Režie:
Fred ZinnemannScénář:
Kenneth RossKamera:
Jean TournierHudba:
Georges DelerueHrají:
Edward Fox, Michel Auclair, Alan Badel, Cyril Cusack, Maurice Denham, Olga Georges-Picot, Jacques François, Derek Jacobi, Michael Lonsdale, Jean Martin (více)VOD (3)
Obsahy(1)
V roce 1962 se prezident Charles de Gaulle stal pro mnohé Francouze zrádcem, když dal Alžíru nezávislost. Extremisté, většinou příslušníci armády, vytvořili ilegální organizaci a rozhodli se de Gaulla zabít. Když první pokus nevyšel, najali si nájemného vraha, který si řekl o půl milionu dolarů a zvolil si krycí jméno Šakal. Aby získali potřebnou částku, museli vyloupit několik bank. To vzbudilo pozornost tajné služby, která se pouští do pátrání. Zadrželi kurýra extremistů a mučením z něj dostali jediné jméno ? Šakal. Ten za sebou důkladně zametá stopy. Komisař kriminální policie Claude Lebel, který byl pověřen pátráním, se pomalu a za naprostého utajení dostává záhadnému atentátníkovi na stopu. (TV Nova)
(více)Videa (3)
Recenze (402)
Dokonalé převedení Forsythovy předlohy do filmu. Thriller, který se obejde bez explicitní a křiklavé brutality a opírá se o démonického Foxe v hlavní roli a precizní zápletku, kterou si zjevně nevycucal z prstu zoufalý scénárista po konzumaci flaše whisky (jako v případě "remaku" Šakal). Coby robě jsem z toho byl zcela unešen! ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 2 = 19.3.1977, v pôvodnom znení s titulkami+ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA (s dabingom): ČST 1 = 2.9.1978, réžia českého znenia (ČST Praha 1977) = VÍT OLMER - "Atentátnická" klasika, ktorú ŘITKA VIDEO na DVD sprznilo nielen novým dabingom, ale aj iracionálnym vystrihnutím trojminútovej scény v cca 76 minúte filmu. Zrejme siahli po prvej lacnej kópii, ktorá im prišla pod ruky. Amatéri. (6.2.2009) ()
Pomalu vyprávěný příběh o přípravě jednoho neobyčejného atentátu, který se soustředí především na hlavní postavy celého dění. Mám rád staré kriminálky z britské či francouzské školy a Den Šakala patří k těm nejzajímavějším, které jsem zatím viděl a i když se trošku vleče, tak se rozhodně je na co dívat. O to víc se teď těším na Eastwoodův chystaný snímek Americký sniper, ale ještě předtím si dám remake s Brucem Willisem (Šakal, 1997). ()
Mistrný film, který mě zcela dostal - v závěru jsem napětím téměř nedýchal (byť mi bylo v podstatě jasné, jak film skončí). A to jsem ho zpočátku sledoval dosti vlažně, a dokonce jsem i uvažoval, že to nedám a pustím si něco jiného - to by byla strašná chyba! Upřímně řečeno, ten film mě nadchnul už jen tím, kolik se v něm prohání citroënů DS - jsem si jistý, že jsem jich v žádném filmu neviděl tolik pohromadě, a už jen díky tomu jsem se při sledování téhle báječné podívané tetelil blahem - jaké skvostné auto, jaký nadčasový design, jaké mistrné dílo automobilové historie! Bezvýhradně ten vůz zbožňuji. A když už jsem u těch odboček, honila se mi hlavou při sledování ještě jedna věc - údiv nad tím, jakého povyku se zde vyvolá kolem ohrožení jediné osoby: vše musí jít stranou, jeho život je maximální prioritou, a jeho ochrana má přednost před vším a musí jí být dosaženo za každou cenu. Tato fascinující naléhavost, kterou celý film doslova sálá, je naprosto neuvěřitelná - a cynik ve mně žasne, kolik energie se zde na jedné straně investuje do spáchání politického atentátu, a kolik na straně druhé k jeho potření. Lze si jen domýšlet, kolik běžné policejní agendy by muselo jít stranou, aby se mohlo tolik lidí věnovat honbě jednoho jediného zločince. A přitom, kdyby de Gaulla skutečně oddělal, nahradil by ho za chvíli jiný potentát, a bylo by, dere se neodbytně na mysl. To mě na tom osobně fascinuje nejvíc, ta sdílená představa - na straně atentátníka i policie - že v se v osobě prezidenta kumuluje státní moc, a číkoli eventuální kroky k ohrožení jeho života udělají z takového opovážlivce veřejného nepřítele číslo 1. Nerad bych se mýlil, ale jsem v pokušení se domnívat, že instituce politického atentátu je totiž v současnosti již na vymření, a po této stránce tak tento film představuje v podstatě historickou sondu z časů, které dávno patří minulostí. Představa, že by dnes bylo něco takového možná, se mi zdá krajně nepravděpodobná. Och ano, přiznám se, že to nemám ze své hlavy - dočetl jsem se u jednoho autora, že poslední tři desetiletí přinesla v západním světě zajímavý a v mnohém potěšitelný vývoj – neobyčejně ubylo politicky motivovaných atentátů.... Jako jedno z možných vysvětlení zmíněný autor uvádí skutečnost, že se společnost významně zkultivovala a zmírnila, takže většině obyvatelstva je nemožné vztáhnout ruku na kapra či slepici, neřku-li na lokálního satrapu, což myslím nebude daleko od pravdy. Ale zpět k Šakalovi - je to naprosto vynikající film, kterému nemohu nic vytknout a který vůbec nezestárnul - naopak, ubíhající léta od premiéry mu jen přidávají na zajímavosti. Tenhle film bude i nadále zrát jako víno, jsem si tím jistý. ()
Asi nejlepší politický thriller, jaký byl kdy natočen. V 70. letech vůbec vznikaly parádní kriminálky s nezapomenutelnou atmosférou, která mi u dnešních zástupců poněkud schází. Den Šakala se sice obejde bez velkých hereckých hvězd, ale řemeslně je tak dobře zvládnutý, originální a přes svou délku i poměrně svižný, že nemohu v podstatě nic vytknout. V porovnání s pozdějším Willisovým Šakalem tenhle Zinnemannův jednoznačně vítězí.. ()
Galerie (73)
Zajímavosti (27)
- Do role Šakala (Edward Fox) byl zvažován i Roger Moore. Fred Zinnemann ho odmítl z důvodu, že jednak byl příliš známý ze seriálu The Saint (1962 - 1969), a navíc byl příliš vysoký. Režisérova představa byl malý nenápadný muž, který dokáže snadno splynout s davem. (mahler)
- Na konci filmu se střídají záběry na mířícího Šakala (Edward Fox) a prezidenta (Adrien Cayla-Legrand). V záběrech, kde je Šakal, prší, na záběrech, kde je prezident, nikoliv. (Pyron)
- Celosvětová premiéra proběhla 16. května 1973 v New Yorku. (Varan)
Reklama