Sebevražedný oddíl

"Jestli mě ten chlap střelí, tak ho zabij ... a vymaž mi historii prohlížeče." Když Superman odpočívá pod zemí, Batmanovi se zachtělo lenošit a Avengers kdesi poletují, tak je třeba hrábnout do nekonečné zásobárny cocmicsů a vypreparovat z něj partu, která by mohla něco vydělat. Na mě to tedy nefungovalo, ale i mezi těmito nesympaťáky se nakonec našla drobná pozitiva. Jednak Deadshot měl své chvilky, Harley s baseballkou byla k sežrání a když ten potomek mloka a dlažební kostky prohlásil, že je nádherný, tak se mi taky hned zvedla nálada. Ale jen na chvilku, protože pak to zase začalo bouchat, vzduchem létaly čáry máry a já jsem usínal. (01.01.2017)

Radost se střídá se znechucením pravidelně po celý film. Jak jsem nikdy nebyl nadšenější z efektivní představovačky "nových" comicsáků, tak jsem ani zároveň nikdá tak často nekroutil hlavou nad přehršlem vyloženě hloupých, trapných a nelogických (ano, i na comics) scén. Je to super, není to špatný, má to hromadu cool gagů a cheesy momentů, ale je to strašně pitomý a vůbec to nechci vidět podruhý. (06.08.2016)

Nehvězdičkuju, protože jsem měl co dělat, abych se tím prokousal aspoň do poloviny a zbytek sjel rychloposuvem. Ani by mi nevadila absurdní premisa, že ta banda nýmandů má zastavit zlého Supermana, který by si je přitom během tří vteřin namazal na chleba. Ale muselo by to být aspoň trochu zábavné, což prostě není. Nezajímavé až otravné postavy (hlavně Joker), děj o ničem, akce zapomenutelná. Pohodový film jen pohodovými songy neuděláte. (29.07.2017)

Chtělo by to být komiksovou verzí Tuctu špinavců, ale je to spíše jako Ďábelská brigáda. Tedy ta nepokrytá vykrádačka slovutnějšího a lepšího předobrazu, která je ve všem (od motivací až po akci) horší, ale ne zase až tak špatná, aby vás donutila šáhnout po ovladači a přepnout na jiný program, byť si již při sledování uvědomujete, že s náběhem závěrečných titulků se vám to celé vykouří z hlavy a vzpomenete si na to jedině, až to zase bude někdy v televizním programu. A přesně takový je i Sebevražedný oddíl; charakterizace postav s přimhouřením obou očí jednorozměrná (mohutně to zachraňuje obsazení), děj veškerý žádný (a když už, tak plný lapsů a nelogičností), motivace a cíle sotva naznačené, akce stejně tak našlapaná jako zaměnitelná a stylem je to rozlítané jak štos papírů ve vichřici. Jenže to není špatné (především díky první polovině, tempu a výkonům); pouze nedotažené v onom špinavém antihrdinském konceptu a navíc výrazně krácené způsobem, že to bije do očí i laika. Ovšem zdaleka nejvíce tomu ve finále (krom nepovedeného finále) škodí existence animáku Útok na Arkham, který zvládl totéž lépe a s vlastním ksichtem navrch. (04.08.2016)

DC vesmír se ještě nestihnul pořádně narodit a už umřel. Dramaturgicky nekompatibilní skupina u Warnerů touží po náročnějším publiku, které ale s výsledkem hledá v cílovce 13 – 17, jemuž bude (vzhledem k výdělkům) pravděpodobně jedno, že děj nedává vůbec smysl, že tým nefunguje jako tým ani jednou a že špulení prdelky není highlightem, za který bych měl postavu velebit. Chci do alternativního vesmíru, kde si to Ayer natočil po svém, o hodinu delší a bez debilního humoru. V mnoha jednotlivostech (přehledná akce, slušná porce temnoty i napětí) se to totiž tváří jako náběh na zásadní komiksovku, kterou ale někdo ve střižně zprasil naprosto obludným způsobem. Nejzajímavější postavou je tak ve finále Killer Croc, chci sólovku. (07.11.2016)