Jiří Menzel
nar. 23.02.1938
Praha, Československo
zem. 05.09.2020
(82 let)
Praha, Praha, Hlavní město Praha, Česko
Zajímavosti (175)
Ostře sledované vlaky (1966)
- Roli Zdeničky Menzel nabídl také Ivě Janžurové, která ale roli odmítla, protože se styděla ukázat ve filmu nahé pozadí v erotické scéně razítkování. Roli nakonec získala Jitka Zelenohorská. (Hwaelos)
Ostře sledované vlaky (1966)
- Jiří Menzel přemluvil Bohumila Hrabala k tomu, aby byl příběh ve scénáři odvyprávěn chronologicky a ne na přeskáčku jako v předloze. (DaViD´82)
Ostře sledované vlaky (1966)
- Detail ruky, která otiskuje razítko na zadeček Zdeničky (Jitka Zelenohorská), není Josefa Somra (výpravčí Hubička), ale režiséra Jiřího Menzela. (DaViD´82)
Ostře sledované vlaky (1966)
- Vlastimil Brodský (rada Zedníček) byl Menzelem schválně obsazen proti typu do role kolaboranta, jelikož "darebák hrající darebáka není zajímavý". Brodského znal jako člověka mírného, dobrého a hodného. Tedy ideálního pro tuto roli. (DaViD´82)
Ostře sledované vlaky (1966)
- Pro hlavní roli Miloše byl původně zvažován Vladimír Pucholt, který měl však závazky u režiséra Jiřího Krejčíka a nechtěl točit dva filmy najednou. Jeden čas Menzel dokonce zvažoval sám sebe, ale posléze došel k závěru, že byl na roli příliš starý. Nakonec byl obsazen Václav Neckář. (DaViD´82)
Ostře sledované vlaky (1966)
- Menzel měl s obsazením neherce a scenáristy Vladimíra Valenty do role přednosty stanice problémy. Ředitelem studia mu byl doporučován divácky atraktivnější Karel Höger. (DaViD´82)
Perličky na dně (1965)
- Jiří Menzel ve své knize "Rozmarná léta" vzpomínal, jak si spolutvůrci rozdělovali jednotlivé povídky: "V suterénu hotelu Palace nás kolem pana Hrabala sedělo pět. Jaromil, Honza, Ivan, Evald a moje maličkost. Věra Chytilová se té schůzky z nějakého důvodu nemohla zúčastnit a požádala mne, abych jednal za ni. Došlo k rozporu. Věra si vybrala stejnou povídku, jako Ivan Passer - 'Automat Svět'. Musel jsem před Ivanem obhájit, proč by ji měla točit Věra, a nahonem jsem improvizoval důvody. Vykládal jsem o tom, že Věra má k povídce intimní vztah, protože její otec byl restauratérem, a plácal podobné hlouposti. Ivan se té povídky nakonec ve prospěch Věry džentlmensky vzdal. Později se rozhodl pro 'Fádní odpoledne', povídku, která podle mého soudu dopadla ze všech našich zfilmovaných povídek nejlíp. (...) Potom, co jsem vymyšlenými důvody hájil Věřiny zájmy, byl jsem zvědav na to, proč si Věra doopravdy vybrala z Hrabalových povídek zrovna 'Automat svět', a zeptal se jí na to. Její odpověď mi vzala dech. Podívala se na mne klidně a svou typickou zpěvavou dikcí zaráčkovala: 'Nóóó, prrrotože jsem od něj nic jinýho nečetla!' Měl jsem v tu chvíli chuť ji praštit. Pro mne, který od Hrabala tenkrát hltal každé písmenko, to bylo hrozné kacířství. Chtěl jsem Hrabalovi filmem sloužit. Věra naopak Hrabalův text použila, aby tlumočila samu sebe. Myslím, že tady je klíč k tomu, proč, ač jsme si s Věrou během studií tak dobře rozuměli, jsou naše filmy diametrálně odlišné." (NIRO)
Obžalovaný (1964)
