Zpátky do ringu

Príjemne nekorektná zábava pre starších chlapov, vrátane tých vo veku Alana Arkina. Občas sa človek zabaví na fajn vtípku, len je škoda, že scenár dodržuje všetky predpísané formulky tak striktne, že z neho cítiť umelosť a nie skutočný život. Ten filmu dodávajú herci, evidentne sa pri jeho tvorbe skvele baviaci. No a ešte smeruje jedna výčitka smerom k tomu, že je dosť ťažko uveriť, že by mal Stallone čo i len menší problém v ringu s De Nirom. Jeho muskulatúra je v jeho veku obdivuhodná ako výzor Kim Basinger v... no proste v jej veku. Ale toto je príbeh o chlapoch a ženy tu hrajú tak tretie, štvrté husle. (24.08.2018)

„Oldschool zasazuje tvrdé k.o. (drzému) mládí“....jestliže jsem o Expendables II napsal, že je to splněný vlhký sen pro milovníky notně zaprášených VHSek, Grudge match je osvěžující soulož s přesně načasovaným závěrečným (titulkovým) výstřikem. Vidět jednookého Rockyho stát v provazech společně se zuřícím ceckáčem, pardon býkem, jak si vzájemně (ne)korektně nakládají, pravda spíše verbálně než fyzicky a k tomu jim fantasticky přihrává geront A. Arkin, je...jak to bylo v té reklamě „zážitek k nezaplacení“. Tedy jak pro koho. Kdo čeká (Scorseseho) hlubokomyslnou psychologickou sondu do duší dvou boxerských legend resp. pěstní souboje v ringu, co tají dech a zvedají ze sedaček, ať......čeká dál. Jak trefně napsala lillien, vítězstvím už byl pouze samotný fakt, dostat hlavní hrdiny, přesněji řečeno Bobbyho De Nira do „půl těla“. Tajemství úspěchu? Pořádná dřina resp.porce lívanců, nesmí samozřejmě chybět povinný sirup a zapíjet jedině lahví Jacka Danielse. Výsledek na sebe samozřejmě nenechá dlouho čekat a vy sklízíte první ovoce v podobě jednoho a půl shybu. Z toho je jasně patrné, v jakých tendencích se snímek P. Segala odvíjí. Kdo se tedy spokojí s příjemnou (multižánrovou) oddechovkou, s vydatnou porcí nadledu, s hrdiny let (ne)dávno minulých, kteří si umí ze sebe udělat prdel a (drzému) mládí ji nakopat, k tomu krapet potřebné nostalgie, více než malé množství příjemně civilní, stále šik, K. Basinger, jednoduchým scénářem s banální předvídatelnou zápletkou, po většinu času však nezpůsobující akutní křeče ve střevech, nemůže odcházet z kina rozladěn. Pravda, ke konci už toho (americkýho) lepidla bylo přecejenom příliš a i já se začal v sedačce nepříjemně lepit resp. ošívat a procenta padaly dolů jak vlasy atletům bývalé NDR. To by ale nesměly přijít, již zmiňované, závěrečné titulky a .....85% [Jestli tohle nebude vysoko v červených číslech, osobně vás všechny obejdu s kámošem bažantem plným octa a vymáchám vám v něm vaše fajnový rypáčky...copyright by verbal]. EDIT: Ne, jdu na 90%. Já si můžu dovolit ten luxus v podobě subjektivity. Nejen za ten permanentní úsměv od ucha k uchu, si to (pro sebe) hravě obhájím. (05.01.2014)

Návrat Rockyho ani Raging Bulla se sice nekonal, ale jen pro tu možnost, vidět obě tyto filmové legendy vedle sebe v jednom ringu, byl výborným zážitkem, který nebyl jen strhujícím sportovním dramatem o dvou starcích, bývalých boxerech, kteří mají nedořešenou minulost, ale i povedenou komedií. Film s velkým srdcem, duší zápasníka a velice stylovou hudbou i hereckým obsazením. 80 % (01.02.2014)

Před návštěvou kina mě tentokráte ublížilo vysoké hodnocení filmu. Člověk potom čeká neskutečnou pecku a ve finále je zklamán že dostane jen velmi dobrý film. Řeknu vám jedno. Trestná lavice se mě líbila více, ale to co dělá pro své fanoušky Stallone je neskutečné. Není dne kdy bych nelitoval, proč s podobnýma filmama nezačal už někdy v roce 97 po špatně hodnocené Zemi policajtů. Filmu nicméně stejně sluší i mladší herci stejně jako jistoty Basinger s De Nirem. Robert mimochodem hraje nejlépe za posledních minimálně 15 let a ten jeho ďábelský úšklebek jsem mu po hodně dlouhé době zase bezproblému věřil. Nebudu prozrazovat jak důchodcovské klání dopadne, protože ve finále o něj zase tolik nejde. Je příjemné hlavně poslouchat všetečné hlášky Alana Arkina. Bravo! 80% (03.01.2014)

Urputný boj Sylvestra Stallonea nám vnutit, že (ještě) nezvedne velkou pneumatiku... Jeden z mých velkých málomluvných hrdinů se v posledních letech zaprodává látkám, které na první pohled vypadají moc dobře (Plán útěku, Jedna mezi oči), ale výsledek je i přes nostalgickou taktiku vesměs mizerný. Producenti ždímají z obliby filmů 80. let, kdy se velké hvězdy ohánějí tím, co jsme kdysi měli tak rádi. Zatímco De Niro má za sebou pouze jeden výlet do světa boxu, se Stallonem je postava stárnoucího boxera a vymahače dluhů Rockyho navždy spjatá. A zatímco Stalloneho postava v Segalově režii nikterak neobtěžuje, výrazné mouchy má postava nedospělého a neživotného De Nira, který tomu navíc moc nepřidává jejím pitvořivým ztvárněním. Jestli je tohle feel–good movie, tak mě docela přešla nálada. Dvě hodinky zírat na obrazovku, jak se dva staříci nevtipně hecují, jak řeší rodinné bolístky, dávnou minulost a otevírají nezajímavé staré rány, vypadnou nám z toho mnohdy hodně laciné momenty. Tvůrci by to moc rádi prodali jako sportovní komedii, ale právě humoru tahle látka moc nepobrala. Já prostě dostal totální rutinu na hranici dvou a tří hvězd (Sly mě ale přesvědčil jít nahoru), ve které ještě neuvěřitelně otravuje jeden černoch nebo nalezený syn, který po celou dobu musí z huby vypouštět hrozné nesmysly. Milá vzpomínka/narážka na visící kusy masa z Rockyho je fajn!! (08.02.2014)