Nastala chyba při přehrávání videa.
  • E=mc2
    **

    Plytké,Plytké, Plytké, Plytké, Plytké, Plytké, Plytkééé, taký je môj dojem z filmu. Zbytočný priestor pre partizánov, zbytočný veľa v kláštore, takéto veci v amerických filmov vidíme v skratke a paradoxne práve preto fungujú silnejšie. Prečo americký? Lebo myslím tak chcel vyzerať, alebo sa podobať tento film resp. vizuálna koncepcia tohto filmu. Český režisér o slovensku. Zvláštne.."Viete, je úplne jedno či ten Friedmann existoval alebo nie, ide o príbeh o dobrú historku. Ak má v sebe posolstvo a ponaučenie, koho by zaujímalo že sa to naozaj stalo? Stalo sa to, pretože sme to pri jej rozprávaní cítili a prežíval s hlavnou postavou." A prežívali? Ja teda nie. Je to priemerný film ktorý mohol byť skvelí, možno s iným režisérom a scenáristom. Kamera sa dala, aj strih..Silná téma, ktorej sa nepodarilo dostať sa až do diváka, tesne pred ním sa zastavila. Teda aspoň predo mnou.. Škoda že si napr. neprečítali poučky amerických filmárov o budovaní deja, napätí a emócií..Tvorcom patrí obrovské uznanie za spracovanie, a to je tak všetkOo.(1.7.2011)

  • tron
    ***

    „Hlava vždy krváca najviac.“ Vlastne si myslím, že to Vlado Černý (producent filmu a predstaviteľ podpornej postavy doktora) zvládol. Konečne sa našiel normálny chlap, ktorý je schopný na Slovensku urobiť film, ktorý sa nesnaží hlúpymi scénami povedať Veľké Životné Metafyzické Pravdy o Umení Zmáhaného Slovenského Národa. Ale dočerta urobil normálny historický film s normálnymi postavami, normálnym dejom a normálnymi hereckými výkonmi. Snímka, inšpirovaná skutočnými udalosťami, však nie je ani žiadne víťazstvo; je to len dobrý film, u ktorého budete mať síce stále pocit, že všetko (akcia, výprava, herci) mohlo byť lepšie, ale nudiť sa nebudete (no dobre, trocha áno). Potešilo ma, že tvorcovia sa neboja nadávok, krvi a sexu. Bohužiaľ, väčšinu času kĺžu po povrchu a časté menenie miesta odohrávania (pracovný tábor, nemocnica, kláštor, partizáni) diváka často vyhadzuje zo sedla. Dávam ale skôr palec hore, ako dole – veľkú zásluhu na tom má predstaviteľ hlavnej úlohy; keby bol oveľa horším hercom, bol by film (keďže jeho postava je snáď v 99% scén viac, ako dvojhodinovej snímky) na nevydržanie.(27.5.2011)

  • Sandiego
    ***

    Vzhledem k tvůrci filmu docela překvapivě rozmáchlá a koukatelná podívaná. Nedodržený slub vytěžuje všemožná klišé žánru okupačního dramatu a na emoce má připraveny osvědčené recepty, ale situace Židů za Slovenského štátu se na plátnech kin neobjevila hodně dlouho a navíc se tvůrci mohli opřít o silný skutečný příběh. Přesto však jsou osudy hlavní postavy natolik bohaté, že bylo třeba zákonitě nesetrvávat příliš u jednotlivých zastávek na odysei židovského chlapce a tak spíše vzniká povrchní leporelo bez hlubšího prožitku. Ten akorát vykoukne v poslední části, kdy si mladík u partyzánských jednotek trpce uvědomuje, že ho nečká ani v době svobody nic než osud vykořeněného a nevítaného člověka. Jde jen o pár záblesků, které by si určitě zasloužily větší prostor. Po technické stránce však film působí naprosto profesionálně až velkofilmově a může se také opřít o fenomenální výkon Samuela Spišáka, který prochází neuvěřitelnými proměnami z ušlápnutého dítěte k neohroženému a předčasně zestárlému bojovníkovi za svobodu.(16.9.2010)

  • KIT.HL
    ***

    Z lidsky historického hlediska dávám pět hvězd. Avšak filmový pohled je pouze za tři. Taková díla však Československý národ potřebuje.(5.9.2011)

  • Bluntman
    ****

    (CINEMA MUNDI 2010) Nedivím se tomu, že NEDODRŽENÝ SLIB byl vyslán za Slovensko na Oscara, protože v sobě spojuje dostatečně silné téma i realizační zdatnost nevídanou nejenom v rámci slovenské, ale i české polistopadové tvorby. Nepřekvapuje mě ale ani to, že se nedostal do užšího výběru, protože se jedná nejenom o film definitivně účtující s minulostí slovenských Židů za druhé světové války, ale i s ostatními filmy, které vznikaly především v 80. letech díky slovenským ateliérům na Kolibě. Podnětnost finančně dobře zajištěné projektu, což je na něm v tom nejlepším slova smyslu vidět, spatřuji ve spojení stylu slovenských děl z koncentračního prostředí a těch ruských partyzánských, protože jinak jde "pouze" o důsledné naplnění konceptu se vším, co lze očekávat (v tom pozitivním, ale i negativním slova smyslu, např. poslabší, ale v kontextu české a slovenské tvorby nadstandardní postsynchrony). Koncept ale oceníte jenom v tom případě, pokud přistoupíte na to, že nejde o introspektivní vyprávění z pohledu hlavní postavy, i když jí je přisouzena řada hlediskových záběrů, ale o národní film - svým tématem i vztahem k jiným slovenským spřízněným, nutno podotknout že ale kvalitativně lepším kouskům.(28.2.2010)

  • - Matrin Petrášek se na vzniku filmu aktivně podílel a svými připomínkami tak umožnil režisérovi vytvořit co nejreálnější obraz tehdejších událostí. (Devitka)

  • - Na žádost Martina Petráška byla ve filmu vzpomenuta i scéna, ve které si partyzánský vůdce nechává vytrhnout zdravý zub. (Devitka)

  • - Martin Friedmann si i po válce ponechal své nové příjmení Petrášek a toto příjmení převzal i jeho bratr Vilo. (c.tucker)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace