Rodina Sopránů

Nevím proč, ale vždy jsem si myslel, že tento seriál je sitcom - dokonce jsem si myslel, že to je o nějakých zpěvácích, sopranistech a myslel jsem si, že to bude nějaká blbost. Na štěstí ne a o to víc mě překvapilo, že to je docela drsná mafiánská jízda. Je to tam samej typickej Ital - snad už si ani nejde představit jiné víc italské typy, než ty, které máme tady. Nejmíň italskej z nich je zrovna James Gandolfini, kterej ale má zas jiné klady a hned od začátku si ke mě našel cestu sympatií a často i vtipu. "Té válce se dalo zabránit. Dostaly nás do toho cunnilingus a psychiatrie." První série je slušnej rozjezd a bez ostychů zaslouží krásné 4 hvězdy. Ostatní série jsem skouknul na jeden zátah a dá se říct, že kvalitativně jsou na stejné úrovni. Ale byly tam dvě nasrávky, které mě moc nepotěšily - za prvé někdy ke konci páté série, když tam byla dlouhá snová sekvence (snad přes půl dílu) a pak ty komatózní sny v 6. sérii táhnoucí se snad přes 3 díly. To mě tam fakt nebavilo. Taky ta teploušská dějová linka ze šesté série tam byla téměř násilně použitá, asi kvůli rozmanitosti obsahu. Co mě ale potěšilo, tak že návštěvy psychiatričky se sérii od série redukují a děj se víc soustředí na mafiánské praktiky a problémy v osobním životě. Všiml jsem si na sobě, že právě scény na terapii mě bavily vlastně nejmíň. Co dál dodat? Tenhle seroš se fakt povedl. Postavy jsem si vesměs všechny oblíbil, i když jsou to takoví parchanti. A Tony Soprano, to je neskutečné sebestředné hovado, neštítící se ničeho, ale postava napsaná skvostně. Hlavně to, jak furt něco žere (na Gandolfinim je to během těch let znát), ale i to, jak se snaží mít nějakej rodinnej život. Když jsem si někdy ve 4. sérii všiml, že jeden díl natočil Steve Buscemi, těšil jsem se, že se určitě objeví i jako herec. Toho jsem se dočkal v 5. sérii, ale asi jsem čekal, že toho předvede víc (obzvlášť když ho v úvodu vykreslili jako chladnokrevného zabijáka... a on se místo toho chtěl polepšit). Čeho jsem si všiml a přišlo mi to hodně zajímavé, tak ta všudypřítomná rakovina, která zabila snad stejně lidí, jak mafie... a když ne rak, tak infarkt. Hm, u Italů asi populární odchody ze světa. No a pak přišel konec. Hodně originální konec a hodně otevřený konec. Asi je škoda, že Gandolfini v roce 2013 zemřel, protože si dovedu představit, že by se dalo po letech z toho zas něco vyždímat. Což se ale ještě může klidně stát, když nevíme, jak ta poslední scéna vlastně pokračovala... Myslím, že jsem si těch 6 řad hodně užil a vysoké hodnocení (na IMDB ještě vyšší) je zasloužené. (19.12.2021)

Manželka hysterka, deti ako z treťotriedneho sitcomu, matka, ktorá je bezcitnejsia ako ktorýkoľvek gangster. Nuž nečudo, že sa Tony zrúti a vyhľadá pomoc u psychologa. Dokonalý James Gandolfini. Prvá a druhá seria sa krútia najmä okolo rodiny a rodinných problémov, ktorych ma Tony viac než dosť a to môže divákov zvyknutých na akčnejšie poňatie trocha odradiť, zatiaľ čo tretia už je naozajstné mafiánske žrádlo. Nájomné vraždy, úplatkárstvo, popravy, zbavovanie sa dôkazov-to všetko si užijete do sýta, najmä pre vynikajúci nápad rozvinúť príbeh do seriálu kde každá postava má svoj život a svoje vlastné trávenie času. (22.07.2009)

Bez okolků můžu říci, že tohle a Bratrstvo neohrožených jsou mé dvě naprosto nejoblíbenější televizní série. Fakt, že za oběma stojí televizní stanice HBO hovoří za vše. Má oblíbenost Rodiny Sopránů sahá dokonce tak vysoko, že jej jako celek řadím výše než celovečerní filmy Road to Perdition, Kmotr či Scorseseho výtvory. Charaktery jsou propracovány do nejmenších detailů, prakticky není jediná hlavní postava, kterou si divák oblíbí méně než ty ostatní. Tony, Paulie, Silvio, Chris či Bobby, ti všichni vypadají přesně tak, jak si většina z náš současné mafiány představuje (nedivil bych se, kdyby se od skutečnosti lišili jen minimálně). To, že se celý děj odehrává v současnosti je možná další z důvodů, proč jej řadím výše než dříve zmíněné filmy. Je to něco nového a neokoukaného. Veliká škoda, že seriál po šesté sérii skončil, jedna z mála výjimek, která si udržela vysokou kvalitu tak dlouho. Bravo a smekám Davidu Chaseovi za brilantní dílo, které si pouštím znovu a znovu. (05.10.2008)

Když se řekne Sopranos, mezi prvními asociacemi určitě bude ctnostný Kmotr, či styloví Mafiáni, a třebaže tato přirovnání nebudou vůbec od věci, je fascinující, jak je Sopranovci nijak nekopírují, jak zůstávají v přístupu k mafii neokoukání, nepředvídatelní a přesto naprosto uvěřitelní, až realističtí. Sopranos nemají žádný "wow" efekt, dostávají se pod kůži pomalu, ale je to právě jejich všeobsažný a komplexní přístup, který je dělá nesmírně kvalitní podívanou. Je to freska nejen života mafiána, ale i života celého se všemi lidskými aspekty. Sledovat Sopranos je jako vstupovat do života cizí rodiny, jenž navíc postupem času není ani tak cizí... Výborná záležitost. 9/10 (28.09.2010)

Je len hŕstka seriálov, po ktorých hodinovej epizóde sa cítim taký "najedený", ako po dvoch hodinách nejakého naozaj vydareného celovečerného filmu určeného do kín. Skvelý zmysel pre humor, scény, pri ktorých vás humor nečakane prejde a zamrazí vás, celá galéria pestrých vedľajších figúrok - no a pravdaže geniálny James Gandolfini. (22.12.2004)