Království zvěrstev

Hodně tvrdej a těžko stravitelnej chleba, kterej je sice namáčenej v něžný kameře, ale co chvíli člověku zaskočí pořádnej drobek. Mimo jiné právě i díky zdánlivému přešlapování na místě, solidním představitelům onoho white trashe a nepřehnané zápletce působí film tak hrubě. Animal Kingdom není akčňák, wannabe Tarantino, ani sociální sonda, ale podařený příspěvek k drsnému krimi dramatu bez kladných hrdinů, a to já můžu. A mimochodem, lidí, co si nedovedou užít vyprávění v pomalejším tempu a v přemíře krváků jsou již rezistentní vůči "smrti", je mi docela líto. (03.11.2010)

Australská pecka. Stylizovaně pomalý, tichý, klidný film, jehož plynutí má v sobě obsaženu až jakousi antickou osudovost a pod jehož povrchem to ale neuvěřitelně vře. Komorní celovečerní debut australského režiséra Davida Michôda je originál sám. Velmi osobitá je hned volba hlavní postavy, jehož rastrem je divákovi celý příběh prezentován, totiž pohled pasivního pozorovatele, který se sám exponovaných událostí neúčastní, který je ale událostem tak blízko, že ani pasivní rezistence nezabrání tomu, aby byl pomalu vtáhnut mezi ně. Pomalé nájezdy kamery, pozvolná dynamika, neviditelný střih. A dějové napětí. Samotné finále je tak osudové a nevyhnutelné, že mi asociovalo epilogy westernů nebo klasických dramat, ta hloubka byla až úděsná. Tohle čisté temné krimi rozrastrované novým úhlem pohledu říká, že nelze být neutrálním, nelze stát mimo události, které ovlivňují vše okolo...nelze odřezat své kořeny, popřít své geny, zamlžit svůj původ...vše se jako Deus ex machina nečekaně na scénu (života) znovu vrátí... Království zvěrstev je skutečná dramaticky neobyčejně rozklenutý filmový skvost, který se rozhodně nevidí každý den. Oproti obvyklé západní produkci jdou australští tvůrci delší, zato horší cestou, jak říká výstižně jeden bonmot...a opravdu se vyplatí filmaře po téhle cestě následovat... (13.12.2010)

Prečo musí byť podmienkou, aby boli príbehy zo zločineckého prostredia plné násilných scén a akcie? Niekto sa sťažuje na až príliš pomalé plynutie deja, mne osobne však celý film ubehol ako voda. Aj vďaka tomu, že tá spočiatku mĺkva atmosféra postupne nenápadne gradovala a zároveň rástla aj intenzita akéhosi vkrádajúceho sa napätia, ktorého podstatu sa nie každému tvorcovi podarí zachytiť tak precízne ako tomuto debutujúcemu režisérovi. Ak divák nedokáže zachytiť tú geniálnu podstatu postupného rozorvatia jeho postoja k (dobrým a zlým) postavám, tak určite ocení priam vodováhou vybalansované herecké výkony a postavy plné odlišných charakterov podporené realistickými dialógmi. Samotné násilie a zločinecká kriminalita je len odrazovým mostíkom k príbehu ako celku, v ktorom na povrch vystupujú hlavne skryté emócie a záverečná veta dokonale vystihuje vypovedaciu hodnotu filmu. A ja hlavne odporúčam neprejavovať empatie k postavám samotným. 85%. (26.01.2011)

je rozdiel medzi tým, ak je nejaký film "oldschoolový" a tým, keď je staromódny. animal kingdom je, bohužiaľ, len staromódny a hrozne nudný. austrálsku kinematografiu mám rád, pretože je nedefinovateľne iná v rámci anglosaskej filmovej tradície, akýkoľvek žáner, fungujúci v USA a Británii, vezmú a urobia ho tak nejako posunuto, inak - a to ma baví. ale tentoraz to nevyšlo až tak úplne. atmosférou mi to miestami pripomínalo donnieho brasca, ale príbeh a scenár boli prekvapivo neprekvapivé, neoriginálne a miestami naozaj až ústiace do klišé, o to viac potom bolelo, že ani spracovanie neprinieslo miestami naozaj prepotrebnú inovatínosť, sviežosť, svižnosť (nemyslené nutne v temporytmickom význame slova). a ani pomerne slušné a pozerateľné herecké obsadenie a niekde v pozadí stojaca myšlienka - síce na poli žánru nesvetoborná a neobjavná, no stále potentná a silná - o nutnosti pridať sa na jednu alebo druhú stranu, pričom ani jedna z ponúkaných strán nie je východiskom, až musí nevyhnutne nastúpiť "evolučný" krok - vytvorenie tretej strany (azda preto ten názov) - nezachraňujú túto australskú krimietudu od toho, aby bola nudná. (13.09.2011)

Rodina nadevše, klidně i přes mrtvoly. Pověst strhující australské kriminálky kombinované s rodinným dramatem se příliš nepotvrdila. Vizuál to má fajn, někteří herci jsou docela slušní. Scénář ale rozhodně nevtáhne. Navíc příliš nemusím tyhle životem se vláčející pasivní typy, protože hlavní postava, nesympatický, nemluvný a nic neřešící hošan, přesně takový je. Stejně bezpohlavní je tahle báchorka. Fandit nebudete ani policii, ani členům rodiny, ve které se to vyšinutými existencemi jen hemží. Navíc je to předvídatelné hadr, protože je jasné, že hlavní ňouma nakonec ukáže, že nějaké koule přeci jenom má. Těšil jsem se poměrně hodně, ale výsledkem je emocionálně prázdné a roztahané drama. Nic, po čem by měl milovník psychologických dramat s kriminálními prvky znovu sáhnout. PS: Nominace na Oscara pro Jacki Weaver je alespoň pro mě docela mimo mísu. (07.07.2014)