Režie:
Agnieszka HollandScénář:
Štěpán HulíkHrají:
Táňa Pauhofová, Jaroslava Pokorná, Petr Stach, Igor Bareš, Vojtěch Kotek, Adrian Jastraban, Patrik Děrgel, Ivan Trojan, Jenovéfa Boková, Denny Ratajský (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Po seriálu Terapie, který vyvolal příznivé ohlasy u kritiky i u diváků, HBO Česká republika pokračuje v tvorbě vlastních hraných děl. Dalším původním projektem, který vznikne v režii světoznámé Agnieszky Hollandové, je třídílné retro Hořící keř, inspirované skutečnými událostmi i reálnými postavami. Scénář dramatu o alarmujícím činu Jana Palacha, osudech jeho blízkých a počátcích normalizace v posrpnové ČSSR napsal Štěpán Hulík... Děj začíná Palachovým sebeupálením v lednu 1969 a líčením rozjitřené atmosféry v tehdejší společnosti. Události se zdramatizují po skandálním nařčení od poslance Viléma Nového, který Palachovo sebeobětování zlehčoval na stranickém mítinku v České Lípě lživým prohlášením o takzvaném studeném ohni. Hlavní postavou vyprávění je skutečně existující advokátka Dagmar Burešová, která jménem Palachových příbuzných podala na Viléma Nového žalobu na ochranu osobnosti. Charakterní právničku, jež přijala zastupování klientů ve zdánlivě beznadějném soudním procesu a trpělivě sháněla důkazy v jejich prospěch, ztvární Tatiana Pauhofová. JUDr. Dagmar Burešová za normalizace obhajovala pronásledované disidenty a po listopadu 1989 se stala ministryní spravedlnosti. V letech 1990 – 1992 zastávala funkci předsedkyně České národní rady. (HBO Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (887)
200 minut vytříbené filmařiny a nádherné výpravy pouze proto, abychom se dozvěděli, že komunisté byli/jsou manipulační a bezcitné svině? První dvě epizody fungují po scénáristické i dramaturgické stránce naprosto výtečně a příběh rozprostřený mezi mnoho charakterních postav se odvíjí stejně hladce a nenuceně jako život Brunejského sultána, avšak v poslední části je bohužel degradován na chabě gradované soudní přelíčení, které dává až moc prostoru politice a potlačuje skutečné lidské emoce, v tak hojné míře přítomné v předešlých dvou dílech. Přesto se však jedná o výjimečný počin, co do režie, hudby a hlavně herců splňující takřka světové parametry pro silné životopisné drama. Zde je cesta, kterou se musí český film vydat, a hmotná mezinárodní ocenění na sebe jistě nenechají dlouho čekat. 85% ()
Komentář i hodnocení platí pro třídílnou televizní verzi, Ať už souhlasíte s Hřebejkovým tvrzením, že nám tady lidi z HBO a jedna polská paní režisérka ukázala, jak se točí český film na mezinárodní úrovni (a strčili tím novodobou českou filmovou produkci "do kapsy" - já bych to podepsal), nebo budete chtít být hodně opatrnější a říct, že se to "jenom" hodně povedlo a patří to k tomu nejlepšímu, co se tu za posledních pár let natočilo, jedno je jisté - tohle je událost a povinná četba pro kohokoliv, koho jen trochu zajímá historický film, historie, nebo prostě jenom ten film. Úchvatný scénář nepochopitelně mladého Štěpána Hulíka, citlivá, civilní režie paní Holland, forma, která se z televize vysmívá svým filmovým kolegům. Dále pak mimořádně šťastný casting, jdoucí ruku v ruce s bravurními, skoro až angažovanými výkony naprosté většiny herců - zde jsou malinké prohřešky oproti historické pravdě (například omládnutí skutečné doktorky Burešové o cca deset let a asi i určité zkrášlení osobou nádherné Táni Pauhofové) zcela v rámci umělecké licence. O dost problematičtější (a v kontextu filmu, vyprávějícím také o překrucování historických skutečnostech zarážející) je pak sice dost