Frankenstein

Druhým diskem z kolekce Universalu věnované klasickým černobílým hororům je právě Frankenstein. Prvním byl Dracula, a jestliže u Draculy si udělal jméno Bela Lugosi, u Frankensteina se to samé podařilo Borisi Karloffovi. A ostatně i režisér James Whale, který tímto tehdy natočil teprve svůj třetí film a stal se poté odborníkem na hororové filmy.   Příběh napsala spisovatelka romantické  éry Mary Shelley a snad každý zná touhu mladého vědce Frankensteina, který z částí mrtvých lidských těl stvoří nového člověka, oživí ho, ale tím nedosáhne triumfu, naopak množství otázek, zvláště pokud jde o vztah stvořitele s jeho monstra. Film se drží této linie dokonale a – nejen na svou dobu – zobrazuje i tragickou snahu o chápání lidí a jejich zákonů ze strany monstra.   Film je černobílý, má obrazový formát 1,33:1 (4:3) a zvuk v Dolby Digital 2.0 – obojí restaurované a digitálně vyčištěné. Komentář k filmu tentokrát obstarává filmový historik Rudy Behlmer, který skutečně zasvěceně mluví o okolnostech vzniku filmu, jednotlivých hercích, ale i o vystřižených scénách a zásazích ze strany cenzorů. Rudy Behlmer navíc mluví nejen dost zasvěceně, ale i vtipně, takovým tím suchým smyslem pro humor, takže je radost ho poslouchat.   Dokumentární film Jak Hollywood stvořil monstrum prozradí ještě další podrobnosti o vzniku filmu, ukáže některé vystřižené scény, a dozvíme se, jak vznikala maska Frankensteinova monstra a jaké další díly s tímto monstrem vznikly a o čem byly. Možná ani sami netušíte, kolik těch pokračování bylo.   Krátký černobílý film Boo rovněž nepostrádá vtipný komentář – jde o dobovou legrácku, která si z hororových filmů dělá legraci, a to také mistrně sestříhanými záběry z nich.   Na závěr pak se můžete podívat na přehršel fotografií a plakátů, a také na trailer. (06.06.2022)

Keď sa niekto pozrie na moje hodnotenie, automaticky sa spýta - prečo? Aby som zmietol zo stola dohady, ako prvé musím ozrejmiť, že vek filmu na tom nijak významný podiel nemá. A nie je to ani tým, že by som tak úpenlivo dúfal v dôkladné prenesenie hrôzostrašného príbehu Mary Shelleyovej zo stránok nasiaknutých gotikou na filmové plátno. Naopak, som tolerantný a verím v autorský potenciál originálneho a svojského uchopenia jedného príbehu, témy, ktoré môže viesť k novým zaujímavým výsledkom. Preto ma nijak nehnevá, že sa James Whale pustil vlastnou cestou, ale nie som spokojný s tým, čo to obnáša. Whale totiž v zásade poprel celú podstatu príbehu o stvorení čohosi neľudského čo len postupne nachádza strastiplnú cestu k ľudskosti, keď ho banalizoval, naniesol naň zbytočné romantické a romantizujúce prvky, a prevrátil zmysel ikonických momentov pre predlohu tak zásadných. Prečo musí byť vedec za každú cenu šialený, neuvedomujúci si dôsledky svojich experimentov a i dlho po nich pokračujúci v snahách o dokonalú bytosť? Prečo paradoxne dostáva od svojho bývalého profesora a mentora ešte podporu v tejto činnosti? Prečo na to, aby sme si uvedomili netvorovu neschopnosť rozpoznať a oddeliť (značne abstraktné) pojmy "dobro" a "zlo", musí nešťastne zomrieť malé dievčatko? Prečo sa postavy musia chovať často tak nelogicky, konať bez rozmyslu (snúbenica a jej priateľ, profesor)? Pod vplyvom týchto a ďalších otázok, ktoré sa mi vynárajú počas sledovania v hlave, nahliadam na naivitu Whaleovho filmu s veľkou nedôverou. Neupieram mu jeho technickú a formálnu pôsobivosť, plynulú dynamiku, dobre zvolené obsadenie a kulisy, ani veľký význam pre genézu žánru. Pravdou však zostáva, že prvky doznievajúceho expresionizmu a divadelnosti na mňa v porovnaní so zdatnejšími zástupcami i zo skoršieho obdobia pôsobia rozpačito a nedôstojne. Z tohoto Frankensteina nedýcha atmosféra, ani ladné spojenie existencionálnej psychologickej drámy a gotického hororu. A konečne, jeho podanie kardinálneho neúspechu megalomanskej vedy oproti Bohu, keď sa netvor túžiaci po slobode vzoprie svojmu stvoriteľovi, vyznieva vo Whaleovom podaní rovnako chatrne a smiešne, ako niektoré dýchavičné scény (okrem dievčatka a jazera spomeňme napríklad narušenie svadobných osláv, či osobný súboj na skalách pri mlyne krátko pred záverom). Colin Clive a skvele zamaskovaný Boris Karloff si však uznanie zaslúžia. 40% (23.10.2014)

