Dny zrady I.

Viděl jsem to v celku, takže toto je i za druhý díl. Škoda. Dějová linie je samozřejmě držena, nicméně doba si k tomu řekla své, takže ti nejhodnější jsou Kléma, Rudé právo, dělníci a Sovětský svaz se svojí připravenou pomocí na hranicích.... Skutečně nezávidím Dr. Benešovi, čím si tenkrát musel projít.... To bylo nejmíň na deset infarktů.... Kdyby se dílo od tendenčních vlivů oprostilo, mohl to být perfektní historický velkofilm o dnech, kdy i dnešní generace narozená dávno po válce bezmocně svírá pěsti a zkouší domýšlet jaké by to bylo, kdyby naši dědové alespoň první dny nakopali skopčákům prdel....Samozřejmě by velká města byla srovnána Luftwaffe a časem bychom dopadli jako Polsko, ale neztratili bychom hrdost a lev v našem znaku by dál mohl napřahovat drápy... A hlavně by se ukázalo, že nám Sověti nepomohli... Když si vyfiltrujete ty bludy ( a ono to jde) budete osud mladé republiky prožívat stejně intenzivně jako naši prarodiče. (19.05.2011)

Pokud se jedná o jednání mezi mocnostmi, které předcházelo okleštění Československa, tak není co vytknout. Podle mě jednoznačně věrné vyobrazení přístupu tzv. spojenců k naší problematice, čemuž pomáhali výborně zvolení herci v čele s jedním z nejlepších Hitlerů na filmovém plátně. Lepší byl snad už jen Ganz v Pádu. Bohužel vzhledem k době tu byla přítomna i propaganda, která z dnešního hlediska celý film devalvovala, ale i přes glorifikaci Gottwalda a dalších rudých jsem musel uznat, že ani tady Vávra nešlápl vedle, co se hereckého obsazení týče. Rozporuplná záležitost, ale pořád si myslím, že hodně kvalitní filmový zážitek. 60% (13.04.2012)

Den po dni je brán tehdejší doba, kdy si Hitler brousil zuby na naše sudety, velice dobře historicky zpracováno, až na dvě vyjímky komunistická strana je zde velice vyvyšována (což se dá pochopit jelikož k tomu byli donuceli, točilo se to za komunistické éry) ale to jde přehlédnout, dalším vytknutím je proč němci mluví německy a angličané a francouzi česky??? to je docela divné, ale ať nemusíme číst titulky tak řekněme skousnutelné. (03.08.2008)

Velkolepe podany film o mnichovske zrade. Je to sice dosti upraveno pro potreby socialismu a film bych uplne nedoporucil mladezi skolou povinne. I tak bychom meli film vnimat jako uceleny souhrn nasich dejin a jen cas ukaze, jak je tento film cenny pro dalsi generace, aby mely moznost udelat si obrazek o dobe nejen predvalecne ( tam, at radeji poslouzi odborna literatura ), ale hlavne socialisticke. Proto hodnoceni tohoho filmu jako odpad je velice zcestny... U filmu samotneho musime uznat hlavne onen uceleny prehled ( at uz trochu upravenem ), vypravu, masove sceny ( sudetaku i delniku ), mnozstvi zainteresovanych postav, hudbu. Na strane druhe, krome nekolika nepravdivych fakt, pak herecky vykon Jiriho Pleskota jako Benese ( opravdu jsem se divil, ze jej spousta uzivatelu hodnoti pozitivne ), neucelenost jazyka ( kazdy mluvil jakym jazykem zrovna chtel ), bojove sceny, kdy nebylo skoro nic videt. Mimo hodnoceni me pak nejvice zaujala postava Gottwalda a to i z hereckeho hlediska, takovy hodny a rozumny strejda, u nej jsem se uprimne bavil. (10.08.2008)

Woody opravdu tento film rozpitval do mrtě a svým způsobem má pravdu,ale já nehodnotím film pouze z politického hlediska.Vávra je něco víc než řemeslník,je jedním z pilířů našeho filmu a to jak tvůrce,tak profesor na FAMU a Woodyho jasné zaškatulkování Vávra=patolízal co leze do prdele náckům i komoušům jen aby točil se mě nelíbí.Za okupace nenatočil ani jeden německý film a dokonce měl kvůly nepřátelskému postoji zakázano točit a Rozina Sebranec měla být jeho poslední zakázkou pro Havla(pravda je že v té době to bylo s Němci už nakloněné,tak by jen idiot jim lezl do prdele) a s těmi komanči to je mnohem těžší-buď mohl emigrovat,netočit a nebo co udělal.Nejlepčí by bylo to prostřední,ale pro člověka co žije filmem je to asi těžké.Tak natočil co natočil a vzniklo todle,solidní,řemeslné,propagandistické,monumentální dílo,které má k mistovým klasickým dílům hodně daleko.Ale i tak tohodle člověka si musíme vážit (12.04.2007)