- Pozdější mimořádně úspěšný režisér Jiří Menzel ve svých pamětech "Rozmarná léta" vzpomínal, jak mu tento film svým způsobem založil jeho druhou kariéru - hereckou. Paradoxně za to mohl děkovat své tehdejší ostýchavosti: "Jak jsem tak běhal po Barrandově, padl jsem do oka Jánu Kadárovi. Chystali s Elmarem Klosem film Obžalovaný. Hledali partnera pro hlavního hrdinu, obžalovaného ředitele továrny. Měl to být jeho obhájce ex offo, začínající právník, plachý a neprůbojný typ (...). Kadár s Klosem zkoušeli řadu profesionálních herců a nenašli toho pravého, můj typ jim vyhovoval, a tak mne pozvali k hereckým zkouškám. Byl jsem brýlatý, tehdy ještě hubený a opravdu plachý, stydlivý dorostenec s věčně pootevřenou pusou. Měl jsem před kamerou i před oběma režiséry obrovskou trému, ale Kadárovi, zdá se, jsem se líbil. Nezapomenu na jeho věčně povzbuzující úsměv, se kterým mi před každým záběrem vysvětloval, co mám dělat, a po natočení mne zase pochválil. Ta postava nesmělého advokáta měla povahu téměř totožnou s mojí. Plachost a rozpačitost mi byly vlastní, nemusel jsem nic hrát, jen jsem odříkával dialogy, které předepisoval scénář. (...) Hrozně jsem se bál, že to kazím, že to neumím a že se mi to Kadár jenom z útrpnosti bojí říct. Nejméně dva týdny jsem se vracel každé ráno do atelierů s přesvědčením, že mi konečně řeknou, že moje obsazení byl omyl, že na to nestačím a že se scény se mnou musí přetočit. Kadárovi ale z tváře úsměv nezmizel, film byl dokončený, líbil se, líbil jsem se v něm i já a ostatní si o mně začali myslet, že jsem herec. Nechal jsem je při tom a bez ostychu potom hrál i v jiných filmech, protože každá další role, i ta nejmenší, pro mne představovala malé dobrodružství. Taky jsem se přité, pro mne nezávazné činnosti, mohl koukat kolegům režisérům do jejich kuchyně. Dodnes to rád dělám. Navíc mne to moje hraní u Kadára pomohlo, že mne později při práci na Barrandově už všichni trochu znali a dobře mne přijali." (NIRO)
Černý Petr (1963)
- Jiří Menzel povedal, že na premiéru filmu šiel s dešpektom, pretože si nevedel predstaviť, žeby taký playboy mohol urobiť úprimný film. (Raccoon.city)
Československý filmový týdeník (1954)
- Jedním ze spoluautorů tohoto pořadu se v roce 1961 - především z nutnosti obstarat si nějakou obživu - stal i později velmi úspěšný režisér Jiří Menzel. Ve své autobiografii "Rozmarná léta" na to vzpomínal (kráceno): "Moc jsem se o práci nepral a točil jsem málo. Když se naskytal nějaká větší práce, vždycky jsem našel důvod, proč ji nedělat, nebo proč by ji měl dělat někdo jiný. Proto mě tam měli rádi. Bylo víc práce, a tím pádem i víc honorářů pro ostatní. Točil jsem krátké snímky, asi osm až dvanáct záběrů, tak, aby se to vešlo do minutového šotu. Většinou z pracovního prostředí. Záběry ze žní, májových oslav, brigády socialistické práce a tak podobně. Někdy se to neobešlo bez groteskních situací, když jsme třeba točili šot o tom, jak je Praha připravena na sněhovou kalamitu a příslušný funkcionář mne nutil, abych ho natočil, jak se starostlivě dívá z okna. Nebo jsme točili v hrudkovnách někde u Rokycan a doprovázel nás zodpovědný pracovník. Hlídal nás, abychom nenatočili nic ošklivého. Pořád se chtěl dívat do kamery a kontrolovat, co točíme. Nesměli jsme otočit kameru směrem vzůru, abychom nezachytili začouzenou oblohu, a nesměli jsme ji ani sklonit k zemi, aby se v našem šotu neukázalo, jaký tam mají bordel." (NIRO)
Výlet do přírody (1946)
- Veľmi obľúbený film Jiŕího Menzela. (Raccoon.city)
Antonín Martin Brousil
