Režie:
David AyerScénář:
David AyerKamera:
Roman VasjanovHrají:
Will Smith, Jared Leto, Margot Robbie, Joel Kinnaman, Viola Davis, Jai Courtney, Jay Hernandez, Adewale Akinnuoye-Agbaje, Karen Fukuhara, Cara Delevingne (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Je to dobrý pocit, být ten zlý... Dejte dohromady tým těch nejnebezpečnějších superzločinců na celém světě, kteří si právě kroutí své tresty, vyzbrojte je tím nejefektivnějším arzenálem, který má vláda k dispozici, a pošlete je porazit záhadnou nepřemožitelnou entitu. (Freeman Ent.)
Videa (35)
Recenze (1 668)
Nemohu tvrdit, že by čarodějnice jako z béčkového osmdesátkového fantasy byla tím, co mi v současných komiksových filmech scházelo. Ve skutečnosti jde o zcela zaměnitelného DC zlosyna, který chce zničit svět zkrátka proto, že může. Inovativní už dnes není ani (nechtěné) stvoření zlé Enchantress těmi, kteří by svět měli chránit (čímž je hned zkraje prozrazena pointa filmu – spolupráce s padouchy se vám může vymstít). Zaměnitelná je většina prvků, které Ayer bez ladu a skladu, byť s jistým citem pro rytmus, míchá dohromady. První hodina působí jako zhuštěná rekapitulace desetidílného seriálu – samá expozice, žádný vývoj. Druhá je časoprostorově trochu sevřenější superpadoušskou variací na válečné filmy à la Tucet špinavců a westerny typu Divoké bandy (včetně fatalistického dialogu před finálním střetnutím, ovšem bez podstatnějšího vývoje vztahů mezi postavami nebo schopnosti navzájem spolupracovat). Přestože prolog naznačuje, že protagonisty vyprávění budou Deadshot a Harley, jejich soukromá dramata (vztah k dceři/Jokerovi) vyprávění nepopohánějí, ale pouze zpomalují, neboť mají minimální dopad na směřování děje. Joker, který vypadá jako gotik, jenž vysadil antidepresiva, a vzbuzuje více soucitu než znepokojení, se vždycky jen objeví, napáchá trochu škody a zmizí. Podobně jako navracející se bossové v některých počítačových hrách, jimiž se Ayer zřejmě inspiroval, když za běhu (jak to alespoň působí) vymýšlel a látal zápletku. Kdyby Jokera nebylo, nic se nezmění. Stejně zbytečný a nedomrlý je celý film, který si sice hláškujícími postavami, našlapaným soundtrackem a mírně psychedelickou vizuální stylizací dokáže získat a udržet vaši pozornost, ale ve výsledku jde jen o dvě hodiny rozptylování hlasitými pestrobarevnými atrakcemi bez vážnějšího zaujetí. 55% ()
,,NEZAPOMEŇTE… JSME PADOUŠI!“…“ /// Výhodou takovýhle týmovky je, že nečekám myšlenkovou hloubku. Chcu se bavit … třeba jako u Strážců galaxie. Banda superpadouchů ale zůstala kdesi na půlce trasy. Soundtrack dobrej, flashbacky fajn, taky obsazení a vodlišnost od Marvelu. Ovšem bavit tím, jak jsem zlej, tady moc nefunguje. Stejně jako děj. Nejhorší je zjištění, že jsem se vobčas nudil… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Komiksy, který má na svědomí John Ostrander, jdou mimo mě. 2.) Deadpool se mně zdál moc zlej. /// PŘÍBĚH ** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ * ()
Nezapomeňte, jsme padouši... Tož já mám dojem, že zapomněli docela dost. A ta nejdůležitější věc ze všech, nejdůležitější, ta, co mě štve nejvíc, ta, co mě naštve hned na začátku a už mě to nepustí až do konce: Když už ve filmu chcete používat písničkový soundtrack, tak do těch písniček nekecejte! Když se rozhodnete použít skladbu jako vyjadřovací prostředek, nechte ji vyjadřovat. Když pustíte písničku jako první věc, která je ve vašem filmu slyšet, uvádí ho, navozuje náladu, nastavuje pravidla, nechte ji hrát bez přerušování delší dobu než nicotných patnáct vteřin. Nezeslabujte mi House of the rising sun, sotva začala působit, abych místo toho slyšela někoho říkat: -"Čas na polívku. Večeře. Floyde, pojď ke dveřím." -"Jenom kamarádi mi říkají Floyd." Vážně byla tahle dialogová výměna tak zábavná, potřebná, originální a poutavě provedená, že si zaslouží překrýt megamocný časoprostor manipulující tajná přání vyjevující baryton Erica Burdona? Nemyslím si. Nekecejte mi do mojí hudby. Nedělejte to. Ne. A jenom úplný šílenec a sebevrah (sic!) takovému barbarskému zacházení podrobí v jednom filmu dobrých dvacet tři písniček. Hanba. Hanba. Hanba. ()
