Režie:
František FilipScénář:
Otto ZelenkaKamera:
Andrej BarlaHudba:
Karel SkleničkaHrají:
Jiří Vala, Daniela Kolářová, Vladimír Ráž, Jiřina Jirásková, Václav Postránecký, Dagmar Havlová, Taťjana Medvecká, Bronislav Poloczek, Karel Augusta (více)Epizody(7)
Obsahy(1)
Závěrečný, pátý díl seriálu Sňatky z rozumu vyvrcholil událostmi kolem slavnostního otevření Národního divadla v roce 1881. Seriál byl natočen v roce 1968 podle prvních dvou dílů románové pentalogie Vladimíra Neffa - Sňatky z rozumu a Císařské fialky. Protože vzbudil velký divácký ohlas, o sedmnáct let později vzniklo na základě dalších románů (Zlá krev a Veselá vdova) jeho pokračování. Tím je sedmidílný seriál Zlá krev, který dějově bezprostředně navazuje rokem 1881 a dále rozvíjí dramatické osudy několika pražských rodin v osmdesátých a devadesátých letech předminulého století. Pod vedením režiséra Františka Filipa uvidíme, jako v předchozím seriálu, Jiřího Valu v postavě stavebního podnikatele Martina Nedobyla, Vladimíra Ráže ztvárňujícího postavu Jana Borna, jeho ženu Hanu v hereckém podání Jiřiny Jiráskové a další známé postavy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (78)
František Ferdinand d'Este měl s manželkou Žofií Chotkovou čtyři děti.Synové Maxmilián a Arnošt, se postavili proti Hitlerovi, proto byli v roce 1938 po připojení Rakouska k nacistické třetí říši zatčeni a odvezeni do koncentračního tábora Dachau, odkud se vrátili v roce 1945. Hitleruv vztah k Habsburkům byl velmi odmítavý až nepřátelský a jeho soudy o Františku Ferdinandu d'Este jako podpůrci čechizace střední Evropy náleží mezi výplody chorého mozku . ()
Dobře to ty komančové natočili. Dobře a pravdivě. Lůza začíná žvanit o "sociálních jistotách", což není nic jiného než způsob, jak se přiživit na letité usilovné práci schopnějších (chudák Nedobyl, jediný kladný - pracovitý - hrdina). Demonstrovat a hulákat o svých nárocích, to by jim šlo, jenom nevím, kde brali tvůrci seriálu přesvědčení, že bychom měli sympatizovat a najít zalíbení zrovna v těchhle vohnoutech, nota bene když dostanou (většinou zaslouženě) po čuni. Jako litovat je? No to asi ne. Anebo to byl umně zašifrovaný manifest proti lidově demokratickému zřízení a soudruhům na byru to jen nějak uniklo. Jenom při pohledu na Postráneckého postavu v kontextu s postupnou instalací moderního socialistického eurostátu trochu mrazí. ()
Pravda, o trochu slabší než vynikající "Sňatky z rozumu", ale pořád je to velmi dobrý seriál. Může se pochlubit skvělými herci a výborným scénářem. Souhlasím s tím, že poslední dva díly mohou působit jako odtržené od všech předešlých, ale zase se díky nim dozvíte o procesu s Omladinou. Pokud jste ze školy už dlouho, asi si toho mnoho nepamatujete. Tvůrci se v mnohém drží historických detailů - Rudolf Mrva byl skutečně hlavním svědkem a byl zavražděn těsně před Vánoci 1893, ale bylo mu jen dvacet let. Takže pan Císler sice svoji roli zvládl výborně, ale historicky jeho věk vůbec neodpovídá skutečnosti. Mezi odsouzenými byl třeba Alois Rašín či Stanislav Kostka Neumann. Nezbývá než litovat, že poslední díl Neffovy pentalogie zůstal nezfilmován... ()
Vynikající pokračování kultovních "Sňatků z rozumu", ačkoliv ten časový odstup od obou těchto sérií je vskutku příliš velký a představitelé některých postav se do svých rolí ani moc nehodí a působí přinejmenším zvláštně, kdy např čtyřicetiletý O.Krejča ml. v roli Míši Borna, zde hraje ve svém věku gymnazistu. ()
Po více než roce jsem se dostal k pokračování československého seriálu Sňatky z rozumu. Tvůrcům seriálu to ale trvalo osmnáct let. :-) Zlá krev dějově navazuje tam, kde Sňatky z rozumu skončily. Zavádí nás do Prahy (a Vídně) do roku 1881 a pokračuje zhruba následujícími deseti lety. Opět se setkáváme s rodinami, Bornů a Nedobylů a jejich okolí. Jsem velmi rád, že se zachovalo původní výborné obsazení. K nim se postupně přidala další generace postav i herců. Znovu jde o skvělé herecké výkony, dobré dialogy a především o výtečný dějepisný exkurz do naší ne moc známé historie, kdy Češi bojovali proti rakouskému mocnářství o uznání některých svých práv. Oceňuji pohled z obou stran naší tehdejší společnosti. Bohatí obchodníci jsou neustále ve střetu s dělnictvem, ať už je politická situace jakákoli. To je zobrazeno velmi dobře. Tentokrát mi nevadila ani postava vypravěče, který občas v podobě Martina Růžka vstoupil do děje. Paradoxně pro mě byla největší překážka barevná kamera, na kterou jsem si musel několik dílů zvykat. ()
Galerie (7)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (14)
- Natáčelo se v Praze na Žižkově, Maltézském náměstí, Starém Městě. Císařova pracovna se pak natáčelo v Praze na Malé Straně v Pálffyho paláci. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
- Natáčelo se převážně na Žižkově. (M.B)
- Ve 27. minutě ve scéně, kdy mladý Petzold (Václav Postránecký) kuje v hospodě pikle proti svému zaměstnavateli Nedobylovi (Jiří Vala), je v pozadí slyšet rozjíždějící se moderní automobil, jehož řazení naruší zvuky daného záběru. Není pravděpodobné, že by se v roce 1881, kdy se děj epizody odehrává, jednalo o dobový automobil. (Reyak)
Reklama