Drsný Harry

Eastwood je prostě borec. Dneska už si nikdo nedovolí zastřelit během dvou minut trio černochů, vtipkovat před sebevrahem odhodlaným skočit z baráku či mučit podezřelého přímo na místě činu. A je to škoda. Jen víc takových policajtů. V době, kdy akční žánr měkne a jedním z mála nefalšovaných drsňáků zůstává televizní Jack Bauer, se vždycky vyplatí oprášit starý dobrý Magnum 44, nejlepší zbraň na světě. (02.08.2008)

Než Harry Callahan dožvýká své sousto hot dogu, stane se žalobcem, porotou i soudcem a prostřednictvím stříkačky Magnum .44 (o pěti až šesti ránách, dle potřeby), vynese rozsudek. Toliko úvodní likvidace afroamerických bankovních lupičů, která stála u zrodu legendy (a snad i žánru) o xenofóbním poldovi na špinavou práci, jenž pohrdá autoritami, trousí hlášky a obsluhuje kanón, co by skrz tři za sebou stojící slony sestřelil pohublého moskyta. Naprosto chápu, že neliberální potírání zločinu, kdy jediné právo padoucha je zemřít, najde svou popularitu ve filmu, protože skutečnost takovému počínání nepřeje, ale pokud je příběh nepříliš sofistikovaný, ba místy až stupidní, nemohu Death Wish s policejním odznakem ohodnotit jinak i kdyby byl sebekultovnější. (13.09.2010)

Metody inspektora Callahana, který je mezi kolegy i gangstery neoblíbený a známý jako Drsný Harry, se při usvědčování zločinců velmi často pohybují na hraně legálních postupů. Jemu je to však jedno, protože v ulicích San Franciska (kde se Eastwood mimochodem narodil) má s lumpy dlouho otevřený účet. Možná právě proto si akční kousek Dona Siegela získal takový ohlas publika. Jenže ony metody pomohou propustit zabijáka, který ve městě odkrouhl na potkání několik nevinných lidí. Snímek nicméně i přes potlesk diváků sklidil tvrdou kritiku, kterak není dobré ukazovat a vyzývat k řešení sporů po svém. Má totiž co říct o znepokojujících věcech týkajících se práva. Nekonvenčním způsobem se vyjadřoval k tehdejším aktuálním otázkám, a ať jsou závěry jakékoliv, akční kousek s tímhle samorostlým policajtem je solidní ukázkou řemesla se super hudbou, slušným záporákem Andrew Robinsonem i lehce zklamavším závěrem. (19.10.2013)

I know what you're thinking. "Did he fire six shots or only five?" Well, to tell you the truth, in all this excitement I kind of lost track myself. But being as this is a .44 Magnum, the most powerful handgun in the world, and would blow your head clean off, you've got to ask yourself one question: Do I feel lucky? Well, do ya, punk? Clint s velkou bouchačkou vs. slizský záporák. Tohle že bylo ve světě před 40 lety? Poklona. [Přesná stopáž: 98 min] (31.05.2009)

Pomník jedné éry. Dnešní generace už skoro nedohlédne za bicepsy Arnieho a Slye, ale ještě před nimi tu byl Harry Callahan. Hláškoval tak, že vám naskakovala husí kůže, měl bouchačku s takovým kalibrem, že by jedním výstřelem zbořila Empire State Building a narozdíl od jiných akčních archetypů byl polda každým coulem a kromě likvidace padouchů mu to dokonce i myslelo. Taková kombinace se napříč dekádami hledá těžko, zvlášť pokud jí má někdo brát vážně. A věřte mi, že Clinta Eastwooda brát vážně budete. Bez ohledu na to, kolik mu zbylo nábojů. (11.06.2007)