Trainspotting

Na první pokus to dopadlo katastrofálně, ono moje rozpoložení hraje tu největší roli v hodnocení filmů, ale tentokrát už tomu nepřikládám takovou váhu, proto se na všechny dobře ohodnocené filmy dívám znovu a zkoumám, kde je ta chyba. Zatím bez vyjímky byla chyba na mojí straně, proto je tentokrát Trainspotting za plnej počet. Tenhle film je dokonalovou sonátou o drogách, při které jsem se sám cítil jako ve feťáclkém limbu. Dokonalý Evan McGragor a celá jeho parta, vhodně vybraný soundtrack, vtipně napsaný scénář a ta nápaditá stylizace... Prostě dokonalost sama, první polovina za ŠEST, ta druhá za ČTYŘI. (16.11.2008)

Před Trainspottingem měl Danny Boyle za sebou pár tuctových televizních projektů a svou celovečerní filmovou prvotinu Mělký hrob, kterou sice považuju za celkem zábavnou černohumornou hříčku, ale rozhodně ne za nějaký zásadní nebo dokonce výjimečný film. Trainspotting jsem viděl v kině při jeho premiéře a bylo to jako by si začátečník dal pořádnou heroinovou šlehu. Boyle mě dokonale dostal, jen jsem tiše zíral, jak někdo může natočit tak zábavný provokativní film, aniž by přitom ztrácel hloubu pohledu a kritický pohled na feťáckou komunitu. Boyle zvolil v zásadě styl punkového ironického šklebu, kde si dělá nepokrytě srandu z tehdejší yuppiesácké atmosféry thatcherovské Británie a britské střední třídy. Místo kariéry, rodiny a luxusního hnízdečka si Renton volí drogový trip, bezstarostné poflakování a život na cizí účet. Boyle už tehdy ukázal, proč je jedním z nejzajímavějších britských režisérů a ukázal širokou paletu záběrů plných zajímavých poloh kamery, střídání rychlosti záběrů a spoustu efektů převzatých ze světa videoklipů a reklam. Soundtrack založený na punku a tehdy nesmírně populární produkci skupin Blur a Pulp mě oslovil, protože jsem na téhle muzice dost ulítával a dodneška na YouTube rád zkouknu jejich videoklipy. Boyle natočil nekorektní film plný jízlivých sarkasmů, ironie a zesměšňování měšťáckého životního stylu, zároveň ale ukazuje i tu odvrácenou tvář závislosti a bloudění v kruhu u lidí, kteří tak nějak neumí žít a nemají žádný smysluplný cíl. Trainspotting se může opřít o výbornou předlohu hodně poučeného znalce britské drogové scény Irvina Welshe a zároveň o skvělé herecké obsazení. Stál na začátku kariéry hned tří jmen, které se později zapsaly do povědomí filmových fanoušků. Vedle Ewana McGregora, který se stal hvězdou první velikosti, otevřel Trainspotting brány velké kinematografie i Robertu Carlylemu a sympatické Kelly Macdonald. Z filmu jsem byl uchvácený nejen já, ale i britská filmová kritika, která Trainspotting označila za nejlepší snímek desetiletí. Každopádně tenhle film stál na začátku úspěšného hnutí New British Cinema, které kombinuje snahu ukázat palčivé sociální problémy a zároveň diváky bavit. Je pro ně typická komediální poloha, nekonvenčnost, nadsázka a odmítání přímočarého mentorování. Divák by si měl cestu k problému a východiska najít sám, nevodí se zkrátka za ručičku. Celkový dojem: 95 %. (22.03.2014)

Ewan McGregor - (Renton) +++ Robert Carlyle - (Begbie) +++ Ewen Bremner - (Spud) +++ Jonny Lee Miller - (Sick Boy) +++ Kevin McKidd - (Tommy) +++ Kelly MacDonald - (Diane) +++ Peter Mullan - (Swanney) +++ James Cosmo - (Renton) +++ Eileen Nicholas - (Rentonová) +++ Hudba: Underworld, Blur, New Order, Iggy Pop, Lou Reed a další +++ Producent: Andrew Macdonald +++ (19.07.2007)

Tehdy to byla revoluce a divočina a tihle hoši se stali součástí vzpomínek celé generace. Buď lecčeho, co oni prožili, nebo si to tak alespoň představovali. Minipříběhy kamarádů jsou plné ironie, černého humoru a beznaděje. Propadli drogám a okázale se vysmívali bílým límečkům, spořádanosti, umělému štěstí a komerci. Britský klenot Danny Boyle tehdy zaválel, ač si tedy myslím, že v druhé polovině mu dochází dech. Nabízí několik hodně dobře mířených ran, děsí smrtí malého dítěte a předkládá takové úlety, jako je výprava do hlubin záchodové mísy. Herecky pecka. (25.07.2018)

„Vybrat si budoucnost. Vybrat si život….ale proč bych měl něco takovýho udělat? Rozhodl sem se nevybrat si život, ale něco jinýho. A důvody? Žádný nejsou. Kdo potřebuje důvody, když má heroin?“ Při druhé projekci, kdy jsem už tolik neporovnával s tematickým Requiem za sen a přijal osobitý styl filmu, mě Trainspotting bavil ještě o něco víc než prve. Užíval jsem si absurdní humor (škoda, že ho postupně ubývá), plky o filmech, „vymazlené“ nechutnosti spolu s halucinacemi (např. probuzení s „hnědým“ překvapením či na druhé straně pasáž s absťákem), parádní soundtrack, celou bandu (anti) hrdinů v čele s McGregorem (a příjemný bonus Kelly Macdonald), zvukomalebný přízvuk spolu se shozením celé té skotské hrdosti a dobrý konec. Kvůli menším poklesům tempa a pár hluchým místům končím na silných 4*. Takže, Spude..“ - „Co, kovboji?“ - „Když je napadne, že se nesnažíš, je to v háji. Řeknou si, ten šmejd se nesnaží, a tvoje podpora je v prdeli, chápeš?“ - „Jasně.“ - „Ale když to přepískneš...“ - „Můžu dostat práci.“ - „Přesně!“ - „Zlej sen!“ (10.03.2010)