Solaris

Nejdříve mě ta délka děsila, ale díky skvělým dlouhým záběrům a nezapomenutelným scénám jsem si to opravdu užil. I ten poněkud zdlouhavý začátek má něco do sebe. Mé první setkání s Tarkovským tedy dopadlo dobře a těším se na další. (20.12.2009)

Film se stravitelností ledové kostky o "rubikových" rozměrech. Mně osobně už dělá problém autor předlohy - s Lemem jsem si nikdy pořádně neporozuměl a tak to měl mistr hned od začátku těžší. Prostě vás čekají takřka tři hodiny námahy - soustředění, přemýšlení, vykládání si symbolů a pochybování o mysli své i tvůrců. Tarkovský se příliš nesoustředil na technickou stránku, takže město budoucnosti je budováno spíše symbolicky, žádného "nebeského tance" se taky nedočkáme a tak srovnání s "2001" je spíše tématické. Andrej klade otázek mnohem víc, jde hlouběji a nepodřizuje se vyprávění příbehu, ten mu spíš slouží jen jako záminka a pozadí pro úvahy existenciální i jiné. Divák zde prostě nedostane nic zadarmo a občas dokonce odejde s prázdnou. Dočkáme se některých známých tváří, krásné a oduševnělé Natalji a zklamání v podobě Donatase, takhle si prostě hlavního hrdinu nepředstavuju, moc mu nevěřím, a ještě méně chápu jeho uvažování. Kvality filmu nijak nepopírám, občas jsem jenom němě zíral a byly scény, u kterých jsem si jist, že si je budu dlouho pamatovat. Na druhou stranu, dost věcí se opakuje, některé minutové nájezdy do obličeje hrdinů ve mě vyvolávali pocit plavání v rosolu a jsem si poměrně jist, že tak 50% myšlenek jsem buď nezachytil, nebo nepochopil:-) Na stanici jež se zaobírá pozorováním záhadné planety přilétá psycholog, jenž má zjistit nebezpečí, jež pro lidi (Zemi) toto místo znamená... 70% (06.01.2011)

Vizuálne podmanivá forma rozprávania striedania farieb obrazu, ako aj kvalitnej kamery zachytávajúcej postavy z rôznej blízkosti a prostredie, ktoré žije vlastným životom. Herci svoje úlohy prežívajú tak, že im to veríte, a keď neviete, aký problém riešia. Žiadna scéna nevyzerá byť nazvyš, no niektoré by kľudne mohli byť kratšie. Presun postáv v 66. minúte (a aj neskôr) bez strihu je famózny. Téma je zaujímavá a reakcia hlavného hrdinu na vzniknutú situáciu na orbitálnej stanici spolu s pokojným pohybom kamery a kľudnou atmosférou desivá. Na tie neuveriteľné scény si však divák rýchlo zvyká a tým trochu strácajú svoju výnimočnosť. Rovnako rýchlo si aj hlavný hrdina zvykol na túto situáciu a chýba jeho reakciám určitý väčší vývoj. Napr. kapitola „Hunters in the Snow“ bola natočená len pre radosť z imaginácie obrazu a jeho oživenia zvukmi, pritom pre príbeh nemá veľký zmysel (aj keď filmoví teoretici mi nemusia dať za pravdu). Film načrtáva témy ako prázdnota, šialenstvo, podvedomie, láska alebo zmysel života, a aj keď je ich kombinácia zaujímavá, vo výsledku, ani jednotlivých častiach diváka emočne úplne nepohltí. (28.06.2018)

Tarkovskij nemá zlý film.Solaris je toho dôkazom.Veľmi dobre prepracované,tak ako sa na tohto majstra sluší a patrí + herci a precízna réžia už snáď dookola je zbytočné rozpisovať.Myšlienka skvelá!...Sci-fi dráma vo vesmíre o problémoch pozemských.Stačí takto? (05.03.2010)

