Trosečník

Americký pohled na ztroskotance, který se nehodlá smířit s životem na pustém ostrově. Na poprvé dobrá podívaná na skvělý herecký výkon Toma Hankse. Chuckovo vnímání času se prostě radikálně změní. Ve filmu je také potřeba trocha štěstí, aby se člověk mohl vymanil z tohoto světa a bojoval o "přežití" ve světě, který předtím nedobrovolně opustil a ve kterém je, na první pohled, vše nesmírně snadné (oheň). Lidská mysl je silná zbraň, která Tě buď zachrání, nebo zahubí. (04.10.2011)

Na rozdíl od ostatních jsem přesně tenhle konec potřeboval. Nebýt pár finálních minut, chyběly by Chuckovým peripetiím emoce a prázdných cest tam a zase zpátky (ať už v doslovném či metaforickém významu) jsem viděl už dost. Zemeckis tyhle hladivě smutné a přitom uvěřitelné nálady umí vskutku jedinečně. (27.05.2006)

Vyborna one-man show Toma Hankse, ktery zde podava jeden ze svych skvelych vykonu, za ktereho bych mu klidne pridelil 3. oscara, protoze - co si budeme namlouvat - cely film stoji a pada na nem (ovsem "pan Wilson" hraje take skvele :-D). PROC ale musel nakonec prijit tak hollywoodsky melancholicky konec? Kvuli nemu musim strhnout jednu hvezdu, chte nechte (28.02.2007)

Zemeckisovy filmy mě nikdy moc nebraly, přišly mi vždycky jako nejmainstreamovější mainstream, což jsem si potvrdil i u Trosečníka, když jsem se k němu konečně dostal po více než 20 letech od jeho vzniku. Jasně, Hanks je skvělý jako vždy, ale ten jeho pobyt na ostrově mi přišel překvapivě dramaticky plochý a osobně jsem asi čekal, že na tom ostrově zažije něco zajímavějšího, třeba nějaké setkání s divochy by mi tam dávalo smysl (podobně jako třeba v Modré laguně, na kterou osobně nedám dopustit a která je pro mě asi vrcholem trosečnických filmů). Potom mě tam taky zaskočil ten nečekaný skok v čase o 4 roky dopředu (jakož i samotné závěrečné rozuzlení, které se mi moc nelíbilo), a dál nemám rád filmy o osamělých postavách v divočině, kterým se dějou různé příšerné věci, typu že si musí sami vytrhávat zub nebo prodělají nejrůznější drásavá zranění (Iñárrituův Revenant budiž asi jejich nejpříšernějším zástupcem - osobně mě vyloženě fyzicky bolí na něco takového ve filmu koukat a nesnáším to). Chápu lidi, kteří ten film milují a kteří se u něj dojímají k slzám, ale osobně mi tam emotivní přišla jen scéna pádu letadla, a pak už mi všechno ve srovnání s tím peklem přišlo tak nějak krotké a bez napětí, což ostatně lze říct podle mě o celém filmu, protože je od začátku zcela evidentní, že se Chuck z ostrova dostane, otázkou je pouze po jak dlouhé době a co ho bude čekat po návratu. A v tomto ohledu mě ten závěr nepotěšil, jak jsem již zmiňoval, protože bych u takového filmu ocenil happy end, abych se zahojil po všech těch strádáních, leč nedočkal jsem se - a proto mám spíš tendenci se na ten film dívat víc kriticky. (22.11.2021)

Soundtrack Alan Silvestri: 1. End Credits - Romancing the Stone ,2. Theme - Back to the Future ,3. Suite - Who Framed Roger Rabbit ,4. Suite - Back to the Future, Part II ,5. End Credits - Back to the Future, Part III ,6. End Credits - Death Becomes Her ,7. Suite - Forrest Gump ,8. End Credits - Contact ,9. End Credits - What Lies Beneath ,10. End Credits - Cast Away (07.05.2011)