Prokletý ostrov

Ještě den po projekci těžko hledám slova. Vymazlený scénář stále vrtá v hlavě, herecké výkony mám před očima a Martin Scorsese po průměrném Letci a šlápnutí vedle jménem Departed boduje tak, až mi bere dech. Hraje si na Hitchcocka, na Kubricka, křičí do světa lásku ke starým filmům a každých pár minut mě ždíme. Jednou ze mě samou bezmocí málem dostane slzy, o pár minut později mě gradovanou tísnivostí skoro zabije. A celou dobu má nade mnou neskutečnou kontrolu a vodí si mě po všech koutech Shutter Islandu, jak jen chce. Na stará kolena naprostý vrchol jeho filmografie a zároveň diamant, ke kterému se ve vzpomínkách vracím jako k málokterému jinému. (18.03.2010)

Bez té pointy by mě film bavil rozhodně víc, takhle mi to přišlo sice velmi hezky natočené, ale dost neoriginální. A flashbacky z koncentráků mě vyloženě rušily a nehodily se mi tam - jakoby patřily do jiného století. A duch mrtvé manželky mě taky nebral. Prostě to celé nebylo ono, asi to bude tím, že jsem příliš moc čekala. Zatracené trailery. (26.02.2010)

Po hodině člověk začíná tušit, jak to vlastně asi je, i když může mít pochyby (což je fajn) – stačí, když už pár filmů s podobnou tématikou viděl. Přesto je to solidně natočené, herecké výkony jsou dobré, některé scény jsou opravdu dobré, ale jako celek to bylo až příliš dlouhé a nevtáhlo mě to natolik, abych na tu dlouhou stopáž zapomněla. Velmi silné 3*. (13.08.2017)

Napodruhé se s tím, že Scorsese nenatočil nic většího nebo menšího než film, u kterého opakovaně jednou za čas s potěšením vypnu mozek a nechám se tupě jako dítě vést bludištěm, vyrovnávám podstatně lépe. Edit: a zhruba na podvacáté se z toho stává jedna z nejoblíbenějších scorseseovek. Na první zhlédnutí standardní detektivka, která se na to druhé zaměřuje na vyhledávání přehlédnutých vodítek, ale s každým dalším se pravé jádro filmu čím dál víc upevňuje, až se z Prokletého ostrova nakonec stane plnohodnotné drama o vině a sebeklamu, kterému může být nějaká detektivní zápletka upřímně u zadku. Jednorázovým hříčkám typu Šestý smysl se o něčem takovém může jen zdát. (19.08.2010)

Martin Scorsese snad poprvé nevypráví příběh, ale lepí scénky, které jsou spíše vizuální masturbací jeho a kameramana. Snaživí herci (DiCaprio tradičně skvělý, Mark Ruffalo i přes zbytečné upozadění taktéž) vedou fajn dialogy, ale děj se nikam neposouvá, snímek tak postrádá jakékoliv napětí a postavy tonou ve zmateném pobíhání po ostrově a levných vzpomínkách na Dachau. A čekat téměř dvě hodiny na pointu mi přijde sakra laciné na to, že to měl režisér původně prodat jako vyšperkovaný thriller roku. Při vší úctě k mistrovi… špatný (a únavně skrz naskrz pronuděný) film. (21.03.2010)