značné pokroucení historie ve třetím finálním dílu (Emil Zátopek, anyone?), ale filmové kvality a v konečném důsledku zachování výpovědní hodnoty Palachova činu to v podstatě vyvažují. Hlavně první díl je naprosté zjevení, v podstatě každá druhá scéna vás citově vyždímá (nikoliv vydírá), druhý díl je pak jistý v kramflencích v jiných oblastech a je skoro stejně dobrý. Finále (s už zmíněnými historickými propadlinami) je tak sice nejslabší, ale pořád by samostatně sežralo většinu okolní produkce. Obrovská poklona nejen paní Pokorné a Ivanu Trojanovi, kteří zahráli oscarově, ale i všem jejich kolegům (včetně Vojty Kotka, který mě tady poprvé přesvědčil, že má na to stát se opravdu skvělým charakterovým hercem) a hlavně tvůrčímu týmu, který to celé za nimi vystavěl - panu Hulíkovi, paní Holland, panu Štrbovi a všem lidem od HBO, kteří do toho šli a dokonale nám tím nakopali zadnice. Bravo. 90% ()
Dva nejtěžší úkoly, tedy vyhnout se bezmyšlenkovité obžalobě a nespadnout do Hledání ztraceného času, vyšly na jedničku. Od poznávání jednotlivých charakterů jsem se přes snahu o alespoň částečné porozumění těm zápornějším z nich dostal až k momentu, kdy jsem visel na každém slově či gestu Pauhofové i Pokorné a jen si přál, aby tenhle příběh mohl mít jiný konec, než jaký mu dějiny určily. Jen mě mrzí, kolik motivů si na svá bedra bere ve studentské linii Vojta Kotek. Je jich totiž až příliš a co hůř - nedokáže jediný z nich uhrát se ctí. ()
Poněkud edukativní momenty snímku (autor scénáře má ale za sebou vynikající analýzu v knize o začátcích normalizačního Barrandova) vyvažuje (na televizi dvojnásob) vybroušené řemeslo (v zemi, kde se filmařem může stát každý) a důležitost tématu (s přihlednutím k přehnaným pózám všudem kolem dokonce trojnásob). ()
Nesdílím zdejší nadšení. Jako do značné míry dokumentární obrázek, jak to působí, je to hrubě nepřesné, byť se to tváří jako historicky věrné, a jako drama se zdá, že se to drží natolik úporně skutečnosti, až to jako fabulační záležitost příliš nefunguje. Čechov: jestliže ve hře v prvním dějství visí na stěně puška, musí nejpozději v posledním dějství vystřelit. Z tohoto pohledu nerozumím, proč si třeba soudkyně na schodech láme podpatek, proč se v závěru zničehonic odehrává vášnivý manželský sex a spoustě dalších momentů, které jsem už pro jejich zbytečnost zapomněl. Vlastně to všechno funguje zejména díky síle námětu a skvělým hercům v čele s Ivanem Trojanem. ()
Galerie (91)
Zajímavosti (44)
- V scéne, kde major Dočekal (Igor Bareš) čaká pri vrátnici Hanu Čížkovou (Emma Smetana), hrá pieseň "Plakalo baby" od Petra Spáleného, nie však pôvodná verzia z roku 1967, ale nanovo nahratá z roku 1998. (BlueNeon81)
- Česká filmová a televizní akademie zařadila filmovou verzi Hořícího keře do hlasování o nominaci na Oscara teprve po vyjádření právníků, že jde o nové dílo. Podle oscarových pravidel totiž nesmí být navržený film před uvedením do kin šířen televizí či internetem. Hořící keř vznikl původně jako třídílná televizní série, již v lednu 2013 uvedla HBO, a teprve v nově střižené verzi se od 12. září promítal na velkém plátně. Nakonec však byli do boje o zlatou sošku za ČR vysláni Donšajni (2013). (hippyman)
- Natáčelo se na mnoha místech, kde se události kolem Jana Palacha (ve filmu Lukáš Černoch) a jeho činu skutečně odehrály. Mimo Všetat se natáčelo i na Olšanských hřbitovech, kde byly nafilmovány scény pohřbu a exhumace těla, nebo v České Lípě v hotelu Merkur. Z pražských lokací štáb dále navštívil například ulici Haštalská, kde byly natočeny záběry z demonstrace. (gogos)
Reklama