Filmy Tarkovského v podstatě můžu dělit do dvou kategorií – filmy, které jsem moc nepochopila, ale líbily se mi a filmy, které jsem moc nepochopila a ještě k tomu jsem se u nich šíleně nudila. Solaris bohužel patří do kategorie druhé. Našlo by se sice pár zdařilých scén (např. futuristická jízda automobilem), jinak však pro mě dvě a půl hodiny byly tak trochu utrpením (i když ne tak moc velkým jako tomu bylo u Andreje Rubleva). Možná kdyby Tarkovskij nahradil ticho smysluplnými dialogy, dlouhé záběry vyplnil akcí (kterou jsem já bláhová čekala) a dosadil do filmu i nějaký skutečný příběh. Takto zbylo ze Solarisu jenom torzo velké myšlenky, která po celou dobu pokládá divákovi otázky, ale přitom nám v závěru ani nedodá odpovědi na ně. (post scriptum: bla bla bla. Tento komentář byl napsán pro školní účely, ale ono to lze říct i stručně - je to strašná blbost! Intelektuálové všech zemí prostě mi už jednou provždy polibte... dyť víte co.) (22.03.2011)

Spíše nestravitelné, pseudo-filozofické zvěrstvo, než Sci-Fi. (17.07.2013)

Nevím o čem to bylo, nebo vím. Nebo si myslím že to vím, ale nešlo se od toho odtrhnout. Každopádně další projekce nutnost a je lepší si o tom trochu počíst pro správné, nebo alespoň přibližne pochopení jak to asi p. Tarkovskij myslel. (13.12.2013)

Spolu se Stalkerem takové přivolávání ducha svatého zpět do Rusi, vyvolalo u mě desítky interpretací a inspirovalo nejrozmanitější myšlenkové pochody. (07.11.2017)

Po Stakerovi a Andreji Rublevovi mé třetí setkání s Andrejem Tarkovským a mé největší zklamání. První část byla velmi slibná. Tajemství obklopující Solaris bylo hmatatelné a jeho účinky na člověka tísnivé. Z hostů mrazilo. Druhá část se však rozplizla do absurdního vesmírného románku a nekonečných záběrů na postavy, které buď mlčeli, nebo pronášeli patetická moudra. Zkrátka nudila. Sestříhání by filmu prospělo. (11.06.2018)

Na film Solaris od Tarkovského jsem se hodně těšil. A to i přesto, že jsem již viděl americký remake z roku 2002, který mě moc nezaujal a taky jsem četl původní knihu a u ní jsem se dost nudil. Bohužel ani Tarkovskij nedokázal zlomit tu místy rozvláčnou nudu, která pro mě byla zejména v první polovině filmu doslova uspávající. Bojoval jsem, ale několikrát jsem podlehl a film jsem viděl nakonec na čtyřikrát, což samo o sobě hodně snižuje hodnocení. První půlka se dala zvládnout za deset minut a asi by divák o nic zajímavého nepřišel. Vykreslování postav a budování atmosféry sice chápu, ale bylo to zbytečně natažené. Zvlášť když ani původní kniha neměla nijak propracovaný a strhující příběh. Film pro mě selhává i v rovině sci-fi, je zde až mnoho nesrovnalostí a nedostatků. Kde je třeba komunikace s ostatními lidmi na Zemi? Asi by kosmický výzkum nenechal vesmírnou stanici v podobném stavu a vyslal jen psychologa. Jak Lem tak Tarkowski si sci-fi prostředí vzali jen jako pěknou scenérii pro své filozofické myšlenky. Ty sice občas nejsou špatné, ale přes výše popsané výtky jsem se do nich nedokázal úplně ponořit. Musím Solarisu ale přiznat jedno velké plus - zobrazení mimozemského života. Konečně to není personifikovaný zelený mužíček podobný lidem a mající lidské emoce. Je škoda, že tvůrci nerozvinuli více linku komunikace s jinou formou života a jen se utopili ve vlastní filozofii a pocitech zmatených lidí. (04.06.2023)

Přes dvě a půl hodiny. Proč?! Třeba jsem jen nepochopila romantickou (?!) zápletku. Pár stylových věcí by se určitě našlo (Hari odpálená v raketě nebo designový jídelní stůl v Krisově kajutě). Ať tak či tak, sledování usínajících diváků v kině bylo pro mě ke konci zajímavější než film sám. Jdu si (doufám) spravit chuť Stalkerem... (17.10.2008)

Čo robí človeka, človekom? Je to jeho spôsob narodenia? Jeho emócie, spomienky, telo, vzťahy? Kto hľadá odpoveď na tieto otázky, nech sa poteší týmto umeleckým skvostom z ruky Tarkovskeho. (29.06.2011)