- Režisér Jiří Menzel vzpomínal: "Rektor Brousil nás učil dějiny ruského a sovětského filmu. Bral to velmi podrobně. Museli jsme znát jména režisérů, herců a kameramanů snad všech němých ruských a sovětských filmů. Za první rok nás dovedl někam do roku 1910. Druhý rok jsme skončili někde u Alexandrovových veseloher. Třetí rok jsme už přednášky sovětského filmu neměli. Myslím, že se s dějinami sovětského filmu dál než do třicátých let nikdy nedošel. Nechal si vždy do učebny přinést mikrofon a reproduktor, aby nemusel mluvit hlasitě. O co podrobněji přednášel, o to důkladněji zkoušel. Trval na datech každého filmu, na znalostech křestních i otcovských jmen kameramanů, režisérů i herců, o kterých učil, na tom, co kdy řekl Ejzenštejn a podobně. Málokdo u něj udělal zkoušku hned napoprvé. Měl pořád málo času. Mne jednou zkoušel v taxíku, ve kterém jel na letiště, odlétal na nějaký festival. Známku mi nedal a já musel z Ruzyně do Strašnic autobusem." (NIRO)
Bohumil Hrabal
- Režisér nejúspěšnějších adaptací jeho děl, Jiří Menzel, vzpomínal ve své autobiografii "Rozmarná léta" na jejich první osobní setkání (předcházející povídkovému filmu Perličky na dně, 1965) takto: "Překvapilo mne, jak pan Hrabal vypadá. Podle textů jsem ho odhadoval na člověka z naší generace, ale on byl o mnoho starší. Tehdy byl dvakrát tak starý, než jsem byl já. Seděl vzpřímeně, kouřil a cigaretu přikládal k ústům s elegantním zakroužením ruky. Později, když jsem poznal jeho maminku, viděl jsem, že to mávnutí loktem a gesto širokého oblouku, ve kterém šla cigareta od úst, odkoukal od ní. Se svou atletickou postavou a jemnými vráskami v obličeji mi připadal jako vysloužilý fotbalový internacionál. Hezkou souměrnou tváří připomínal herce z francouzských filmů." (NIRO)
Bohumil Hrabal
- Režisér Jiří Menzel vzpomínal na chvíle po jejich prvním setkání v hotelu Palace (týkající se připravovaného natáčení povídkového filmu Perličky na dně, 1965): "Dodal jsem si odvahy, dohonil pana Hrabala, abych ho oslovil, a cestou Jindřišskou ulicí na Václavák se ho neobratně zeptal na to tajemství, které mi vrtalo hlavou od mé první čtenářské zkušenosti s jeho texty. U žádného jiného autora jsem nezažil tak intenzivní setkání s lidskými neštěstími, vypravované přitom bez děsu, s humorem i soucitem zároveň. Zeptal jsem se ho, jak je možné vidět tragické okamžiky člověka, a přitom se bez cynismu usmívat. Můžu teď jen stručně a nešikovně zopakovat, co mi tenkrát na té Jindřišské ulici řekl, ale obsah jeho mozku mi setrval v mozku natrvalo: Smrt a neštěstí patří k životu nedílně, stejně jako všechno ostatní, a má se tedy brát stejně jako jiné stránky života se samozřejmým náhledem, bez zbytečné tragiky a pokud možno z té veselejší stránky." (NIRO)
Evald Schorm
- Dle Jiřího Menzela v něm "dřímaly běsy": "Myslím, že nejlépe se Evald potká z jeho filmů. Vždycdky se v nich úporně snaží něco říct, ale nikdy to nedořekne, protože to nejde. Jeho dokumenty jsou skvělé, ale v hraných filmech jako by chtěl ještě něco víc. Není v nich lehkost a samozřejmost, jako by naznačoval: 'Co říkám, je důležité.' To mě na něm vždycky trošku štvalo. Byl vždycky tak trošku mentor." (NIRO)
Evald Schorm
- Jiří Menzel vzpomínal, že "když se s někým znáte dlouho, poznáte i utajené stránky jeho povahy. Evald je uměl skrývat, ale někdy z něk vyvřela hořkost. Myslím, že měl hrozně těžké dětství a mládí. Nikdy o tom nemluvil přímo, avšak když přišla řeč na venkov, vylítlo z něj, že nejhorší je selský stav, zemědělci. Jako syn kulaka zažil patrně nenávist ze strany nemajetných venkovanů. Evaldovým rodičům všedhno vzali, žili v bídě, na škole ho pak živila manželka Blanka. Zatímco jsme s Věrou šli na oběd, který tehdy stál 2,60 Kčs, Evald zůstal ve škole a vybalil si chleba s hořčicí a okurkou. Vždycky v sobotu odpoledne po škole nám začal víkend, a Evald jezdil za rodiči pracovat někam na Táborsko a stejně tak se dřel i o prázdninách." (NIRO)
