Psi, chcete žít věčně? aneb Peklo u Stalingradu

Dobrý, hodně dobrý film, kterému jsem věřila. Jak mizernému německému vrchnímu velení s Hitlerem v čele, tak pocitům a náladám německých vojáků v Rusku. Šestá německá armáda s generálem Paulusem v čele zůstala obklíčena v sovětském vnitrozemí. Její přesun do Stalingradu jen potvrdil zkázu a smrt. Nefungovalo zásobování a rozkazy zněly raději sklady spálit, než rozdat potřebné věci vojákům. Včetně potravin. Tohle by měli vysílat v televizi pravidelně, aby některé lidi přešla chuť válčit. (15.05.2017)

Překvapivý válečný film na svojí dobu, kdy 14 let po válce Německo okamžitě chtělo ukázat jak to u Stalingradu ve skutečnosti bylo a nešlo to jinak, než hlavně po psychické stránce, jelikož na technickou stránku v té době ještě ani filmový průmysl nebyl, i když Stezky slávy v té době ukázaly fakt, že možné je v jakékoliv době skutečně všecko. Každopádně tento film německého vojáka zobrazuje jako obyčejného člověka, ne nestvůru, což také tak ve skutečnosti bylo a nejdůležitější na tom hlavně je, že německý voják u Stalingradu rozhodně zažil perné chvíle a tady jsem je mohl hodně syrově vidět, což mě hodně potěšilo. Psychologie se tu zobrazuje podobně jako v dalším německém filmu Most, takže kvalitu určitě tento film ztrácet nebude, ba naopak, klidně bych mu dal i plný počet, jen mně na něm štvala jedna věc, a to je ta, že se tvůrci do Stalingradu zapletli s milostným románkem, který v takovémto filmu je skutečně naprosto zbytečný a dané věci určitě nepřidá. Když chci vidět válečný film z války, natočený chvíli poválce ukazující mi psychologii na entou, tak hlavně chci to, a nechci sedět v křesle a sledovat, jak tenhle si nahání tuhle přes most, kde už jsou rusáci a čekaj s puškama až někomu ustřelí palici. Každopádně i tak je to bod negativní, ale stále relativně malý. Celý film na tom totiž nestojí a i tak se na to určitě dobře bude vzpomínat. Na Stalingrad jsou Němci machři, sice to tam pohnojili, zaplaťpánbůh, ale zase o něm točí nejlepší filmy. (19.04.2009)

Výborný německý černobílý film z r.1959 z pohledu německých vojáků a důstojníků na celé dění tenkrát v r.1942 u Stalingradu. Otevřeně se zde snoubí kritika na Hitlerovo vedení války se zoufalou situací obyčejných vojáků, kteří nejen že nebyli připraveni a vybaveni na krutou ruskou zimu, ale navíc začali přemýšlet o své bezvýchodné situaci v cizí zemi a ptají se : "Co zde chceme ? Ani se nedivím, že nás ženou jak prašivé psy..." Na to, že je film černobílý a starý půl století, může se směle postavit ke svým slavnějším barevným filmovým "potomkům". (28.07.2009)

zaujímavý snímok. Na tú dobu dosť realisticky natočený. Dali sa sledovať dve línie - stav obyčajných vojakov v predných líniách, a rozhovory o plánoch a chybách v generalite. Skľučujúci bol pohľad na doráňaných vojakov v pivnici nútených počúvať Goeringov prejav, ktorý mal v berlíne pri oslavách 10 výročia prevzatia moci. (06.01.2020)

Zajímavý pohled na Stalingrad z německé strany, kde tvůrci ukazují, že i mezi vojáky wehrmachtu byli lidé, kteří měli dost všech těch propagandistických hlášení, jelikož syrová realita v matičce Rusi jim otevřela oči. Přesto však tvůrci nesklouzli k idealizaci Němců a pohled je neutrální, uvěřitelný a takřka autentický. (13.03.2011)