Moje první setkání s Tarkovským. Co bych k tomu asi tak řek. Především práce režiséra je na opravdu vysoké úrovni. V komentářích jsem se párkrát dočet, že je hypnotická - naprostej souhlas, nevím jak to nazvat lépe. Film jsem zkouknul na jeden zátah, aniž bych se nějak výrazně nudil. Horší je to se všema těma filozofickýma žvástama, to mě fakt nebralo. A taky mám takovej neodbytnej pocit, že jsem to vlastně nepochopil. (06.09.2014)

Nemohu říct, že Tarkovského Solaris splnil má očekávání. Četla jsem Lemovu knížku a zamilovala se do ni. Proto jsem také byla zklamána Soderberhovou verzí. Jenže ani s touto verzí jsem nebyla zcela spokojená. Velice mi tam chybělo dilema božskosti oceánu. Chyběla mi bystrost hlavní postavy, hloupoučká nevinnost jeho dívky. Snaut byl ovšem přesně takový, jak jsem si ho představovala ;) Symbolika filmu mi byla mnohdy tak nejasná, až mi její samotná přítomnost unikala, a já se už jen modlila, aby Kelvin konečně odletěl na tu stanici. Dobrým tahem ovšem bylo, když na začátku vložili scénu o Burtonově dítěti. Bojím se však, že v knize to působilo mnohem děsivěji a bizarněji. A v tom zřejmě tkví můj problém se Solaris: knihu jsem četla cca před měsícem a od té doby jsem stokrát přemýšlela nad jeho tématy a dialogy. Proto mi přišlo, že Tarkovskij jen pokulhává za Lemem a ne příliš úspěšně formuluje jeho idey. Jsem ovšem schopna tento fakt uznat a přidat * pro ty, kteří knihu nečetli. Konec filmu je velice význačný a zajímavý, což myslím kladně. Přesto mi chybělo právě ono osvícení, které původní příběh zakončuje, pravda, že odvěká víra zamilovaných a básníků v sílu lásky, která je silnější než smrt, ono finis vitae sed non amoris, která nás pronásleduje už celé věky - je lež. Ale tato lež je pouze zbytečná. Nikoli směšná. (07.10.2007)

Je to krásně natočený film plný myšlenek o lásce, smyslu života, vztahu vědy a lásky atd. Jsou tam krásné dlouhé pomalé scény beze slova, což ve filmech miluju. Ale nějak mě to celé neuchvátilo, i když jednotliviny ano. Ale atmosféra je chvílemi úžasně tajemná a herci velmi příjemní. (12.06.2012)

Film fungující jako málokterý jiný. Solaris má i přes svůj filozofický základ atmosféru, která by se dala krájet. Je neuvěřitelné, jak Tarkovskij s minimalisticky pojatými kulisami dokáže vyčarovat něco, od čeho prostě nemůžete odtrhnout oči. Film vám přitom mává odpovědí, kterou odmítáte až do posledních minut, už od chvíle, kdy se hlavní hrdina ocitne na Solaris. Hudba Eduarda Artěmjeva a veškeré herecké výkony jsou samozřejmě na jedničku. Konec vás potom pošle naprosto nemilosrdně do kolen. (13.01.2013)

Nezměrná lahůdka. Vizuáně, atmosféricky, obsahově. (29.03.2013)

Těžce depresivních 167 minut trvající snímek o vnímaní reality a zpochybňování jí samotné .Navíc po skončení bestak přemýšlíte o co jim šlo a co měl znamenat ten konec. (14.08.2018)

Úchvatné sci-fi veľkodielo. Planéta Solaris predstavuje formu diametrálne odlišného života od nášho, ktorý je schopný zhmotňovať pocity členov výskumnej expedície. Celý film je jedinečná analýza medziľudských vzťahov, pocitov k domovu a rodine. Iba pre náročných divákov! (29.07.2004)

Skvělý film. Lemova předloha, byť se film od příběhu odklání, ukazuje, že dobrá myšlenka nepotřebuje spousty úchvatných vizuálních efektů - a naopak, hloupý scénář nic nespasí. Už ten skvěle natočený úvod filmu, zadumané pohledy kosmického psychologa do krajiny, mytí rukou v rybníku… Zajímavá filozofická témata, podaná nekýčovitou formou, ke kterým se člověk vrací. Filmový zážitek. (18.05.2008)