Eva Menzelová
- Je dcerou režiséra Jiřího Menzela a Olgy Menzelové. (sator)
Jan Hřebejk
- Svého času býval některými diváky "obviňován", že obsazuje stále tytéž herce. V čase vzniku filmu Kráska v nesnázích (2006) - a rok po premiéře Horem Pádem (2004) - k tomu řekl: "Tahle výtka se dala uplatnit na jediný film - na Pupendo. Ačkoliv jsme Pupendo pro nakonec obsazenou čtveřici nepsali a upřímně hledali někoho jiného než Polívku, Holubovou a Duška, které jsme už měli v Pelíškách, nakonec jsme si řekli, proč se takhle trápit, když oni nám to zahrají přesně tak, jak chceme. Proč nedat roli Márovy ženy Holubce, když ji mám rád a ona se na to hodí? Myslím, že všichni odvedli skvělou práci a o žádném z nich nemůžeš říct, že by opakoval něco z Pelíšků. V tomhle existuje určitý paradox. Část publika chce své oblíbené herce, část publika se cítí být stejnými tvářemi obtěžována. Nemyslím, že je dobře vyhýbat se dobrým hercům jenom proto, že už u mě hráli, vždyť Menzel taky pořád točil s lidma z Činoherního klubu. Já bych třeba moc rád dělal s Bolkem a mrzí mě, že v Horem Pádem ani v Krásce jsem pro něj žádnou roli neměl, a doufám, že to dalším filmem napravím. Já se za něj nechci schovávat, ale opravdu dobrých herců u nás zase tolik není, v některých kategoriích dokonce pociťuju jejich akutní nedostatek. Takových herců, kteří by dokázali být zároveň komiky a zároveň charakterními herci a zároveň fungovat ve filmu a zároveň dobře komunikovat se štábem, zase tolik není. I když špatnou komunikaci jsem občas schopen překousnout." (NIRO)
Jan S. Kolár
- Režisér Jiří Menzel vzpomínal, jak za svých mladých let chodíval v rámci své práce pro Československou televizi pro archivní plakáty a fotografie "do Klimentské ulice, do domu hned vedle FAMU. V přízemí byl archiv plakátů a fotosek ze starých filmů. Byli tam dva staří laskaví pánové. Špatně chodili, špatně dýchali. Jeden z nich se jmenoval Jan Stanislav Kollár, byl to kdysi významný český režisér, tvůrce prvního českého velkofilmu Svatý Václav, natočeného s přímou podporou státu. Tedy jakýsi Vávrův předchůdce. Šoural se tam mezi regály a nosil mi fotosky ze starých filmů. Často jsem si na něm později, už jako filmař, vzpomněl: jaký asi bude můj důchod?" (NIRO)
Jaromír Šofr
- Režisér Jiří Menzel, který s ním natočil většinu svých filmů, ve své autobiografii "Rozmarná léta" vzpomínal: "Během prvních týdnů na škole poslali posluchače filmové fakulty na bramborovou brigádu do nějakého státního statku. Podle míry odvahy se studenti jeden po druhém vytráceli a tajně se vraceli zpátky do Prahy. Po několika dnech jsem odtud utekl i já a ve vlaku jsem se potkal s dalším uprchlíkem, posluchačem druhého ročníku kamery Jaromírem Šofrem. (...) Začali jsme si povídat a náramně jsme si kápli do noty v tom, co chceme dělat, čím by pro nás mohl film být. (...) Pracujeme spolu a hádáme se už víc než půlku století. Celých těch padesát let si ho vážím a mám ho rád! S výjimkou týdnů, kdy spolu točíme. Je to tvrdohlavec, puntíčkář, soustředěný jen na svůj úkol. Co dělají ostatní profese, je mimo okruh jeho zájmu. Sebeslavnější herecká osobnost je pro něj jen 'objektem v zorném poli'. Svou pečlivostí uváděl někdy producenty i štáby k zuřivosti. Mě nejvíc! Stalo se dokonce, že když jsem chtěl použít záběr, se kterým jsem nebyl spokojen, neváhal, vloupal se do střižny a záběr mi ukradl. Nicméně jeho úsilí o dokonalý obraz v souladu s obsahem natáčeného filmu se mi vždy nakonec vyplatilo. Jaromír není jen technik za kamerou. Je navíc kultivovaný umělec, i když to slovo nerad používám. Obsah své duše projektuje do svých obrazů a do hudby. Koncertuje na saxofon - pouze klasiku. Jeho kultivovanost mu umožňuje najít tu nejlepší výtvarnou stránku pro každý film. Za atmosféru Postřižin, Rozmarného léta i ostatních filmů děkuju jeho promyšlenému způsobu svícení." (NIRO)
