovho Homera Simpsona daboval Vlastimil Bedrna, ktorý to prepožičal hlas trpaslíkovi. Povedzme si však rovno, že film len veľmi ťažko ponúka niečo, čím by na väčšine svojej plochy vedel upútal a jeho celkové napredovanie sa odvíja od toho, že v podstate ani nie je veľmi čo rozprávať, nakoniec viaceré načrtnuté línie idú do stratena (náboženskí fanatici...). V literárnej predlohe mohlo všeličo inakšie a filmová adaptácia je iba nesprávne uchopená, pretože v podstate ide o príbeh Faye (viem si predstaviť, že o pár rokov skôr by túto fiflenu dobre stvárnila aj Faye Dunaway) a ,,(naivných) mužov v jej živote". Ako už bolo napísané, úchvatný záver je akoby odinakiaľ a pre mňa patrí medzi najnezabudnuteľnejšie filmové zakončenia. Vzhľadom na predchádzajúce komentáre ho netreba rozoberať, stálo by však na zváženie, ako by bol film hodnotený, ak by sa takto nekončil. Zaujímalo by ma, či sa to ozaj pri premiére ,,Bukaniera" udialo? (1003. hodnotenie, 87. komentár k filmu) ()