S přihlédnutím k tomu, že se jedná o osmdesát let starý film, budu shovívavý a přehlédnu ten fakt, že kromě ikonického Borise Karloffa v roli Frankensteinova monstra a skvělé atmosféry už toho tenhle slavný snímek moc nabídnout nemůže, hudba veškerá žádná, herecké výkony... ehm, ano, byli tam nějací lidi, co tam... ehm, hráli :-) a hlavně ten příběh je tak pitomoučký, až je to rožtomiloušký :-) Ovšem scéna, kterak se hodný ujo monstrum s malou holčičkou potkal a chtěl jí plavati naučit (což mu jaksi nevyšlo), mě teda slušně odrovnala :-)) Takže tři hvězdy s tím, že tu čtvrtou (nadprůměrnou) si schovám na příště, pro Karloffovu nevěstu... (16.09.2014)

Frankenstein je pro mě, navzdory všem svým kvalitám, spíše mírným zklamáním. A přitom na první pohled je vše tak jak má být. Po všech těch desítkách let není ani na chvíli směšný, je od všech výtečně zahraný, dobře natočený, má sympaticky universalovský studiový vzhled a ani není nudný. Možná bych mu z pohledu dnešního zmlsaného diváka trochu vyčetl absenci hudby, ale to by nebylo úplně férové. Jádro pudla je však v tom, že je to celé špatně napsané (zdráhám se napsat zadaptované, jelikož tady je spojitost s předlohou takřka nulová). Za celou dobu se nestane vůbec nic. Ale lautr vůbec nic. Z čehož plyne i to, že tu chybí nějaké "velké" scény. Samozřejmě s čestnou výjimkou v podobě slavné, a perfektní nutno podotknout, scény "Frankie meets děvčátko." Ta však svou dokonalostí dělá filmu spíše medvědí službu, jelikož pouze podtrhává kolik je v tom zbytku nevyužitého potenciálu. Což však nic nemění na tom, že jde o perfektně natočenou záležitost, která je právem považována za klenot kinematografie. (07.03.2008)

"Doba vzniku neomlouvá!" Možná budu za nevzdělance, ale co - mě se tento film prostě nelíbil. Očekával jsem od toho hodně, jelikož se film objevil i v knize "1001 filmů, které musíte vidět než umřete" a dostalo se mi akorát tak velké zklamání. Je to nudné (natož, že to má jen hodinu a 10 minut), vše tu vypadá tak uměle a dokonce i herci jsou mizerní. Pokud někdo nazývá Karloffův výkon strašidelný a geniální asi není v pořádku, protože mě to přišlo neskutečně parodické. Nejlepší částí filmu je ta, kde Frankenstein hází do vody holčičku. Mrazivá a zároveň nejlepší scéna. Bela Lugosi nemusel být smutný, že roli odmítl. Udělal dobře! (17.08.2010)