Související novinky
Kino na hranici: hvězdy na těšínském nebi
22.07.2021
Letos se v obou Těšínech budou slavit prázdniny s filmem. Na přelomu července a srpna se po pandemické přestávce diváci setkají naživo v rámci filmové přehlídky „Kino na hranici”. Co je čeká? „Loňský… (více)
Zemřela Libuše Šafránková
09.06.2021
Z Prahy přichází velmi smutná zpráva. Svět českého filmu dnes opustila filmová, televizní a divadelní herečka Libuše Šafránková. Před pouhými dvěma dny přitom oslavila své 68. narozeniny. O úmrtí… (více)
Zemřel Jiří Menzel
07.09.2020
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)
Květa Fialová 1929 - 2017
26.09.2017
Po dlouhé nemoci zemřela ve věku 88 let herečka Květa Fialová. Narodila se v české kolonii u slovenského Fiľakova do rodiny plukovníka letectva. Spolu se sestrou Blankou navštěvovala katolickou školu… (více)
Zlín opět ožije festivalem pro děti a mládež
06.05.2017
57. ročník Zlín Film Festivalu odstartuje již v pátek 26. května a potrvá do 3. června. Kromě bohatého filmového programu nabídne opět i celou řadu doprovodných aktivit. Dramaturgové programového… (více)
Režisér
| Filmy | |
|---|---|
| 2013 |
Donšajni |
| 2006 |
Obsluhoval jsem anglického krále |
| 2002 |
Dalších deset minut II. |
| 1993 |
Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina |
| 1991 |
Žebrácká opera |
| 1989 |
Konec starých časů |
| 1985 |
Vesničko má středisková |
Čokoládoví čmuchalové |
|
| 1983 |
Slavnosti sněženek |
| 1982 |
Krasosmutnění (TV film) |
| 1980 |
Postřižiny |
| 1978 |
Báječní muži s klikou |
| 1976 |
Na samotě u lesa |
| 1974 |
Kdo hledá zlaté dno |
| 1969 |
Skřivánci na niti |
| 1968 |
Zločin v šantánu |
| 1967 |
Rozmarné léto |
| 1966 |
Ostře sledované vlaky |
| 1965 |
Perličky na dně |
Zločin v dívčí škole |
|
| Dokumentární | |
|---|---|
| 2011 |
Inventura Febia (seriál) |
Zvláštní světy Hrabala a Fukse (E45) |
|
| 2010 |
Vaše moře, naše moře (TV film) |
| 1993 |
GEN - Galerie elity národa (seriál) |
| 1983 |
Capitali culturali d'Europa (seriál) |
| 1974 |
Proměny krajiny |
| 1965 |
Koncert 65 |
| 1961 |
FAMU Žurnál: První občasník (studentský film) |
| 1959 |
Domy z panelů (studentský film) |
| Pořady | |
|---|---|
| 1969 |
Plakala panna, plakala |
| Divadelní záznam | |
|---|---|
| 2020 |
Brouk v hlavě |
| 2002 |
Noc v synagoze |
Pré |
|
| 1998 |
Jacobowski a plukovník |
| 1990 |
Audience |
| 1982 |
Dr. Johann Faust, Praha II., Karlovo nám. 40 |
| 1981 |
Tři v tom |
| 1971 |
Mandragora |
| Krátkometrážní | |
|---|---|
| 1963 |
Umřel nám pan Foerster (studentský film) |
Scenárista
| Filmy | |
|---|---|
| 2013 |
Donšajni |
| 2006 |
Obsluhoval jsem anglického krále |
| 2002 |
Dalších deset minut II. |
| 1991 |
Žebrácká opera |
| 1989 |
Konec starých časů |
| 1983 |
Slavnosti sněženek |
| 1980 |
Postřižiny |
| 1978 |
Báječní muži s klikou |
| 1974 |
Kdo hledá zlaté dno |
| 1969 |
Skřivánci na niti |
| 1968 |
Zločin v šantánu |
| 1967 |
Rozmarné léto |
| 1966 |
Ostře sledované vlaky |
| 1965 |
Perličky na dně |
Zločin v dívčí škole |
|
| Dokumentární | |
