To

Svět sledovaný dětskýma očima je vzácnost a mezní situace, prožité v dětství, si pamatuješ celý život. Tento svět je kratší, ale o to vnímavější...citově trvalejší, usazující se hluboko ve tvých vzpomínkách. To. Nepojmenované zlo z dětství, vnímané dětmi, kteří ho jako jediní mohou zničit. Nebo ne? Nelze neuznat, že film je skutečně neobvykle zdlouhavý, ovšem celková podstata a atmosféra daného zla, je pro mne zcela dostačující. Nejde o žádný "lekací" horor, zde máme jasně dané základy určité zloby, ať už v myšlenkách a reálných vizích, nebo v lidech samotných. Plynutí děje je výborné, kamera i celková režie se také určitě povedla. TO je zlo, které stojí za zhlédnutí. (13.10.2012)

A pak že s klauny neni legrace! Jsou veselí, barevní a mají spoustu vznášejících se balónků. Ano, všechny se vznášejí. Navíc vám pomůžou najít ztracené věci (třeba papírovou lodičku v kanále) a vůbec vymýšlejí spoustu zábavných prkotin, jen aby jste se nenudili. Třeba takový Pennywise, to je mistr v oboru. Pobaví vás bizarním překvapením v asijských "štěstíčkách", ocákne vás krví z umyvadla, navodí vám parádní halušky i bez houbiček, a příjemný společník je to i do knihovny nebo do sprch. Mno, a pokud se ten šašek umí proměnit třeba na obrovskýho pavouka, není vůbec co řešit. Zkrátka optimální kámoš. Horší je to s těmi, co neoplývají černým humorem. Ti si radši řežou tepny. Mě ale vždycky pobavil. Škoda, že ten nejproslulejší ze všech klaunů žije až v Derry ve státě Maine, je to trochu z ruky. (31.08.2014)

Kdysi jako malý jsem viděl v televizi první část filmu, od té doby jsem se děsil klaunů. Klaun Pennywise ve mě budil dojem hrůzostrašného vraždícího monstra, než jsem se rozhodl se na to znova podívat. Poté jsem se ho přestal bát a oblíbil jsem si ho. Co se týče filmu samotného, tak první polovina byla daleko lepší než ta druhá. Nutno podotknout, že je to jeden z mála hororů, které jsem viděl. Své hodnocení ponechávám na nostalgii. (31.01.2011)

(Herec "mladý Bill" se ve věku sedmadvaceti let oběsil.) Z jistého úhlu pohledu dětství z lidského života mizí stejně jako se chuligán ztrácí v rozlomeném potrubí. S doširoka otevřenýma krvavýma očima a v záplavě bílého světla. Totiž, chci říct, že většina zážitků, které mě definovaly v počátečních fázích života, byly povahy děsivé a paranormální, ačkoliv o sobě můžu říct, že jsem měla velmi šťastné dětství a že vůči němu nemám téměř žádné výčitky. (Puberta čili dospívání, to už je něco jiného, muhahaha. To za sebou nemám dodnes.) Jisté je to, že tenhle konkrétní pocit s abstraktními konturami ve svých dílech (nejen v TO) adresuje King docela často a velmi působivě (zvláštní místo v srdíčku mám pro Dlouhý pochod). Filmaři ho v téhle adaptaci zachytili s velmi zvláštní osobitostí, hraničící v některých krajnostech se špatností a dobovou zatížeností, ale pro mě je už jen ten fakt, že se někdo zabývá dětmi a hrůzou, nesmírně cenný. Zbělení vlasů, oslepující světlo, řada hrobů, indiferentní dospělí, ach, dětství. "Take my hand and you'll never have to grow up." (22.02.2015)

Ačkoliv předlohu považuji za jednu z nejlepších Kingovek, tohle zpracování mě kupodivu příliš nezklamalo. Ono natočit TO není vůbec jednoduché. Do filmu se podařilo dostat prakticky celou knihu a myslím, že ne tak špatně. Vidím, že Pennywisse všem připadal na filmu nejlepší, mně paradoxně vadil nejvíc, jako ztělesnění čisté hrůzy z knihy mi opravdu nestačil. Herci byli velmi slušní, závěr nebyl moc povedený ( dabing samozřejmě příšerný ). Takže celkově na TV film lepší tři*. (01.05.2005)