Dali dohromady nepřeberné množství lidí dostatečně šáblých, aby mohli být postavami svých vlastních příběhů, což znamená, že ani jedna postava nebyla natolik propracovaná, aby se o ní člověk dozvěděl víc kromě toho, co má ráda (své dítě, druhého pošahance, jednorožce, ...). Popravdě mě film nebavil, stal se jen takovou kulisou, aby nebylo v pokoji ticho – tuto funkci splnil výborně, protože byl skvěle ozvučený. Ale to je jediná skvělá věc na tomhle filmu, jinak je to dost průměrné, podprůměrné. Hrdinů i antihrdinů už bylo stvořeno mnoho, ale tohle prostě nedosahuje nijakých závratných kvalit. Mělo to skvělou reklamu, která dílo nablýskala a vyhonila do nebeských výšin, jenomže pravda je nakonec jinde... ()
Plusy jsou, že tam kromě Džareda nehraje skoro žádný další buzík (Aflek byl jen do počtu), ani jeden maskulín tam nenosí elasťáky (Aflek byl jen do počtu 2) a ihned po projekci jsem měl neodolatelnou chuť letět do Tesca a zahryznout se tam do Margotky, protože ta byla skutečně xežrání. Ovšem jinak jsem kurva nasraný, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct značně konsternován. Rok jsem se na to těšil jako Mižigarová na sociálku, drsňák Ájer sliboval konečně nepřiteplený homix, nepřístupný, hustokrutý, černotumorný a tak, no nakonec z toho vylezla obvyklá sterilní a impotentní taškařice, při které sice nemusíte až tak vyděšeně tisknout prdel do sedačky jako u Assvendžrů, nicméně od patnácti byla asi jen proto, aby se nějaký ten čtvrťák náhodou nechytnul špatného příkladu a nenechal si pokérovat xicht ve snaze zapálit si o velké přestávce na hajzlech cigáro bez sirek. A nevytrhnul to ani Wilča Kovář se svou džihádistickou bradkou. Fantasmagorická šestka tu jen tupě a bez invence dvě hodiny honí nějakou dost ubohou a trapnou interdimenzionální ježibabu, kterou, jak jsem se dočetl, prý hrála jakási neodolatelná, SEKSY, přenádherná a veleúspěšná modelka. Doteď mám z té příšerné tlamy noční můry, a to mluvím o jejím přirozeném vzhledu, když měla držku napatlanou uhlím a skrytou pod mastnými dredy, fuckt jí to docela slušelo. Skoro celý film jsem pak přemítal, čemu tak nádherný hnisavý absces, neodolatelný pro masařky, může asi tak tím modelařením podporovat prodej. Aktivátorům septiků? Mastem na hemoroidy? Střevním vývodům? Blicím pytlíkům v letadlech? Obalům na biologický odpad? Či snad antivirotikům na herpes? Ovšem na titulní straně fekálního lajfstajlového magazínu Pšougue by jí to dozajista slušelo náramně. No nic, dost snění a zpátky na zem. Ač zklamán, za tu Margotku to brutálně přebuším, protože jsem si doma po představení při výrobě statické elektřiny skvěle rozhýbal artritidu v zápěstí. ()
Galerie (293)
Zajímavosti (74)
- O Sebevražedném oddíle jsme slyšeli i v seriálu Arrow (od r. 2012). Konkrétně v 16. epizodě 2. série Sebevražedný oddíl. Skupina byla pověřena získáním nervového plynu. Oddíl se objevil i v seriálu Smallville (od r. 2001). (TaNya_)
- V komiksu je Deadshot (Will Smith) běloch, ne Afroameričan. (UncleMorty)
- Scéna v chemičce se odehrává v Ace Chemicals, kde byl v komiksu stvořen Joker (Jared Leto). (spacemaster)
Reklama