|---|---|
| 2011 |
Inventura Febia (seriál) |
Zvláštní světy Hrabala a Fukse (E45) |
|
| 1993 |
GEN - Galerie elity národa (seriál) |
| 1974 |
Proměny krajiny |
| 1965 |
Koncert 65 |
| 1959 |
Domy z panelů (studentský film) |
| Krátkometrážní | |
|---|---|
| 1963 |
Umřel nám pan Foerster (studentský film) |
Herec
| Seriály | ||
|---|---|---|
| 2014 |
Až po uši |
|
Epizoda 5 (S01E05) |
||
| 2009 |
Vyprávěj |
|
Velká očekávání (S01E08) |
||
1. Máj (S01E04) |
||
| 2003 |
Útěk do Budína |
|
Epizoda 5 (E05) |
||
| 1997 |
Hospoda |
|
Pes (S02E26) |
||
Veselka (S02E25) |
||
Kukátko (S02E24) |
||
| více epizod (21) | ||
Pražský písničkář |
||
Vše pro republiku (E03) |
||
Rozpad monarchie (E02) |
||
Láska a ideály (E01) |
||
| 1996 |
Draculův švagr |
|
Hospoda |
||
Schůze (S01E26) |
||
Dlužník (S01E25) |
||
Bomba (S01E24) |
||
| více epizod (19) | ||
| 1991 |
Pražský student |
|
| Divadelní záznam | |
|---|---|
| 2020 |
Brouk v hlavě |
| 1998 |
Jacobowski a plukovník |
| Krátkometrážní | |
|---|---|
| 1965 |
Motýl (studentský film) |
| 1964 |
Dobrá rada je nad zlato |
Hory hory |
|
Host
| Pořady | |
|---|---|
| 2017 |
Příběhy filmů |
Slavná filmová místa |
|
| 2016 |
Zlaté časy - a.z. |
| 2014 |
Česká hlava 2014 |
| 2011 |
Všechno nejlepší |
| 2010 |
Komici na jedničku |
Rozmarná léta českého filmu |
|
Show Jana Krause |
|
| 2008 |
Hvězdný reportér |
| 2007 |
Takí sme boli |
| 2006 |
Před půlnocí |
| 2005 |
Pocta Jiřímu Voskovcovi |
Pocta V+W |
|
Rozmarné léto s Rudolfem Hrušínským |
|
| 2003 |
Volejte Novu |
| 2002 |
Tváře českého filmu |
| 2000 |
Benefice |
Krásný ztráty |
|
| 1999 |
Banánové rybičky |
My rádi jíme |
|
| 1998 |
Na plovárně |
Nikdo není dokonalý |
|
XXL |
|
| 1997 |
Ve vedlejší roli Spejbl a Hurvínek |
| 1995 |
Tak neváhej a toč – speciál! |
| 1994 |
Televizní noviny |
Český bodyguard |
|
| 1992 |
Kufr |
Legendy taneční hudby |
|
| 1988 |
Veselé příhody z natáčení |
| 1974 |
Ráčte vstúpiť |
| 1968 |
The 40th Annual Academy Awards |
Související novinky
Kino na hranici: hvězdy na těšínském nebi
22.07.2021
Letos se v obou Těšínech budou slavit prázdniny s filmem. Na přelomu července a srpna se po pandemické přestávce diváci setkají naživo v rámci filmové přehlídky „Kino na hranici”. Co je čeká? „Loňský… (více)
Zemřela Libuše Šafránková
09.06.2021
Z Prahy přichází velmi smutná zpráva. Svět českého filmu dnes opustila filmová, televizní a divadelní herečka Libuše Šafránková. Před pouhými dvěma dny přitom oslavila své 68. narozeniny. O úmrtí… (více)
Zemřel Jiří Menzel
07.09.2020
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)
Květa Fialová 1929 - 2017
26.09.2017
Po dlouhé nemoci zemřela ve věku 88 let herečka Květa Fialová. Narodila se v české kolonii u slovenského Fiľakova do rodiny plukovníka letectva. Spolu se sestrou Blankou navštěvovala katolickou školu… (více)
Zlín opět ožije festivalem pro děti a mládež
06.05.2017
57. ročník Zlín Film Festivalu odstartuje již v pátek 26. května a potrvá do 3. června. Kromě bohatého filmového programu nabídne opět i celou řadu doprovodných aktivit. Dramaturgové programového… (více)
Fanklub
(3 391)- lebowski režisér
- Dragoni režisér
- Sarkastic režisér
- Brouk režisér
- sportovec režisér
- sud režisér
- viperblade režisér
- Ded@M@tes režisér
- Ej Hlemýžď režisér
- Amarcord_1 režisér
- DJ_bart režisér
- _Berunka_ režisér
- Bigrambo režisér
- Aky režisér
- mchnk režisér
- Posheidon režisér
- johnys režisér
- Legas režisér
- eileen režisér
- okounice režisér